Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi2. června v 5:25 SELČ přistál v Kazachstánu návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-17, jejíž posádka strávila 6 měsíců na stanici ISS (tvořil ji Oleg Kotov, Soichi Noguchi a Timothy Creamer). Online přenos přistání jste mohli sledovat v tomto článku od 4:30.
Obr. 1: Azimutální ortografické zobrazení v poloze rovníkové.Na problém zobrazování hvězdné oblohy a kosmických těles lze pohlížet nejméně ze dvou hledisek - jakožto na záležitost převážně uměleckou (kdy jsou souhvězdí znázorněna naturalisticky) nebo především kartografickou. I když bychom však chtěli klást důraz především na umělecké ztvárnění, jakým je např. Bauerova Uranometrie z r. 1603, nevyhneme se problémům kartografickým. A jim chceme věnovat tento seriál, v jehož průběhu se seznámíme nejen s jednotlivými typy zobrazení, ale ukážeme si i jejich praktické využití.
NLC z Hrádku u Rokycan 21. června 2009 před 23. hodinou. Autor: Martin HubnerStejně jako každý rok i letos v období kolem letního slunovratu, který nastane 21. června, máme šanci pozorovat noční svítící oblaka. Tato podivuhodná oblaka, která nás v minulém roce svou četností velmi mile překvapila, doplní v druhé půli června s velkou nadějí očekávaná kometa C/2009 R1 McNaught. Pakliže i letošní sezóna nočních oblak (zkratkovitě NLC z angl. Noctilucent clouds) bude tak pestrá a kometa dosáhne předpovídané jasnosti, bude nepochybně velmi zajímavé tuto raritní nebeskou kompozici v průběhu června sledovat. Avšak dočkáme se ji?
Hvězda pojídá materiál z exoplanety WASP-12bPravděpodobně nejteplejší známá planeta v Mléčné dráze může mít před sebou jen krátký život. K smrti odsouzené těleso je postupně pojídáno svojí mateřskou hvězdou. Vyplývá to z pozorování, uskutečněných novým přístrojem na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Tím přístrojem je kamera COS (Cosmic Origins Spectrograph). Z výpočtů vyplývá, že nejpozději za 10 miliónů roků pozře hvězda poslední sousto a planeta přestane existovat.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskutečnilo finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Gymnáziu Jana Keplera, tedy doslova v blízkosti základů domu, kde pobýval Tycho Brahe, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrželi diplomy a řadu odměn.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 31. května 2010.
Kometa na snímku Michaela Jaegera z 19. května 2010Po více jak dvouleté přestávce se na noční obloze opět rýsuje malé kometární představení. To přinese další kometa objevená australským astronomem Robertem H. McNaughtem, která nese označení C/2009 R1 (McNaught). Kometa by měla být v období kolem letního slunovratu a krátce po něm viditelná pouhýma očima a v té době bude pozorovatelná celou noc. Žel jen při své nízké poloze nad severním obzorem...
Atlantis při přípravě na misi STS-117Ve čtvrtek 26. května přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Atlantis. Při své misi k Mezinárodní kosmické stanice strávil ve vesmíru 11 dní. Na samotném letu by možná samo o sobě nic pozoruhodného nebylo, kdyby to nebyl vůbec poslední let tohoto raketoplánu.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskuteční finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Gymnáziu Jana Keplera, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrží diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesou astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 27. května 2010.
Logo NASAV předcházejících dvou dílech jsme se zabývali programy, které víceméně mohou velmi spolehlivě fungovat i bez připojení k síti internet. Již v jejich samotném základu jde o plnohodnotné balíčky, které, jak jsme si již dříve ukázali, lze bez internetu naprosto běžně používat.
Atlantis přistáváRaketoplán Atlantis zakončil svou poslední misi přistáním v Kennedyho kosmickém středisku dne 26. května ve 14:48 našeho času. Brzdící manévr kosmický letoun provedl ve 13:41, přenos zde běžel od 13:30.
Zemský povrch v CelestiiV prvním díle této série pojednávající o počítačových programech, které přinášejí vesmír až přímo k vám, jsme se seznámili se skvělým programem Stellarium. V dnešním, druhém díle si představíme program, který z vás v okamžiku udělá kosmického cestovatele a vy tak můžete navštívit nejen objekty Sluneční soustavy, ale i ostatní galaxie.
Dvojhvězdný systém NLTT 11748 skládající se ze dvou bílých trpaslíkůNa kresbě vlevo je představa unikátního dvojhvězdného systému NLTT 11748, jehož větší - méně hmotná héliová hvězda - je částečně zakryta menším, avšak mnohem hmotnějším bílým trpaslíkem, který má zhruba velikost naší Země. Credit: Steve Howell/Pete Marenfeld/NOAO.
Galaxie v programu CelestiaS nebývale rychlým rozvojem technologií, které nám umožňují nahlížet i do těch nejvzdálenějších koutů nám známého a viditelného vesmíru, se postupem času do rukou běžného smrtelníka dostávají prostředky, o nichž generace před námi jen tiše snily.
Japonská sonda k Venuši (původní označení Planet-C)V pátek 21. 5. 2010 (ráno místního času) vypustila Japonská kosmická agentura JAXA kosmickou sondu AKATSUKI. Původní označení sondy k výzkumu Venuše bylo Venus Climate Orbiter (VCO) nebo PLANET-C. Sonda bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety ve vzdálenosti 300 až 79 000 km od povrchu. Tento široký rozsah vzdáleností umožní zevrubná pozorování meteorologických jevů v atmosféře planety a rovněž povrchu Venuše, stejně tak i pozorování částic unikajících z atmosféry Venuše do kosmického prostoru.
Kometární prach, nalezený v AntarktiděDva miniaturní meteority, nalezené v Antarktidě ve vrstvách sněhu starých 40 a 55 let, mohou odhalit doposud skrytá tajemství vzniku naší Sluneční soustavy. Nalezené úlomky byly označeny jako částice 19 a 119. Jejich hmotnosti se pohybují řádově v desítkách mikrogramů.
Prázdná plošina se vrací od startovací rampyV předchozím článku o zajímavostech programu Space Shuttle padla několikrát zmínka o tom, že při převozu raketoplánu na startovací komplex je usazen na mobilní odpalovací plošině. Toto zařízení, které na Internetu najdete spíše pod anglickým názvem "Mobile Launcher Platform" nebo zkratkou MLP, patří mezi další kolosy, které je možné spatřit v Kennedyho vesmírném středisku (KSC).
Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako "pruhovaného obra" se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.
Zde najdete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici. Chybět nebudou ani fotografie a videa. Zpravodajství zde poběží až do 26. května, kdy se má Atlantis vrátit na Zemi.
V pátek 14. května se raketoplán Atlantis vydal se šestičlennou posádkou a novým ruským modulem ke kosmické stanici ISS na svoji vůbec poslední misi. Jeho vzlet z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 20:20 SELČ. Přenos zde začal v 19:30.
Atlantis na startovací rampě14. května začne startem z Kennedyho kosmického střediska na Floridě 12denní mise STS-132 raketoplánu Atlantis a jeho šestičlenné posádky, který při tomto letu dopraví na stanici ISS ruský modul Rassvet a nosník s náhradními díly. Posádka raketoplánu také provede výměnu baterií jednoho ze segmentů se solárními panely kosmické stanice. Půjde o 32. start stroje Atlantis, který bude zároveň také jeho posledním.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
