Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Další česká planetka č. 61 404 Očenášek

Ludvík Očenášek
Ludvík Očenášek
V srpnu 2004 jsme na těchto stránkách informovali o 55. výročí úmrtí významného a všestranného československého technika a vynálezce Ludvíka Očenáška (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949). Patřil ke světové špičce průkopníků raketové techniky. V roce 1905 zkonstruoval hvězdicový rotační motor pro pohon letadel, a také vlastní letadlo - jednoplošník. Od roku 1928 se začal systematicky věnovat raketovému výzkumu. Dne 2. března 1930 provedl v Praze na Bílé hoře několik prvních zkušebních startů jedno- i dvoustupňových raket, které dosáhly výšky 1,5 km. Uvažoval také o vypouštění sondážních raket z letadel a o využití raket pro dopravu pošty na velké vzdálenosti.
František Martinek Kosmonautika

Odstěhují se astronomové na Měsíc?

radiotelescope_Moon.jpg
Umísťování astronomických přístrojů za hranice zemské atmosféry - to je tendence současné astronomie. Především je to spojeno s negativním vlivem atmosférických turbulencí na citlivost a rozlišovací schopnost pozemních dalekohledů, která je z těchto důvodů velice vzdálená od teoretické hranice. Na druhou stranu atmosféra neumožňuje pozorování v některých spektrálních oborech (oblast infračerveného, ultrafialového, rentgenového a gama záření). Takováto pozorování jsou realizovatelná od okamžiku, kdy vznikla možnost dopravovat dalekohledy na oběžnou dráhu kolem Země. Zvětšení rozlišovací schopnosti dalekohledů a zvýšení jejich citlivosti je spojeno se zvětšováním jejich průměrů. To však má své ohraničení z důvodu složitější mechanické konstrukce.
Pavel Suchan Ostatní

Setkání složek ČAS

V sobotu 5. března 2005 se v Praze - Kolovratech sešli na pracovním setkání zástupci poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti z celé České republiky.

František Martinek Hvězdy

HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

star_heavy.jpg
Astronomové uskutečnili důležitý krok směrem k určení horního limitu hmotnosti hvězd. Posloužil jim k tomu Hubblův kosmický dalekohled (HST), s jehož pomocí provedli první přímá měření hmotností hvězd v naší Galaxii. Celý problém uzavřeli zjištěním, že hvězdy nemohou mít větší hmotnost než 150 hmotností našeho Slunce.
František Martinek Vzdálený vesmír

Neviditelná galaxie je složena z tzv. temné hmoty

Neviditelna_galaxie.jpg
Z jaké látky je složen vesmír? Pro člověka, který se nezabývá vědou, je to téměř zbytečná otázka. Avšak pro vědce je to smysluplná otázka, na kterou zatím chybí odpověď. Tedy alespoň zatím. Je tomu tak proto, že látka složená z baryonů (protony, elektrony, neutrony apod.), o které již ledacos víme a ze které jsme nakonec složeni i my samotní, představuje pouze 5 % látky ve vesmíru. Dalších 25 % představují částice neznámé povahy, tzv. temná hmota, která zatím nebyla pozorována. Zbývajících 70 % látky ve vesmíru tvoří neméně záhadná temná energie s těžko představitelným záporným tlakem.
Libor Lenža Sluneční soustava

Rychlost tělesa při vzniku arizonského kráteru byla menší

azcrater.jpg
Vědci vyřešili záhadu chybějících tavených hornin v meteorickém kráteru. Odhalili důvod, proč se ve známém meteorickém kráteru na severu Arizony vyskytuje tak málo impaktně tavených hornin. Železný meteorit, který tento kráter vytvořil před téměř 50 000 lety, měl mnohem menší rychlost, než se předpokládalo. Tento závěr přinesla zpráva H. Jay Meloshe (University of Arizona) a Garetha Collinse (Imperial College, Londýn), uveřejněná v časopisu Nature (10. března).
Josef Jíra Úkazy

Expedice za tečným zákrytem v Rokycanech

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech, Hvězdárnou a planetáriem v Plzni a Zákrytovou a astrometrickou sekcí se připravují na další expedici za tečným zákrytem.
František Martinek Úkazy

Polární záře na Jupiteru

jupiter_xray_1.jpg
Existence polárních září na Jupiteru je známa již dlouho. Jedná se o nejefektnější a nejaktivnější polární záře ve sluneční soustavě. Nedávno byla k jejich pozorování využita astronomická družice Chandra X-ray Observatory. Výsledky pozorování jsou velmi zajímavé.
Pavel Koten Kosmonautika

Záměna přístrojů pro rovery

rover2_nasa_203.jpg
Drobné odchylky v měřeních dvojice spektrometrů, kterými jsou vybaveny oba rovery na Marsu, ukázaly, že při jejich sestavování došlo k záměně obou přístrojů. Zatímco Spirit je vybaven spektrometrem určeným původně pro Opportunity, druhý rover naopak pracuje s "jeho" přístrojem. Důležité objevy učiněné oběma rovery ale nejsou touto záměnou ovlivněny.
František Martinek Exoplanety

Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety

OGLE-TR-122.jpg
Mezinárodní tým astronomů velice přesně určil rozměry a hmotnost doposud nejmenší známé hvězdy ve vesmíru. Pozorování byla vykonána v březnu 2004 pomocí spektrografu FLAMES na dalekohledu Kueyen o průměru 8,2 m systému VLT (Very Large Telescope), který se nachází na Evropské jižní observatoři ESO na hoře Paranal v Chile.
František Martinek Kosmonautika

Indická sonda bude bombardovat Měsíc

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Na období 2007 až 2008 plánuje Indie vypuštění kosmické sondy Chandrayaan-1 k Měsíci. Jejím hlavním úkolem bude sestavení mapy výskytu jednotlivých chemických prvků po celém povrchu Měsíce. Sonda bude také pořizovat trojrozměrné snímky vybraných zajímavých oblastí na měsíčním povrchu.
Libor Vyskočil Kosmonautika

Rosetta se blíží

15_flyearth_L,2.jpg
Sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/ Churyumov-Gerasimenko proletí 4. března během gravitačního manévru v těsné blízkosti naší Země. Zajímá Vás, jak sonda vypadá při pohledu ze Země? Připomínáme, že ESA při této příležitosti vyhlásila soutěž, podrobnosti v článku Vyfotografujte Rosettu!.
František Martinek Hvězdy

Hvězda opouštějící naši Galaxii

outcast.jpg
Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, kteří použili k pozorování dalekohled MMT na observatoři v Tucsonu, oznámili objev hvězdy, která vysokou rychlostí uniká z naší Galaxie. Vzdaluje se od nás rychlostí 2,4 miliónu kilometrů za hodinu (což téměř dvakrát převyšuje únikovou rychlost z Mléčné dráhy).


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »