Blíží se léto a s ním i 63. letní astronomická expedice v Úpici. Ano, již více než 60 let se v areálu podkrkonošské hvězdárny nad městečkem Úpice bude konat letní soustředění mladých astronomů a zájemců o tento krásný koníček. Pokud si myslíte, že o astronomii víte málo, nebo i téměř vůbec nic tak neváhejte a ozvěte se.
Letošní rok měl být posledním, kdy si přetočíme hodinové ručičky do „letní“ nebo „zimní“ varianty. Přestože odborníci napříč Evropou mají jasno a již dávno vyřkli, aby obyvatelé většiny států Evropské unie měli na svých hodinkách trvale středoevropský pásmový čas (nesprávně označovaný jako zimní), evropští poslanci finální směrnici zatím, i kvůli koronakrizi, neodhlasovali. Výsledek? Rok 2021 nakonec nebude posledním, kdy si v březnu a v říjnu budeme muset zvykat na vstávání o hodinu „dříve“ nebo „později“. Potvrdili to i účastníci semináře s názvem Středoevropský, letní nebo střídavý čas?, který na Hromnice – tedy 2. února 2021 – organizoval Výbor pro záležitosti EU Senátu Parlamentu České republiky.
Střídání času v Evropě sice formálně odzvonilo, prakticky tomu tak ale není a situace je lehce nepřehledná. Tímto seminářem chce Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR navázat na seminář pořádaný Ministerstvem dopravy zhruba před rokem, informovat o současném stavu projednávání a také o souvislostech času, ať střídavého nebo středoevropského či dokonce trvale letního, se životy lidí.
Seminář se bude konat dne 2. února 2021 od 10.00 hodin on-line formou prostřednictvím platformy Webex.
Vážení přátelé astronomie, dovolte mi, abych vás pozval na další, již 31. ročník Dovolené s dalekohledem. Pro naše tradiční setkání opět využijeme „staré“ osvědčené místo, s jeho odzkoušenou oblohou, rekreační středisko Melchiorova Huť. Dovolená s dalekohledem 2021 proběhne za ideálních podmínek kolem lunárního novu . To nám umožní zamířit dalekohledy na nepřeberné množství objektů vzdáleného vesmíru, ale prvořadým lákadlem se jistě stane pravidelný meteorický roj Perseid, který bude vrcholit společně se závěrem našeho setkání. Čím dál větší oblibu mezi pozorovateli si na své konto připisuje i naše nejbližší denní hvězda Slunce, která právě konečně už zahajuje další cyklus své aktivity.
Česká astrofotografie měsíce (ČAM) už není slečnou na prahu rozkvětu krásy, ale obzvláště pro fotografy zachycující nebeské úkazy přitažlivou a respektovanou dámou. Ano, v prosinci 2020 oslavila patnácté narozeniny a stabilně září na českém a slovenském astronomickém nebi. Určitě stojí za to si tak významný počin krátce připomenout.
Americká národní vědecká nadace NSF oznámila, že velký radioteleskop na ostrově Portoriko bude muset být vyřazen z provozu. Poté, co jej v roce 2017 poškodil hurikán Maria, byl opět uveden do provozu, ale přezkoumání dalšího poškození z letošního roku ukázalo, že jde o technicky obtížný a riskantní krok pro dělníky a zaměstnance zařízení. Zařízení o průměru 305 metrů, které přinášelo důležité poznatky o vesmíru po dobu 57 let tak musí být vyřazeno z provozu. Arecibo se zapsalo do historie výzkumu Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Známý je také symbolický vzkaz neznámým civilizacím, vyslaný v roce 1974.
V rámci České astronomické společnosti vzniká nová odborná skupina, jejíž činnost bude zaměřena na přiblížení a zpřístupnění astronomie a kosmonautiky hendikepovaným osobám. Zpočátku především osobám slabozrakým a nevidomým, ale postupně i zájemcům s dalšími postiženími, pro které je běžné získávání informací ztížené nebo omezené.
Obraz Měsíce na obloze je nedílnou součástí naší představy o nočním nebi. Astrofotografové jej proklínají, jiní astronomové čekají s okem přitisknutým k okuláru dalekohledu na krátery objevující se ve slunečním světle postupujícímu u měsíčního terminátoru. Zamilovaní si šeptají Máchovy verše z Máje "Ouplné lůny krásná tvář – tak bledě jasná, jasně bledá, ...". V každém případě nám zejména úplněk, jinak nepříliš prokreslený díky "en face" nemodelujícímu osvětlení, přináší zajímavé otázky. Je stále stejný, stejně velký, stejně jasný? Na fotografické měsíční kompozici Zdenka Bardona, jejíž vytvoření zabralo vlastně celý kalendářní rok, se na tyto otazníky podíváme podrobněji.
Ve dnech 19. – 23. 9. se na Fyzikálním stavu v Opavě dvacátý druhý ročník konference RAGtime, který letos probíhal poprvé online. Letošní účast se řadí mezi jednu z největších v historii a to s 85 účastníky z celého světa a se 40 přednáškami. Online přednášky probíhaly prostřednictvím platformy Zoom a následné diskuze nejen přímo ve videopřenosu, ale také v chatu.
Zveme vás na Den zavřených dveří v Oddělení galaxií a planetárních soustav na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR, který v rámci Týdne vědy a techniky proběhne v neděli 8. listopadu od 18:00 a bude trvat zhruba hodinu (v případě velkého zájmu prodloužíme). Budeme streamovat na facebooku "Astronomický ústav AV ČR".
Monotematické číslo roku 2020 je věnováno Měsíci a role hostujícího editora se zhostila osoba u nás nejpovolanější – Pavel Gabzdyl (PG). Hned v prvním článku se zaobírá jednou ze stále nejpalčivějších otázek kolem našeho vesmírného souputníka – „Jak vznikl Měsíc“? Další problematické téma řeší i ve svém dalším příspěvku – „Odvrácená strana Měsíce“. Dlouho jsme totiž netušili, jak vlastně odvrácená tvář vypadá a první její snímky způsobily velký šok. Současným poznatkům o geologii a stavbě Měsíce se věnuje Martin Pauer v článku „Pod povrch Luny“. Snad každý zná barevný snímek Země nad povrchem Měsíce pořízený posádkou Apolla 8 – PG se též rozepsal o jeho vzniku.
Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?
Ministerstvo dopravy a agentura CzechInvest společně s dalšími partnery připravují už třetí ročník festivalu kosmických aktivit Czech Space Week, který se letos kvůli aktuální situaci způsobenou pandemií koronaviru uskuteční v online podobě. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu potrvá od 6. do 14. listopadu 2020 a nabídne bohatý program pro všechny fanoušky vesmíru. Týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání oslaví vesmírné úspěchy v Evropě i v České republice a seznámí návštěvníky s novinkami na poli kosmického průmyslu a vědy.
V současné situaci je každá pozitivní zpráva dobrá, a tak redakce časopisu hlásí, že podzimní Astropis roku 2020 je hotov. A na co se můžete v čísle s krásným pořadovým číslem 123 těšit?
V úterní odpoledne 6. října byl obyčejný podzimní a již téměř klasicky zamračený den. Těžká oblaka zakrývala oblohu a déšť byl na spadnutí. Náhle a naprosto nečekaně se nad severovýchodním obzorem rozzářila neuvěřitelně krásná plná duha. Klenula se nad městem Jaroměř a autorovým rodným Josefovem. Ovšem nebyla to jen tak obyčejná duha. Byla fantasticky barevně sytá, a hlavně ji jako vějíř protínaly anti-krepuskulární paprsky.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2020 Michala Švandu z Astronomického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy za populárně naučnou astronomickou literaturu, tištěnou i elektronickou.
Tiskové prohlášení ČAS č. 267.
Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci se Slovenským zväzom astronómov-Hvezdáreň v Rimavskej Sobote a Slovenskou astronomickou spoločností při SAV pořádají již 10. ročník mezinárodní fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže je osvěta v oblasti problematiky světelného znečištení a propagace správneho svicení. Organizátoři tím také upozorňují, že jde o přehlížený a přitom vážný environmentální problém naší civilizace. Fotografie budou použity na propagaci nutnosti zachovaní nočního životního prostředí.
Uzávěrka soutěže je již 31. 10. 2020.
Vedení Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) dalo po dlouhých diskusích a úvahách zelenou konstrukci extrémně velkého teleskopu ELT (Extremely Large Telescope), který bude mít průměr objektivu 39,3 metru. V závěrečné části článku se budeme věnovat především vědeckým přístrojům, které budou zpracovávat soustředěné světlo a hlavním vědeckým úkolům tohoto evropského dalekohledu.
Na několika místech povrchu Země se budují sítě radioteleskopů projektu Square Kilometre Array, které mají být v několika následujících letech uvedeny do provozu. Mají znamenat významný přínos mnoha oborům astronomie, např. studia raného vesmíru, gravitačních vln, určení role skryté (temné) látky a temné energie na vývoj vesmíru nebo přímé „snímkování“ Zemi podobných exoplanet. Jedná se bezpochyby o revoluční projekt ve vývoji astronomických observatoří. Jak se ale ukazuje, začíná být vážně ohrožen jiným nečekaně velkým projektem – družicovými megasítěmi. Organizace SKAO (Square Kilometre Array Organization) proto chce tento problém vyřešit a trvá na přijetí nápravných opatření, která umožní těmto observatořím nerušeně pozorovat vesmír.
Vedení Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) dalo po dlouhých diskusích a úvahách zelenou konstrukci extrémně velkého teleskopu ELT (Extremely Large Telescope), který bude mít průměr objektivu 39,3 metru. Ve druhé části článku se budeme věnovat funkci jednotlivých zrcadel teleskopu a jejich náročné výrobě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)