Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce Kosmonautika

Hvězdárna v Prostějově a Světový kosmický týden

6.10.2005 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Tomáš Přibyl - Proč létáme do vesmíru? Jakým způsobem družice, raketoplány, kosmická technika i technologie usnadňují náš život? Ovlivňují nás? Vstupné 10 Kč
13.10. ve 12:00 v aule Střední průmyslové školy, Lidická ulice, Prostějov - Ing. Marcel Grün - Od raketoplánu ke slunečním plachetnicím!
13.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Marcel Grün - Vstříc novým světům! Přehled a popis novinek, ale i výsledků z posledních výzkumů komet, planetek a planet. Stranou zájmu nezůstanou ani novinky z výzkumu měsíců planet, např. Titanu a Europy. Vstupné 30 Kč.

František Martinek Kosmonautika

Ruský přístroj na americké sondě a voda na Měsíci

LRO_2.jpg
V Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) proběhlo úspěšně předběžné posouzení návrhu projektu ruského přístroje LEND (Lunar Exploration Neutron Detector). Aparatura bude součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), jejíž start k Měsíci je naplánován na říjen 2008.
František Martinek Kosmonautika

NASA: vracíme se na Měsíc

Navrat_na_Mesic.jpg
Ještě před ukončením příští dekády, v roce 2018, budou astronauti NASA opět pokračovat ve výzkumu povrchu Měsíce. Tentokrát se však nebude jednat pouze o několik krátkodobých pobytů na Měsíci, ale v plánu je výstavba stálé měsíční základny.
František Martinek Kosmonautika

Japonská sonda Hayabusa se přiblížila k planetce Itokawa

Itokawa_0915.jpg
Japonská kosmická sonda Hayabusa (Sokol) průběžně posílá na Zemi stále podrobnější a detailnější fotografie planetky Itokawa. V současné době (15. 9. 2005) se sonda nachází ve vzdálenosti 20 km od povrchu planetky, s níž letí ve formaci po oběžné dráze kolem Slunce. Vzdálenost planetky od Země je nyní 318 195 800 km. Tvar planetky připomíná mimořádně velkou bramboru o rozměrech 548 x 312 x 276 m.
František Martinek Kosmonautika

Pilotovaná expedice na Mars již v roce 2020?

Let_na_Mars.jpg
Pilotovaná expedice na Mars by se mohla uskutečnit o 10 let dříve, než doposud předpokládali vědci, inženýři a politikové. Takovouto senzační zprávu publikovala před několika dny skupina odborníků z oddělení pro letectví a kosmonautiku na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Rok 2020 - to je nový možný termín pro výsadek člověka na rudou planetu. V plánech NASA se počítá s možným termínem startu v roce 2030.
Milan Halousek Kosmonautika

Kosmonaut Jurij Baturin v Teplicích

baturin1.jpg
Několikadenní rehabilitační pobyt v Lázních Teplice ukončil o minulém víkendu dvojnásobný ruský kosmonaut Jurij Michajlovič Baturin (narozen 1949, starty Sojuz TM-28 /1998/, Sojuz TM-32 /2001/).

Při našem osobním setkání se kosmonaut Jurij Baturin mimo jiné rozhovořil o projektu zamýšlené ruské lodi Kliper. Vzhledem k tomu, že jsem měl po ruce diktafon, jeho bezesporu zajímavá slova jsem zaznamenal.

František Martinek Kosmonautika

Evropa připravuje novou kosmickou sondu na Mars

ESA_rover_2011.jpg
V současné době obíhá kolem planety Mars evropská kosmická sonda s názvem Mars Express (start 2. 6. 2003) - samozřejmě kromě amerických sond Mars Global Surveyor a Mars Odyssey. Z oběžné dráhy pořizuje poměrně kvalitní snímky vybraných oblastí povrchu Marsu, na nichž byly zaregistrovány například oblasti pokryté zbytky ledu či zřetelné stopy působení tekoucí vody v dávné minulosti.

Evropská kosmická agentura ESA rozhodla o realizaci dalšího projektu - vyslání pojízdné laboratoře na povrch Marsu, jejíž koncepce počítá mj. s využitím vrtné soupravy pro odběr vzorků horniny. Za několik let se k Marsu vydá kosmická sonda s jedním marsochodem a s vědeckou stanicí na palubě, které budou dopraveny na povrch Marsu.

František Martinek Kosmonautika

Demonstrátor-2: čtvrtý pokus o start

IRDT1.jpg
Svého druhu unikátní nafukovací brzdící a návratové zařízení Demonstrátor-2 (D-2R) se znovu připravuje k letové zkoušce v kosmických podmínkách. Podle informací zástupců NPO im. S. A. Lavočkina je tento experiment naplánován na září 2005.

Start nafukovacího návratového zařízení Demonstrator-2 (v anglické terminologii IRDT - Inflatable Reentry Descent Technology) byl původně plánován na červenec 2005. Start se uskuteční z atomové ponorky pomocí nosné rakety "Volna", která vznikla konverzí balistické vojenské rakety RSM-50. Cílem této zkoušky je potvrdit možnosti využití pneumatických brzdících systémů s pružnou tepelnou ochranou pro dopravu různých nákladů z vesmíru na Zemi.

František Martinek Kosmonautika

HST a Měsíc: výběr místa pro obydlenou základnu

Aristarchus_Clementine.jpg
Astronomové nyní využívají Hubblův kosmický dalekohled (HST) k průzkumu Měsíce za účelem zjištění nejvýhodnějších oblastí pro vybudování dlouhodobé obydlené základny.

Předcházející mise zkoumaly Měsíc v širokém spektru vlnových délek elektromagnetického záření. Avšak v žádném případě nebylo dosaženo takového rozlišení, jakého je schopen HST při výzkumu Měsíce v oboru ultrafialového záření - předpokládá se získání fotografií, na nichž bude možno rozlišit oblasti o velikosti 50 m.

František Martinek Kosmonautika

Rusko připravuje turistický výlet na Měsíc

Sojuz_Mesic.jpg
Ředitel ruské konstrukční kanceláře RKK Eněrgija Nikolaj Sevastjanov představil ve čtvrtek 18. 8. 2005 na mezinárodním letecko-kosmickém aerosalonu MAKS-2005 projekt dvanáctidenního letu k Měsíci s jeho obletem, určený pro kosmické turisty. Scénář letu předpokládá, že po dvoudenním letu na oběžné dráze se kosmická loď Sojuz s posádkou na palubě připojí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zde posádka stráví dva dny, aby si odpočinula a adaptovala se na podmínky beztížného stavu.
František Martinek Kosmonautika

Japonská sonda Hayabusa se blíží k planetce Itokawa

hayabusa1.jpg
Téměř dva roky a tři měsíce po startu (9. 5. 2003) se japonská sonda Hayabusa dostala "na dohled" ke svému cíli - k planetce (25 143) Itokawa. Během dosavadního letu absolvovala gravitační manévr při průletu kolem Země v květnu 2004 a poprvé při výzkumu planetek zahájila setkávací manévr s tzv. blízkozemní planetkou. K vlastnímu setkání dojde v průběhu příštího měsíce.
František Martinek Kosmonautika

Sergej Krikaljov ustanovil nový rekord v pobytu ve vesmíru

Krikaljov.jpg
Dnes, tj. 16. 8. 2005 v 9:44 moskevského času, se stal Sergej K. Krikaljov, současný velitel dlouhodobé posádky na Mezinárodní kosmické stanici ISS, novým rekordmanem v kumulované délce pobytu ve vesmíru. Předcházející rekord, který držel od srpna 1999 další ruský kosmonaut Sergej V. Avdějev, měl hodnotu 747 dnů 14 hodin 14 minut a 11 sekund. K jeho dosažení absolvoval Avdějev tři pobyty na kosmické stanici MIR.
František Martinek Kosmonautika

Mars Reconnaissance Orbiter - další průzkumník Marsu

MRO_1.jpg
Dne 12. srpna 2005 ve 13:43 SELČ byla směrem k planetě Mars vypuštěna další americká kosmická sonda MRO - Mars Reconnaissance Orbiter, která by měla významně přispět k rozšíření našich znalostí o rudé planetě. Startovní hmotnost sondy dosáhla více než dvou tun (2180 kg). Její start zabezpečila nosná raketa Atlas V-401 o výšce 57 m a startovní hmotnosti 333 tuny.
František Martinek Kosmonautika

Sonda Venus Express připravena ke startu

Venus Express-3.jpg
Evropská kosmická sonda Venus Express úspěšně absolvovala poslední fázi zkoušek v Evropě a je připravena k přesunu na místo svého startu - na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu.

Jeden a půl roku po tom, co její sesterská sonda Mars Express byla navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, je nová evropská sonda připravena "odcestovat" na první etapu své cesty k Venuši - ke stále záhadné planetě, dříve označované za "sestru" Země.

František Martinek Kosmonautika

The Spaceship Company a kosmická turistika

Virgin_Galactic.jpg
V USA byla publikována zpráva o založení nové soukromé společnosti, jejímž úkolem bude výroba dopravních prostředků pro dopravu cestujících za hranice zemské atmosféry - do výšky přes 100 km nad zemským povrchem. Jejími zakladateli jsou Richard Branson (společnost Virgin Group) a Burt Rutan ze společnosti Scaled Composites, která se proslavila výrobou dopravního prostředku SpaceShipOne, jež uskutečnil pilotovaný let do výšky přes 100 km nad zemským povrchem.
Libor Lenža Kosmonautika

Návrat raketoplánů - start Discovery STS-114

STS114CAS.jpg
Raketoplán Discovery včera (26. 7. 2005) úspěšně odstartoval vstříc zcela jasné floridské obloze a navázal na přerušené lety amerických raketoplánů, které byly po havárii Columbie v únoru 2003 zcela zastaveny. První pokus o start byl přerušen z důvodů problémů s vadným čidlem stavu paliva v externí nádrži. Tentokrát proběhlo odpočítávání zcela bez problémů a ve 14:39 světového času (16:39 SELČ) se sestava odpoutala od startovní rampy 39B.

V průběhu 11 denní mise bude sedmičlenná posádky Discovery zkoušet nové postupy inspekce a kontroly ochranného tepelného systému raketoplánu. Důležitým posláním mise je zásobení Mezinárodní kosmické stanice (ISS) potřebným materiálem.

Libor Lenža Kosmonautika

Další krok k cestě na Mars

MRO-Polar-Scene_br.jpg
Další připravovaná sonda NASA k Marsu by měla červenou planetu zkoumat s bezprecedentním rozlišením z nízké oběžné dráhy, a získat tak mnohem více dat o této záhadné planetě než všechny předchozí mise dohromady. Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) bude startovat z floridského Kennedy Space Center. Start je připraven na 10. srpna letošního roku, kdy začíná 20-ti denní startovní okno.


14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk

2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk

Další informace »