Pavel Toufar v roce 2011. Autor: Svět knihy, Wiki.V pátek 4. října 2013 se od 19 hodin na Hvězdárně v Úpici uskuteční přednáška populárního českého spisovatele a popularizátora kosmonautiky Pavla Toufara. Vzácný host bude povídat na téma „4. října 1957 – nejen první družice“. Ve svém povídání tak zrekapituluje kosmonautiku od prvních významných milníků až po současnost. Že si vybral právě takové téma na takový den, není vůbec náhoda – 4. října uplyne 56 let od vypuštění legendární družice Sputnik na oběžnou dráhu Země. Po přednášce bude pochopitelně následovat beseda a autogramiáda.
Kométa ISON (HST) Autor: NASAUž onedlho by mala našu oblohu skrášliť kométa C/2012 S1 ISON, o ktorej sa predpokladá, že by mohla byť „kométou storočia“. Kométa by mala prejsť perihéliom 28. 11. 2013 a pokiaľ prežije priblíženie k Slnku, mohla by byť dokonca viditeľná aj počas dňa.
Poloha galaxie M60-UCD1 Autor: X-ray: NASA/CXC/MSU/J.Strader et al, Optical: NASA/STScI Astronomové pravděpodobně objevili nejhustější galaxii v blízké části vesmíru. Tento neobvyklý a velmi hustý objekt s nadprůměrným počtem hvězd poskytuje astronomům indicie, jakou měla galaxie netušenou minulost a jak zapadla do řetězce galaktického vývoje.
Mapa oblohy 2. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 9. do 6. 10.
Měsíc bude v novu. Večer je vidět Venuše, během noci Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. Vyhlížet můžeme ranní zvířetníkové
světlo. Uran je v opozici se Sluncem. ISS zpočátku přelétá na ranní obloze. Kometa ISON prolétá kolem Marsu. Loď Sojuz dorazila
k ISS, Cygnus měřil jinak čas, ale nyní již kotví u stanice. Odstartovala nová raketa Falcon 9 a obnoveny byly lety rakety Proton.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. října ve 20:00 SELČ.
Cygnus na konci robotické paže Autor: TV NASAV tomto článku běžel v neděli 29. září 2013 od 10:45 online přenos orbitálního setkání lodi Cygnus a stanice ISS. Zachycení lodi staniční robotickou paží proběhlo přesně ve 13:00 SELČ po nabitém nedělním poledni.
Počínaje 14:44 SELČ je Cygnus robotickou paží pevně připojen ke stanici.
Sojuz TMA-10M na svém příletu ke stanici Autor: NASAV noci z 25. na 26. září ruská raketa Sojuz FG a stejnojmenná loď s kódovým označením TMA-10M na její špici spojily své síly a možnosti a zase jednou dostaly po nové velmi zrychlené trajektorii posádku nováčků pod velením zkušeného kosmického veterána na palubu Mezinárodní kosmické stanice. Nově příchozí zde čeká nabitých pět a půl měsíce, včetně například provozu soukromých lodí či předávání olympijské pochodně v otevřeném vesmíru.
oblast s probíhající tvorbou hvězd – NGC 6334 - APEX - ArTeMiS - eso1341 Autor: ArTeMiS team/Ph. André, M. Hennemann, V. Revéret et al./ESO/J. Emerson/VISTA Acknowledgment: CambridPrvní 'světlo' pro novou kameru radioteleskopu APEX
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (041/2013): Na radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment) byl úspěšně nainstalován nový přístroj označovaný zkratkou ArTeMiS. APEX je parabolická anténa o průměru 12 m umístěná ve velké nadmořské výšce pouště Atacama. Teleskop pracuje v pásmu milimetrového a sub-milimetrového záření, které tvoří předěl mezi infračerveným a klasickým rádiovým oborem. Pro astronomy je tento přístroj unikátním prostředkem umožňujícím pohlédnout hlouběji do vesmíru. Pomocí nové kamery se již podařilo získat působivý snímek mlhoviny Kočičí tlapka.
Snímek Země z geostacionární dráhy Autor: NASA GSFC Naše Země bude pravděpodobně obyvatelná přinejmenším ještě dalších 1,75 miliardy roků – k tomuto závěru dospěli astrobiologové z University of East Anglia. Objev byl publikován 18. září 2013 v časopise Astrobiology. Doba obyvatelnosti naší planety závisí na její vzdálenosti od Slunce a na teplotě, která umožňuje existenci kapalné vody na jejím povrchu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíČeši a Slováci spojili síly pro rozvoj vzdělávání a výzkum stratosféry
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje a nezisková Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity se sídlem v Bratislavě přistoupily v rámci spolupráce k realizaci velmi nezvyklých vzdělávacích aktivit. Obě organizace spojují vzdělávací programy v oblasti přírodních věd, techniky a technologií se zaměřením na kosmickou techniku a její praktické využívání.
Z několika desítek snímků roveru Curiosity se letos na jaře podařilo poskládat tento unikátní autoportrét vozítka Autor: NASAVědci v NASA, zpracovávající data zasílaná z Marsu robotem Curiosity, minulý týden publikovali v časopise Science Express své ne zrovna optimistické výsledky: rover v marťanské atmosféře nenašel prakticky žádný metan, přestože dřívější pozorování jeho přítomnost naznačovala. Toto malé zklamání nás opět oddálilo od objevu možného života na Rudé planetě.
Astronomie v NP České Švýcarsko. Autor: Radek KříčekČeské Švýcarsko dostalo do vínku pozoruhodné množství krásy a tajemna, které zde může vnímavý návštěvník obdivovat. Ucelený obrázek zdejší přírody však netvoří jen lesy, skály a říční soutěsky, ale také temné noční nebe, které jsme se pokusili přiblížit nejen turistům a návštěvníkům, ale především místním obyvatelům žijícím v oblasti mimo působnost jakékoli instituce zabývající se popularizací astronomie.
Mapa oblohy 25. září 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 23. 9. do 29. 9.
Měsíc bude v poslední čvrti. Večer je vidět Venuše, během noci Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. ISS přelétá na ranní obloze.
Loď Cygnus má zpoždění. Chystá se start lodi Sojuz TMA-10M k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. září ve 20:00 SELČ.
Animace příletu lodi Cygnus ke stanici Autor: Orbital Sciences Corp.V tomto článku přinášíme novinky z mise premiérové lodě Cygnus. U Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila v neděli 29. září a setrvala zde do 22. října. Mise skončila o den později plánovaným zánikem plavidla v zemské atmosféře.
Magnetar v představách malířeV sobotu 21. září 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou magnetická tělesa ve vzdáleném vesmíru.
hvězdná porodnice IC 4628 známá rovněž jako mlhovina Kreveta - eso1340 Autor: ESO a Martin PughTisková zpráva Evropské jižní observatoře (040/2013): Změť zářících oblaků plynu na tomto snímku je hvězdná porodnice IC 4628 známá rovněž jako mlhovina Kreveta. Snímek byl pořízen pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile. Docela dobře by se mohlo jednat o nejostřejší záběr tohoto objektu, jaký byl dosud pořízen. Zachycuje shluky mladých horkých hvězd roztroušené mezi oblaky mlhovin.
Start rakety Antares z jedné z okolních pláží Autor: Orbital Sciences Corp.Bylo tomu přesně 42 let, 7 měsíců a 13 dnů, co modul Antares dopravil astronauty Alana Sheparda a Edgara Mitchella na vysočinu Fra Mauro na povrchu Měsíce, 18. září 2013 nesla jméno nejjasnější hvězdy souhvězdí Štír nová raketa soukromého sektoru, která zahájila premiérovou misi nové lodi ke stanici ISS. Start proběhl v 16:58 našeho času, přenos zde začal v 16:00.
Kupa galaxií Abell 1689 na snímku z HST Autor: NASA, ESA, J. Blakeslee (NRC Herzberg Astrophysics Program, Dominion Astrophysical Observatory), andHubblův kosmický dalekohled HST objevil největší populaci kulových hvězdokup – odhadem v počtu 160 000 – rojících se podobně jako včely uvnitř zaplněného jádra obří kupy galaxií s názvem Abell 1689. Pro porovnání: naše Galaxie obsahuje přibližně 150 takovýchto kulových hvězdokup.
Animace příletu lodi Cygnus ke stanici Autor: Orbital Sciences Corp.Ve stopách kalifornského koncernu SpaceX, který se v loňském roce stal první soukromou společností, jež vyslala plavidlo k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jde další firma z USA. Orbital Sciences Corp. se sídlem ve Virginii má stejně jako SpaceX podepsaný kontrakt s NASA na zásobování ISS bezpilotními loděmi. Její „vlajková loď“ Cygnus (Labuť) k orbitální stanici poprvé vzlétne ve středu 18. září a pokusí se potvrdit, že je schopna odvádět v budoucnu bezpečně svou práci. Půjde tak o další veliký krok soukromníků do vesmíru.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 191 z 18. 9. 2013.
Dalekohledy k pozorování Slunce na Hvězdárně Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíMimořádná akce: 1. ČESKO-SLOVENSKÉ SETKÁNÍ POZOROVATELŮ SLUNCE
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině ve dnech 4. až 6. října 2013 odborné přeshraniční setkání pozorovatelů Slunce a všech dalších příznivců této oblasti astronomie a vzdělávání.
Český tým na XVIII. IAO. Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.Český tým přivezl z XVIII. Mezinárodní astronomické olympiády (XVIII. IAO) ve Vilniusu (Litva, 6. – 14. září) tři bronzové medaile.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 17. září 2013
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
