Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

Srážka kosmické sondy s kometou již za měsíc

Tempel1.jpg
Dne 4. 7. 2005 se americká kosmická sonda DEEP IMPACT dostane do blízkosti komety 9P/Tempel 1. O den dříve se od mateřské sondy oddělí projektil o hmotnosti 372 kg, který rychlostí 10,2 km/s narazí do kometárního jádra. Rozměry jádra komety Tempel 1, jeho tvar a další charakteristiky nebyly ještě nedávno známy s dostatečnou přesností.
František Martinek Kosmonautika

Černá skříňka pro raketoplány

cerna_skrinka_2.jpg
Americká společnost Aerospace Corporation, která má své sídlo v El Segondo (Kalifornie, USA) a NASA uzavřely dohodu o realizaci návrhu a výroby neobyčejného kosmického zařízení. Jedná se o tzv. černou skříňku pro pilotované kosmické lodě včetně raketoplánů, která bude schopna samostatného návratu na Zemi při havárii kosmické lodě.
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Ztracená planetka vodítkem k záhadě Pioneeru

pioneer.jpg
Vzdálená planetka by mohla pomoci odhalit tajemnou sílu, která postrčila 33letou americkou kosmickou sondu Pioneer 10 o 400.000 kilometrů mimo kurs letu. Za tzv. Pioneer anomálii by mohla být odpovědná síla, která táhne sondu směrem ke Slunci velikostí, která se rovná jedné deseti miliardtině gravitace na zemském povrchu.
František Martinek Kosmonautika

Evropa uvažuje o účasti na ruském projektu KLIPER

kliper_6.jpg
Evropští odborníci, kteří se zabývají kosmonautikou, plánují spolupráci se svými ruskými kolegy na vývoji a výrobě kosmické lodě nové generace s názvem KLIPER. Tento dopravní prostředek, který bude vynášen pomocí klasické nosné rakety, bude schopen dopravit na oběžnou dráhu kolem Země posádku v počtu 6 kosmonautů a zajistit jejich bezpečnou přepravu zpět na zemský povrch.
Pavel Koten Kosmonautika

Mars Global Surveyor vyfotografoval další sondy

115460main_odyssey-enlarged-330.jpg
Poprvé v historii kosmických letů se podařilo pořídit snímek sondy obíhající jinou planetu. Mars Global Surveyor získal snímky sond Mars Odyssey a Mars Express. Na vzdálenost kolem 100 km je kamera sondy schopná rozlišit objekty menší než jeden metr v průměru.
František Martinek Kosmonautika

Ruská kosmonautika a náhrada zásobovacích lodí Progress

Nový ruský mnohonásobně použitelný dopravní prostředek s názvem PAROM (což by se dalo přeložit jako trajekt, převozník či pramice) možná v budoucnu nahradí zásobovací lodě Progress, které zajišťují přepravu nejrůznějších nákladů na orbitální stanice již 27 let (od roku 1978). Informoval o tom zástupce hlavního konstruktéra firmy RKK Eněrgija Nikolaj Brjuchanov - tvůrce nového zásobovacího systému.

František Martinek Kosmonautika

Letadlo a rover - nový způsob výzkumu Venuše

Letadlo_pro_Venusi.jpg
Americký vědec Geoffrey Landis navrhl originální způsob výzkumu Venuše, který by umožnil dopravit na povrch planety autonomního robota, jenž by se pohyboval ve vybraných oblastech terénu v náročných podmínkách. Landis je přesvědčen, že tajemství úspěchu spočívá ve využití tandemu robota pracujícího na povrchu planety a letounu v její atmosféře.
Milan Halousek Kosmonautika

Kosmos-News Party - 27.-29.5.2005

Vážení přátelé, přede dveřmi je páté setkání zájemců o kosmonautiku, které se koná o posledním květnovém víkendu (27.-29.5.2005) v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic pod názvem Kosmos-News Party.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Hibernace kosmonautů - utopie nebo blízká budoucnost?

spánek astronautu
spánek astronautu
Nenávidíte studené zimy nebo chcete občas zaspat nepříjemnosti? Záběry probouzejících se kosmonautů po dlouhém mezihvězdném letu znají ze sci-fi filmů všichni. ESA (Evropská kosmická agentura) je rozhodnuta tuto vědecko-fantastickou vizi přiblížit skutečnosti. Dokonce se objevily i scénáře, že by hibernační komora mohla být součástí již prvního letu člověka na Mars v roce 2030.
František Martinek Kosmonautika

MARS-500: to není práce pro ženy

Mars_KL.jpg
Experiment, zaměřený na imitaci podmínek při letu na Mars s názvem "Mars-500" bude zahájen v roce 2006. Připomeňme si, že v rámci tohoto projektu skupina výzkumníků stráví 500 dnů ve specializovaném modulu v Institutu lékařsko-biologických problémů IMBP (Institut mediko-biologočeskich problem) v Moskvě. Nezbytnost takového experimentu spočívá v tom, že mnozí experti tvrdí: dlouhodobý let k Marsu může mít negativní vliv na zdraví členů posádky. Před vlastní realizací skutečného letu je nutno vše důkladně prověřit.
František Martinek Kosmonautika

Automatický proutkař bude hledat vodu na Marsu

MARSIS.jpg
Evropská kosmická sonda Mars Express, která pracuje na oběžné dráze kolem Marsu od 25. 12. 2003 (start 2. 6. 2003), zahájí v květnu 2005 průzkum povrchu planety Mars pomocí radaru MARSIS (Mars Advanced for Subsurface and Ionospheric Sounding). Jedná se o radar, pracující na dlouhých rádiových vlnách, který je určen rovněž k průzkumu podpovrchových vrstev a k sondáži ionosféry.
František Martinek Kosmonautika

Z historie kosmonautiky: Dramatický let Sojuzu 6

Kubasov_Sonin.jpg
Část vyprávění účastníka letu kosmonauta Valerije Kubasova.

Svůj první kosmický let jsem absolvoval v říjnu 1969 na palubě kosmické lodi Sojuz 6 společně s Georgijem Šoninem. Jednalo se o první skupinový let, kdy se na oběžné dráze kolem Země nacházely současně tři kosmické lodě Sojuz. Následující den po našem startu byl vypuštěn Sojuz 7. Na jeho palubě se nacházeli Anatolij Filupčenko, Vladislav Volkov a Viktor Gorbatko. Další den se na oběžnou dráhu dostala třetí kosmická loď - Sojuz 8 - s Vladimirem Šatalovem a Alexejem Jelisejevem.

František Martinek Kosmonautika

Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

New_Horizons_2.jpg
V laboratořích aplikované fyziky Johns Hopkins University byla v březnu 2005 dokončena montáž první kosmické sondy NASA k planetě Pluto a do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda je pojmenována New Horizons Pluto-Kuiper Belt. Diskutuje se také o možnosti vypuštění druhé sondy New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran.

Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.

František Martinek Kosmonautika

Evropa chce vyslat na Mars pojízdnou laboratoř

ExoMars.jpg
V červnu 2011 odstartuje k planetě Mars evropská kosmická sonda. Projekt je však zatím ve stadiu rozpracování. Stále ještě nebylo rozhodnuto, jak bude sonda vypadat. Počátkem dubna letošního roku se uskutečnila v Birminghamu (Velká Británie) mezinárodní konference o problémech výzkumu vesmíru. Na této konferenci evropští vědci velice důrazně apelovali na to, aby součástí této výzkumné mise k Marsu byla i pojízdná laboratoř jako součást programu Aurora. (V rámci dlouhodobého programu Aurora, jehož konečným cílem má být přistání evropských kosmonautů na Marsu, se počítalo mj. s projektem laboratoře ExoMars - viz titulní obrázek.)
František Martinek Kosmonautika

DART - automatické setkání ve vesmíru selhalo

DART_2.jpg
Neúspěchem skončil experiment NASA, jehož cílem byla prověrka technologií automatického setkání a spojení ve vesmíru. Start družice DART (Demonstration for Autonomous Rendezvous Technology) se uskutečnil 15. 4. 2005 z americké základny Vanderberg Air Force Base v Kalifornii. Jedná se o bezpilotní družici vybavenou technologiemi laserového naváděcího systému, který umožňuje spojení s cílovým objektem bez přímé účasti člověka (ať už na palubě objektu či dálkově z řídícího centra).
Pavel Koten Kosmonautika

Nový šéf NASA, nová šance pro HST

HST.jpg
Ve čtvrtek byl Michael Griffin jmenován novým, v pořadí 11. ředitelem kosmické agentury NASA. Mezi jeho hlavní priority bude patřit bezpečnost letů raketoplánů, urychlení vývoje jejich nástupce a dokončení Mezinárodní kosmické stanice. Připustil rovněž možnost nové servisní výpravy k Hubbleovu kosmickému dalekohledu.
František Martinek Kosmonautika

Huygens přistál do ledových oblázků

Titan_detail.jpg
Britští vědci z Open University publikovali další výsledky výzkumů, které získali prostřednictvím přístrojů evropského modulu Huygens, jež se oddělil od americké sondy Cassini a v lednu 2005 přistál na povrchu Titanu - největším měsíci planety Saturn. Ledové oblázky byly zcela jistě tím prvním, do čehož narazil modul Huygens při přistání na Titanu.


14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk

2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk

Další informace »