Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Libor Lenža Kosmonautika

Další plány se sondou Deep Impact

firstcontact.jpg
NASA zvažuje možnost následné mise mateřské sondy Deep Impact jejíž samostatný modul - impaktor, narazil do jádra komety Tempel 1 počátkem letošního července. Tato srážka vytvořila na povrchu kometárního jádra kráter, vyvrhla velké množství kometárního materiálu do okolí, a umožnila tak studium podpovrchového zmrzlého primordiálního materiálu kometárního jádra.
Libor Lenža Kosmonautika

Čína chystá druhý pilotovaný let

cinaastronaut.jpg
Čína, třetí kosmická velmoc, která vypustila vlastního kosmonauta se chystá na další pilotovaný let. V pátek uveřejnil deník China Daily zprávu, že připravovaný let dvou astronautů by měl trvat pět až šest dnů.
Milan Halousek Kosmonautika

Pohled do zákulisí kosmických misí Galileo, MER a Kepler

nagincox.jpg
Nedělní podvečer 10.července 2005 přinesl českým zájemcům o kosmonautiku jedinečnou možnost podívat se až do "kuchyně" ve které NASA připravovala a připravuje své kosmické projekty. O své práci na misích GALILEO, MER a KEPLER si přišla popovídat paní Nagin COX, systémový inženýr z pasadenské Jet Propulsion Laboratory.
Karel Mokrý Kosmonautika

Start Discovery odložen

Start raketoplánu Discovery byl odložen kvůli technické závadě na čidle v palivové nádrži (senzor vypíná motory při malém množství paliva v nádrži a chrání je tak před poškozením). Náhradní termín startu nebyl zatím stanoven. Tisková konference (začne nejdříve v 22:30), kde budou oznámeny podrobnosti bude vysílána na NASA TV
Doplnění: Přesný termín startu nebyl stanoven, za nejbližší možný se považuje sobota 16.7.
František Martinek Kosmonautika

Superrychlá kosmická sonda za hranice Sluneční soustavy

InterstellarExplorer.jpg
Skupina vědců, podporovaná NASA, provedla potřebné výpočty a dospěla k závěru, že současné technologie již umožňují vypustit mimořádně rychlou kosmickou sondu až do vzdálenosti 30 miliard km od Země a z těchto končin přijímat její informace o charakteru mezihvězdného prostředí. Tato kosmická sonda je označována jako IIE (Innovative Interstellar Explorer).
František Martinek Kosmonautika

Letadlo na sluneční pohon: cesta kolem světa

SolarImpulse_1.jpg
Švýcarský průkopník Bertrand Piccard konstruuje letoun, poháněný výhradně sluneční energií, jehož úkolem bude uskutečnit cestu kolem světa. Cílem projektu je také podpora vývoje, dokumentujícího možnosti prosazení obnovitelných zdrojů energie a nových technologií v praxi. Vývoj "slunečního" letounu podporuje také Evropská kosmická agentura ESA v rámci svého programu Technology Transfer Programme.
Libor Lenža Kosmonautika

Drtivý dopad kometě neublížil

dopadDI.jpg
Pondělní úmyslná kolize malé výzkumné sondy s měděnou zátěží o celkové hmotnosti 372 kg byla a bezpochyby teprve bude velkým přínosem pro vědu. Bude přínosem nejen k výzkumu meziplanetární hmoty do nichž patří i komety, ale přispěje i k našemu lepšímu pochopení vzniku a historie sluneční soustavy. Obavy z toho, že by tento lidský zásah nějak podstatně poškodil kometární jádro komety Tempel 1, jsou zbytečné. Vzájemný poměr hmotností byl neúprosný a srážku můžeme přirovnat ke srážce auta s mouchou.
Libor Lenža Kosmonautika

Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

tempelpovrch.jpg
Tak jsme se konečně dočkali, a dokonce téměř v přímém přenosu! Impaktor sondy Deep Impact 1 udeřil rychlostí 10,28 km za sekundu do jádra komety Tempel 1. Část sondy o hmotnost 372 kg určená ke kolizi s kometárním jádrem - impaktor - beze zbytku splnila svou část mise. Na místo srážky byly zamířeny přístroje samotné sondy Deep Impact prolétající ve vzdálenosti kolem 500 km od jádra komety. Místo kolize však sledovaly i další astronomické přístroje na sondách (např. Rosetta), oběžných drahách kolem Země (Hubblův kosmický teleskop), ale i řada dalekohledů na Zemi.
Karel Halíř Kosmonautika

TP71: Srážka sondy s kometou - bude ze Země vidět už malým dalekohledem?

image003.jpg

Sonda Deep Impact - respektive měděný projektil, který se z ní odpojí - se podle plánu srazí s jádrem komety Tempel 1 kolem 6:00 světového času 4. července 2005 (což odpovídá osmé ráno středoevropského letního času používaného u nás ve střední Evropě).

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 71 z 1. července 2005

Ivo Míček Kosmonautika

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.

František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Rosetta_Tempel1.jpg
Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.
František Martinek Kosmonautika

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

BLAST_dalekohled.jpg
V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.
František Martinek Kosmonautika

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

MRO.jpg
Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.
František Martinek Kosmonautika

Výzkum planety Jupiter bude pokračovat

Jupiter-Cassini.jpg
Dalším smělým krokem ve výzkumu sluneční soustavy pomocí automatů, který připravuje NASA, je realizace kosmické sondy, jež bude provádět výzkum Jupitera z polární oběžné dráhy. Kosmická sonda s názvem JUNO by měla odstartovat v polovině roku 2010.


14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk

2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk

Další informace »