Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Cesta od trpaslíků k obrům

galaxies.jpg
Astronomové Wyithe a Loeb našli důkaz, že v ranném vesmíru převládaly trpasličí galaxie. Ale UV záření v nich vznikajících hvězd jejich další tvorbu zastavilo a umožnilo formovaní jen takových galaktických obrů, jako je naše Galaxie (Mléčná dráha).
František Martinek Kosmonautika

Ruští konstruktéři navrhují skleníky pro let na Mars

iss005e20302.jpg
Posádka, která se v budoucnu vypraví k planetě Mars, může v průběhu meziplanetárního letu pěstovat na palubě kosmické lodi cibuli, česnek, čekanku, petržel a řepu. Uvádí se to v materiálech o konferenci, zaměřené na kosmickou biologii a letecko-kosmickou medicínu, které připravila skupina ruských vědců z Institutu lékařsko-biologických problémů.
František Martinek Kosmonautika

Japonská sonda Hayabusa se připravuje na návrat

hayabusa_x.jpg
Japonská letecko-kosmická agentura JAXA potvrdila, že se kosmická sonda Hayabusa může vrátit zpět na Zemi po absolvovaném průzkumu planetky Itokawa. Panovalo totiž podezření, že z nádrží sondy uniká do prostoru xenon, který slouží jako palivo pro iontové motory. Nicméně poslední informace potvrdily funkčnost celé sondy.
Miroslava Hromadová Exoplanety

Nejen hvězdy mohou zplodit planety a měsíce

planet.jpg
Zapomeňte na tradiční názory o formování planetárních systémů - nový výzkum pod vedením astronomů z Univerzitu v Torontu odhalil, že planetární "školky" mohou existovat nejen kolem hvězd, ale také kolem objektů, které nejsou o mnoho větší než Jupiter. To předpokládá, že v miniaturní verzi sluneční soustavy mohou objekty obíhat kolem tělesa, které má hmotnost 100krát menší než naše Slunce.
František Martinek Hvězdy

Beta Pictoris a její vznikající planetární soustava

Beta_Pictoris_1.jpg
Američtí astronomové na základě dat z astronomické družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) zjistili, že protoplanetární disk, který obklopuje mladou hvězdu Beta Pictoris, obsahuje velké množství uhlíku. Připojená kresba představuje pohled na hvězdu od vnějšího okraje jejího okolního disku. Tento prachoplynný disk, obklopující hvězdu, vznikl vzájemnými srážkami planetek a komet. Obří planety se zde již mohly vytvořit, vznik vnitřních planet zemského typu může právě probíhat.
František Martinek Exoplanety

Exoplanety nadále překvapují astronomy

exoplanety-jadra.jpg
Během srovnávací analýzy chemického složení exoplanet typu "horkého Jupitera" a složení hvězd, kolem nichž obíhají, se podařilo evropským astronomům objevit několik zajímavých zákonitostí. Vědci předpokládají, že získané výsledky mohou vést k přehodnocení současné teorie vzniku planet.
Veselý Jan Vzdálený vesmír

Andromeda zmítaná mořem prachu

ssc2006-14a_medium.jpg
Souhvězdí Andromedy je pojmenováno po mytologické princezně, jež se málem stala kořistí mořské obludy. Za dobrých podmínek v souhvězdí Andromedy uvidíme i bez dalekohledu mlhavý obláček - Velkou mlhovinu v Andromedě, kterou pod číslem 31 zařadil do svého katalogu Charles Messier v osmnáctém století. Teprve v první třetině dvacátého století astronomové odhalili, že jde o obří hvězdnou soustavu, galaxii, podobnou naší Mléčné dráze. Obraz složený ze tří tisíc snímků pořízených Spitzerovým kosmickým teleskopem ukazuje prachové vlny v modrém moři hvězd. Nové pozorování zároveň zpřesnilo naše představy o počtu hvězd v této sousední galaxii.
Lenka Soumarová Ostatní

Astronomický kroužek pro děti na Štefánikově hvězdárně v Praze

krouzek1.jpg
Láká vás podívat se dalekohledem na noční oblohu? Zajímají vás novinky z astronomie? Chcete vědět proč svítí hvězdy nebo je-li vesmír konečný?
Pak neváhejte a přihlašte se do astronomického kroužku, který každoročně pořádá Štefánikova hvězdárna v Praze. Kroužek je určen pro děti ze 6. - 8. třídy. Schůzky se konají od října do června každý týden na hvězdárně. Přihlášky přijímáme již nyní. Další informace na internetových stránkách hvězdárny http://www.observatory.cz .
František Martinek Kosmonautika

Novinky z Mezinárodní kosmické stanice ISS

iss013e10269.jpg
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS pracuje v současné době již třináctá dlouhodobá posádka, kterou tvoří ruský kosmonaut Pavel Vinogradov a americký astronaut Jeffrey Williams (start 30. 3. 2006 na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-8). Posádka se nyní připravuje k prvnímu ze dvou plánovaných výstupů do volného kosmického prostoru - mimo hermetizovaný prostor kosmické stanice. Při výstupu budou mít kosmonauti na sobě ruské skafandry ORLAN-M a palubu stanice opustí přes ruský modul PIRS. Výstup je naplánován na 2. 6. 2006.
František Martinek Kosmonautika

Sledování Slunce sondou SOHO prodlouženo

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Na zasedání vědeckého programového výboru ESA ve dnech 15. a 16. května 2006 bylo odsouhlaseno prodloužení mise SOHO. Ukončení činnosti této evropské sondy tak bylo posunuto z dubna 2007 na prosinec 2009. Další financování programu zajistí, že SOHO bude hrát vedoucí úlohu ve flotile slunečních sond, jejichž starty se uskuteční v příštích několika letech.
Zdeněk Bardon Multimédia

Kometa 73/P a M57

Comet_schwas_M57_080506_w.jpg
CCD astrofotografie komet má svá úskalí a i když je internet zaplaven povedenými fotografiemi komety 73/P Schwassmann-Wachmann, dovoluji si zde publikovat jeden domácí amatérský snímek.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 2/2006

Právě vyšlo letošní druhé číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.

  • P. Najser Z Čech až na Měsíc - Rodáci na přivrácené straně I.
  • V. Kopecký: Mají zvířata vlohy pro astronomii?
  • P. Koten: Meteory na jiných planetách
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů III.
  • P. Kulhánek: Atomární látka ve vesmíru
František Martinek Kosmonautika

Kosmonautům budou pomáhat roboti

SPHERES-m.jpg
Koncem dubna letošního roku dopravila zásobovací loď Progress na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS první ze tří plánovaných exemplářů miniaturních družic s názvem SPHERES, jejichž vývoj probíhal ve spolupráci s pracovníky MIT (Massachusetts Institute of Technology). Před vypuštěním do vesmíru absolvovaly tyto družice "ostré" zkoušky na palubě letounu KC-135 při krátkodobém vytvoření beztížného stavu.
Veselý Jan Kosmonautika

Infračervený kosmický teleskop Akari pořídil první snímky

IC4954_IRC.jpg
Japonská infračervená družice Akari ("Světlo") byla pod původním názvem ASTRO-F vynesena na oběžnou dráhu z kosmodromu Unichoura v únoru letošního roku (viz Japonská astronomická družice ASTRO-F na oběžné dráze). Po dvou týdnech dosáhla cílové polární dráhy ve výšce přibližně 700 km nad zemským povrchem a na konci iniciační a kontrolní fáze, v dubnu 2006, pořídila první zkušební snímky. Ty potvrdily skvělou kvalitu a kondici obou kamer - FIS a IRC.


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »