Přesně takto pokřtila misi NASA v oficiální tiskové zprávě. A není daleko od pravdy. Hlavním úkolem mise STS-130, ke které odstartuje raketoplán Endeavour 7. února v 10:39 SEČ se 6člennou posádkou, bude dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS nový modul, jehož součástí je i kopule se sedmi okny, díky které budou mít astronauté mnohem lepší výhled na Zemi i samotnou stanici.
Létající stratosférická observatoř SOFIASOFIA je zkratka pro létající stratosférickou observatoř (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), pracující v oboru infračerveného záření. Jejím úkolem bude studovat vesmír během letu ve stratosféře - ve výšce kolem 14 km nad zemským povrchem. Pravidelné operační lety největší moderní létající observatoře by měly být zahájeny ještě v roce 2010.
Připravovaná zkouška magnetického tepelného štítuTepelný štít je důležitou součástí každého kosmického dopravního prostředku, který při návratu z vesmíru vstupuje vysokou rychlostí do zemské atmosféry. Nová generace tepelných štítů, ať už k ochraně kosmonautů či různého nákladu, bude možná využívat supravodivé magnety k odvedení plazmy vznikající na přední straně kosmické lodi při jejím průletu zemskou atmosférou. První zkoušky tepelného štítu tohoto typu budou zřejmě uskutečněny až za 10 let, avšak základní technologie se již vyvíjejí.
Surajev na palubě ISSRuský kosmonaut Maxim Surajev, momentálně dlouhodobě pracující na palubě ISS jako člen 22. základní posádky, píše z paluby Mezinárodní kosmické stanice vlastní internetový blog, kde si mohou zájemci číst o každodenním životě na oběžné dráze. V posledních dnech Maxim shrnul na svém blogu pocity ze své první kosmické vycházky, kterou absolvoval 14. ledna (viz. článek). Překlad jeho vyprávění vám přinášíme v tomto článku.
14. ledna v 11:05 ruští kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev zahájili kosmickou vycházku, při které integrovali k Mezinárodní kosmické stanici nedávno připojený modul Poisk. Všechny plánované úkoly byly splněny. Přenos zde běžel od 10:45.
Modul Tranquility v montážní haleVe středu 6. ledna byl převezen na rampu 39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Endeavour, který se má 7. února vydat k ISS v rámci mise STS-130 a doručit na stanici nový modul. To se ale může změnit na základě pozemního testu nového modulu, při kterém selhal jeho chladící systém.
Návrh sondy k výzkumu Titanu s názvem TiME Prvním meziplanetárním námořním plavidlem se může stát člun k průzkumu jezera kapalného metanu na Saturnově měsíci Titan. Navrhovaná (zatím neschválená) mise by mohla provádět výzkum některého z jeho největších jezer - například jezera Ligeia Mare nebo Kraken Mare. Obě se nacházejí na severní polokouli Titanu. Jedná se o rozsáhlá jezera: Kraken Mare je větší než například Kaspické moře. Návrh sondy byl studován v uplynulých dvou letech vědeckým týmem, jehož vedoucím byla Ellen Stofan (Proxemy Research, Inc., Washington DC, USA).
V neděli 20. prosince z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartuje ruská kosmická loď Sojuz TMA-17 s tříčlennou posádkou a zamíří k Mezinárodní kosmické stanici, kde její pasažéry čeká půlroční pobyt. Půjde o poslední pilotovaný start roku 2009 a zároveň letošní čtvrtý start ruské lodi Sojuz. Do křesla velitele se tentokrát posadí ruský kosmonaut Oleg Kotov, který před krátkou dobou navštívil naši republiku.
Tento týden se ve Washingtonu konala konference o možnostech řešení narůstajícího problému kosmického smetí na oběžné dráze okolo Země. Pořadateli byly NASA a Pentagon, který také uvažuje o svém zapojení do vyvíjení technik, které by v budoucnu mohly s vyčištěním oběžné dráhy pomoci.
Zkušební bezpilotní miniraketoplán X-37BVojenské letectvo USA publikovalo nové snímky svého experimentálního raketoplánu X-37B, jehož vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země je naplánováno na duben příštího roku. Jako reakci na písemné dotazy tiskový mluvčí Air Force řekl, že start bezpilotního raketoplánu je naplánován na 19. 4. 2010 pomocí rakety Atlas 5 z kosmodromu na Cape Canaveral na Floridě. Okřídlený raketoplán X-37-B je označován rovněž jako OTV (Orbital Test Vehicle).
Raketoplán Atlantis 27. 11. 2009 v 15:44 SEČ uzavřel přistáním v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě úspěšnou misi STS-129. Náš online přenos zde běžel od 14:40.
Potom, čo v auguste tohto roku ponúkali austrálski astronómovia možnosť poslať rádioteleskopom správu na exoplanétu, máte práve teraz možnosť poslať krátku správu na sonde AKATSUKI na Venušu. Takúto možnosť ponúka Japonská vesmírna agentúra JAXA (The Japan Aerospace Exploration Agency).
Stavba transportéru
Jak jste si mohli přečíst v minulém článku, v prostorech Kennedyho vesmírného střediska (KSC) můžete kromě nejnovějších technologií narazit i na stroje a zařízení, které tam slouží spolehlivě několik desítek let, ještě od dob programu Apollo. Tentokrát se podíváme na dvojici speciálních vozidel, které zde obstarávají náročnou práci již od poloviny 60. let. Jsou to opravdu mohutné stroje a podobné zaručeně nikde jinde nepotkáte. Po svém dokončení se staly největšími pásovými vozidly na světě a tento primát si udržely do roku 1978, kdy je předstihlo německé korečkové rypadlo Bagger 288. To je však, na rozdíl od nich, napájeno kabelem z elektrické sítě, takže stroje NASA si zachovaly prvenství v jedné kategorii. Stále se jedná o největší pásová vozidla, která jsou zcela soběstačná a nezávislá na externích zdrojích.
V tomto článku se budou denně objevovat nejnovější informace o průběhu letu raketoplánu Atlantis, mířícího k ISS, a to až do jeho návratu na Zemi 27. listopadu, naleznete zde i fotografie a videa. Sledujte spolu s námi jednu z posledních misí amerického raketoplánu.
Připravovaná japonská sluneční plachetnice IkarosNa rok 2010 jsou naplánovány zkušební starty dvou slunečních plachetnic, které využijí neobvyklý způsob pohonu - tlak slunečního záření - k realizaci přeletu mezi různými místy ve Sluneční soustavě místo klasických pohonných látek.
Atlantis na startovací rampě V pondělí 16. listopadu ve 20:28 SEČ je v plánu start raketoplánu Atlantis z Kennedyho kosmického střediska na Floridě k Mezinárodní kosmické stanici v rámci mise STS-129. Jde o poslední misi raketoplánu v roce 2009, 129. let raketoplánu, 31. let raketoplánu k ISS a zároveň 31. misi stroje Atlantis. Hlavním úkolem mise bude dopravit na stanici náhradní díly a připravit ji k připojení nového modulu.
Poisk na orbitu v představě malířeRuský segment Mezinárodní kosmické stanice se po osmi letech rozrostl o novou část, když se ve čtvrtek k modulu Zvezda připojil zbrusu nový modul Poisk. Ten bude na stanici sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu pro připojování lodí Sojuz a Progress a také se v něm nachází přechodová komora pro vycházky kosmonautů do volného prostoru. Přítomnost modulu je velmi důležitá vzhledem k rozšíření stálé posádky ISS a Poisk není posledním, v nejbližší době dostane stanice nových modulů více.
Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností (VAS) a Kosmo Klubem pořádá ve dnech 27. až 29. listopadu 2009 seminář na téma KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA.
V dňoch 15.-16. októbra 2009 sa v Bruseli pod záštitou Európskej komisie (EC), Európskej vesmírnej agentúry (ESA) a Európskej investičnej banky uskutočnila konferencia o ambíciach Európy vo vesmíre, na ktorej sa zúčastnili odborníci zastupujúci široké spektrum záujmov siahajúcich od priemyslu, cez vedu až po politiku na najvyšších európskych úrovniach.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.
