Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

Sergej Krikaljov ustanovil nový rekord v pobytu ve vesmíru

Krikaljov.jpg
Dnes, tj. 16. 8. 2005 v 9:44 moskevského času, se stal Sergej K. Krikaljov, současný velitel dlouhodobé posádky na Mezinárodní kosmické stanici ISS, novým rekordmanem v kumulované délce pobytu ve vesmíru. Předcházející rekord, který držel od srpna 1999 další ruský kosmonaut Sergej V. Avdějev, měl hodnotu 747 dnů 14 hodin 14 minut a 11 sekund. K jeho dosažení absolvoval Avdějev tři pobyty na kosmické stanici MIR.
František Martinek Kosmonautika

Mars Reconnaissance Orbiter - další průzkumník Marsu

MRO_1.jpg
Dne 12. srpna 2005 ve 13:43 SELČ byla směrem k planetě Mars vypuštěna další americká kosmická sonda MRO - Mars Reconnaissance Orbiter, která by měla významně přispět k rozšíření našich znalostí o rudé planetě. Startovní hmotnost sondy dosáhla více než dvou tun (2180 kg). Její start zabezpečila nosná raketa Atlas V-401 o výšce 57 m a startovní hmotnosti 333 tuny.
František Martinek Kosmonautika

Sonda Venus Express připravena ke startu

Venus Express-3.jpg
Evropská kosmická sonda Venus Express úspěšně absolvovala poslední fázi zkoušek v Evropě a je připravena k přesunu na místo svého startu - na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu.

Jeden a půl roku po tom, co její sesterská sonda Mars Express byla navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, je nová evropská sonda připravena "odcestovat" na první etapu své cesty k Venuši - ke stále záhadné planetě, dříve označované za "sestru" Země.

František Martinek Kosmonautika

The Spaceship Company a kosmická turistika

Virgin_Galactic.jpg
V USA byla publikována zpráva o založení nové soukromé společnosti, jejímž úkolem bude výroba dopravních prostředků pro dopravu cestujících za hranice zemské atmosféry - do výšky přes 100 km nad zemským povrchem. Jejími zakladateli jsou Richard Branson (společnost Virgin Group) a Burt Rutan ze společnosti Scaled Composites, která se proslavila výrobou dopravního prostředku SpaceShipOne, jež uskutečnil pilotovaný let do výšky přes 100 km nad zemským povrchem.
Libor Lenža Kosmonautika

Návrat raketoplánů - start Discovery STS-114

STS114CAS.jpg
Raketoplán Discovery včera (26. 7. 2005) úspěšně odstartoval vstříc zcela jasné floridské obloze a navázal na přerušené lety amerických raketoplánů, které byly po havárii Columbie v únoru 2003 zcela zastaveny. První pokus o start byl přerušen z důvodů problémů s vadným čidlem stavu paliva v externí nádrži. Tentokrát proběhlo odpočítávání zcela bez problémů a ve 14:39 světového času (16:39 SELČ) se sestava odpoutala od startovní rampy 39B.

V průběhu 11 denní mise bude sedmičlenná posádky Discovery zkoušet nové postupy inspekce a kontroly ochranného tepelného systému raketoplánu. Důležitým posláním mise je zásobení Mezinárodní kosmické stanice (ISS) potřebným materiálem.

Libor Lenža Kosmonautika

Další krok k cestě na Mars

MRO-Polar-Scene_br.jpg
Další připravovaná sonda NASA k Marsu by měla červenou planetu zkoumat s bezprecedentním rozlišením z nízké oběžné dráhy, a získat tak mnohem více dat o této záhadné planetě než všechny předchozí mise dohromady. Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) bude startovat z floridského Kennedy Space Center. Start je připraven na 10. srpna letošního roku, kdy začíná 20-ti denní startovní okno.
Libor Lenža Kosmonautika

Další plány se sondou Deep Impact

firstcontact.jpg
NASA zvažuje možnost následné mise mateřské sondy Deep Impact jejíž samostatný modul - impaktor, narazil do jádra komety Tempel 1 počátkem letošního července. Tato srážka vytvořila na povrchu kometárního jádra kráter, vyvrhla velké množství kometárního materiálu do okolí, a umožnila tak studium podpovrchového zmrzlého primordiálního materiálu kometárního jádra.
Libor Lenža Kosmonautika

Čína chystá druhý pilotovaný let

cinaastronaut.jpg
Čína, třetí kosmická velmoc, která vypustila vlastního kosmonauta se chystá na další pilotovaný let. V pátek uveřejnil deník China Daily zprávu, že připravovaný let dvou astronautů by měl trvat pět až šest dnů.
Milan Halousek Kosmonautika

Pohled do zákulisí kosmických misí Galileo, MER a Kepler

nagincox.jpg
Nedělní podvečer 10.července 2005 přinesl českým zájemcům o kosmonautiku jedinečnou možnost podívat se až do "kuchyně" ve které NASA připravovala a připravuje své kosmické projekty. O své práci na misích GALILEO, MER a KEPLER si přišla popovídat paní Nagin COX, systémový inženýr z pasadenské Jet Propulsion Laboratory.
Karel Mokrý Kosmonautika

Start Discovery odložen

Start raketoplánu Discovery byl odložen kvůli technické závadě na čidle v palivové nádrži (senzor vypíná motory při malém množství paliva v nádrži a chrání je tak před poškozením). Náhradní termín startu nebyl zatím stanoven. Tisková konference (začne nejdříve v 22:30), kde budou oznámeny podrobnosti bude vysílána na NASA TV
Doplnění: Přesný termín startu nebyl stanoven, za nejbližší možný se považuje sobota 16.7.
František Martinek Kosmonautika

Superrychlá kosmická sonda za hranice Sluneční soustavy

InterstellarExplorer.jpg
Skupina vědců, podporovaná NASA, provedla potřebné výpočty a dospěla k závěru, že současné technologie již umožňují vypustit mimořádně rychlou kosmickou sondu až do vzdálenosti 30 miliard km od Země a z těchto končin přijímat její informace o charakteru mezihvězdného prostředí. Tato kosmická sonda je označována jako IIE (Innovative Interstellar Explorer).
František Martinek Kosmonautika

Letadlo na sluneční pohon: cesta kolem světa

SolarImpulse_1.jpg
Švýcarský průkopník Bertrand Piccard konstruuje letoun, poháněný výhradně sluneční energií, jehož úkolem bude uskutečnit cestu kolem světa. Cílem projektu je také podpora vývoje, dokumentujícího možnosti prosazení obnovitelných zdrojů energie a nových technologií v praxi. Vývoj "slunečního" letounu podporuje také Evropská kosmická agentura ESA v rámci svého programu Technology Transfer Programme.
Libor Lenža Kosmonautika

Drtivý dopad kometě neublížil

dopadDI.jpg
Pondělní úmyslná kolize malé výzkumné sondy s měděnou zátěží o celkové hmotnosti 372 kg byla a bezpochyby teprve bude velkým přínosem pro vědu. Bude přínosem nejen k výzkumu meziplanetární hmoty do nichž patří i komety, ale přispěje i k našemu lepšímu pochopení vzniku a historie sluneční soustavy. Obavy z toho, že by tento lidský zásah nějak podstatně poškodil kometární jádro komety Tempel 1, jsou zbytečné. Vzájemný poměr hmotností byl neúprosný a srážku můžeme přirovnat ke srážce auta s mouchou.
Libor Lenža Kosmonautika

Přesná trefa do jádra komety Tempel 1

tempelpovrch.jpg
Tak jsme se konečně dočkali, a dokonce téměř v přímém přenosu! Impaktor sondy Deep Impact 1 udeřil rychlostí 10,28 km za sekundu do jádra komety Tempel 1. Část sondy o hmotnost 372 kg určená ke kolizi s kometárním jádrem - impaktor - beze zbytku splnila svou část mise. Na místo srážky byly zamířeny přístroje samotné sondy Deep Impact prolétající ve vzdálenosti kolem 500 km od jádra komety. Místo kolize však sledovaly i další astronomické přístroje na sondách (např. Rosetta), oběžných drahách kolem Země (Hubblův kosmický teleskop), ale i řada dalekohledů na Zemi.
Karel Halíř Kosmonautika

TP71: Srážka sondy s kometou - bude ze Země vidět už malým dalekohledem?

image003.jpg

Sonda Deep Impact - respektive měděný projektil, který se z ní odpojí - se podle plánu srazí s jádrem komety Tempel 1 kolem 6:00 světového času 4. července 2005 (což odpovídá osmé ráno středoevropského letního času používaného u nás ve střední Evropě).

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 71 z 1. července 2005

Ivo Míček Kosmonautika

Cosmos 1 - epilog

Byli jsme až příliš optimističtí - dobývání vesmíru není až tak jednoduché a řekl bych, že jsou jisté meze (především finanční), za které nelze jít. I pro The Planetary Society platí, že nejsou tak bohatí, aby kupovali levné věci.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »