Články

27.02.2004 11:06 František Martinek Hvězdy

Vznikající planetární soustava AU Mic

V současné době je známo více než 100 tzv. exoplanet, tj. planet mimo naši sluneční soustavu. Daří se také objevovat vznikající planetární soustavy kolem mladých hvězd. Od objevu prvního protoplanetárního disku u hvězdy Beta Pictoris uplynulo již 20 let. Nejnovější objev se podařil týmu astronomů University of Hawaii, používající dalekohled o průměru 2.2 m.

27.02.2004 08:11 Karel Mokrý Kosmonautika

start Rosetty podruhé odložen

Již podruhé byl odložen start evropské sondy Rosetta. Včera byl start odložen vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám, dnes kvůli technickým problémům.

Sonda bude na svoji cestu vyslána pravděpodobně na počátku příštího týdne.

Ariane 5 nesoucí sondu musí odstartovat na vteřinu přesně. Jedná se o velký rozdíl od startů telekomunikačních družic, kdy je startovací okno dlouhé několik minut až hodin.

Zdroj: arienspace

26.02.2004 20:36 František Martinek Kosmonautika

ULYSSES - mise prodloužena do roku 2008

Evropská kosmická sonda Ulysses se připravuje již ke svému třetímu obletu kolem Slunce. O některých objevech sondy jste si mohli přečíst v článku "Ulysses a Jupiter - druhé setkání". Připomeňme si některá významná data v dosavadním i budoucím "životě" sondy, jejímž hlavním úkolem je studium prostoru nad a pod ekliptikou, a dále polárních oblastí Slunce, respektive prostoru nad slunečními póly, což je pozemními prostředky téměř neproveditelné.

26.02.2004 07:19 Karel Mokrý Kosmonautika

start Rosetty v přímém přenosu

Dnes je na 7:36 UT naplánován start sondy Rosetta. Na cestu ke kometě Churyumov-Gerasimenko ji vynese raketa Ariane 5, ke kometě sonda dorazí v roce 2014.

Start sondy můžete sledovat živě na stránkách ESO (vyžaduje prohlížeč RealPlayer).

25.02.2004 14:17 František Martinek Kosmonautika

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II

Před časem jsme na těchto stránkách informovali o probíhajícím vývoji nové ruské kosmické lodě, která by měla nahradit současný SOJUZ, který je v Rusku používán pro lety na oběžnou dráhu kolem Země již od poloviny 60. let minulého století. Tento článek přináší další doplňující informace, i když nelze vyloučit, že některé se ukáží pouze spekulativní. To může například platit o připojeném obrázku. Podle některých zdrojů bude mít nová ruská kosmická loď tvar vztlakového tělesa.

25.02.2004 09:36 František Martinek Kosmonautika

CASSINI a HUYGENS se blíží k Saturnu

Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Základní etapy dosavadního letu byly následující: 25. 4. 1998 - průlet kolem Venuše ve vzdálenosti 284 km; 23. 6. 1999 - druhý průlet kolem Venuše ve vzdálenosti 620 km; 17. 8. 1999 - průlet kolem Země ve vzdálenosti 1 171 km; 30. 12. 2000 - průlet kolem Jupitera ve vzdálenosti 9,7 miliónu km. Následovat bude 1. 7. 2004 - navedení na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety Saturn; 25. 12. 2004 oddělení evropského modulu Huygens a 14. 1. 2005 - jeho přistání na povrchu měsíce Titan, největším satelitu planety Saturn. Kromě průzkumu Titanu bude probíhat dlouhodobý průzkum planety, její soustavy měsíců a prstenců. Životnost sondy je plánována na 4 roky, během nichž uskuteční 69 oběhů kolem Saturna.

25.02.2004 09:33 František Martinek Kosmonautika

Létající robot ARES poletí na Mars

Hornaté oblasti na jižní polokouli Marsu jsou nebezpečné pro přistávací moduly či marsochody. Z oběžné dráhy zase není možné provádět detailní průzkum, například pátrání po stopách dávného či přítomného života. Vědci našli řešení - za několik let se na Mars vydá první létající robot. Projekt je nazván ARES (Aerial Regional-scale Environmental Survey) a rozpracovává jej NASA v rámci programu Mars Scout.

24.02.2004 13:07 František Martinek Kosmonautika

Kdy poletí další raketoplán?

Raketoplán Discovery připraven ke startu

Provoz Mezinárodní kosmické stanice ISS bude zajišťovat Rusko prostřednictvím kosmických lodí Sojuz TMA a zásobovacích lodí Progress až do května 2005. Do té doby budou na palubě ISS pracovat pouze dva kosmonauti. Vyplývá to ze zasedání vedoucích představitelů NASA, které se uskutečnilo 19. 2. 2004 v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu. Bylo přijato rozhodnutí, že první start od havárie raketoplánu Columbia se přesouvá ze září 2004 na březen 2005. První raketoplán po obnovení letů tak může odstartovat nejdříve 6. března 2005. Důvodem k odkladu je nutnost vypracování metodiky, umožňující provádět opravy raketoplánu během kosmického letu. Rovněž realizace všech doporučení vyšetřovací komise si vyžádá více času.

24.02.2004 13:00 Karel Mokrý Ostatní

akce na IAN

Na webu IAN lze pomocí formuláře vložit upozornění na zajímavou akci. Po kontrole zadaných údajů bude akce zobrazena na stránkách novinek a informace bude zveřejněna i ve sloupci "bleskovek".

24.02.2004 09:34 Jiří Dušek Úkazy

Podívejte se na Venuši!

Večernice, Jitřenka -- oslnivá hvězda, která lehce upoutá pozornost i náhodného pozorovatele. Od Slunce je dál než Merkur, takže se od něj na pozemské obloze vzdaluje až na padesát stupňů a zapadá či naopak vychází až o čtyři hodiny později. Venuše se k nám sice z planet přibližuje na nejmenší možnou vzdálenost a mívá proto největší úhlový průměr, v amatérských dalekohledech je však prakticky bez jakýchkoli detailů.

23.02.2004 16:34 Petr Bartoš Kosmonautika

Požár v Indickém vesmírném středisku

Podle údajů indické policie zahynulo při požáru a následné explozi v Indickém kosmickém středisku minimálně šest lidí. Příčiny a požáru se vyštřují, na podrobnější informace se čeká.

Nové zprávy budou snad zveřejněny na: ISRO

21.02.2004 08:29 Petr Bartoš Sluneční soustava

Největší objekt od roku 1930

V uplynulém týdnu byl zaregistrován objev objektu, který je vzdálený sedm miliard kilometrů od Země. Jedná se o planetoid větší než měsíc Pluta, a potvrdí-li se jeho existence, může to být největší objekt objevený ve sluneční soustavě od roku 1930, kdy byla poprvé zpozorována její devátá planeta - Pluto.

20.02.2004 14:52 Pavel Suchan Úkazy

Česká republika se spolu s Evropou připravuje na výjimečný astronomický úkaz

Přechod Venuše před Sluncem - nebeský úkaz, který nikdo z dnes žijících obyvatel Země ještě neviděl

V úterý 8. června 2004 v dopoledních hodinách budeme moci pozorovat přechod planety Venuše před Sluncem. Bude to vlastně "speciální" druh zatmění Slunce. Právě tak jako v případě zatmění Slunce je sluneční kotouč zakrýván Měsícem, který se dostal do přímky mezi Zemi a Slunce, i při přechodu Venuše před Sluncem je planeta Venuše mezi Zemí a Sluncem. Protože ale Venuše je velmi daleko, má na naší obloze malý úhlový průměr. Zakryje nám proto jen nepatrnou část slunečního kotouče, takže nepozorujeme "pravé" zatmění Slunce, ale malou tečku, která po dobu několika hodin přechází přes sluneční kotouč.

20.02.2004 12:51 František Martinek Úkazy

Uvidíme letos jasnou kometu?

Objeví-li se na obloze kometa pozorovatelná pouhým okem, vždy to vzbudí mezi širokou veřejností značnou pozornost. K Zemi se nyní přibližuje kometa s označením C/2002 T7 (LINEAR). Její jasnost dosahuje 7 mag, což znamená, že pouhým okem zatím pozorovatelná není. Kometu lze spatřit v dalekohledu a lze ji najít na večerní obloze (po západu Slunce) - nachází se poblíž Venuše, která je po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy. Dnes, tj. 19. února, byla kometa vzdálena od Země 2,006 AU (AU = astronomická jednotka = 150 000 000 km). Od Slunce ji dělí vzdálenost 1,404 AU.

20.02.2004 12:48 František Martinek Sluneční soustava

Záhadný Jupiterův měsíc Europa

Jeden z největších měsíců planety Jupiter - Europa - je pokryt ledovým krunýřem. Tento předpoklad byl vysloven na základě informací ze sond Voyager, které prolétly kolem Jupitera v roce 1979. Definitivně to potvrdila americká kosmická sonda Galileo, která kroužila kolem největší planety ve sluneční soustavě od prosince 1995 do září 2003. Někteří astrobiologové již před třiceti roky zařadili Europu mezi největší kandidáty na objevení mimozemského života ve sluneční soustavě.

19.02.2004 16:03 Miroslav Zimmer Multimédia

ČRo: Simplicio versus Salviati

Před 440 lety, 15. února 1564, spatřil světlo světa Galileo Galilei; muž, který se velmi výrazně zapsal do dějin astronomie.

18.02.2004 13:48 František Martinek Kosmonautika

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko připravuje projekt nové pilotované kosmické lodi s návratovou kabinou pro 6 osob, kterou bude možné používat opakovaně k letům na oběžnou dráhu kolem Země. Informoval o tom na tiskové konferenci ředitel organizace Rosaviakosmos Jurij Koptěv. "Je velmi málo pravděpodobné, že v nejbližších 4 letech začneme používat pro pilotované lety nosnou raketu Sojuz-2," prohlásil Koptěv. "Jestliže půjdeme cestou změny, pak budeme používat novou kosmickou loď. A na jejím vývoji se již pracuje."

18.02.2004 13:39 František Martinek Kosmonautika

Další roboti se chystají na Mars

Zatímco pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity se zapisují do historie výzkumu planety Mars, probíhají v USA přípravy na mnohem rozsáhlejší průzkum rudé planety. V srpnu 2005 bude na oběžnou dráhu kolem Marsu vypuštěna kosmická sonda s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO - průzkum Marsu z oběžné dráhy). Úkolem mise MRO bude pořídit detailní snímky povrchu Marsu s vysokým rozlišením pomocí nejvýkonnější kamery, jaká kdy byla zatím vyslána na oběžnou dráhu kolem některé z planet sluneční soustavy. Pro určování přítomnosti vody a vodního ledu bude využívat radar, který bude zjišťovat, zda vodní led, který objevila sonda Mars Odyssey ve vrstvě horniny do hloubky 1 až 2 metry, sahá i do větších hloubek, či zda se dokonce pod povrchem nenacházejí rezervoáry kapalné vody. Obdobný průzkum provádí nyní evropská sonda Mars Express. Dále bude sloužit jako retranslátor pro další sondy, které budou zkoumat Mars.

16.02.2004 15:41 František Martinek Sluneční soustava

Změny teploty na Marsu

Americký robot SPIRIT se na Marsu věnuje mj. měření teplotních profilů atmosféry planety. Nové informace ukazují na velmi rychlé teplotní "vlny" ve spodních vrstvách řídkého ovzduší. V ranních hodinách se může vzduch ohřívat a ochlazovat rychlostí asi 4 stupně za minutu. Jedná se o lokální oblasti nad povrchem Marsu, které se rychle nahřívají a stoupají vzhůru. Podobá se to pozemským vzdušným proudům, které rádi využívají ptáci, ale také například rogalisté. Tento jev byl na Marsu zaregistrován poprvé.

13.02.2004 14:22 Ondřej Pejcha Úkazy

Na obloze se objevila nová mlhovina

Velmi zajímavý objev se povedl amatérskému astronomovi Jay McNeilovi z Paducah v Kentucky (USA). Poblíž známé M78 v souhvězdí Oriona zpozoroval novou mlhovinu (nyní už je známá jako McNeilova). Souřadnice nové mlhoviny jsou: 5 46 14 -00 05.8 (J2000) a její průměr je přibližně jedna úhlová minuta.

Pokud se Vám podaří mlhovinu vyfotografovat, pošlete nám její snímek. Ze získaných snímků připravíme fotogalerii. Nezapomeňte doplnit údaje o použité technice a nastavených parametrech. vyhledávací mapka

Vyhledávání v článcích