Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA schválila WISE

wfise.jpg
Nově připravovaná mise NASA, s označením WISE, bude skenovat celou oblohu v infračerveném světle při pátrání po chladných hvězdách poblíž naší sluneční soustavy, po regionech ve kterých vznikají planety a po nejjasnějších galaxiích vesmíru. Název sondy je zkratkou Wide-field Infrared Survey Explorer (širokoúhlá infračervená průzkumná sonda). Nedávno bylo schváleno provedení úvodního projektu, který se má stát další sondou se zrychleným vývojem v tak zvané ve střední třídě nízko nákladových programů NASA. Start sondy je naplánován již na léto roku 2008.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Umělá inteligence směřuje do kosmu

hal.jpg
Software z NASA Ames umožní bezobslužné testování systémů přímo v kosmu. Softwarového doktora, sofistikovaný program se zabudovanou umělou inteligencí, pojmenovali Livingstone a ke družici E0-1, kroužící na oběžné dráze okolo Země, poslali k otestování již jeho druhou verzi (LV2).

Vědci z NASA nedávno úspěšně vyslali software vybavený umělou inteligenci (AI) k družici na oběžné dráze, aby otestovali schopnost tohoto software najít a analyzovat chyby v systémech kosmického plavidla, tedy operaci běžně docela problematickou i na Zemi, natož v kosmu.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Deep Impact je připraven k převozu na Cape Canaveral

hf_comet_impact_1125_01.jpg
Inženýři společnosti Ball Aerospace & Technologies Corporation jsou připraveni přepravit sondu Deep Impact na Cape Canaveral ještě tento měsíc. U sondy byly dokončeny závěrečné fáze klimatických zkoušek, poslední krok před startem mise letos v prosinci. Sonda ale už před tím podstoupila rozsáhlé testy tepelné a vakuové, zkoušky na elektromagnetickou vodivost, odolnost proti elektromagnetické interferenci, vibrační a akustické testování.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Střídání posádek ISS

iss-crew-10-chiao-sharipov-bg.jpg
Desátá posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS) má odstartovat z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu už zítra, 13.října v 18:06 UT ke svému šestiměsíčnímu pobytu na palubě kosmické stanice.

Hlavním cílem této mise, kromě dlouhodobého pobytu vyplněného prováděním nejrůznějších vědeckých experimentů, je také dvojí opuštění kosmické stanice, přistání dvou bezpilotních zásobovacích lodí Progres a hlavně přílet prvního raketoplánu od doby havárie raketoplánu Columbia.

František Martinek Kosmonautika

Nosná raketa SOJUZ-2 připravena ke startu

sojuz2.jpg
Z ruské Samary byla na kosmodrom Pleseck odeslána nová nosná raketa SOJUZ-2. Odborníci ji označují za "budoucnost kosmonautiky" - je schopna vynést na oběžnou dráhu kolem Země mnohem větší náklad než dosavadní varianty rakety Sojuz. Zatím neexistuje ve světě analogická raketa v této třídě.

Ivan Tjurin - vývojový pracovník-zámečník - je na 100 % přesvědčen, že nová nosná raketa úspěšně odstartuje. Celý svůj život Tjurin montuje rakety - odtud pramení jeho přesvědčení o absolutním úspěchu. Poslední úpravy, poslední kontejnery s nezbytným vybavením. Nosná raketa SOJUZ-2 - podle mnohých budoucnost ruské kosmonautiky - je připravena k přesunu na místo startu.

František Martinek Kosmonautika

SpaceShipOne a SpaceShipTwo

367.jpg
Dne 4. října 2004 raketoplán SpaceShipOne uskutečnil svůj druhý start do výšky přes 100 km nad zemským povrchem v rozpětí 5 dnů a splnil tak podmínky pro udělení Ansari X-Prize v hodnotě 10 miliónů dolarů. Jeho konstruktéři tak dokázali, že dopravit člověka za hranice zemské atmosféry, na hranici kosmického prostoru, mohou nyní i soukromé společnosti, bez finanční pomoci státu.
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 21

Svůj druhý kosmický let absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1976 na palubě kosmické lodi SOJUZ 21 a orbitální stanice SALJUT 5 společně s Vitalijem Žolobovem. Hlavním úkolem letu bylo snímkování zemského povrchu. Poprvé byly na pilotovaném objektu umístěny setrvačníky pro udržování stálé polohy stanice - šetřily se tak mj. pohonné látky. Během letu vznikla havarijní situace, která mimořádně změnila průběh celé expedice.
Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA postaví velký kosmický infračervený dalekohled

spirit.jpg
NASA zvažuje možnost stavby nového kosmického infračerveného dalekohledu, který by byl ekvivalentem čtyřicetimetrového přístroje. Navrhovaný Vesmírný Infračervený Interferometrický Dalekohled - Space Infrared Interferometric Telescope, zkráceně tedy SPIRIT, by se skládal ze dvou samostatných infračervených dalekohledů pohybujících se na protilehlých stranách společné základny tak, aby bylo možné dokonale spojit jimi získané obrazy, jako by se jednalo o jeden obrovský teleskop. SPIRIT je považován za součást rozvoje zahajovaných strategických programů NASA, které by měly dát odpověď na základní otázky o počátku vesmíru. Pokud bude schválen, měl by startovat za deset let, v roce 2014.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Zemřel astronaut Gordon Cooper

2004-1005cooper-sm.jpg
Gordon Cooper Jr., americký astronaut, který poprvé letěl do kosmu 15.května 1963 se šestým a posledním letem programu Mercury a který později velel lodi Gemini 5, zemřel v úterý 5.října 2004 ráno ve svém domě v Kalifornii. Bylo mu 77 let.
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky - dramatický let Sojuzu 5

První start do vesmíru absolvoval Boris Valentinovič Volynov v roce 1969 na palubě kosmické lodi SOJUZ 5 společně s Alexejem Jelisejevem a Jevgenijem Chrunovem. Jejich úkolem bylo spojení s kosmickou lodí SOJUZ 4, která byla vypuštěna o den dříve s kosmonautem Vladimirem Šatalovem na palubě. Po úspěšném spojení lodí přestoupili Jelisejev a Chrunov, oblečení do skafandrů, do kosmické lodi SOJUZ 4 přes volný kosmický prostor. SOJUZ 4 pak přistál s novou posádkou na Zemi, SOJUZ 5 s Volynovem zůstal ještě na oběžné dráze kolem Země, přistání se mělo uskutečnit až následující den. Na dramatické okamžiky návratu vzpomíná Boris Volynov.

Radek Kraus Kosmonautika

Luna 3 - pohled do minulosti výzkumu Měsíce

luna_3.jpg

Po úspěšných startech Sputniků (1957 až 1958) přichází šéfkonstruktér sovětského kosmického programu S. P. Koroljev s iniciativou výzkumu Měsíce. Nezbytný souhlas od ústředních orgánů tehdejšího sovětského svazu získal na základě dopisu zaslaného generálnímu tajemníkovy ÚV KSSS (Ústřední Výbor Komunistické Strany Sovětského Svazu) N. S. Chrusčovovi. V dopise naznačil hlavní cíle programu, zásah měsíčního povrchu a pořízení snímků odvrácené strany Měsíce. Pro realizaci projektu byl schválen výnos pod názvem. "O zahájení prací na automatických lunárních sondách a nosné raketě pro ně". Program byl rozdělen do tří etap pod kódovým označení "E". První fáze programu "E 1" počítala s dopadem na měsíc. Luna 1 - sonda startovala (2. ledna 1959) na palubě upravené nosné rakety R7. Kolem měsíce proletěla ve vzdálenosti 5995 km, ale na jeho povrch nedopadla. Po obletu byla navedena heliocentrickou dráhu. Luna 2 - start proběhl 12. září 1959. Po 33 hodinách letu dopadla sonda na přivrácenou stranu měsíčního povrchu asi 800 km severně od rovníku (1° z.d., 30° s.š nebo 0.00° v.d., 29.10° s.š.). Ve druhá fázi "E 2" měla sonda obletět Měsíc a pořídit snímky odvrácené strany. Poslední fáze "E 3" počítala s dopravením jaderné bomby na měsíční povrch s následným odpálením. Závěrečná část projektu nebyla nikdy realizována.

František Martinek Kosmonautika

Nový robot - nejlepší přítel kosmonautů

ERA-_tracking.jpg
Vědci z kosmického střediska Johnson Space Center (NASA) v Houstonu (Texas) uskutečnili v poušti Utah zkoušky robota, který může astronautům sloužit jako dobře vycvičený pes. Například může doprovázet kosmonauty, putující po povrchu Marsu "vycházkovým tempem", může nosit geologické vzorky či vědecké přístroje. Může se tedy stát nejlepším "přítelem" kosmonautů při průzkumu těles sluneční soustavy.
František Martinek Kosmonautika

Japonská miniraketa Camui-50P

Jedna japonská univerzita navrhla konstrukci malé rakety, určené pro kosmonautické nadšence - amatéry, kteří jsou ochotni za ni zaplatit částku 2,1 miliónu japonských jenů (19 000 amerických dolarů). Na trhu se miniraketa objeví ještě v tomto měsíci (říjen 2004).

Raketu s názvem Camui-50P navrhla a vyrobila skupina vědců univerzity v Hokkaidó. Je schopna dosáhnout výšky 1 km během 3 sekund po startu. Délka rakety je 1,6 m, hmotnost 10,5 kg a nosnost asi 0,5 kg. To znamená, že může nést například malou videokameru.

František Martinek Kosmonautika

SPUTNIK 1 - 47. výročí startu

sputnik1.jpg
Právě dnes, 4. 10. 2004, uplynulo již 47 let od vypuštění první umělé družice Země SPUTNIK 1. Tato sovětská družice byla pracovně označovaná jako "SP-1" (Sputnik prostějšij - nejjednodušší družice). První družice byla dopravena na oběžnou dráhu pomocí nosné rakety R-7 při startu z kosmodromu, který později obdržel název Bajkonur.
Tomáš Metelka Kosmonautika

SpaceShipOne je připraven na pondělní let

ansari_xprize_logo.jpg
Komisaři Ansari ceny X potvrdili, že pilot Mike Melvill se ve středu dostal s letounem SpaceShipOne až do výšky 102.870 metrů, tedy o více než 2 km výše než se původně předpokládalo. První kvalifikační let o cenu X tedy byl úspěšný. Druhý start bude následovat již toto pondělí - 4.října 2004.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Nové exoplanety bude možná odhalovat obrovská Camera Obscura

extrasolar-sm.jpg

Institut NASA vybral Coloradskou universitu (CU) v Boulderu pro rozpracování návrhu jak mohou být použity již existující technologie pro studium planet obíhajících okolo vzdálených hvězd. Navržen byl koncept nejstaršího fotografického přístroje na světě - Camery Obscury - dírkové komory, kterou si staví děti v hodinách fyziky a jejíž princip znal už Aristoteles (384-322 před naším letopočtem).



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Letní trojúhelník - Vega, Deneb, Altair | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »