Osobnosti
Česká astronomická společnost se prostřednictvím své Astronautické sekce rozhodla udělovat cenu pojmenovanou po našem vynikajícím popularizátorovi kosmonautiky, Antonínu Vítkovi. První laureát byl oznámen na Kosmos News Party 2018 v Pardubicích. Stal se jím Vladimír Remek, československý kosmonaut, jehož význam pro popularizaci kosmonautiky je po celých 40 roků od jeho vesmírného letu nezpochybnitelný.
Předání Ceny Antonína Vítka se uskutečnilo 12. května 2018 na Mezinárodním veletrhu Svět knihy 2018, na stánku Českého rozhlasu a jeho nakladatelství Radioservis. Svým tématem šlo o vhodnou příležitost, protože své autorské čtení zde měl Stanislav Kužel, který tak prezentoval svou knihu Kosmonauti Nula.
Vítejte u nepravidelného seriálu článků z cyklu "Z kopulí proměnářů". V přibližně měsíčním intervalu Vám budou představována pozorovací stanoviště a technika pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je především vzájemná inspirace mezi pozorovateli a motivace pro začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít. V prvním článku z cyklu si představíme dlouholetého pozorovatele Bohuslava Hladíka, který v průběhu let předělal svou pozorovací sestavu na cestovní, kterou může vzít jednoduše i do vlaku.
Před čtyřmi miliardami let se stalo něco velice zvláštního a tajuplného – na planetě Zemi vznikl život, největší záhada nejen naší planety, ale snad možná vůbec celého vesmíru! Navíc samotný vznik života, o kterém toho ještě spoustu nevíme, se určitým částečně neuchopitelným způsobem vymyká všemu ostatnímu, co jsme dosud objevili a prozkoumali. Přijměte tedy naše pozvání na Hvězdárnu a planetárium Brno a vydejte se s námi na fascinující a dechberoucí cestu za poznáním tajemství vzniku a původu života na Zemi a dokonce také ve vzdálených hlubinách našeho vesmíru...
Všichni fanoušci vesmíru a filatelie, ale i další zájemci budou mít možnost ve středu 7. března od 13 do 17 hodin na Hvězdárně a planetáriu Brno získat příležitostné razítko ke 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Bude zde zřízena příležitostná přepážka České pošty. Návrh razítka připravili Zdeněk Okáč a Jaroslav Punčochář. Na razítku je vyobrazena kosmická loď Sojuz 28, která letěla k orbitální základně Saljut 6.
Co jste dělali v březnu roku 1978? Byli jste někteří z vás vůbec na světě? Nebo si pamatujete už první let člověka Jurije Gagarina do vesmíru v roce 1961? Zdá se to neuvěřitelné, ale už je to skutečně 40 let, co kolem Země létala československo-sovětská výprava lodi Sojuz 28 s Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem na palubě. Náš první a jediný kosmonaut, ale vlastně i první Evropan ve vesmíru, má výjimečný vztah k městu Brnu. Už jako školák chodil do astronomického kroužku na Kraví hoře, jako začínající pilot zde absolvoval první let Migem 21 a později se stal patronem restartu Hvězdárny a planetária Brno.
Záujem o hviezdnu oblohu v ňom vyvolal nevšedný astronomický úkaz, ktorý nakoniec ani nepozoroval. Ako vášnivý pozorovateľ neváhal precestovať stovky kilometrov za tmavou oblohou. Na východnom Slovensku objavil čaro premenných hviezd a začal ich pozorovať z balkóna bytu. Za svoje zamestnanie vďačí jasnej kométe a tak dnes z pohodlia domova získava cenné dáta pre fyzikov. Operátor robotického ďalekohľadu z juhoamerickej stepi, Martin Mašek.
V pondělí 29. ledna 2018 od 13:00 proběhne v knihovně Astronomického ústavu AV ČR na observatoři v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2017. Laureátkou za rok 2017 je maďarská astronomka Dorottya Szécsi, která s nadsázkou hledá Yetiho ve vesmíru. Více se dozvíte na její veřejně přístupné přednášce v angličtině, která se uskuteční po předání ceny.
Ve věku 92 let nás opustil člověk, který věnoval svůj život poznávání naší nejbližší hvězdy, Slunce a zasloužil se o rozvoj české sluneční fyziky. Byl také v minulosti ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd.
Vážení členové České astronomické společnosti, vážení příznivci Hvězdárny a planetária Brno, vážení zájemci o astronomii, obracíme se na vás se společným zamyšlením, zda nenazrál čas znovu obnovit Brněnskou pobočku České astronomické společnosti.
Na astro.cz vychází od července 2014 seriál s názvem „Výzkumy v ASU AV ČR“. Jsou v něm prezentovány výsledky práce profesionálních astronomů z Akademie věd. Články píše jeden z nich, doc. Mgr. Michal Švanda, Ph. D. Zeptali jsme se, jak to všechno vzniklo, jestli je z čeho vybírat a jestli není někdy těžké porozumět práci kolegů.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2017 Jindřicha Suchánka z TV Noe za jeho v letošním roce již desetiletý seriál pořadů popularizujících astronomii. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 20. října 2017 v 17:00 na 27. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:15 se bude konat beseda s laureátem na téma "Astronomie prostřednictvím televize".
ÚSTŘEDÍ EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘE, GARCHING, 22. ZÁŘÍ 2017: Obloha nad observatořemi Evropské jižní observatoře (ESO) v poušti Atacama v Chile patří k nejtemnějším a lidskou činností nejméně dotčeným místům na světě. Profesionální astronomové používají pokročilou technologii ESO k hledání odpovědí na naše nikdy nekončící otázky o vesmíru. Ovšem tmavé chilské nebe mají v lásce také fotografové. Oddělení ESO pro popularizaci a styk s veřejností podporuje skupinu fotografů nočního nebe zvaných „fotovyslanci ESO“. Na jejich snímcích se kombinují noční obloha a přístroje a zařízení ESO. Jedním z fotovyslanců je Petr Horálek, světově proslulý astrofotograf, spisovatel, cestovatel a astronom. Specializuje se na fotografování vzácných jevů noční oblohy a jeho záběry se často objevují v publikacích ESO, na webových stránkách ESO a objevily se také jako snímky týdne ESO či jako Astronomický snímek dne NASA. Popovídali jsme si s ním o triumfech a výzvách astrofotografie.
Ve středu 27. září od 18 hodin se můžete na Hvězdárně a planetáriu Brno potkat s americkou astronautkou Dorothy Marie „Dottie“ Metcalf-Lindenburgerovou, která se na palubě raketoplánu Discovery v dubnu 2010 vydala k Mezinárodní kosmické stanici.
Přijměte pozvání na Astronomický den v areálu kláštera Teplá, který pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími partnery v sobotu 29. 7. 2017. V tento den se areál kláštera promění na interaktivní výstavu složenou z několika expozic, které představí zábavnou formou astronomii, fyziku a kosmonautiku. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Proto neváhejte a přijďte navštívit klášter premonstrátů v Teplé, kde působily takové osobnosti, jakými byly Alois Martin David nebo Josef František Smetana.
Dr. Jörgen Linus Wulff byl přijat na místo odborného asistenta na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Rozšířil tak tým vědců zabývajících se teorii strun a obohatil oblast výzkumu oddělení teoretické fyziky o další směr, kterým je holografický princip a jeho využití při výzkumu vlastností fundamentálních sil.
Dovolujeme si Vás pozvat na vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc., který se uskuteční v pondělí 20. února od 18 hodin v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno.
Zpráva o úmrtí Eugene Cernana, posledního astronauta, který se procházel po Měsíci, zasáhla celý svět. Česko a Slovensko na astronauta a skvělého mentora rovněž velmi vzpomíná, neboť patří i do historie našich zemí díky svým česko-slovenským předkům. Eugene Cernan byl rovněž čestným členem České astronomické společnosti, a tak dnes ráno odešla papírovou poštou kondolence České astronomické společnosti do NASA. Kondolenci sepsali Jan Vondrák a Jiří Grygar v angličtině, její český překlad si můžete přečíst v článku.
Ve věku 82 let nás 16. ledna 2017 navždy opustil slavný astronaut Eugene Cernan, doposud poslední člověk na Měsíci. Cernan byl rovněž znám svým česko-slovenským původem, k němuž se hrdě hlásil. Byl čestným členem České astronomické společnosti a na 2-m Perkově dalekohledu v Ondřejově je k vidění jím věnovaná česká vlajka, kterou s sebou v roce 1972 vzal při misi Apolla 17 na Měsíc. Zavzpomínejme na něj prostřednictvím jeho úžasného prohlášení, v němž vzpomíná na svou měsíční misi i na svůj původ.
Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil dnes, 14. ledna 2017, předseda Senátu České republiky Milan Štěch, doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. Paranal je jedním z vědecky nejvýznamnějších pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO) a Astronomický ústav AV ČR je hlavní českou institucí, která se hned několika projekty podílí na spolupráci v rámci členství ČR v ESO.
Rada ESO jmenovala Xaviera Barconse (57) příštím generálním ředitelem ESO. Své funkce se ujme prvního září 2017, kdy Timu de Zeeuw, současnému generálnímu řediteli, skončí mandát.
