Práce mimo stanici Dva ruští kosmonauté, dlouhodobě pobývající na stanici ISS, ji 15. listopadu na několik hodin opustili, aby "venku" provedli některé modernizační, údržbářské a vědecké úkoly. Jejich výstup začal v 15:55 SEČ a trval 6 hodin a 27 minut, zde začal přenos jeho příprav a průběhu v 15:00.
Snímky z průletu kolem jádra komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.Ve čtvrtek 4. listopadu 2010 se uskutečnil dlouho plánovaný průlet sondy Deep Impact okolo již druhé komety. Tato sonda totiž v roce 2005 zkoumala jádro komety 9P/Tempel. Nyní v rámci rozšířené mise využila NASA zbylé palivo sondy k manévru k další kometě - 103P/Hartley. Tato kometa byla vybrána k výzkumu z důvodu exotického chování. Jedná se totiž o velice malé kometární jádro, které ale vykazuje překotnou aktivitu.
Znak poslední mise raketoplánu Discovery. Autor: NASAV květnu si svou poslední misi odbyl raketoplán Atlantis (pokud nedojde ke schválení dodatečné mise STS-135, jež by mu byla svěřena), nyní je řada na jeho kolegovi jménem Discovery. Při svém 39. a posledním letu navštíví kosmickou stanici ISS a doručí na ni nový modul. A nejen to, raketoplánem se do kosmu také sveze první humanoidní robot. NASA ale zajisté zklame všechny příznivce filmů sci-fi, robot totiž nebude vypadat jako Arnold Schwarzenegger.
Mezinárodní kosmická stanice ISSEvropská kosmická agentura ESA vyhlásila výzvu k předkládání námětů na využití Mezinárodní kosmické stanice ISS pro přípravu budoucích pilotovaných letů za hranici nízké oběžné dráhy. Obsahem výzvy mohou být experimenty, systémy, subsystémy i jednotlivé komponenty kosmických lodí a demonstrace technologií či operací. Jedním z hlavních důvodů pro vyhlášení výzvy bylo rozhodnutí vedoucích kosmických agentur o prodloužení životnosti ISS do roku 2020. Výsledek výzvy by měl pomoci k přípravě programové náplně využívání ISS pro Ministerskou radu ESA v roce 2012.
Snímek komety z paluby sondy Deep Impact ze 23. října 2010Již pozítří se "střetne" bývalá sonda Deep Impact v rámci rozšířené mise EPOXI (Extrasolar Planet Observations and Characterization, tj. EPOCh, a Deep Impact Extended Investigation, tedy DIXI) s jádrem komety 103P/Hartley. Sonda byla původně určena pro výzkum komety 9P/Tempel, na kterou v roce 2005 dokonce i vystřelila impaktor. Ten z jádra Tempelovy komety vyrazil množství materiálu, jenž pak byl detailně zkoumán. Nyní bude sonda dodatečně zkoumat i jádro jasné a neobvykle aktivní periodické Hartleyovy komety.
Stanice ISS. Autor: NASANefunkční satelity nebo jejich zbytky na oběžné dráze jsou stále větším problémem a hrozbou aktuálním misím, díky radarovému monitorování nízké oběžné dráhy se však daří případné nebezpečí včas odhalit. Pozorným očím tento týden neunikl ani zbytek amerického satelitu na možné kolizní dráze se stále obydleným orbitálním komplexem a ten tak mohl včas satelitu uhnout. V uplynulých dnech se toho ale dělo více, pojďme se na tyto události podívat blíže.
Discovery se připravuje na transport do KSC
Občas je zapotřebí raketoplán dopravit na nějaké vzdálenější místo. Nejčastěji tato situace nastává, když po návratu z kosmického letu nemůže z důvodu nepříznivých meteorologických podmínek přistát v
Kennedyho vesmírném středisku (KSC). V takovém případě se jako náhradní místo přistání používá Edwardsova
letecká základna, která se nachází v Kalifornii. K tomu, aby mohl být
raketoplán připraven na další let do vesmíru se musí opět dostat na Floridu do KSC, což je více než 3 600 km vzdušnou čarou, prakticky přes celé Spojené státy. Jak tento přesun zařídit?
Posádka raketoplánu zodpovídá dotazy novinářů po testu TCDTRaketoplán Discovery již několik týdnů stojí na floridské startovací rampě 39A a NASA stroj připravuje na jeho poslední misi STS-133, jeho start k Mezinárodní kosmické stanici s novým modulem je momentálně naplánován na 1. listopadu. Nad jasným horizontem se však začínají stahovat mraky, obrazně i doslova. Floridský kosmodrom může být v blízké době zasažen tropickou bouří (doslovné mraky nad obzorem) a z potrubí raketoplánu uniká toxické palivo (obrazné mraky nad obzorem).
Loď Sojuz ve vesmíruV pátek 8. října z Bajkonuru odstartoval první člen nové rodiny ruských lodí Sojuz s označením TMA-01M. Při startu v něm seděli tři lidé, kteří se po příletu na Mezinárodní kosmickou stanici připojí k třem již přítomným a pomohou jim opět dosáhnout čísla šest v počtu členů dlouhodobé posádky. V současné chvíli Sojuz létá na oběžné dráze samostatně a kosmickou stanici "dohání". Než ji dožene, pojďme se trochu blíže seznámit s jeho posádkou a samotnou lodí.
A START!Na stanici ISS už skoro dva týdny pracuje osamělá trojice astronautů, kteří se v krátké době konečně dočkají příletu svých kolegů, kteří zvýší počet obyvatelů orbitálního komplexu zpět na obvyklých šest lidí. Tato nová trojice, připravená k šestiměsíčnímu pobytu ve vesmíru, odstartovala 8. října v 1:10 SELČ z Bajkonuru v novém typu lodi Sojuz. Náš přenos začal v 0:30.
Přistání ve stepiPo opravě závady, která 24. září znemožnila plánované odpojení lodi Sojuz s třemi kosmonauty od stanice ISS, se to 25. září ve 4:02 SELČ podařilo a Sojuz i s posádkou, která na komplexu strávila skoro 6 měsíců, se vrátil domů. Jeho sestup z oběžné dráhy začal v 6:31 brzdícím manévrem, přistání se uskutečnilo v 7:23, přenos zde začal v 6:20.
Kosmická loď Sojuz Dva kosmonauti a jedna astronautka měli 24. září po skoro šesti měsících opustit kosmickou stanici ISS a ve své lodi Sojuz se vydat zpět na Zemi. Odpojení lodi od stanice však bylo odvoláno kvůli problémům s mechanismy stykovacího uzlu stanice.
Kosmonauti v Moravském zemském muzeu. Zleva G. Ivanov, B. Farkas, S. Jähn a V. SavinychJak určitě mnozí z nás ví, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, jejíž základní kámen položilo a poklepalo skoro dvacet kosmonautů, kteří Brno navštívili v říjnu 2009 v rámci kongresu asociace ASE. A kdo nejlépe posoudí, jak práce pokračují? Samozřejmě kosmonauté. A proto se jich v minulém týdnu sešlo v Brně celkem sedm.
Logo kongresuPraha se konečně dočkala a po více než 30 letech se zde bude opět konat Mezinárodní astronautický kongres (IAC), který uvítá na 2000 špičkových vědců z celého světa a celkově se očekává více než 3000 návštěvníků.
Světový kosmický týdenKaždoročně od 4. do 10. října 2010 se koná celosvětová oslava kosmonautiky - Světový kosmický týden (World Space Week). Ten vyhlašuje od roku 1999 Organizace spojených národů OSN jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky - vypuštění první umělé družice světa (4. října 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. října 1967).
Mladý český architekt Tomáš Rousek navrhl pro americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA nový design kosmické lodě s umělou gravitací pro misi k asteroidu. Návrh rotující kosmické lodě byl v srpnu na konferenci "Explore NOW", pořádané NASA, oceněn jako nejvýraznější inovace konference.
Start Sojuzu TMA-16Město Brno bude hostit tzv. Slet středoevropských kosmonautů. Jedná se o pokračování loňské návštěvy kosmonautů, kteří tehdy do České republiky a města Brna zavítali v rámci XXII. Mezinárodního kongresu účastníků kosmických letů (Association of space Explorer - ASE). Brněnská návštěva u primátora města Romana Onderky v čele s Vladimírem Remkem a dále se zástupci ruských, maďarských, německých, bulharských, slovenských a rakouských kosmonautů se uskuteční ve dnech 14. až 16. září 2010. Cílem brněnského sletu je setkání s veřejností, autogramiáda a zahájení Festivalu vědy. Diskuze bude samozřejmě také o probíhající rekonstrukci Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
Záběr ze zážehu motoru DM-2Americký prezident Barack Obama plánuje zrušení programu Constellation, v jehož rámci se měli američtí astronauti po ukončení programu raketoplánů a opuštění Mezinárodní kosmické stanice vydat zpět na Měsíc - to není žádná novinka. Zatím to však neudělal, pouze to zamýšlí. Už 1. října začne pro NASA nový rozpočtový rok 2011 a stále není vůbec jasné, jaká bude další koncepce americké kosmonautiky. Minimálně do konce září je tedy stále platná cesta k uskutečnění programu Constellation, jejíž dalším milníkem byl test nového motoru pro rakety Ares.
Stanice ISS. Autor: NASAV neděli 1. srpna selhalo jedno ze dvou čerpadel chladícího systému Mezinárodní kosmické stanice, což z provozu vyřadilo celou jednu polovinu chladící kapacity orbitálního komplexu. Byly tím trochu zasaženy aktivity posádky, především provádění vědeckých výzkumů. Astronauti ale měli větší problém: bylo nutné čerpadlo co nejrychleji vyměnit, protože kdyby selhalo i to druhé, situace by byla kritická. Před členy posádky Douglasem Wheelockem a Tracy Caldwell-Dysonovou (oba z USA) stál opravdu složitý úkol, jaký má v historii stanice jen velmi malou konkurenci. Vše ale zdá se dopadlo dobře a personál na Zemi i ve vesmíru si může oddechnout.
Douglas Wheelock opouští stanici při druhém výstupu 11. srpna 2010"Chladící krize" na palubě stanice ISS skončila. Astronauti Douglas Wheelock a Tracy Caldwell-Dysonová 16. srpna podnikli třetí kosmickou vycházku, při které nainstalovali na segment S1 nové čerpadlo pro chladící systém. Také splnili některé úkoly, spojené s blížící se misí raketoplánu Discovery. Vycházka byla zahájena ve 12:20 SELČ a trvala 7 hodin a 20 minut, náš přenos začal ve 12:30.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
