První ze společných sond NASA a ESA pod názvem ExoMars - Trace Gas OrbiterZástupci NASA a Evropské kosmické agentury ESA vybrali vědecké experimenty pro první společnou misi k Marsu. Kosmická sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, jejíž start je naplánován na rok 2016, bude studovat chemické složení atmosféry rudé planety včetně zjišťování přítomnosti metanu. Tento plyn, jehož přítomnost byla v marťanské atmosféře objevena v roce 2003, může naznačovat přítomnost života na Marsu.
Členové 24. dlouhodobé posádky stanice ISS Douglas Wheelock a Tracy Caldwell-Dysonová 11. srpna pracovali ve volném prostoru, aby pokračovali v započaté práci na výměně pumpy chladícího systému, jež selhala. V první řadě ale museli vyřešit únik čpavku z posledního konektoru, který byl ještě k pumpě připojen. Výstup začal ve 14:27 SELČ a trval bezmála 7 a půl hodiny, přenos zde běžel od 13:30.
Po několika odkladech provedli 7. srpna členové dlouhodobé posádky stanice ISS Douglas Wheelock a Tracy Caldwell-Dysonová mimořádný kosmický výstup, při kterém měli vyměnit pumpu chladícího systému, jež selhala zhruba týden předtím. Dvojice to však kvůli problémům s odpojováním staré nádrže nestihla. Výstup začal ve 13:19 SELČ a trval více než 8 hodin. Přenos zde začal ve 12:30.
Stanice ISS. Autor: NASAV neděli 1. srpna vypověděla službu jedna ze dvou pump chladícího systému kosmické stanice ISS, což vyřadilo z provozu celou polovinu chladící kapacity orbitálního komplexu. Situaci se sice podařilo zvládnout a stanice funguje dál (byť v trochu omezeném režimu) dále jen s jednou polovinou chladícího systému. Kdyby selhala i druhá polovina, situace by byla vážně kritická. Už jen kvůli tomu je nutné co nejdříve vyměnit vadnou pumpu, což vyžaduje dva kosmické výstupy dlouhodobé posádky. Není na co čekat a první z těchto výstupů nás čeká již v pátek.
Ruští kosmonauté Fyodor Yurchikhin a Mikhail Kornienko 27. července v 6:11 SELČ otevřeli poklop přechodové komory Pirs a zahájili tak 6hodinový a 42minutový výstup, při kterém šlo především o integraci nového modulu Rassvet do staniční datové sítě. Všechny úkoly byly nakonec splněny. Přenos zde začal v 5:30.
James Dutton se znakem Trenčína a slovenskou vlajkou na palubě ISSV neděli 11. července navštívil slovenské město Trenčín americký astronaut James Dutton, který se v dubnu letošního roku zúčastnil mise STS-131 jako pilot raketoplánu Discovery. Jako výraz svého vztahu k městu Trenčín s sebou vzal na oběžnou dráhu jeho erb, tričko s motivem tohoto města a slovenskou vlajku. Na tiskové konferenci v Trenčíně astronaut odpovídal i na otázky, položené za server astro.cz.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Doposud nejkomplexnější kometární průzkumník má za úkol dopravit na povrch komety přistávací modul k uskutečnění detailního průzkumu ledového jádra (listopad 2014). Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.
Montáž raketoplánu před misí STS-131
To, že připravit raketoplán na start do vesmíru je velmi složitá záležitost,
trvající týdny nebo spíše měsíce, je známá věc. Ne každého však bude bavit číst
zdlouhavý výčet operací, kterými musí postupně projít. Určitě poutavější by bylo
zachytit průběh příprav na video. Zde však narazíme na to, že pokud bychom chtěli
nafilmovat vše, byl by záznam neúměrně dlouhý. Na způsob, jak tento problém vyřešit a natočit velmi zajímavé a originální video, přišel astronaut Alan Poindexter se svými přáteli.
sonda VoyagerKosmická sonda Voyager 2 překročila další symbolickou hranici - pracuje bez přestání už 12 000 dní! 29. června tak mohli v NASA oslavovat. Sonda odstartovala už 20. srpna roku 1977.
Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010V pátek 2. července mělo dojít na Mezinárodní kosmické stanici k rutinní události - připojení ruské bezpilotní zásobovací lodě Progress M-06M (viz článek). Situace se ovšem vymkla kontrole a lodi se vůbec nepodařilo ke stanici přiblížit. Co se stalo není dosud jasné, loď je ale v pořádku a čeká ji druhý pokus o připojení ke stanici.
Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010Ve středu 30. června odstartovala z Bajkonuru raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progress M-06M, která se, naložená zásobami a výbavou, v pátek připojí v automatickém režimu ke kosmické stanici. Při minulé misi lodi Progress se toto ovšem nezdařilo a kvůli selhání automatického naváděcího systému musela převzít na dálku řízení lodě posádka stanice.
New Horizons při průletu kolem Pluta (kresba)Letící vesmírem rychlostí téměř 1,5 miliónu km za den překonala sonda NASA s názvem New Horizons (start 19. 1. 2006) již polovinu své cesty k Plutu - k hlavnímu cíli svého výzkumu. V nedávné době se "vzbudila" a v průběhu několika měsíců se porozhlédne kolem sebe.
Endeavour při převozu na rampu (mise STS-127)Když se podíváme na oficiální plán startů, zjistíme, že jsou před námi poslední dvě mise amerických raketoplánů, které se uskuteční v průběhu letošního podzimu. Nyní je ovšem téměř jisté, že tento plán nebude dodržen a tyto lety postihnou výrazné odklady. Navíc je zde pořád šance přidání jedné mise.
Hayabusa se vrací domůJaponský návratový modul sondy Hayabusa (Sokol, původně MUSES-C), která v roce 2005 navštívila planetku Itokawa, se úspěšně vrátil po sedmi letech putování zpět na Zemi. Velká pozornost je věnována právě pouzdru s možnými vzorky, které snad sonda nasála při odběru horniny z povrchu planetky - bohužel při tomto úkonu došlo k selhání čidel a tak vědci zatím nemohu říci, jaké množství horniny se v pouzdru nachází.
Minulý týden se v Berlíně konal tradiční aerosalón ILA, který kromě jiného sliboval i účast Evropské kosmické agentury (ESA) v podobě pavilonu s kosmickou expozicí, týkající se současnosti a budoucnosti evropské kosmonautiky a přítomnost členů evropského oddílu astronautů. Neváhal jsem tedy a na akci se vypravil.
Poslední přistání raketoplánu Atlantis
Když se raketoplán Atlantis po návratu z mise STS-132 dne 26. května 2010
ve 14:48 SELČ po 11 dnech, 18 hodinách a 28 minutách opět
dotkl zemského povrchu, s největší pravděpodobností pro něj skončilo poslední
kosmické dobrodružství. Stal se tak prvním americkým raketoplánem, který ukončil
svoji činnost a pokud půjde vše podle současných plánů, již do vesmíru nevzlétne.
Zatím však bude udržován v plně provozuschopném stavu, protože má sloužit jako
záchranný stroj. Kdyby nastal nějaký závažný problém při poslední plánované misi
raketoplánu (STS-134) a posádka by se nemohla bezpečně vrátit, musel by se Atlantis vydat na záchranný let a dopravit ji na Zem. Tato záchranná mise by se uskutečnila pod označením STS-335.
V úterý 15. června pro tři kosmonauty startem jejich lodi z Bajkonuru ve 23:35 SELČ začala půlroční kosmická pouť. Přenos v tomto článku začal ve 23 hodin.
Raketa Sojuz na startovací rampěUž jsou to bezmála dva týdny, co se z Mezinárodní kosmické stanice vrátila loď Sojuz TMA-17 a přivezla s sebou tři členy dlouhodobé posádky stanice, na které zůstali pouze tři lidé. To se má brzy změnit, 15. června se z Bajkonuru ke stanici vydá ruská kosmická loď Sojuz TMA-19 a po jejím příletu bude posádka komplexu opět šestičlenná. Sojuz už stojí na rampě a vše směřuje k jeho vzletu.
Návratový modul Sojuzu se snáší na padáku do stepi2. června v 5:25 SELČ přistál v Kazachstánu návratový modul kosmické lodi Sojuz TMA-17, jejíž posádka strávila 6 měsíců na stanici ISS (tvořil ji Oleg Kotov, Soichi Noguchi a Timothy Creamer). Online přenos přistání jste mohli sledovat v tomto článku od 4:30.
Atlantis při přípravě na misi STS-117Ve čtvrtek 26. května přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Atlantis. Při své misi k Mezinárodní kosmické stanice strávil ve vesmíru 11 dní. Na samotném letu by možná samo o sobě nic pozoruhodného nebylo, kdyby to nebyl vůbec poslední let tohoto raketoplánu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
