Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Miroslava Hromadová Kosmonautika

Hibernace kosmonautů - utopie nebo blízká budoucnost?

spánek astronautu
spánek astronautu
Nenávidíte studené zimy nebo chcete občas zaspat nepříjemnosti? Záběry probouzejících se kosmonautů po dlouhém mezihvězdném letu znají ze sci-fi filmů všichni. ESA (Evropská kosmická agentura) je rozhodnuta tuto vědecko-fantastickou vizi přiblížit skutečnosti. Dokonce se objevily i scénáře, že by hibernační komora mohla být součástí již prvního letu člověka na Mars v roce 2030.
František Martinek Kosmonautika

MARS-500: to není práce pro ženy

Mars_KL.jpg
Experiment, zaměřený na imitaci podmínek při letu na Mars s názvem "Mars-500" bude zahájen v roce 2006. Připomeňme si, že v rámci tohoto projektu skupina výzkumníků stráví 500 dnů ve specializovaném modulu v Institutu lékařsko-biologických problémů IMBP (Institut mediko-biologočeskich problem) v Moskvě. Nezbytnost takového experimentu spočívá v tom, že mnozí experti tvrdí: dlouhodobý let k Marsu může mít negativní vliv na zdraví členů posádky. Před vlastní realizací skutečného letu je nutno vše důkladně prověřit.
František Martinek Kosmonautika

Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

MARSIS.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Marsu od 25. 12. 2003 (start 2. 6. 2003), zahájí v květnu 2005 průzkum povrchu planety Mars pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced for Subsurface and Ionospheric Sounding). Jedná se o radar, pracující na dlouhých rádiových vlnách, který je určen rovněž k průzkumu podpovrchových vrstev a k sondáži ionosféry.
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky: Dramatický let Sojuzu 6

Kubasov_Sonin.jpg
Část vyprávění účastníka letu kosmonauta Valerije Kubasova.

Svůj první kosmický let jsem absolvoval v říjnu 1969 na palubě kosmické lodi Sojuz 6 společně s Georgijem Šoninem. Jednalo se o první skupinový let, kdy se na oběžné dráze kolem Země nacházely současně tři kosmické lodě Sojuz. Následující den po našem startu byl vypuštěn Sojuz 7. Na jeho palubě se nacházeli Anatolij Filupčenko, Vladislav Volkov a Viktor Gorbatko. Další den se na oběžnou dráhu dostala třetí kosmická loď - Sojuz 8 - s Vladimirem Šatalovem a Alexejem Jelisejevem.

František Martinek Kosmonautika

Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

New_Horizons_2.jpg
V laboratořích aplikované fyziky Johns Hopkins University byla v březnu 2005 dokončena montáž první kosmické sondy NASA k planetě Pluto a do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda je pojmenována New Horizons Pluto-Kuiper Belt. Diskutuje se také o možnosti vypuštění druhé sondy New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran.

Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.

František Martinek Kosmonautika

Evropa chce vyslat na Mars pojízdnou laboratoř

ExoMars.jpg
V červnu 2011 odstartuje k planetě Mars evropská kosmická sonda. Projekt je však zatím ve stadiu rozpracování. Stále ještě nebylo rozhodnuto, jak bude sonda vypadat. Počátkem dubna letošního roku se uskutečnila v Birminghamu (Velká Británie) mezinárodní konference o problémech výzkumu vesmíru. Na této konferenci evropští vědci velice důrazně apelovali na to, aby součástí této výzkumné mise k Marsu byla i pojízdná laboratoř jako součást programu Aurora. (V rámci dlouhodobého programu Aurora, jehož konečným cílem má být přistání evropských kosmonautů na Marsu, se počítalo mj. s projektem laboratoře ExoMars - viz titulní obrázek.)
František Martinek Kosmonautika

DART - automatické setkání ve vesmíru selhalo

DART_2.jpg
Neúspěchem skončil experiment NASA, jehož cílem byla prověrka technologií automatického setkání a spojení ve vesmíru. Start družice DART (Demonstration for Autonomous Rendezvous Technology) se uskutečnil 15. 4. 2005 z americké základny Vanderberg Air Force Base v Kalifornii. Jedná se o bezpilotní družici vybavenou technologiemi laserového naváděcího systému, který umožňuje spojení s cílovým objektem bez přímé účasti člověka (ať už na palubě objektu či dálkově z řídícího centra).
Pavel Koten Kosmonautika

Nový šéf NASA, nová šance pro HST

HST.jpg
Ve čtvrtek byl Michael Griffin jmenován novým, v pořadí 11. ředitelem kosmické agentury NASA. Mezi jeho hlavní priority bude patřit bezpečnost letů raketoplánů, urychlení vývoje jejich nástupce a dokončení Mezinárodní kosmické stanice. Připustil rovněž možnost nové servisní výpravy k Hubbleovu kosmickému dalekohledu.
František Martinek Kosmonautika

Huygens přistál do ledových oblázků

Titan_detail.jpg
Britští vědci z Open University publikovali další výsledky výzkumů, které získali prostřednictvím přístrojů evropského modulu Huygens, jež se oddělil od americké sondy Cassini a v lednu 2005 přistál na povrchu Titanu - největším měsíci planety Saturn. Ledové oblázky byly zcela jistě tím prvním, do čehož narazil modul Huygens při přistání na Titanu.
František Martinek Kosmonautika

Sonda Deep Impact má problémy s kamerou

Deep_Impact_crash.jpg
Americká kosmická sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 ke kometě Tempel 1. Kolem cílové komety prolétne hlavní část sondy 4. 7. 2005. Ještě předtím se od mateřské sondy oddělí "projektil" o hmotnosti 372 kg, který bude bombardovat kometární jádro - ledové "srdce" komety Tempel 1. Pomocí veškerých přístrojů na mateřské sondě, a dále pozemními dalekohledy, bude sledován vznik kráteru a studován pevný i plynný materiál, vyhozený do okolí jádra komety jako důsledek řízené srážky.
František Martinek Kosmonautika

Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu

Valery_Polyakov.jpg
Přesně 10 let uplynulo od okamžiku ukončení doposud nejdelšího pilotovaného letu v historii kosmonautiky. "Zatím nikdo nepřekonal rekord, který je zaznamenán v Guinessově knize rekordů a který ustanovil lékař-kosmonaut Valerij V. Poljakov," sdělil agentuře Novosti zástupce Institutu lékařsko-biologických problémů Mark Belakovskij.
Milan Halousek Kosmonautika

Charles Duke v ČR

duke5.jpg
Americký astronaut Charles Duke (Apollo16, 10. člověk na Měsíci) navštíví ve dnech 21.- 24. března 2005 Českou republiku.Jeho návštěva je propagována víc než skromně, přesto se podařilo "vypátrat" následující fragmenty z jeho programu v ČR.
20.3.2005: doplněno
Pavel Koten Kosmonautika

Prachová bouře očistila Spirit

rover2_nasa_203.jpg
V místech působení roveru Spirit se přehnala prachová bouře. Během ní významně pokleslo množství dostupné energie. Krátce poté ale prudce narostlo a to dokonce na úroveň, která byla k dispozici zhruba před rokem. Bouře téměř dokonale očistila solární panely zanesené vrstvou prachu.
František Martinek Kosmonautika

Kosmické smetí ohrožuje kosmonautiku

space_debris.jpg
V Číně byla vybudována pozemní stanice, jejímž úkolem je mj. sledovat objekty tzv. kosmického smetí na oběžných drahách kolem Země. Centrum pro pozorování a sledování kosmických objektů a jejich úlomků bylo realizováno pod záštitou Akademie věd Čínské lidové republiky. Středisko zahájilo svoji činnost počátkem března 2005.
František Martinek Kosmonautika

Odstěhují se astronomové na Měsíc?

radiotelescope_Moon.jpg
Umísťování astronomických přístrojů za hranice zemské atmosféry - to je tendence současné astronomie. Především je to spojeno s negativním vlivem atmosférických turbulencí na citlivost a rozlišovací schopnost pozemních dalekohledů, která je z těchto důvodů velice vzdálená od teoretické hranice. Na druhou stranu atmosféra neumožňuje pozorování v některých spektrálních oborech (oblast infračerveného, ultrafialového, rentgenového a gama záření). Takováto pozorování jsou realizovatelná od okamžiku, kdy vznikla možnost dopravovat dalekohledy na oběžnou dráhu kolem Země. Zvětšení rozlišovací schopnosti dalekohledů a zvýšení jejich citlivosti je spojeno se zvětšováním jejich průměrů. To však má své ohraničení z důvodu složitější mechanické konstrukce.


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »