Tento týden se ve Washingtonu konala konference o možnostech řešení narůstajícího problému kosmického smetí na oběžné dráze okolo Země. Pořadateli byly NASA a Pentagon, který také uvažuje o svém zapojení do vyvíjení technik, které by v budoucnu mohly s vyčištěním oběžné dráhy pomoci.
Zkušební bezpilotní miniraketoplán X-37BVojenské letectvo USA publikovalo nové snímky svého experimentálního raketoplánu X-37B, jehož vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země je naplánováno na duben příštího roku. Jako reakci na písemné dotazy tiskový mluvčí Air Force řekl, že start bezpilotního raketoplánu je naplánován na 19. 4. 2010 pomocí rakety Atlas 5 z kosmodromu na Cape Canaveral na Floridě. Okřídlený raketoplán X-37-B je označován rovněž jako OTV (Orbital Test Vehicle).
Raketoplán Atlantis 27. 11. 2009 v 15:44 SEČ uzavřel přistáním v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě úspěšnou misi STS-129. Náš online přenos zde běžel od 14:40.
Potom, čo v auguste tohto roku ponúkali austrálski astronómovia možnosť poslať rádioteleskopom správu na exoplanétu, máte práve teraz možnosť poslať krátku správu na sonde AKATSUKI na Venušu. Takúto možnosť ponúka Japonská vesmírna agentúra JAXA (The Japan Aerospace Exploration Agency).
Stavba transportéru
Jak jste si mohli přečíst v minulém článku, v prostorech Kennedyho vesmírného střediska (KSC) můžete kromě nejnovějších technologií narazit i na stroje a zařízení, které tam slouží spolehlivě několik desítek let, ještě od dob programu Apollo. Tentokrát se podíváme na dvojici speciálních vozidel, které zde obstarávají náročnou práci již od poloviny 60. let. Jsou to opravdu mohutné stroje a podobné zaručeně nikde jinde nepotkáte. Po svém dokončení se staly největšími pásovými vozidly na světě a tento primát si udržely do roku 1978, kdy je předstihlo německé korečkové rypadlo Bagger 288. To je však, na rozdíl od nich, napájeno kabelem z elektrické sítě, takže stroje NASA si zachovaly prvenství v jedné kategorii. Stále se jedná o největší pásová vozidla, která jsou zcela soběstačná a nezávislá na externích zdrojích.
V tomto článku se budou denně objevovat nejnovější informace o průběhu letu raketoplánu Atlantis, mířícího k ISS, a to až do jeho návratu na Zemi 27. listopadu, naleznete zde i fotografie a videa. Sledujte spolu s námi jednu z posledních misí amerického raketoplánu.
Připravovaná japonská sluneční plachetnice IkarosNa rok 2010 jsou naplánovány zkušební starty dvou slunečních plachetnic, které využijí neobvyklý způsob pohonu - tlak slunečního záření - k realizaci přeletu mezi různými místy ve Sluneční soustavě místo klasických pohonných látek.
Atlantis na startovací rampě V pondělí 16. listopadu ve 20:28 SEČ je v plánu start raketoplánu Atlantis z Kennedyho kosmického střediska na Floridě k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise STS-129. Jde o poslední misi raketoplánu v roce 2009, 129. let raketoplánu, 31. let raketoplánu k ISS a zároveň 31. misi stroje Atlantis. Hlavním úkolem mise bude dopravit na stanici náhradní díly a připravit ji k připojení nového modulu.
Poisk na orbitu v představě malířeRuský segment Mezinárodní kosmické stanice se po osmi letech rozrostl o novou část, když se ve čtvrtek k modulu Zvezda připojil zbrusu nový modul Poisk. Ten bude na stanici sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu pro připojování lodí Sojuz a Progress a také se v něm nachází přechodová komora pro vycházky kosmonautů do volného prostoru. Přítomnost modulu je velmi důležitá vzhledem k rozšíření stálé posádky ISS a Poisk není posledním, v nejbližší době dostane stanice nových modulů více.
Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností (VAS) a Kosmo Klubem pořádá ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 seminář na téma KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA.
V dňoch 15.-16. októbra 2009 sa v Bruseli pod záštitou Európskej komisie (EC), Európskej vesmírnej agentúry (ESA) a Európskej investičnej banky uskutočnila konferencia o ambíciach Európy vo vesmíre, na ktorej sa zúčastnili odborníci zastupujúci široké spektrum záujmov siahajúcich od priemyslu, cez vedu až po politiku na najvyšších európskych úrovniach.
Náš letošní úspěch - stojíme na našem experimentu CRIndIonsPřijde Ti úžasné, co člověk již vše dokázal v kosmu a zajímá Tě, kam směřujeme? Skvěle! Připadá Ti ale kosmický výzkum odosobněný a nedosažitelný pro Tebe samotného? Chyba! Není tomu tak a rádi ukážeme, jak se jednoduše a zábavně stát raketovým inženýrem nebo vědcem - či si to alespoň vyzkoušet. Úžasná šance právě pro Tebe, přihlášky do půlky listopadu!
Vizualizace družice Proba-2V pondělí 2. listopadu 2009 ve 2:50 středoevropského času odstartovala z kosmodromu Pleseck ruská nosná raketa Rokot. Na oběžnou dráhu byla společně s družicí SMOS vynesena družice Proba-2, na které jsou umístěny i dva české vědecké přístroje. Obě družice několik hodin po startu již úspěšně navázaly kontakt s pozemními stanicemi v Hartebeesthoek, v jižní Africe, resp. Redu, v Belgii.
Mars 500Evropská kosmická agentura ESA a Russian Institute for Biomedical Problems IBMP v Moskvě společně vyhlásily výzvu k výběru dobrovolníků pro poslední fázi projektu Mars500. Ta by měla začít v roce 2010 simulovaným letem šestičlenné posádky na Mars a zpět, přičemž by na jeho povrchu strávili 30 dní. Účelem celého projektu je studovat lidskou psychologii, zdravotní a fyzické možnosti při pobytu v omezeném prostoru s uzavřenou skupinou lidí. Evropská kosmická agentura ESA je do projektu zapojena prostřednictvím volitelného programu ELIPS, do nějž přispívá také Česká republika.
Ares I-X na startovací rampěOnline přenos startu rakety Ares I-X musel být předčasně ukončen kvůli technické chybě. Omlouváme se za vzniklé potíže. Ares I-X nakonec úspěšně odstartovala 28. 10. v 16:30.
Ares I-X na startovací rampěPo zhodnocení všech faktorů dal v pátek tým zodpovědných manažerů NASA zelenou úternímu startu rakety Ares I-X. Jde o pokusný exemplář budoucího nosiče Ares I, který by měl spolu s kosmickou lodí Orion někdy po roce 2015 vystřídat americké raketoplány, které by měly odejít do výslužby za necelý rok. Start rakety Ares I-X ukáže, jak na tom NASA s vývojem nové dopravní kapacity opravdu je a co je potřeba změnit.
Evropská kosmická sonda RosettaEvropská kosmická sonda Rosetta, jejímž úkolem je výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, prolétne 13. listopadu 2009 kolem Země. Při průletu bude gravitačním polem planety urychlena natolik, aby v závěru své desetileté cesty vesmírem dosáhla svého cíle. Při tomto jejím posledním přiblížení k Zemi budou její přístroje využity k pozorování Země i Měsíce.
Lunární modul Altair.V období studenej vojny, keď sa naposledy po povrchu Mesiaca prechádzala posádka Apolla 17 v zložení Eugen Cernan a Harrison Schmitt, ešte nikto netušil, že ľudia sa na Mesiac vrátia tak neskoro.
Evropská družice SMOS k měření vlhkosti půdy a salinity oceánůVůbec poprvé v historii kosmonautiky bude družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) měřit z oběžné dráhy vlhkost půdy a slanost vody v oceánech. Informace o půdní vlhkosti jsou nutné pro nejrůznější hydrologické studie, data o slanosti vody v oceánech jsou důležitá pro zlepšení našich představ o zákonitostech cirkulace vody v oceánech. Start družice SMOS je naplánován na 2. listopadu 2009.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
