Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

Superrychlá kosmická sonda za hranice Sluneční soustavy

InterstellarExplorer.jpg
Skupina vědců, podporovaná NASA, provedla potřebné výpočty a dospěla k závěru, že současné technologie již umožňují vypustit mimořádně rychlou kosmickou sondu až do vzdálenosti 30 miliard km od Země a z těchto končin přijímat její informace o charakteru mezihvězdného prostředí. Tato kosmická sonda je označována jako IIE (Innovative Interstellar Explorer).
František Martinek Kosmonautika

Letadlo na sluneční pohon: cesta kolem světa

SolarImpulse_1.jpg
Švýcarský průkopník Bertrand Piccard konstruuje letoun, poháněný výhradně sluneční energií, jehož úkolem bude uskutečnit cestu kolem světa. Cílem projektu je také podpora vývoje, dokumentujícího možnosti prosazení obnovitelných zdrojů energie a nových technologií v praxi. Vývoj "slunečního" letounu podporuje také Evropská kosmická agentura ESA v rámci svého programu Technology Transfer Programme.
Libor Lenža Kosmonautika

Drtivý dopad kometě neublížil

dopadDI.jpg
Pondělní úmyslná kolize malé výzkumné sondy s měděnou zátěží o celkové hmotnosti 372 kg byla a bezpochyby teprve bude velkým přínosem pro vědu. Bude přínosem nejen k výzkumu meziplanetární hmoty do nichž patří i komety, ale přispěje i k našemu lepšímu pochopení vzniku a historie sluneční soustavy. Obavy z toho, že by tento lidský zásah nějak podstatně poškodil kometární jádro komety Tempel 1, jsou zbytečné. Vzájemný poměr hmotností byl neúprosný a srážku můžeme přirovnat ke srážce auta s mouchou.
Libor Lenža Kosmonautika

Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

tempelpovrch.jpg
Tak jsme se konečně dočkali, a dokonce téměř v přímém přenosu! Impaktor sondy Deep Impact 1 udeřil rychlostí 10,28 km za sekundu do jádra komety Tempel 1. Část sondy o hmotnost 372 kg určená ke kolizi s kometárním jádrem - impaktor - beze zbytku splnila svou část mise. Na místo srážky byly zamířeny přístroje samotné sondy Deep Impact prolétající ve vzdálenosti kolem 500 km od jádra komety. Místo kolize však sledovaly i další astronomické přístroje na sondách (např. Rosetta), oběžných drahách kolem Země (Hubblův kosmický teleskop), ale i řada dalekohledů na Zemi.
Karel Halíř Kosmonautika

TP71: Srážka sondy s kometou - bude ze Země vidět už malým dalekohledem?

image003.jpg

Sonda Deep Impact - respektive měděný projektil, který se z ní odpojí - se podle plánu srazí s jádrem komety Tempel 1 kolem 6:00 světového času 4. července 2005 (což odpovídá osmé ráno středoevropského letního času používaného u nás ve střední Evropě).

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 71 z 1. července 2005

Ivo Míček Kosmonautika

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.

František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Rosetta_Tempel1.jpg
Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.
František Martinek Kosmonautika

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

BLAST_dalekohled.jpg
V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.
František Martinek Kosmonautika

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

MRO.jpg
Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.
František Martinek Kosmonautika

Výzkum planety Jupiter bude pokračovat

Jupiter-Cassini.jpg
Dalším smělým krokem ve výzkumu sluneční soustavy pomocí automatů, který připravuje NASA, je realizace kosmické sondy, jež bude provádět výzkum Jupitera z polární oběžné dráhy. Kosmická sonda s názvem JUNO by měla odstartovat v polovině roku 2010.
František Martinek Kosmonautika

Srážka kosmické sondy s kometou již za měsíc

Tempel1.jpg
Dne 4. 7. 2005 se americká kosmická sonda DEEP IMPACT dostane do blízkosti komety 9P/Tempel 1. O den dříve se od mateřské sondy oddělí projektil o hmotnosti 372 kg, který rychlostí 10,2 km/s narazí do kometárního jádra. Rozměry jádra komety Tempel 1, jeho tvar a další charakteristiky nebyly ještě nedávno známy s dostatečnou přesností.
František Martinek Kosmonautika

Černá skříňka pro raketoplány

cerna_skrinka_2.jpg
Americká společnost Aerospace Corporation, která má své sídlo v El Segondo (Kalifornie, USA) a NASA uzavřely dohodu o realizaci návrhu a výroby neobyčejného kosmického zařízení. Jedná se o tzv. černou skříňku pro pilotované kosmické lodě včetně raketoplánů, která bude schopna samostatného návratu na Zemi při havárii kosmické lodě.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

pioneer.jpg
Vzdálená planetka by mohla pomoci odhalit tajemnou sílu, která postrčila 33letou americkou kosmickou sondu Pioneer 10 o 400.000 kilometrů mimo kurs letu. Za tzv. Pioneer anomálii by mohla být odpovědná síla, která táhne sondu směrem ke Slunci velikostí, která se rovná jedné deseti miliardtině gravitace na zemském povrchu.
František Martinek Kosmonautika

Evropa uvažuje o účasti na ruském projektu KLIPER

kliper_6.jpg
Evropští odborníci, kteří se zabývají kosmonautikou, plánují spolupráci se svými ruskými kolegy na vývoji a výrobě kosmické lodě nové generace s názvem KLIPER. Tento dopravní prostředek, který bude vynášen pomocí klasické nosné rakety, bude schopen dopravit na oběžnou dráhu kolem Země posádku v počtu 6 kosmonautů a zajistit jejich bezpečnou přepravu zpět na zemský povrch.


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »