V pátek 26. července 2019 se sta roků dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 259 z 24. 7. 2019
Na jaře letošního roku přijel do Česka americký astronaut Andrew Feustel. Měl zde úžasné několikadenní turné, v rámci něhož navštívil snad každý kout naší republiky. Setkal se se stovkami nadšenců, pózoval na stovkách fotografií, odpověděl na desítky dotazů novinářů. Jedno setkání s novináři bylo ale tak trochu nevšední…
V sobotu 20. dubna 2019 se ve věku 85 let vydal na svou cestu ke hvězdám ostravský popularizátor astronomie Tomáš Pertile. Připomeňme si jeho životní pouť a působení na ostravské hvězdárně.
Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2019 byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti udělena docentu Luboši Perkovi u příležitosti jeho 100. narozenin za jeho celoživotní práci v oblasti kosmické tříště, geostacionární dráhy a kosmického práva.
Dále za podporu a popularizaci československé i světové kosmonautiky a za osobní odvahu, když jako jediný oficiální zástupce tehdejší československé politické a vědecké scény byl ochoten v roce 1974 přijmout amerického astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana, velitele mise Apollo 17, a převzít od něj československou vlaječku, kterou měl s sebou na Měsíci. A potom tuto vlaječku, a další materiály, uschovat před státní mocí až do roku 1989.
Může se umění přátelit s vědou? Anebo věda s uměním? Lze spojit tyto dva odlišné břehy, zbudovat mezi nimi pomyslný most? Na jednom z břehů půvab děl uměleckých, na straně druhé pak elegance základních kamenů hmoty. Zkusme tedy posoudit prolínání vědy s uměním optikou životního příběhu člověka, jenž z oblasti vědy přestoupil do světa „hereckého“, aby namísto událostí vědeckých vyprávěl příběhy filmových a divadelních postav. Pozvání k rozhovoru přijal absolvent Matematicko-fyzikální fakulty, herec (a pro nás astronomy také nepřekonatelný prof. František Nušl, jehož ztvárnil v rámci oslav 100. výročí založení ČAS) a rovněž umělecký ředitel Dejvického divadla Mgr. Martin Myšička.
Počátek roku 2019 odstartovaly hned dva mimořádně dobře pozorovatelné nebeské úkazy – meteorický roj Kvadrantidy a úplné zatmění Měsíce. V případě druhého úkazu počasí natolik přálo, že i přes nutné včasné vstávání a mrazivé teploty si barevný úplněk nenechaly ujít velké zástupy nadšenců. Ovšem co už se ví trošku méně, je fakt, že první kalendářní měsíc roku 2019 zaznamenal hned několik významných českých úspěchů na mezinárodní úrovni v astronomii a astrofotografii.
V sobotu 24. listopadu 2018 proběhl v Jindřichově Hradci odborný seminář, který připomněl 151. výročí narození prof. Františka Nušla. V loňském roce jsme si prof. Nušla připomněli při pražských oslavách 100. výročí založení České astronomické společnosti, a to jak položením květin na rodinné hrobce, která se nachází na břevnovském hřbitově, tak pak i v podobě “oživlého” profesora. Ten doprovázel po celou dobu slavnostní schůzi ČAS v Karolinu. Letos bylo tedy nezbytné se vydat do Nušlova rodného města – Jindřichova Hradce – a jeho odkaz připomenout i zde.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2018 doc. RNDr. Martina Šolce, CSc. z Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, a to zejména za jeho celoživotní pedagogickou činnost a práci v oboru astrofyziky a historie astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne v pondělí 3. 12. 2018 v 18:00 v pražském Planetáriu. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Astronomové a vlastenci: Alois Martin David, Josef František Smetana a Josef Jan Frič“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný.
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2018 Mgr. Martinu Jelínkovi, PhD. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.
Pavel Mayer se začal zajímat o astronomii během středoškolských studií na gymnáziu v Lounech, kde pracoval v astronomickém kroužku pod vedením prof. Karla Šimůnka. Vystudoval pak astronomii na MFF UK v Praze, kde poté celý život pracoval v Astronomickém ústavu UK a kde byl až dosud zaměstnán. Zde postupně získal vědecké hodnosti CSc. a DrSc.
Jste z Brna? Znáte někoho z Brna? Pokud ano, prosím podpořte vznik Naučné stezky Kurta Gödela. Stačí pár minut a dva kladné body v rámci výzvy tzv. participativního rozpočtu.
Již 12. ročník mezinárodního festivalu Astrofilm v lázeňských Piešťanech na západě Slovenska se uskutečnil v půli října tohoto roku. Mimořádnost tomuto festivalu dodalo hned několik významných výročí, zejména 100 let počátků československé astronomie ale rovněž 20 let kosmického letu Ivana Belly. Celý ročník se nesl v hlubokém duchu česko-slovenské sounáležitosti, což velice příjemnou formou připomněl i přední český popularizátor astronomie Jiří Grygar svou vzpomínkou na počátky natáčení legendárního pořadu „Okna vesmíru dokořán“.
V pořadí již 17. cenu Littera Astronica na 28. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě převzal Lukáš Grygar. Cena byla udělena za překladatelský opus díla Stephena a Lucy Hawkingových. V roce 2008 vyšel první díl Jirkův tajný klíč k vesmíru, o rok později Jirkův vesmírný lov pokladů a v roce 2011 Jirka a velký třesk. Všechny tyto knihy se dočkaly druhého vydání v roce 2015. Na konci roku 2016 pak v Grygarově překladu vyšla zatím poslední kniha Jirka a neprolomitelná šifra.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2018 pana Lukáše Grygara za velmi zdařilý překlad rozsáhlé tetralogie Stephena a Lucy Hawkingových Jirkova dobrodružství pro edici Universum Knižního klubu. Grygarův překlad přinesl mladým čtenářům velmi populární texty slavného astrofyzika a jeho dcery v přívětivém a dětem perfektně srozumitelném překladu. Opakované vydání pak úspěch nejen samotného díla, ale i jeho překladu jen dokládá.
Ako chlapec netrpezlivo čakal kedy sa na oblohe zjaví prvá hviezda a pohľad na prstence Saturna ho priviedol k astronómii. Astronómiu vyštudoval, ale jeho pobyt a práca na observatóriu na Skalnatom Plese trvala krátko. Potreboval uživiť rodinu a tak sa pobral preč. Bol programátor, projektant a dlhé roky pedagóg. Viac než dve desaťročia prednášal fyziku na univerzite vo Zvolene. Dnes popularizuje svet hviezd občas na obrazovkách televízie, a vo vlastnej hvezdárni často víta návštevníkov, ktorým ukazuje krásy vesmíru, doc. RNDr. Vladimír Bahýl, Csc.
26. září 2018 nás po delší nemoci opustil spisovatel a jeden ze známých propagátorů kosmonautiky, Pavel Toufar. Jako student osobně prožil program Apollo k Měsíci. Později se zaměřoval hlavně na sovětskou a ruskou kosmonautiku. Jeho texty byly čtivé i tím, že se v nich zaměřoval na prosté lidské osudy. Po roce 2000 byl zapojen do vědeckých experimentů týkajících se izolace při letu na Mars. Známý je mnoha články na portálu Technet.cz. V poslední době se také podílel na uspořádání výstav v Praze, Bratislavě a Brně.
Ve středu 26. září 2018 od 19 hodin se v pražském planetáriu odehraje neopakovatelné a pestré představení Nebeské symfonie při příležitosti křtu stejnojmenné knihy. Ta přináší čtenářům audiovizuální zážitek prostřednictvím astrofotografií fotografa a cestovatele Petra Horálka ve spojení s podmanivou hudbou skladatele Miloše Rábla ze skupiny Bacily. Představení včetně fulldomové projekce vybraných pasáží knihy a zajímavých příběhů bude možné zažít v sále Cosmorama. Speciálním hostem a kmotrem při křtu knihy bude zpěvák Václav Neckář, interpret slavné písně Planetárium.
Přinášíme vám třetí článek z cyklu "Z kopulí proměnářů". První dva díly byly věnovány cestovním a balkonovým sestavám, v tomto dílu se konečně podíváme do kopule. Seznámíme se s amatérskými možnostmi pozorování exoplanet, která František Lomoz provádí v kopuli sedlčanské hvězdárny.
Obec Břasy, občanské sdružení Přeskopec a Česká astronomická společnost si vás dovolují pozvat na slavnostní na odhalení pomníku Ludvíka Očenáška konstruktéra, vynálezce, sokola a vlastence se zásluhami o stát. K slavnostnímu aktu dojde v rodišti Ludvíka Očenáška v obci Kříše u Břas v sobotu 4. srpna 2018 od 14 hodin na návsi za kaplí sv. Barbory a sv. Floriána. V roce, kdy si připomínáme sté výročí založení Československa.
Mezinárodní astronomická unie schválila návrh na pojmenování planetky (6263) po českém profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který je české veřejnosti dobře znám jako průkopník ve zpracování fotografií úplných slunečních zatmění. Planetku objevila 6. srpna 1980 astronomka Zdeňka Vávrová na observatoři na Kleti a o pojmenování informoval oběžník Minor Planet Center číslo 110621 z 11. července 2018. Ke gratulacím se přidává i celá Česká astronomická společnost.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel