Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce Ostatní

Vědecká kavárna s prof. Jim Al-Khalili

image001.jpg
Dovolujeme si vás pozvat na další ze série vědeckých kaváren pořádaných Britskou radou v České republice. Uskuteční se 8.11. od 18:00 v klubu Roxy (prostor NoD), Dlouhá 33, Praha 1. Tentokrát bude přednášet Prof. Jim Al-Khalili, který působí na univerzitě v Surrey jako profesor fyziky a zároveň profesor v oblasti popularizace vědy. Provede nás myšlenkami moderní fyziky založené na Einsteinově teorii relativity a na povaze prostoru a času se zaměřením na paradoxy cestování časem a na to, zda je to podle současných teorií fyziky skutečně možné. Prof. Al-Khalili je autorem mnoha publikací a knih, z nichž u nás byly přeloženy následující tituly: "Jádro cesta do srdce hmoty" a "Černé díry, červí díry a stroje času".

Moderátorem bude Dr. Michael Londesborough, účastníci kavárny se mohou zúčastnit slosování o ceny.

Pavel Příhoda Úkazy

Podívejte se na Mars na noční obloze

Mars nám koncem října a začátkem listopadu oplatí návštěvy kosmických sond, které k němu posíláme od Země. Tato červenavě zbarvená planeta se k nám přiblíží vždy po dvou letech. Letos k nám bude nejblíže 30. října, a to 69,4 milionu kilometrů. Po celou noc pak bude svítit 7. listopadu. Toho dne bude také Mars ze Země viditelný v opačném směru než Slunce, říkáme proto, že je Mars v opozici se Sluncem. Minulé přiblížení Marsu k Zemi bylo rekordně nejtěsnější za posledních 70 tisíc let! Ale my uprostřed Evropy si tuto Zemi podobnou planetu můžeme letos kupodivu vychutnat lépe. Bude totiž svítit vysoko na obloze - výš, než předloni.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 78 z 26. října 2005

František Martinek Sluneční soustava

Teplota jádra komety Tempel 1

Temperature_Tempel_1.jpg
4. 7. 2005 narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se o jeden den dříve oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005). Tuto ojedinělou událost v historii kosmického výzkumu těles Sluneční soustavy sledovaly nejen pozemní dalekohledy, ale především přístroje jak na průletové části sondy, tak i na tzv. impaktoru.
Veselý Jan Hvězdy

Hnědí trpaslíci mohou mít planety

ssc2005-21b_small.jpg
Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal možné zárodky budoucích planetárních soustav u hnědých trpaslíků. U pěti ze šesti zkoumaných objektů byly detekovány prachové shluky a krystaly, o nichž se předpokládá, že se dále spojují a lepí k sobě, a v budoucnosti se z nich mohou zformovat i planety. Podobným procesem vznikla sluneční soustava a zřejmě tak dodnes vznikají planetární soustavy okolo nově se rodících hvězd. V tomto případě však jde o protoplanetární disky obklopující tělesa, jež hvězdami nejsou.
František Martinek Kosmonautika

Obří kosmický dalekohled pro pozorování exoplanet

New_World_Imager.jpg
NASA odsouhlasila druhou fázi vývoje rozděleného kosmického dalekohledu, určeného k pozorování exoplanet. Bude se skládat ze dvou částí, pohybujících se kosmickým prostorem ve vzájemné vzdálenosti několika stovek tisíc kilometrů od sebe. Jednu část bude představovat velký dalekohled, druhou částí bude obří "stínítko" velikosti fotbalového hřiště.
Veselý Jan Sluneční soustava

Jsme připraveni snížit počet planet na osm?

V souvislosti s objevem transneptunického tělesa 2003 UB313 opět vzplála horečka okolo desáté planety. Již po oznámení objevu Sedny v roce 2004 se začalo diskutovat o tom, co je to vlastně planeta. Nyní se komise IAU usilovně snaží vyřešit, zda zařadit 2003 UB313 mezi planety. Toto těleso je totiž větší než Pluto a jeho nezařazení mezi planety by fakticky znamenalo popření jiného rozhodnutí z roku 1999, že Pluto, ač je malé, obíhá nakřivo a je do značné míry spíš přerostlou hroudou zmrzlého bláta, mezi planety patří. Nejčastěji se operuje s tvrzením, že lidé by škrtnutí Pluta ze seznamu planet nepřijali. Přidání 2003 UB313 by naopak otevřelo prostor pro zařazování dalších velkých transneptunických těles mezi planety a k inflaci pojmu planeta. O ochotě lidí škrtnout Pluto ze seznamu planet něco napovídá malý průzkum, který autor tohoto příspěvku zorganizoval při své přednášce nazvané (sic!) Existuje desátá planeta?
Jana Tichá Hvězdy

Jak na hvězdy?

Aneb jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají?

Přednáška na českobudějovické hvězdárně na téma "Jak na hvězdy" - jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají? Přednášet bude ve středu 19.října 2005 od 19:00 hodin doc. Zdeněk Mikulášek z MU Brno.

František Martinek Sluneční soustava

Kometa Tempel 1 obsahuje více prachu než ledu

Tempel_1.jpg
Pozorování komety 9P/Tempel 1 pomocí přístrojů, umístěných na palubě kosmické sondy Rosetta (kterou vyrobila a vypustila do vesmíru Evropská kosmická agentura ESA), přinesla zajímavé informace. Z pozorování průběhu a důsledku srážky americké sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005) s jádrem komety Tempel 1 vyplývá, že komety jsou spíše "ledové špinavé koule" než "špinavé sněhové koule", jak se astronomové domnívali doposud.
Veselý Jan Sluneční soustava

Přednáška: Existuje 10. planeta?

Letos v létě oznámili astronomové objev nového tělesa sluneční soustavy, které je větší než Pluto. V září se zjistilo, že 2003 UB313, jak se ono těleso provizorně označuje, má satelit. Opět se otevřela diskuse na téma, zda jej zařadit mezi planety. Ukazuje se, že vůbec neumíme říci, co to vlastně planeta je.
Libor Vyskočil Kosmonautika

Přelet Šen-čou 6

SZ6b.jpg
Přelety čínské kosmické lodi Šen-čou 6 je možné pozorovat i z naší republiky. Za svítání mezi 6 h 11 m a 6 h 17 m SELČ byla z úpické hvězdárny pozorovatelná nízko nad jižním obzorem jak se pohybuje ze souhvězdí Eridanu přes Velkého psa do Hydry a Poháru nejvýš asi 16 stupňů nad horizontem. Loď obíhá po dráze se sklonem 42.4 stupně a proto nevystoupí nad náš horizont výš. Na snímku je zachycena ve chvíli , kdy se promítala jen asi půl stupně severně od kulové hvězdokupy M 79 v souhvězdí Zajíce. Snímek je mozaikou ze tří 60 s expozic pořízených CCD kamerou a 0.3-m dalekohledem.
Pozorovací stanoviště: Hvězdárna Úpice.


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »