Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010Ve středu 30. června odstartovala z Bajkonuru raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progress M-06M, která se, naložená zásobami a výbavou, v pátek připojí v automatickém režimu ke kosmické stanici. Při minulé misi lodi Progress se toto ovšem nezdařilo a kvůli selhání automatického naváděcího systému musela převzít na dálku řízení lodě posádka stanice.
New Horizons při průletu kolem Pluta (kresba)Letící vesmírem rychlostí téměř 1,5 miliónu km za den překonala sonda NASA s názvem New Horizons (start 19. 1. 2006) již polovinu své cesty k Plutu - k hlavnímu cíli svého výzkumu. V nedávné době se "vzbudila" a v průběhu několika měsíců se porozhlédne kolem sebe.
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)Když se podíváme na oficiální plán startů, zjistíme, že jsou před námi poslední dvě mise amerických raketoplánů, které se uskuteční v průběhu letošního podzimu. Nyní je ovšem téměř jisté, že tento plán nebude dodržen a tyto lety postihnou výrazné odklady. Navíc je zde pořád šance přidání jedné mise.
Hayabusa se vrací domůJaponský návratový modul sondy Hayabusa (Sokol, původně MUSES-C), která v roce 2005 navštívila planetku Itokawa, se úspěšně vrátil po sedmi letech putování zpět na Zemi. Velká pozornost je věnována právě pouzdru s možnými vzorky, které snad sonda nasála při odběru horniny z povrchu planetky - bohužel při tomto úkonu došlo k selhání čidel a tak vědci zatím nemohu říci, jaké množství horniny se v pouzdru nachází.
Minulý týden se v Berlíně konal tradiční aerosalón ILA, který kromě jiného sliboval i účast Evropské kosmické agentury (ESA) v podobě pavilonu s kosmickou expozicí, týkající se současnosti a budoucnosti evropské kosmonautiky a přítomnost členů evropského oddílu astronautů. Neváhal jsem tedy a na akci se vypravil.
Poslední přistání raketoplánu Atlantis
Když se raketoplán Atlantis po návratu z mise STS-132 dne 26. května 2010
ve 14:48 SELČ po 11 dnech, 18 hodinách a 28 minutách opět
dotkl zemského povrchu, s největší pravděpodobností pro něj skončilo poslední
kosmické dobrodružství. Stal se tak prvním americkým raketoplánem, který ukončil
svoji činnost a pokud půjde vše podle současných plánů, již do vesmíru nevzlétne.
Zatím však bude udržován v plně provozuschopném stavu, protože má sloužit jako
záchranný stroj. Kdyby nastal nějaký závažný problém při poslední plánované misi
raketoplánu (STS-134) a posádka by se nemohla bezpečně vrátit, musel by se Atlantis vydat na záchranný let a dopravit ji na Zem. Tato záchranná mise by se uskutečnila pod označením STS-335.
V úterý 15. června pro tři kosmonauty startem jejich lodi z Bajkonuru ve 23:35 SELČ začala půlroční kosmická pouť. Přenos v tomto článku začal ve 23 hodin.
Raketa Sojuz na startovací rampěUž jsou to bezmála dva týdny, co se z Mezinárodní kosmické stanice vrátila loď Sojuz TMA-17 a přivezla s sebou tři členy dlouhodobé posádky stanice, na které zůstali pouze tři lidé. To se má brzy změnit, 15. června se z Bajkonuru ke stanici vydá ruská kosmická loď Sojuz TMA-19 a po jejím příletu bude posádka komplexu opět šestičlenná. Sojuz už stojí na rampě a vše směřuje k jeho vzletu.
Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi2. června v 5:25 SELČ přistál v Kazachstánu návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-17, jejíž posádka strávila 6 měsíců na stanici ISS (tvořil ji Oleg Kotov, Soichi Noguchi a Timothy Creamer). Online přenos přistání jste mohli sledovat v tomto článku od 4:30.
Atlantis při přípravě na misi STS-117Ve čtvrtek 26. května přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Atlantis. Při své misi k Mezinárodní kosmické stanice strávil ve vesmíru 11 dní. Na samotném letu by možná samo o sobě nic pozoruhodného nebylo, kdyby to nebyl vůbec poslední let tohoto raketoplánu.
Atlantis přistáváRaketoplán Atlantis zakončil svou poslední misi přistáním v Kennedyho kosmickém středisku dne 26. května ve 14:48 našeho času. Brzdící manévr kosmický letoun provedl ve 13:41, přenos zde běžel od 13:30.
Japonská sonda k Venuši (původní označení Planet-C)V pátek 21. 5. 2010 (ráno místního času) vypustila Japonská kosmická agentura JAXA kosmickou sondu AKATSUKI. Původní označení sondy k výzkumu Venuše bylo Venus Climate Orbiter (VCO) nebo PLANET-C. Sonda bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety ve vzdálenosti 300 až 79 000 km od povrchu. Tento široký rozsah vzdáleností umožní zevrubná pozorování meteorologických jevů v atmosféře planety a rovněž povrchu Venuše, stejně tak i pozorování částic unikajících z atmosféry Venuše do kosmického prostoru.
Prázdná plošina se vrací od startovací rampyV předchozím článku o zajímavostech programu Space Shuttle padla několikrát zmínka o tom, že při převozu raketoplánu na startovací komplex je usazen na mobilní odpalovací plošině. Toto zařízení, které na Internetu najdete spíše pod anglickým názvem "Mobile Launcher Platform" nebo zkratkou MLP, patří mezi další kolosy, které je možné spatřit v Kennedyho vesmírném středisku (KSC).
Zde najdete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Atlantis k Mezinárodní kosmické stanici. Chybět nebudou ani fotografie a videa. Zpravodajství zde poběží až do 26. května, kdy se má Atlantis vrátit na Zemi.
V pátek 14. května se raketoplán Atlantis vydal se šestičlennou posádkou a novým ruským modulem ke kosmické stanici ISS na svoji vůbec poslední misi. Jeho vzlet z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 20:20 SELČ. Přenos zde začal v 19:30.
Atlantis na startovací rampě14. května začne startem z Kennedyho kosmického střediska na Floridě 12denní mise STS-132 raketoplánu Atlantis a jeho šestičlenné posádky, který při tomto letu dopraví na stanici ISS ruský modul Rassvet a nosník s náhradními díly. Posádka raketoplánu také provede výměnu baterií jednoho ze segmentů se solárními panely kosmické stanice. Půjde o 32. start stroje Atlantis, který bude zároveň také jeho posledním.
Budou se jahody pěstovat ve vesmíru?Hodně lidí si představuje cestování do vesmíru jako velkou romantiku a zážitek plný příjemných chvil. K tomu má dnešní kosmonautika, ale přeci jen ještě hodně daleko. Například kosmická strava, i když se stále zdokonaluje, gurmánským zážitkem určitě není.
Připravovaný japonský robot Maido-kun, který by se měl procházet po povrchu MěsíceSkupina japonských inženýrů a techniků zahájila přípravu dvounohého humanoidního robota, uzpůsobeného k pohybu po povrchu Měsíce. "Rozhodli jsme se pro robota podobného člověku, protože to je pro nás velmi fascinující a stimulující," říká Hideo Sugimoto. "Vyrobíme atraktivního robota, který bude naše představy šířit ve vesmíru."
Hayabusa se vrací domůJaponská kosmická sonda Hayabusa, poškozená a jen napůl funkční, musí být ještě přesně nasměrována k Zemi pomocí několika korekčních manévrů, provedených improvizovanou činností iontových motorů v závěrečné fázi letu před tím, než se v červnu letošního roku uskuteční její dlouho očekávané přistání na zemském povrchu.
Převoz raketoplánu Atlantis na rampu 22. dubna 2010V programu raketoplánů zbývají poslední tři mise, které by měly kosmické letouny odlétat v tomto kalendářním roce. Pořadí a data startů ale řádně promíchá spektrometr AMS, který měl dopravit na ISS raketoplán Endeavour při své červencové misi. Tento vědecký přístroj totiž může vzhledem k nutným úpravám letět nejdříve v listopadu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.
