73P/Schwassmann-Wachmann 3

Redakce: Vaše snímky (nejen) komety 73P můžete posílat do ČAM (Česká astrofotografie měsíce)

Redakce: Vaše snímky (nejen) komety 73P můžete posílat do ČAM (Česká astrofotografie měsíce)


Od startu sondy z Cape Canaveral Air Force Station dne 19. 1. 2006 probíhá let bez problémů. Mezi celou řadou aktivit uskutečnil letový tým tři malé korekce dráhy, které byly provedeny pomocí pohonného systému sondy, čímž byla upřesněna její dráha směrem k Jupiteru. Gravitační manévr při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy se uskuteční 28. února 2007. Průletu kolem Jupitera bude kromě úpravy dráhy využito k výzkumu této obří planety. Dále byly provedeny prověrky všech sedmi vědeckých přístrojů na palubě sondy, zda bez nějaké újmy přežily start, a dále zkoušky jejich základních funkcí.
V první polovině května 2006 nastávají nejvýhodnější podmínky pro sledování rozpadající se periodické komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Z 59 dosud zaznamenaných a označených fragmentů budeme moci dva nejjasnější (označené písmeny B a C) pozorovat malými dalekohledy či triedry. V místech s nízkým světelným znečištěním pak budou pravděpodobně oba ke spatření také pouhým okem jako nenápadné mlhavé objekty jasností srovnatelné se slabšími hvězdami. Nejjasnější úlomek C prolétne 13. května 2006 ve vzdálenosti 0,08 AU od Země (AU = astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce), složka B jej bude následovat o den později ještě blíže, jen 0,07 AU od nás (necelých 11 miliónů km). Období pozorovatelnosti komety 73P končí pro obyvatele České republiky krátce po 20. květnu, kdy se všechny složky postupně ztratí v ranním svítání. Znovu je budeme moci spatřit teprve koncem července, ale už pouze dalekohledy.

Úkazy na obloze v 18. týdnu (1. - 7. května 2006)

Úkazy na obloze v 17. týdnu (24. - 30. dubna 2006)





Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.
Úkazy na obloze v 16. týdnu (17. - 23. dubna 2006)

Vyšly dva novéPovětroně.V čísle 1/2006 Miloš Boček dokončí Malého průvodce velkými objekty a završí tak svou vizuální přehlídku galaxií, kterou vykonalv minulých letech pomocí 40 cm Dobsonu.Petr Horálek a Martin Cholasta upozorňují na zajímavé nebeskéúkazy, zejména na jasnou kometu 73P/Schwassmann--Wachmann 3a dubnový meteorický roj Lyrid.Na závěr jsme zařadili recenzi knížky Vladimíra Mandlao stavu raketové techniky před 80 lety;napsal ji Karel Bejček.Jakožto "povinné" články zveřejňujeme i finanční a revizní zprávy Astronomické společnosti v Hradci Králové za rok 2005.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.