Logo mise Ulysses
Do vesmíru byl Ulysses vynesen raketoplánem
Discovery 6. října 1990 během mise STS-41. Jednalo se o 36. vzlet raketoplánu do vesmíru a
11. misi Discovery. Několik hodin po startu, po nezbytné kontrole, dali astronauti povel k částečnému vyklopení sestavy z nákladového prostoru. Nejprve do úhlu 20°, pak proběhly
další kontroly a když bylo vše v pořádku, došlo k odpojení kabelů, spojujících
dosud náklad s raketoplánem a náklon se zvýšil na 58°. Nyní přišlo na řadu sedm stlačených pružin, které vymrštily sondu i s raketovým stupněm ven.
Logo mise UlyssesHlavním úkolem sondy Ulysses byl průzkum Slunce z takové dráhy, odkud by se
daly dobře sledovat jeho polární oblasti. Veškeré do té doby získané poznatky
pocházely totiž pouze z úzké oblasti kolem ekliptiky a vědce zajímalo, jaké
údaje zjistí, když sondu vyšlou mimo tuto rovinu. Taková akce je ale energeticky velmi náročná a proto bylo nutné naplánovat složitou dráhu, během které byl úspěšně použit manévr, kterému se říká "gravitační prak".
Americka sonda Juno Jupiter, najväčšia planéta slnečnej sústavy bola v minulosti skúmaná preletovými sondami Voyager a Pioneer. O podrobnejší prieskum planéty a jej mesiacov sa podpísala hlavne sonda Galileo, ktorá na obežnej dráhe Jupitera zotrvala osem rokov. Avšak ani sonda Galileo neodhalila všetky tajomstvá masívnej planéty a vzniku slnečnej sústavy. V súčasnosti má NASA v pláne vniesť viac svetla do teórie vzniku nášho systému skúmaním Jupitera prostredníctvom nového projektu nazvaného Juno.
Průlet sondy Cassini kolem SaturnuPočátkem února 2010 NASA oznámila, že činnost kosmické sondy Cassini zkoumající planetu Saturn se prodlužuje až do roku 2017. Od roku 2011 bude každoročně uvolňováno 60 miliónů dolarů na pokračující výzkum Saturnu, jeho prstence a početnou rodinu měsíců. Cassini bude dále poskytovat zajímavé vědecké informace a ukazovat nám stále nové a nové pohledy na vzdálenou planetu. "Senzační objevy a fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o Saturnu a jeho soustavě," říká Jim Green (NASA).
Sluneční družice NASA k výzkumu SlunceFlotilu pozemních slunečních dalekohledů a vesmírných observatoří rozšířila v těchto dnech americká družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jedná se o první astronomickou družici realizovanou NASA v rámci programu Living With a Star (LWS - Život s hvězdou). Start družice o hmotnosti 3 100 kg v ceně 848 miliónů dolarů se uskutečnil 11. února 2010 pomocí nosné rakety Atlas 5.
Autor: NASAV tomto článku naleznete každý den nejnovější informace o průběhu letu raketoplánu Endeavour, jehož úkolem je dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici nový modul Tranquility. Na Zemi by se měl Endeavour vrátit 21. února.
Přesně takto pokřtila misi NASA v oficiální tiskové zprávě. A není daleko od pravdy. Hlavním úkolem mise STS-130, ke které odstartuje raketoplán Endeavour 7. února v 10:39 SEČ se 6člennou posádkou, bude dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS nový modul, jehož součástí je i kopule se sedmi okny, díky které budou mít astronauté mnohem lepší výhled na Zemi i samotnou stanici.
Létající stratosférická observatoř SOFIASOFIA je zkratka pro létající stratosférickou observatoř (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), pracující v oboru infračerveného záření. Jejím úkolem bude studovat vesmír během letu ve stratosféře - ve výšce kolem 14 km nad zemským povrchem. Pravidelné operační lety největší moderní létající observatoře by měly být zahájeny ještě v roce 2010.
Připravovaná zkouška magnetického tepelného štítuTepelný štít je důležitou součástí každého kosmického dopravního prostředku, který při návratu z vesmíru vstupuje vysokou rychlostí do zemské atmosféry. Nová generace tepelných štítů, ať už k ochraně kosmonautů či různého nákladu, bude možná využívat supravodivé magnety k odvedení plazmy vznikající na přední straně kosmické lodi při jejím průletu zemskou atmosférou. První zkoušky tepelného štítu tohoto typu budou zřejmě uskutečněny až za 10 let, avšak základní technologie se již vyvíjejí.
Surajev na palubě ISSRuský kosmonaut Maxim Surajev, momentálně dlouhodobě pracující na palubě ISS jako člen 22. základní posádky, píše z paluby Mezinárodní kosmické stanice vlastní internetový blog, kde si mohou zájemci číst o každodenním životě na oběžné dráze. V posledních dnech Maxim shrnul na svém blogu pocity ze své první kosmické vycházky, kterou absolvoval 14. ledna (viz. článek). Překlad jeho vyprávění vám přinášíme v tomto článku.
14. ledna v 11:05 ruští kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev zahájili kosmickou vycházku, při které integrovali k Mezinárodní kosmické stanici nedávno připojený modul Poisk. Všechny plánované úkoly byly splněny. Přenos zde běžel od 10:45.
Modul Tranquility v montážní haleVe středu 6. ledna byl převezen na rampu 39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Endeavour, který se má 7. února vydat k ISS v rámci mise STS-130 a doručit na stanici nový modul. To se ale může změnit na základě pozemního testu nového modulu, při kterém selhal jeho chladící systém.
Návrh sondy k výzkumu Titanu s názvem TiME Prvním meziplanetárním námořním plavidlem se může stát člun k průzkumu jezera kapalného metanu na Saturnově měsíci Titan. Navrhovaná (zatím neschválená) mise by mohla provádět výzkum některého z jeho největších jezer - například jezera Ligeia Mare nebo Kraken Mare. Obě se nacházejí na severní polokouli Titanu. Jedná se o rozsáhlá jezera: Kraken Mare je větší než například Kaspické moře. Návrh sondy byl studován v uplynulých dvou letech vědeckým týmem, jehož vedoucím byla Ellen Stofan (Proxemy Research, Inc., Washington DC, USA).
V neděli 20. prosince z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartuje ruská kosmická loď Sojuz TMA-17 s tříčlennou posádkou a zamíří k Mezinárodní kosmické stanici, kde její pasažéry čeká půlroční pobyt. Půjde o poslední pilotovaný start roku 2009 a zároveň letošní čtvrtý start ruské lodi Sojuz. Do křesla velitele se tentokrát posadí ruský kosmonaut Oleg Kotov, který před krátkou dobou navštívil naši republiku.
Tento týden se ve Washingtonu konala konference o možnostech řešení narůstajícího problému kosmického smetí na oběžné dráze okolo Země. Pořadateli byly NASA a Pentagon, který také uvažuje o svém zapojení do vyvíjení technik, které by v budoucnu mohly s vyčištěním oběžné dráhy pomoci.
Zkušební bezpilotní miniraketoplán X-37BVojenské letectvo USA publikovalo nové snímky svého experimentálního raketoplánu X-37B, jehož vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země je naplánováno na duben příštího roku. Jako reakci na písemné dotazy tiskový mluvčí Air Force řekl, že start bezpilotního raketoplánu je naplánován na 19. 4. 2010 pomocí rakety Atlas 5 z kosmodromu na Cape Canaveral na Floridě. Okřídlený raketoplán X-37-B je označován rovněž jako OTV (Orbital Test Vehicle).
Raketoplán Atlantis 27. 11. 2009 v 15:44 SEČ uzavřel přistáním v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě úspěšnou misi STS-129. Náš online přenos zde běžel od 14:40.
Potom, čo v auguste tohto roku ponúkali austrálski astronómovia možnosť poslať rádioteleskopom správu na exoplanétu, máte práve teraz možnosť poslať krátku správu na sonde AKATSUKI na Venušu. Takúto možnosť ponúka Japonská vesmírna agentúra JAXA (The Japan Aerospace Exploration Agency).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
