Přednášky cyklu Věda kontra iracionalita se v roce 2005 konají tradičně v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze, a to v místnosti 206 od 17 hod. Po přednáškách následuje diskuze. Přednášky jsou bezplatně veřejně přístupné do vyčerpání kapacity sálu.
snímek z družice Envisat (ESA) Vědci i veřejnost se konečně dočkali - na Antarktidě do sebe narazila dvě obří ledová tělesa. Nešlo však o přímý náraz, ale pouze o jakési "otření" a navíc s tříměsíčním zpožděním.František MartinekOstatní
mise ke kometi Tempel 1Na moskevský městský soud byla doručena unikátní žaloba. Astroložka Marina Bajová se domnívá, že americká kosmická agentura NASA omezuje její práva. Ve svém moskevském bytě se připravuje na soud kvůli události, ke které dojde ve vzdálenosti 430 miliónů kilometrů od Země.František MartinekHvězdy
Americká astronomická družice Spitzer Space Telescope vypátrala přítomnost rozptýleného prachu, vzniklého při vzájemných srážkách asteroidů, vytvářejících "prstenec" kolem blízké hvězdy podobné našemu Slunci. Tento objev poskytuje astronomům ojedinělý pohled na hvězdný systém, podobající se naší sluneční soustavě. To může představovat důležitý krok na cestě ke zjištění, zda a kde se zformovaly další planety podobné Zemi.Miroslava HromadováÚkazy
Vždy, když je planeta Jupiter pozorovatelná na večerní, popř. ranní obloze, zvýší se počet dotazů na pracovníky hvězdáren: "Co to tam večer svítí? Je to Venuše?"František MartinekKosmonautika
V laboratořích aplikované fyziky Johns Hopkins University byla v březnu 2005 dokončena montáž první kosmické sondy NASA k planetě Pluto a do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda je pojmenována New Horizons Pluto-Kuiper Belt. Diskutuje se také o možnosti vypuštění druhé sondy New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran.
Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.
V prosinci roku 2004 vydala NASA zprávu o tom, že se může se Zemí srazit planetka 2004 MN4, kterou objevili 19. 6. 2004 Roy Tucher, David Tholen a Fabrizio Bernardi. Průměr planetky byl určen na 430 až 970 m. Předpokládané datum možné srážky bylo vypočteno na 13. 4. 2029. Pokud by ke srážce opravdu došlo, v okamžiku dopadu by se uvolnila energie 1 600 Mt TNT. Po dopadu by vznikly obrovské vlny tsunami, které by zasáhly velkou část zemského povrchu, kde by došlo ke značnému zpustošení pevniny. Pravděpodobnost možné srážky se tehdy odhadovala na 1 : 300.František MartinekKosmonautika
V červnu 2011 odstartuje k planetě Mars evropská kosmická sonda. Projekt je však zatím ve stadiu rozpracování. Stále ještě nebylo rozhodnuto, jak bude sonda vypadat. Počátkem dubna letošního roku se uskutečnila v Birminghamu (Velká Británie) mezinárodní konference o problémech výzkumu vesmíru. Na této konferenci evropští vědci velice důrazně apelovali na to, aby součástí této výzkumné mise k Marsu byla i pojízdná laboratoř jako součást programu Aurora. (V rámci dlouhodobého programu Aurora, jehož konečným cílem má být přistání evropských kosmonautů na Marsu, se počítalo mj. s projektem laboratoře ExoMars - viz titulní obrázek.)František MartinekKosmonautika
Neúspěchem skončil experiment NASA, jehož cílem byla prověrka technologií automatického setkání a spojení ve vesmíru. Start družice DART (Demonstration for Autonomous Rendezvous Technology) se uskutečnil 15. 4. 2005 z americké základny Vanderberg Air Force Base v Kalifornii. Jedná se o bezpilotní družici vybavenou technologiemi laserového naváděcího systému, který umožňuje spojení s cílovým objektem bez přímé účasti člověka (ať už na palubě objektu či dálkově z řídícího centra).Pavel SuchanSvětelné znečištění
Na tradičním pražském Dni Země (v sobotu 23.dubna), který pořádá Sdružení Tereza, se letos poprvé objeví stanoviště České astronomické společnosti. Jeho názvem "Tma, lidé a hvězdy..." chceme upozornit na problematiku neustále se zvyšujícího světelného znečištění na naší planetě, které nevadí jenom astronomům, ale především poškozuje noční životní prostředí.
Tato barevná fotografie poměrně blízké galaxie NGC 300 vznikla složením dvou snímků. Jeden byl pořízen ve viditelném světle dalekohledem o průměru 2,5 m na Las Campanas Observatory, který patří Carnegie Institution of Washington. Objekty, zaregistrované tímto dalekohledem, jsou na snímku zobrazeny červenou a žlutou barvou. Druhý snímek pořídila americká astronomická družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer). Tato družice pozoruje vesmír v oboru ultrafialového záření a na oběžnou dráhu kolem Země byla vypuštěna 23. 4. 2003. Objekty, které vyzařují ultrafialové záření, jsou na fotografii zobrazeny modrou barvou.Pavel KotenKosmonautika
Ve čtvrtek byl Michael Griffin jmenován novým, v pořadí 11. ředitelem kosmické agentury NASA. Mezi jeho hlavní priority bude patřit bezpečnost letů raketoplánů, urychlení vývoje jejich nástupce a dokončení Mezinárodní kosmické stanice. Připustil rovněž možnost nové servisní výpravy k Hubbleovu kosmickému dalekohledu.František MartinekKosmonautika
Družice HerschelV laboratořích finské observatoře Tuorla Observatory, Piikkiö, bylo ukončeno leštění doposud největšího zrcadla pro astronomickou družici. Ve čtvrtek 14. 4. 2005 byly uskutečněny poslední testy optické plochy zrcadla. Broušení a leštění probíhalo téměř 9 měsíců.František MartinekOstatní
Jak informovala BBC, na setkání Britské národní astronomické společnosti v Birminghamu byla publikována informace o zahájení prací na evropském projektu výstavby mimořádně velkého dalekohledu.
Nový dalekohled bude mít 10krát větší průměr než dosavadní největší dalekohledy (Keck I a II, Havajské ostrovy) a bude schopen pořizovat 40krát podrobnější snímky než známý Hubblův kosmický dalekohled (HST) na oběžné dráze kolem Země.
Britští vědci z Open University publikovali další výsledky výzkumů, které získali prostřednictvím přístrojů evropského modulu Huygens, jež se oddělil od americké sondy Cassini a v lednu 2005 přistál na povrchu Titanu - největším měsíci planety Saturn. Ledové oblázky byly zcela jistě tím prvním, do čehož narazil modul Huygens při přistání na Titanu.Pavel SuchanOstatní
Neuvěřitelná smůla, ale také úžasný zážitek - to by mohla být stručná charakteristika MHV - setkání astronomů, zejména majitelů a uživatelů amatérských astronomických dalekohledů. O víkendu 8. - 10. dubna 2005 se na "2. MHV jaro 2005" pořádané Českou astronomickou společností sjelo do Zubří na Českomoravské vrchovině 69 účastníků.František MartinekSluneční soustava
Když byla 14. 11. 2003 objevena velmi vzdálená planetka na samém okraji sluneční soustavy, předběžně pojmenovaná Sedna, vznikla tak pro vědce složitá hádanka. Zdálo se, že se Sedna otáčí kolem své osy mimořádně pomalu ve srovnání s dalšími tělesy sluneční soustavy. Její rotační perioda byla určena minimálně na 20 dnů.
Astronomové vyslovili hypotézu, že kolem této planetky obíhá "neviditelný" měsíc, jehož gravitace velmi zpomalila rotaci planetky. Na fotografiích, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), však žádný velký měsíc objeven nebyl.
Naprosto nečekaně přišla z Bratislavy smutná zpráva o úmrtí významného slovenského astronoma a vysokoškolského pedagoga Antona Hajduka [*3.5.1933; +9.4.2005]. Pohřeb se bude konat v sobotu 16.4. v Bratislavě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236