Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Libor Lenža Kosmonautika

Drtivý dopad kometě neublížil

dopadDI.jpg
Pondělní úmyslná kolize malé výzkumné sondy s měděnou zátěží o celkové hmotnosti 372 kg byla a bezpochyby teprve bude velkým přínosem pro vědu. Bude přínosem nejen k výzkumu meziplanetární hmoty do nichž patří i komety, ale přispěje i k našemu lepšímu pochopení vzniku a historie sluneční soustavy. Obavy z toho, že by tento lidský zásah nějak podstatně poškodil kometární jádro komety Tempel 1, jsou zbytečné. Vzájemný poměr hmotností byl neúprosný a srážku můžeme přirovnat ke srážce auta s mouchou.
Libor Lenža Kosmonautika

Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

tempelpovrch.jpg
Tak jsme se konečně dočkali, a dokonce téměř v přímém přenosu! Impaktor sondy Deep Impact 1 udeřil rychlostí 10,28 km za sekundu do jádra komety Tempel 1. Část sondy o hmotnost 372 kg určená ke kolizi s kometárním jádrem - impaktor - beze zbytku splnila svou část mise. Na místo srážky byly zamířeny přístroje samotné sondy Deep Impact prolétající ve vzdálenosti kolem 500 km od jádra komety. Místo kolize však sledovaly i další astronomické přístroje na sondách (např. Rosetta), oběžných drahách kolem Země (Hubblův kosmický teleskop), ale i řada dalekohledů na Zemi.
Karel Halíř Kosmonautika

TP71: Srážka sondy s kometou - bude ze Země vidět už malým dalekohledem?

image003.jpg

Sonda Deep Impact - respektive měděný projektil, který se z ní odpojí - se podle plánu srazí s jádrem komety Tempel 1 kolem 6:00 světového času 4. července 2005 (což odpovídá osmé ráno středoevropského letního času používaného u nás ve střední Evropě).

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 71 z 1. července 2005

Ivo Míček Kosmonautika

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.

František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou

Rosetta_Tempel1.jpg
Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.
František Martinek Kosmonautika

Obří balón s dvoumetrovým dalekohledem v gondole odstartoval

BLAST_dalekohled.jpg
V neděli 12. 6. 2005 odstartoval ze švédské zkušební základny Esrange velký balón, který dopravil do výšky zhruba 40 km dalekohled o průměru 2 m s názvem BLAST (Balloon-borne Large Aperture Sub-millimeter Telescope). Dalekohled pracující v oblasti submilimetrového záření na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů je určen k výzkumu galaktických i extragalaktických objektů, ke studiu raných fází vzniku hvězd a planetárních soustav, ke studiu těles sluneční soustavy včetně planet, velkých planetek apod.
František Martinek Kosmonautika

Nové kosmické sondy k Marsu - přípravy vrcholí

MRO.jpg
Na oběžné dráze kolem "rudé" planety stále ještě pracují kosmické sondy Mars Global Surveyor (MGS), Mars Odyssey a Mars Express. Povrch planety Mars již více než rok studují dvě pojízdné laboratoře Spirit a Opportunity. Starty dalších kosmických sond se blíží. První z nich - Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) - odstartuje 10. srpna 2005, start sondy PHOENIX je naplánován na srpen 2007.
František Martinek Kosmonautika

Výzkum planety Jupiter bude pokračovat

Jupiter-Cassini.jpg
Dalším smělým krokem ve výzkumu sluneční soustavy pomocí automatů, který připravuje NASA, je realizace kosmické sondy, jež bude provádět výzkum Jupitera z polární oběžné dráhy. Kosmická sonda s názvem JUNO by měla odstartovat v polovině roku 2010.
František Martinek Kosmonautika

Srážka kosmické sondy s kometou již za měsíc

Tempel1.jpg
Dne 4. 7. 2005 se americká kosmická sonda DEEP IMPACT dostane do blízkosti komety 9P/Tempel 1. O den dříve se od mateřské sondy oddělí projektil o hmotnosti 372 kg, který rychlostí 10,2 km/s narazí do kometárního jádra. Rozměry jádra komety Tempel 1, jeho tvar a další charakteristiky nebyly ještě nedávno známy s dostatečnou přesností.
František Martinek Kosmonautika

Černá skříňka pro raketoplány

cerna_skrinka_2.jpg
Americká společnost Aerospace Corporation, která má své sídlo v El Segondo (Kalifornie, USA) a NASA uzavřely dohodu o realizaci návrhu a výroby neobyčejného kosmického zařízení. Jedná se o tzv. černou skříňku pro pilotované kosmické lodě včetně raketoplánů, která bude schopna samostatného návratu na Zemi při havárii kosmické lodě.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

pioneer.jpg
Vzdálená planetka by mohla pomoci odhalit tajemnou sílu, která postrčila 33letou americkou kosmickou sondu Pioneer 10 o 400.000 kilometrů mimo kurs letu. Za tzv. Pioneer anomálii by mohla být odpovědná síla, která táhne sondu směrem ke Slunci velikostí, která se rovná jedné deseti miliardtině gravitace na zemském povrchu.
František Martinek Kosmonautika

Evropa uvažuje o účasti na ruském projektu KLIPER

kliper_6.jpg
Evropští odborníci, kteří se zabývají kosmonautikou, plánují spolupráci se svými ruskými kolegy na vývoji a výrobě kosmické lodě nové generace s názvem KLIPER. Tento dopravní prostředek, který bude vynášen pomocí klasické nosné rakety, bude schopen dopravit na oběžnou dráhu kolem Země posádku v počtu 6 kosmonautů a zajistit jejich bezpečnou přepravu zpět na zemský povrch.
Pavel Koten Kosmonautika

Mars Global Surveyor vyfotografoval další sondy

115460main_odyssey-enlarged-330.jpg
Poprvé v historii kosmických letů se podařilo pořídit snímek sondy obíhající jinou planetu. Mars Global Surveyor získal snímky sond Mars Odyssey a Mars Express. Na vzdálenost kolem 100 km je kamera sondy schopná rozlišit objekty menší než jeden metr v průměru.
František Martinek Kosmonautika

Ruská kosmonautika a náhrada zásobovacích lodí Progress

Nový ruský mnohonásobně použitelný dopravní prostředek s názvem PAROM (což by se dalo přeložit jako trajekt, převozník či pramice) možná v budoucnu nahradí zásobovací lodě Progress, které zajišťují přepravu nejrůznějších nákladů na orbitální stanice již 27 let (od roku 1978). Informoval o tom zástupce hlavního konstruktéra firmy RKK Eněrgija Nikolaj Brjuchanov - tvůrce nového zásobovacího systému.

František Martinek Kosmonautika

Letadlo a rover - nový způsob výzkumu Venuše

Letadlo_pro_Venusi.jpg
Americký vědec Geoffrey Landis navrhl originální způsob výzkumu Venuše, který by umožnil dopravit na povrch planety autonomního robota, jenž by se pohyboval ve vybraných oblastech terénu v náročných podmínkách. Landis je přesvědčen, že tajemství úspěchu spočívá ve využití tandemu robota pracujícího na povrchu planety a letounu v její atmosféře.
Milan Halousek Kosmonautika

Kosmos-News Party - 27.-29.5.2005

Vážení přátelé, přede dveřmi je páté setkání zájemců o kosmonautiku, které se koná o posledním květnovém víkendu (27.-29.5.2005) v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic pod názvem Kosmos-News Party.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »