Noc vědců 2010 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.Sekce pro děti a mládež ve spolupráci s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí připravila další Noc na hvězdárně - a kde jinde, než ve Valašském Meziříčí!
Loď Sojuz ve vesmíruV pátek 8. října z Bajkonuru odstartoval první člen nové rodiny ruských lodí Sojuz s označením TMA-01M. Při startu v něm seděli tři lidé, kteří se po příletu na Mezinárodní kosmickou stanici připojí k třem již přítomným a pomohou jim opět dosáhnout čísla šest v počtu členů dlouhodobé posádky. V současné chvíli Sojuz létá na oběžné dráze samostatně a kosmickou stanici "dohání". Než ji dožene, pojďme se trochu blíže seznámit s jeho posádkou a samotnou lodí.
Autor: Martin GembecKometa 103P Hartley 2 poměrně rychle zjasňuje. Po tiskovém prohlášení přinášíme první fotografie čtenářů. Fotogalerii budeme samozřejmě postupně aktualizovat, přičemž nejnovější snímky najdete vždy jako první. V článku také najdete stručný recept, jak jednoduše kometu zachytit na digitální fotoaparát. Sledujte s námi díky fotografiím čtenářů vývoj této komety s tak jedinečným návratem. Všem fotografům za došlé i budoucí snímky děkujeme!
A START!Na stanici ISS už skoro dva týdny pracuje osamělá trojice astronautů, kteří se v krátké době konečně dočkají příletu svých kolegů, kteří zvýší počet obyvatelů orbitálního komplexu zpět na obvyklých šest lidí. Tato nová trojice, připravená k šestiměsíčnímu pobytu ve vesmíru, odstartovala 8. října v 1:10 SELČ z Bajkonuru v novém typu lodi Sojuz. Náš přenos začal v 0:30.
Kometa 103P Hartley v blízkosti mlhoviny Pacman (kometa je vpravo, mlhovina vlevo). Autor: Mgr. Martin Gembec, Jizerské horyNa konci října nás čeká velmi blízký průlet periodické komety 103P/Hartley, který bude zároveň zblízka zkoumat vesmírná sonda Deep Impact vyslaná NASA. Kometa Hartley bude při tomto průletu velmi příznivě položená pro pozorování na noční obloze. Viditelná bude většinu noci vysoko nad obzorem. Kometa bude pozorovatelná v říjnu a listopadu 2010, kdy by mohla být slabě viditelná i pouhým okem na tmavé obloze, samozřejmě v přírodním prostředí bez světelného znečištění. Ve středu 20. října projde jen 0.12 astronomické jednotky (AU - jedna astronomická jednotka je přibližně 150 milionů km) od Země a 28. října projde přísluním, tedy bude nejblíže Slunci. Podobně blízké přiblížení komety k Zemi nastalo v posledních 15 letech pouze dvakrát, a to v roce 1996 (kometa C/1996 B2 Hyakutake 0.10 AU od Země) a 2006 (73P/Schwassmann-Wachmann 0.08 AU od Země).
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 146 ze 7. 10. 2010.
Zuzana SobotkováPuberta je velmi ošidný věk. Člověk se během něj může dostat do vážných potíží, vydat se nesprávným směrem a žel si i dost ublížit. Přichází první vážná zklamání, první rozčarování, ale i první hlubší vnímání světa okolo nás. Těžko říct, či to mají v pubertě horší dívky či chlapci. Dnešní šestý díl našeho seriálu poprvé obohatí příběh ženy. Že mohou být ženy astronomky, již není žádným tajemstvím. Ale že se z pubertálního živoření až k astronomii dostat, to už není tak obvyklé a známé. Své nám o tom poví Zuzana Sobotková.
Logo kongresuVe dnech 27. září až 1. října 2010 se v pražském Kongresovém centru konal 61. kongres Mezinárodní astronautické federace IAF. Do Prahy se sjelo asi 2800 vědců, inženýrů, studentů, zástupců kosmických agentur, byznysmenů a mimo jiné také asi deset kosmonautů. V jedné sekci ohromné budovy Kongresového centra byla otevřena každý den kongresu Space exhibition (Kosmická expozice), která se skládala z několika desítek propagačních stánků kosmických agentur a firem, vyvíjejících kosmickou techniku (mezi nimi např. i Česká kosmická kancelář), v jiné části centra probíhala sezení, na kterých bylo projednáno celkem 1706 témat z oblasti kosmického výzkumu. A na této akci jsem strávil čtyři dny jako novinář. Ale zatím raději tyto oficiality vynechme.
Polární záře na planetě SaturnNové fotografie včetně videozáznamu ukazují mihotající se polární záři na Saturnu. Informace pomohou astronomům lépe pochopit, co je zdrojem jedné z nepůsobivějších světelných show ve Sluneční soustavě.
Život ve vesmíru?V rámci Evropského kulturního klubu, jehož předsedou je RNDr. Peter Zamarovský, CSc., se 7. října 2010 koná přednáška RNDr. Vladimira Kopeckeho Jr., Ph.D. v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 od 17:00 hodin na téma Život ve vesmíru?.
ČAM 2010.09
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2010 obdržel snímek "NGC 869 a NGC 884", jehož autorem je Jan Čamek.
Schován pod přilbicí v bujné kštici bájného Persea se na obloze skví slabý obláček. Z centra města jej sice neuvidíme, ale již za vesnickými humny jej spatříme v plné kráse. Jako první tuto "mlhovinku" do hvězdného katalogu již 130 let před naším letopočtem zahrnul astronom Hipparcos. Ten, po kterém byla pojmenována astronomická družice určená k měření přesných poloh hvězd na obloze.
Oblaka v atmosféře TitanuTato dvojice snímků v nepravých barvách, vytvořená na základě dat získaných sondou Cassini (NASA), ukazuje oblaka zahalující část Saturnova měsíce Titan. Oblaka jsou znázorněna žlutou barvou, zatímco mlžný závoj atmosféry Titanu je vyobrazen fialovou barvou. Na fotografii vlevo jsou zachycena rozpouštějící se oblaka, pokrývající oblast v okolí severního pólu měsíce Titan. Snímek vlevo byl pořízen 12. 5. 2008, snímek vpravo pak 12. 12. 2009. Oblaka na druhém obrázku se nacházejí v oblasti kolem 40° jižní šířky a jsou stále aktivní i po období rovnodennosti na měsíci Titan.
I neosvětlená památka může být krásnáV minulém díle Architektonické osvětlení - vadí někomu? jsme si v hrubých rysech nastínili problém světelního znečištění a s tím spojené světelné znečištění vznikající osvětlením architektury. Teď si řekneme, jak problém konkrétně napravit.
Snímek asteroidu (1179) Mally
Planetka se považuje za ztracenou, pokud není spolehlivě známa její dráha a přes
několik pokusů se jí dlouhodobě nedaří najít. Taková věc se samozřejmě může stát
i v současnosti, ale častěji k tomu docházelo v první polovině 20. století,
případně koncem 19. století. Obvykle to bylo u slabých objektů, které byly
pozorovány jen krátce a poté zmizely z dosahu tehdejších přístrojů. Dříve byly takto ztraceny i některé planetky, které již obdržely katalogové číslo od
Minor Planet Center (středisko pro malá tělesa sluneční soustavy), případně získaly dokonce i jméno.
Česká krajinaNaše civilizace neustále roste a rozvíjí se. S tím jak roste počet našich volných prostředků, dostávají se investice i na dříve upozaďované oblasti - kultura, památky, sport, rekreace… Budují se nové sportovní areály, památky se zkrášlují. A tak se není co divit, když tu krásně opravenou památku budeme chtít zvelebit i v noci, aby byla na odiv všem kolemjdoucím. Přesto se najdou lidé, pro které je toto problémem.
Záznam jednoho z bolidů
Bolid jasný téměř jako Měsíc v úplňku spatřila řada lidí z amerických států Nové
Mexiko a Texas. Stalo se tak 21. září 2010 kolem 21:01 místního času, tj.
22. září 2010 ve 03:01 UT. Průlet zachytilo několik celooblohových kamer, mezi nimi i jedna, pracující v blízkosti města Santa Fe. Záznam z ní si můžete pustit kliknutím na odkaz.
Přistání ve stepiPo opravě závady, která 24. září znemožnila plánované odpojení lodi Sojuz s třemi kosmonauty od stanice ISS, se to 25. září ve 4:02 SELČ podařilo a Sojuz i s posádkou, která na komplexu strávila skoro 6 měsíců, se vrátil domů. Jeho sestup z oběžné dráhy začal v 6:31 brzdícím manévrem, přistání se uskutečnilo v 7:23, přenos zde začal v 6:20.
Astronom Jiří Borovička v Astronomickém ústavu na Ondřejově. Zabývá se výzkumem meziplanetární hmoty, zejména meteorů.Na obloze, především té severní, nalezneme mnoho bájných souhvězdí. Jsou opředeny legendami, které přinášejí v dnešní době nejen inspiraci pro mladé demonstrátory na lidových hvězdárnách, ale koneckonců i ta kýžená poučení, co známe hlavně pohádek Hanse Christiana Andersena. Snad každý slyšel o Velkém a Malém voze, což jsou ve skutečnosti neoficiální nebeská souhvězdí, která pro svůj jednoznačný vzhled zlidověla. Jaképak legendární souhvězdí ovlivnilo Jiřího Borovičku?
Kosmická loď Sojuz Dva kosmonauti a jedna astronautka měli 24. září po skoro šesti měsících opustit kosmickou stanici ISS a ve své lodi Sojuz se vydat zpět na Zemi. Odpojení lodi od stanice však bylo odvoláno kvůli problémům s mechanismy stykovacího uzlu stanice.
Zajímá vás co to kolem lítá? Zjistěte v rámci SOČ druhovou skladbu poletujícího hmyzu...
Chcete si letos "šplhnout" u svého fyzikáře, učitele biologie či zdravovědy a přitom udělat něco užitečného? Středoškolská odborná činnost neboli známá SOČka je tu pro vás! Že nevíte téma? I s tím vám pomůžeme…
Diplom - zlatá medaile 2010Student Stanislav Fořt z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře získal na 4. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (4. IOAA) končící dnes v Číně zlatou medaili. V celkovém pořadí byl 8. ze 107 účastníků z 23 zemí.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 21. září 2010
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
