Články

23.03.2005 10:59 Veselý Jan Exoplanety

Spitzerův kosmický teleskop pozoruje extrasolární planety

Spitzerův kosmický teleskop poprvé přímo zaznamenal světlo planet obíhajících okolo jiné hvězdy než Slunce. Až dosud byly extrasolární planety objevovány a zkoumány jen nepřímo. Většinou na základě gravitačního vlivu na mateřskou hvězdu nebo při přechodu planety přes hvězdu. Tentokrát jde o pozorování zákrytu planety její mateřskou hvězdou. Ačkoli se zdá, že oproti přechodu planety před hvězdou jde jen o malý rozdíl, někteří astronomové hovoří o začátku nové éry zkoumání planet.

22.03.2005 13:21 František Martinek Kosmonautika

Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Přesně 10 let uplynulo od okamžiku ukončení doposud nejdelšího pilotovaného letu v historii kosmonautiky. "Zatím nikdo nepřekonal rekord, který je zaznamenán v Guinessově knize rekordů a který ustanovil lékař-kosmonaut Valerij V. Poljakov," sdělil agentuře Novosti zástupce Institutu lékařsko-biologických problémů Mark Belakovskij.

21.03.2005 07:00 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze ve 12. týdnu (21. - 27. března 2005)

Přehled astronomických úkazů na 12. týden (21.3.-27.3.2005).

18.03.2005 07:23 Milan Halousek Kosmonautika

Charles Duke v ČR

Americký astronaut Charles Duke (Apollo16, 10. člověk na Měsíci) navštíví ve dnech 21.- 24. března 2005 Českou republiku.Jeho návštěva je propagována víc než skromně, přesto se podařilo "vypátrat" následující fragmenty z jeho programu v ČR.
20.3.2005: doplněno

17.03.2005 09:36 Veselý Jan Sluneční soustava

Saturnův měsíc Enceladus má atmosféru

Snímek Saturnova misíce Enceladus poízený sondou Cassini pi tisném piblížení 9. bezna 2005.

Sonda Cassini objevila magnetické pole, atmosféru a pravděpodobně i geologickou aktivitu na Saturnově měsíci Enceladu. Magnetometr sondy při prvním průletu okolo Enceladu 17. února 2005 ve vzdálenosti 1167 km objevil magnetické pole. Při dalším setkání sondy s měsícem (500 km) 9. března 2005 sonda předchozí objev potvrdila a navíc objevila oscilace způsobené interakcí elektricky nabitých (ionizovaných) molekul s magnetickým polem, jejichž frekvence pomohla zjistit, že jde pravděpodobně o molekuly vody.

16.03.2005 11:56 František Martinek Kosmonautika

NASA a ESA budou zkoumat Jupiterův měsíc Europa

Zástupci Evropské kosmické agentury ESA informovali o dalším grandiózním mezinárodním kosmickém projektu. Měla by se jím stát expedice k Jupiterovu měsíci Europa, na jejíž přípravě se budou podílet vědci ESA ve spolupráci s americkou NASA.

15.03.2005 14:52 Pavel Koten Kosmonautika

Prachová bouře očistila Spirit

V místech působení roveru Spirit se přehnala prachová bouře. Během ní významně pokleslo množství dostupné energie. Krátce poté ale prudce narostlo a to dokonce na úroveň, která byla k dispozici zhruba před rokem. Bouře téměř dokonale očistila solární panely zanesené vrstvou prachu.

15.03.2005 13:24 František Martinek Kosmonautika

Kosmické smetí ohrožuje kosmonautiku

V Číně byla vybudována pozemní stanice, jejímž úkolem je mj. sledovat objekty tzv. kosmického smetí na oběžných drahách kolem Země. Centrum pro pozorování a sledování kosmických objektů a jejich úlomků bylo realizováno pod záštitou Akademie věd Čínské lidové republiky. Středisko zahájilo svoji činnost počátkem března 2005.

14.03.2005 17:59 Josef Kujal Ostatní

Astrofoto ASHK

Astronomická společnost v Hradci Králové vyhlašuje 5. ročník soutěže "Astrofoto ASHK"

14.03.2005 15:43 František Martinek Sluneční soustava

Další česká planetka č. 61 404 Očenášek

V srpnu 2004 jsme na těchto stránkách informovali o 55. výročí úmrtí významného a všestranného československého technika a vynálezce Ludvíka Očenáška (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949). Patřil ke světové špičce průkopníků raketové techniky. V roce 1905 zkonstruoval hvězdicový rotační motor pro pohon letadel, a také vlastní letadlo - jednoplošník. Od roku 1928 se začal systematicky věnovat raketovému výzkumu. Dne 2. března 1930 provedl v Praze na Bílé hoře několik prvních zkušebních startů jedno- i dvoustupňových raket, které dosáhly výšky 1,5 km. Uvažoval také o vypouštění sondážních raket z letadel a o využití raket pro dopravu pošty na velké vzdálenosti.

14.03.2005 14:26 František Martinek Kosmonautika

Odstěhují se astronomové na Měsíc?

Umísťování astronomických přístrojů za hranice zemské atmosféry - to je tendence současné astronomie. Především je to spojeno s negativním vlivem atmosférických turbulencí na citlivost a rozlišovací schopnost pozemních dalekohledů, která je z těchto důvodů velice vzdálená od teoretické hranice. Na druhou stranu atmosféra neumožňuje pozorování v některých spektrálních oborech (oblast infračerveného, ultrafialového, rentgenového a gama záření). Takováto pozorování jsou realizovatelná od okamžiku, kdy vznikla možnost dopravovat dalekohledy na oběžnou dráhu kolem Země. Zvětšení rozlišovací schopnosti dalekohledů a zvýšení jejich citlivosti je spojeno se zvětšováním jejich průměrů. To však má své ohraničení z důvodu složitější mechanické konstrukce.

14.03.2005 14:18 Pavel Suchan Ostatní

Slavnostní setkání ke 110. výročí úmrtí astronoma Theodora Brorsena

Město Žamberk zve zájemce na setkání konané u příležitosti 110. výročí úmrtí známého dánského astronoma Theodora Brorsena, který významnou část svého života strávil v Žamberku. Setkání se koná pod záštitou čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara, CSc.

14.03.2005 07:16 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 11. týdnu (14.- 20. března 2005)

Přehled astronomických úkazů na 11. týden (17.3.-20.3.2005).

13.03.2005 20:06 Pavel Suchan Ostatní

Setkání složek ČAS

V sobotu 5. března 2005 se v Praze - Kolovratech sešli na pracovním setkání zástupci poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti z celé České republiky.

10.03.2005 21:21 František Martinek Hvězdy

HST určil horní limit pro hmotnosti hvězd

Astronomové uskutečnili důležitý krok směrem k určení horního limitu hmotnosti hvězd. Posloužil jim k tomu Hubblův kosmický dalekohled (HST), s jehož pomocí provedli první přímá měření hmotností hvězd v naší Galaxii. Celý problém uzavřeli zjištěním, že hvězdy nemohou mít větší hmotnost než 150 hmotností našeho Slunce.

10.03.2005 20:55 František Martinek Vzdálený vesmír

Neviditelná galaxie je složena z tzv. temné hmoty

Z jaké látky je složen vesmír? Pro člověka, který se nezabývá vědou, je to téměř zbytečná otázka. Avšak pro vědce je to smysluplná otázka, na kterou zatím chybí odpověď. Tedy alespoň zatím. Je tomu tak proto, že látka složená z baryonů (protony, elektrony, neutrony apod.), o které již ledacos víme a ze které jsme nakonec složeni i my samotní, představuje pouze 5 % látky ve vesmíru. Dalších 25 % představují částice neznámé povahy, tzv. temná hmota, která zatím nebyla pozorována. Zbývajících 70 % látky ve vesmíru tvoří neméně záhadná temná energie s těžko představitelným záporným tlakem.

10.03.2005 20:45 Libor Lenža Sluneční soustava

Rychlost tělesa při vzniku arizonského kráteru byla menší

Vědci vyřešili záhadu chybějících tavených hornin v meteorickém kráteru. Odhalili důvod, proč se ve známém meteorickém kráteru na severu Arizony vyskytuje tak málo impaktně tavených hornin. Železný meteorit, který tento kráter vytvořil před téměř 50 000 lety, měl mnohem menší rychlost, než se předpokládalo. Tento závěr přinesla zpráva H. Jay Meloshe (University of Arizona) a Garetha Collinse (Imperial College, Londýn), uveřejněná v časopisu Nature (10. března).

09.03.2005 16:17 Josef Jíra Úkazy

Expedice za tečným zákrytem v Rokycanech

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech, Hvězdárnou a planetáriem v Plzni a Zákrytovou a astrometrickou sekcí se připravují na další expedici za tečným zákrytem.

09.03.2005 13:34 Petr Bartoš Ostatní

Historická sekce ČAS po volbách

K 28. únoru 2005 byl zvolen nový výbor Historické sekce ČAS, a to ve složení: předseda - Petr Bartoš / místopředseda - Štěpán Kovář / hospodář - Vlastislav Feik

09.03.2005 11:28 František Martinek Úkazy

Polární záře na Jupiteru

Existence polárních září na Jupiteru je známa již dlouho. Jedná se o nejefektnější a nejaktivnější polární záře ve sluneční soustavě. Nedávno byla k jejich pozorování využita astronomická družice Chandra X-ray Observatory. Výsledky pozorování jsou velmi zajímavé.

Vyhledávání v článcích