Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Rosetta_Tempel1.jpg
Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.
František Martinek Kosmonautika

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

BLAST_dalekohled.jpg
V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.
František Martinek Kosmonautika

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

MRO.jpg
Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.
František Martinek Kosmonautika

Výzkum planety Jupiter bude pokračovat

Jupiter-Cassini.jpg
Dalším smělým krokem ve výzkumu sluneční soustavy pomocí automatů, který připravuje NASA, je realizace kosmické sondy, jež bude provádět výzkum Jupitera z polární oběžné dráhy. Kosmická sonda s názvem JUNO by měla odstartovat v polovině roku 2010.
František Martinek Kosmonautika

Srážka kosmické sondy s kometou již za měsíc

Tempel1.jpg
Dne 4. 7. 2005 se americká kosmická sonda DEEP IMPACT dostane do blízkosti komety 9P/Tempel 1. O den dříve se od mateřské sondy oddělí projektil o hmotnosti 372 kg, který rychlostí 10,2 km/s narazí do kometárního jádra. Rozměry jádra komety Tempel 1, jeho tvar a další charakteristiky nebyly ještě nedávno známy s dostatečnou přesností.
František Martinek Kosmonautika

Černá skříňka pro raketoplány

cerna_skrinka_2.jpg
Americká společnost Aerospace Corporation, která má své sídlo v El Segondo (Kalifornie, USA) a NASA uzavřely dohodu o realizaci návrhu a výroby neobyčejného kosmického zařízení. Jedná se o tzv. černou skříňku pro pilotované kosmické lodě včetně raketoplánů, která bude schopna samostatného návratu na Zemi při havárii kosmické lodě.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

pioneer.jpg
Vzdálená planetka by mohla pomoci odhalit tajemnou sílu, která postrčila 33letou americkou kosmickou sondu Pioneer 10 o 400.000 kilometrů mimo kurs letu. Za tzv. Pioneer anomálii by mohla být odpovědná síla, která táhne sondu směrem ke Slunci velikostí, která se rovná jedné deseti miliardtině gravitace na zemském povrchu.
František Martinek Kosmonautika

Evropa uvažuje o účasti na ruském projektu KLIPER

kliper_6.jpg
Evropští odborníci, kteří se zabývají kosmonautikou, plánují spolupráci se svými ruskými kolegy na vývoji a výrobě kosmické lodě nové generace s názvem KLIPER. Tento dopravní prostředek, který bude vynášen pomocí klasické nosné rakety, bude schopen dopravit na oběžnou dráhu kolem Země posádku v počtu 6 kosmonautů a zajistit jejich bezpečnou přepravu zpět na zemský povrch.
Pavel Koten Kosmonautika

Mars Global Surveyor vyfotografoval další sondy

115460main_odyssey-enlarged-330.jpg
Poprvé v historii kosmických letů se podařilo pořídit snímek sondy obíhající jinou planetu. Mars Global Surveyor získal snímky sond Mars Odyssey a Mars Express. Na vzdálenost kolem 100 km je kamera sondy schopná rozlišit objekty menší než jeden metr v průměru.
František Martinek Kosmonautika

Ruská kosmonautika a náhrada zásobovacích lodí Progress

Nový ruský mnohonásobně použitelný dopravní prostředek s názvem PAROM (což by se dalo přeložit jako trajekt, převozník či pramice) možná v budoucnu nahradí zásobovací lodě Progress, které zajišťují přepravu nejrůznějších nákladů na orbitální stanice již 27 let (od roku 1978). Informoval o tom zástupce hlavního konstruktéra firmy RKK Eněrgija Nikolaj Brjuchanov - tvůrce nového zásobovacího systému.

František Martinek Kosmonautika

Letadlo a rover - nový způsob výzkumu Venuše

Letadlo_pro_Venusi.jpg
Americký vědec Geoffrey Landis navrhl originální způsob výzkumu Venuše, který by umožnil dopravit na povrch planety autonomního robota, jenž by se pohyboval ve vybraných oblastech terénu v náročných podmínkách. Landis je přesvědčen, že tajemství úspěchu spočívá ve využití tandemu robota pracujícího na povrchu planety a letounu v její atmosféře.
Milan Halousek Kosmonautika

Kosmos-News Party - 27.-29.5.2005

Vážení přátelé, přede dveřmi je páté setkání zájemců o kosmonautiku, které se koná o posledním květnovém víkendu (27.-29.5.2005) v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic pod názvem Kosmos-News Party.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Hibernace kosmonautů - utopie nebo blízká budoucnost?

spánek astronautu
spánek astronautu
Nenávidíte studené zimy nebo chcete občas zaspat nepříjemnosti? Záběry probouzejících se kosmonautů po dlouhém mezihvězdném letu znají ze sci-fi filmů všichni. ESA (Evropská kosmická agentura) je rozhodnuta tuto vědecko-fantastickou vizi přiblížit skutečnosti. Dokonce se objevily i scénáře, že by hibernační komora mohla být součástí již prvního letu člověka na Mars v roce 2030.
František Martinek Kosmonautika

MARS-500: to není práce pro ženy

Mars_KL.jpg
Experiment, zaměřený na imitaci podmínek při letu na Mars s názvem "Mars-500" bude zahájen v roce 2006. Připomeňme si, že v rámci tohoto projektu skupina výzkumníků stráví 500 dnů ve specializovaném modulu v Institutu lékařsko-biologických problémů IMBP (Institut mediko-biologočeskich problem) v Moskvě. Nezbytnost takového experimentu spočívá v tom, že mnozí experti tvrdí: dlouhodobý let k Marsu může mít negativní vliv na zdraví členů posádky. Před vlastní realizací skutečného letu je nutno vše důkladně prověřit.
František Martinek Kosmonautika

Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

MARSIS.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Marsu od 25. 12. 2003 (start 2. 6. 2003), zahájí v květnu 2005 průzkum povrchu planety Mars pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced for Subsurface and Ionospheric Sounding). Jedná se o radar, pracující na dlouhých rádiových vlnách, který je určen rovněž k průzkumu podpovrchových vrstev a k sondáži ionosféry.
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky: Dramatický let Sojuzu 6

Kubasov_Sonin.jpg
Část vyprávění účastníka letu kosmonauta Valerije Kubasova.

Svůj první kosmický let jsem absolvoval v říjnu 1969 na palubě kosmické lodi Sojuz 6 společně s Georgijem Šoninem. Jednalo se o první skupinový let, kdy se na oběžné dráze kolem Země nacházely současně tři kosmické lodě Sojuz. Následující den po našem startu byl vypuštěn Sojuz 7. Na jeho palubě se nacházeli Anatolij Filupčenko, Vladislav Volkov a Viktor Gorbatko. Další den se na oběžnou dráhu dostala třetí kosmická loď - Sojuz 8 - s Vladimirem Šatalovem a Alexejem Jelisejevem.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »