Osobnosti
Již 12. ročník mezinárodního festivalu Astrofilm v lázeňských Piešťanech na západě Slovenska se uskutečnil v půli října tohoto roku. Mimořádnost tomuto festivalu dodalo hned několik významných výročí, zejména 100 let počátků československé astronomie ale rovněž 20 let kosmického letu Ivana Belly. Celý ročník se nesl v hlubokém duchu česko-slovenské sounáležitosti, což velice příjemnou formou připomněl i přední český popularizátor astronomie Jiří Grygar svou vzpomínkou na počátky natáčení legendárního pořadu „Okna vesmíru dokořán“.
V pořadí již 17. cenu Littera Astronica na 28. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě převzal Lukáš Grygar. Cena byla udělena za překladatelský opus díla Stephena a Lucy Hawkingových. V roce 2008 vyšel první díl Jirkův tajný klíč k vesmíru, o rok později Jirkův vesmírný lov pokladů a v roce 2011 Jirka a velký třesk. Všechny tyto knihy se dočkaly druhého vydání v roce 2015. Na konci roku 2016 pak v Grygarově překladu vyšla zatím poslední kniha Jirka a neprolomitelná šifra.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2018 pana Lukáše Grygara za velmi zdařilý překlad rozsáhlé tetralogie Stephena a Lucy Hawkingových Jirkova dobrodružství pro edici Universum Knižního klubu. Grygarův překlad přinesl mladým čtenářům velmi populární texty slavného astrofyzika a jeho dcery v přívětivém a dětem perfektně srozumitelném překladu. Opakované vydání pak úspěch nejen samotného díla, ale i jeho překladu jen dokládá.
Ako chlapec netrpezlivo čakal kedy sa na oblohe zjaví prvá hviezda a pohľad na prstence Saturna ho priviedol k astronómii. Astronómiu vyštudoval, ale jeho pobyt a práca na observatóriu na Skalnatom Plese trvala krátko. Potreboval uživiť rodinu a tak sa pobral preč. Bol programátor, projektant a dlhé roky pedagóg. Viac než dve desaťročia prednášal fyziku na univerzite vo Zvolene. Dnes popularizuje svet hviezd občas na obrazovkách televízie, a vo vlastnej hvezdárni často víta návštevníkov, ktorým ukazuje krásy vesmíru, doc. RNDr. Vladimír Bahýl, Csc.
26. září 2018 nás po delší nemoci opustil spisovatel a jeden ze známých propagátorů kosmonautiky, Pavel Toufar. Jako student osobně prožil program Apollo k Měsíci. Později se zaměřoval hlavně na sovětskou a ruskou kosmonautiku. Jeho texty byly čtivé i tím, že se v nich zaměřoval na prosté lidské osudy. Po roce 2000 byl zapojen do vědeckých experimentů týkajících se izolace při letu na Mars. Známý je mnoha články na portálu Technet.cz. V poslední době se také podílel na uspořádání výstav v Praze, Bratislavě a Brně.
Ve středu 26. září 2018 od 19 hodin se v pražském planetáriu odehraje neopakovatelné a pestré představení Nebeské symfonie při příležitosti křtu stejnojmenné knihy. Ta přináší čtenářům audiovizuální zážitek prostřednictvím astrofotografií fotografa a cestovatele Petra Horálka ve spojení s podmanivou hudbou skladatele Miloše Rábla ze skupiny Bacily. Představení včetně fulldomové projekce vybraných pasáží knihy a zajímavých příběhů bude možné zažít v sále Cosmorama. Speciálním hostem a kmotrem při křtu knihy bude zpěvák Václav Neckář, interpret slavné písně Planetárium.
Pod většinou velkých vědeckých objevů najdeme často podepsaná mužská jména a také laureáti Nobelovy ceny bývají většinou muži. Je to asi dáno tím, že ženy v naší společnosti obecně ve větší míře pečují o rodinu a děti a proto jim už potom v životě nezbývá tolik času a sil na profesionální kariéru. Ženy to mají, v naší v podstatě patriarchální společnosti, těžší. V tomto světle je pak velmi obdivuhodné, když se ženám podaří prosadit a například na poli vědy udělat veliké objevy hodné Nobelovy ceny, které posouvají hranice lidského poznání dál. Mezi takovéto výjimečné osobnosti patřily Henrietta Swan Leavittová a Jocelyn Bellová Burnellová, jejichž kulatá výročí narození (150 let, resp. 75 let) si právě teď v létě připomínáme.
Přinášíme vám třetí článek z cyklu "Z kopulí proměnářů". První dva díly byly věnovány cestovním a balkonovým sestavám, v tomto dílu se konečně podíváme do kopule. Seznámíme se s amatérskými možnostmi pozorování exoplanet, která František Lomoz provádí v kopuli sedlčanské hvězdárny.
Obec Břasy, občanské sdružení Přeskopec a Česká astronomická společnost si vás dovolují pozvat na slavnostní na odhalení pomníku Ludvíka Očenáška konstruktéra, vynálezce, sokola a vlastence se zásluhami o stát. K slavnostnímu aktu dojde v rodišti Ludvíka Očenáška v obci Kříše u Břas v sobotu 4. srpna 2018 od 14 hodin na návsi za kaplí sv. Barbory a sv. Floriána. V roce, kdy si připomínáme sté výročí založení Československa.
Mezinárodní astronomická unie schválila návrh na pojmenování planetky (6263) po českém profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který je české veřejnosti dobře znám jako průkopník ve zpracování fotografií úplných slunečních zatmění. Planetku objevila 6. srpna 1980 astronomka Zdeňka Vávrová na observatoři na Kleti a o pojmenování informoval oběžník Minor Planet Center číslo 110621 z 11. července 2018. Ke gratulacím se přidává i celá Česká astronomická společnost.
Dne 29. května 2018 v Praze tiše zesnul v požehnaném věku 94 let dlouholetý pracovník Astronomického ústavu AV ČR a člen České astronomické společnosti Ing. Rostislav Weber. Narodil se 2. ledna 1924 v Přerově a patřil tedy k té generaci, kterou těžce postihla válečná léta.
Přednáška From Belarus to Mars aneb Making science more approachable via Google Earth od Katja Minitsenka v brněnském planetáriu v úterý 19. června od 18 hodin. Vstup zdarma, pouze v angličtině.
Článek vychází jako druhý v cyklu "Z kopulí proměnářů", kdy Vám představujeme pozorovací stanoviště a techniku pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je inspirovat pozorovatele mezi sebou a zejména motivovat začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít.
Dnes představujeme pozorovací stanoviště astronoma Martina Maška, který se věnuje řadě oblastí astronomie, ale jeho dlouholetým koníčkem jsou i proměnné hvězdy, které pozoruje na balkóně na sídlišti. Užitečná data z proměnných hvězd je tedy možné pozorovat opravdu odkudkoliv!
Česká astronomická společnost se prostřednictvím své Astronautické sekce rozhodla udělovat cenu pojmenovanou po našem vynikajícím popularizátorovi kosmonautiky, Antonínu Vítkovi. První laureát byl oznámen na Kosmos News Party 2018 v Pardubicích. Stal se jím Vladimír Remek, československý kosmonaut, jehož význam pro popularizaci kosmonautiky je po celých 40 roků od jeho vesmírného letu nezpochybnitelný.
Předání Ceny Antonína Vítka se uskutečnilo 12. května 2018 na Mezinárodním veletrhu Svět knihy 2018, na stánku Českého rozhlasu a jeho nakladatelství Radioservis. Svým tématem šlo o vhodnou příležitost, protože své autorské čtení zde měl Stanislav Kužel, který tak prezentoval svou knihu Kosmonauti Nula.
Vítejte u nepravidelného seriálu článků z cyklu "Z kopulí proměnářů". V přibližně měsíčním intervalu Vám budou představována pozorovací stanoviště a technika pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je především vzájemná inspirace mezi pozorovateli a motivace pro začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít. V prvním článku z cyklu si představíme dlouholetého pozorovatele Bohuslava Hladíka, který v průběhu let předělal svou pozorovací sestavu na cestovní, kterou může vzít jednoduše i do vlaku.
Před čtyřmi miliardami let se stalo něco velice zvláštního a tajuplného – na planetě Zemi vznikl život, největší záhada nejen naší planety, ale snad možná vůbec celého vesmíru! Navíc samotný vznik života, o kterém toho ještě spoustu nevíme, se určitým částečně neuchopitelným způsobem vymyká všemu ostatnímu, co jsme dosud objevili a prozkoumali. Přijměte tedy naše pozvání na Hvězdárnu a planetárium Brno a vydejte se s námi na fascinující a dechberoucí cestu za poznáním tajemství vzniku a původu života na Zemi a dokonce také ve vzdálených hlubinách našeho vesmíru...
Všichni fanoušci vesmíru a filatelie, ale i další zájemci budou mít možnost ve středu 7. března od 13 do 17 hodin na Hvězdárně a planetáriu Brno získat příležitostné razítko ke 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Bude zde zřízena příležitostná přepážka České pošty. Návrh razítka připravili Zdeněk Okáč a Jaroslav Punčochář. Na razítku je vyobrazena kosmická loď Sojuz 28, která letěla k orbitální základně Saljut 6.
Co jste dělali v březnu roku 1978? Byli jste někteří z vás vůbec na světě? Nebo si pamatujete už první let člověka Jurije Gagarina do vesmíru v roce 1961? Zdá se to neuvěřitelné, ale už je to skutečně 40 let, co kolem Země létala československo-sovětská výprava lodi Sojuz 28 s Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na palubě. Náš první a jediný kosmonaut, ale vlastně i první Evropan ve vesmíru, má výjimečný vztah k městu Brnu. Už jako školák chodil do astronomického kroužku na Kraví hoře, jako začínající pilot zde absolvoval první let Migem 21 a později se stal patronem restartu Hvězdárny a planetária Brno.
Záujem o hviezdnu oblohu v ňom vyvolal nevšedný astronomický úkaz, ktorý nakoniec ani nepozoroval. Ako vášnivý pozorovateľ neváhal precestovať stovky kilometrov za tmavou oblohou. Na východnom Slovensku objavil čaro premenných hviezd a začal ich pozorovať z balkóna bytu. Za svoje zamestnanie vďačí jasnej kométe a tak dnes z pohodlia domova získava cenné dáta pre fyzikov. Operátor robotického ďalekohľadu z juhoamerickej stepi, Martin Mašek.
V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Laureátkou za rok 2017 je maďarská astronomka Dorottya Szécsi, která s nadsázkou hledá Yetiho ve vesmíru. Více se dozvíte na její veřejně přístupné přednášce v angličtině, která se uskuteční po předání ceny.
