Dubnová obloha nabídla pestrou směs optických jevů v atmosféře s převahou halových jevů. Počátek měsíce byl ve znamení jevů souvisejících s rozptylem světla na jemném saharském prachu, který k nám tou dobou zavál. Raritní terciární duha pak korunuje výběr z fotografií zaslaných čtenáři. Květen může opět překvapit saharským prachem, halovými jevy a dalšími úkazy. Budou konečně pozorovatelné výrazné pylové koróny?
Dnes, v pondělí 9. května 2016, se odehraje velmi vzácný úkaz - přechod Merkuru před Sluncem. V Česku byl naposledy pozorovatelný před 13 lety a znovu k němu dojde v roce 2019 a 2032. Neboť je jev pozorovatelný na velké ploše světa, mnoho astronomů i nadšenců se kromě jeho pozorování rozhodlo jej také přenášet živě prostřednictvím internetu. Rozhodně si jev nenechtě ujít na nějaké z hvězdáren, každopádně nemáte-li k tomu možnost, přinášíme vám pohled na úkaz prosřednictvím digitálního vysílání z několika světových míst. Merkur bude před Sluncem přecházet mezi 13:12 a 20:42 SELČ. I proto, že závěrečná fáze úkazu proběhne v Česku pod obzorem, přijdou tyto přenosy jistě vhod. Zároveň bychom Vás rádi upozornili, že v průběhu úkazu a po něm můžete zasílat své fotografie - připravíme čtenářskou galerii.
Přehled událostí na obloze od 9. 5. do 15. 5. 2016. Merkur přejde v pondělí přes sluneční disk. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars. Nejjasnější kometou na obloze zůstává 252P/LINEAR. Velká skvrna na Slunci z minulého měsíce se trochu rozpadla, ale Slunce alespoň není zcela beze skvrn. SpaceX vyslala družici JCSat-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární a přes méně paliva pro přistání úspěšně dosedla s prvním stupněm rakety Falcon 9 na mořskou plošinu.
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Přehled událostí na obloze od 2. 5. do 8. 5. 2016. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Nabízí se dvě jasnější komety – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci byly jen malé, ale všichni s napětím očekáváme, v jakém stavu se objeví velká skvrna 2529, která zmizela 20. dubna na odvrácené straně. Navíc už 9. května nastane přechod Merkuru přes Slunce a bylo by hezké tam nějakou pěknou skvrnu mít. Rusové vyslali raketu Sojuz z nového kosmodromu, ale místo parády v přímém přenosu zůstala spíše pachuť. SpaceX chystá další start Falconu 9.
Během mezinárodní expedice za úplným zatměním Slunce 9. března 2016 v Indonésii se mezinárodnímu týmu vědců vedeným prof. Shadiou Habbalovou z Univerzity v Honolulu a prof. Miloslavem Druckmüllerem z Ústavu matematiky na FSI VUT v Brně podařilo zachytit pozoruhodný jev – letící stíny na vrstvě řídké oblačnosti před zakrývaným Sluncem. Díky sofistikovanému zpracování snímků tohoto jevu se na tento úkaz nyní může svět podívat v doposud nejlepších detailech.
Přehled událostí na obloze od 25. 4. do 1. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Z dostupnějších komet se nabízí dvě – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci budou spíše ojedinělé. Do vesmíru se vydala družice Sentinel-1B. Rusové chystají inaugurační start z nového kosmodromu na Dálném východě. Start rakety chystají také Indové.
Rok 2015 byl bezesporu jeden z nejlepších za posledních pět let, kdy jsou nadoblačné blesky (TLE) systematicky pozorovatelné z ČR. TLE sezónu, podobně jako v roce 2014, zahájil vzácný Elves. Tentokrát nad Polskem v noci 27. dubna. Poslední úkazem byla skupina tančících Red sprites a Sprites halo z MCS bouře dne 3. října nad Jaderským mořem. Celkem se podařilo zachytit 282 TLE z 34 většinou MCS nebo MCC bouří v rozmezí vzdálenost 125-616km. Z celkového počtu bouří jsem vybral patnáct, které byly zajímavé jak vysokou aktivitou, vzácnými úkazy nebo blízkostí samotných Red sprites. Co mě na letošní sezoně nejvíc zaujalo, byl vysoký počet ukázkových Sprites hal. Hala z 13. května byly navíc zcela exotické a hodně unikátní. Vyjímečná byla na počátku srpna bouře nad Slezskem. Severní ze dvou aktivních bouřkových jader vytvořila Jet a to nejběžnější typ Blue starter.
Přehled událostí na obloze od 18. 4. do 24. 4. 2016. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer za soumraku je vysoko Merkur, ale slábne. Nejlépe je večer vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) si dává dostaveníčko se známými objekty ve Velkém vozu. ISS se nyní občas trefuje na sluneční disk. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, z povrchu zmizí velká skvrna.
Přehled událostí na obloze od 11. 4. do 17. 4. 2016. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět za soumraku Merkur a vysoko je planeta Jupiter. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. V druhé polovině noci je vidět kometa 252P/LINEAR. ISS začíná večerní přelety přes sluneční disk. Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu je velká skvrna. Falcon 9 vynesl Dragon k ISS a jeho první stupeň opět bezpečně přistál, tentokrát na mořské plošině. Před 55 lety obletěl Gagarin Zemi.
Slabá polární záře, působivá gloriola kolem stínu pozorovatele či koróna kolem Měsíce - to je výběr z březnových fotografií optických jevů v atmosféře, které zaslali čtenáři. Duben pak může překvapit atypickými pylovými korónami, halovými jevy a dalšími úkazy. Dorazí opět prach ze Sahary? Dostupné jsou také výsledky soutěže Europhotometeo '16.
Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné.
Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá kometa 252P/LINEAR. Venuše bude 6. 4. zakryta Měsícem. ISS má večerní přelety. Aktivita Slunce je nízká. V plánu je start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS.
Musím. Prostě musím. Každý už mě pro mou „zatměňovou úchylku“ věrně zná a sám bych se nenáviděl, kdybych nezabojoval do morku kostí. Nakonec se ale objevil zázrak v podobě přičlenění do vědecké expedice, a tak mi s obřím štěstím (a vděkem!) mi to poněkud méně proklamované zatmění Slunce v Indonésii vyšlo. V indonéštině „Gerhana Matahari Total“ se na nebi zjevilo jak mystické znamení nad Sumatrou, Borneem, Sulawesi, či méně známou směsicí ostrovů Severních Moluk, tedy nad Ternate, Tidore a hlavně z od světa odtržené Halmahery. No a právě tam zamířila ona expedice pod vedením havajské profesorky Shadii Habbalové, fantastické sluneční fyzičky se srdcem ze zlata. Ani nevím, zda a čím jsem si to tak zasloužil být jedním z týmu, ale faktem je, že zážitek opravdu předčil ta nejhlubší očekávání. A zdaleka ne jen kvůli zatmění…
Přehled událostí na obloze od 28. 3. do 3. 4. 2016. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní oblohu stoupá celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars a na ranní obloze se objeví zajímavá kometa 252P/LINEAR. Večer se dá spatřit zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce je nízká. U ISS máme nákladní Cygnus a chystá se další Progress MS.
Přehled událostí na obloze od 21. 3. do 27. 3. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter je vidět celou noc. Nezapomeňme opět na dvojité úkazy měsíců a jejich stínů. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. ISS má opět kompletní šestičlennou posádku. ExoMars úspěšně odstartoval. V neděli ráno se mění čas.
Přehled událostí na obloze od 14. 3. do 20. 3. 2016. Měsíc bude kolem čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. Z Bajkonuru startuje v pondělí velmi očekávaná mise ExoMars2016. V pátek startuje k ISS kosmická loď s třemi kosmonauty. V neděli začne jaro.
Opět přinášíme ohlédnutí za nejzajímavějšími fotografiemi optických jevů v atmosféře od vás, našich čtenářů – tentokrát za únor 2016. Hned počátek měsíce přinesl unikátní stratosférickou oblačnost. V březnu pak lze očekávat pylové koróny a mnoho dalších jevů.
Původním záměrem redakce nebylo přinést nějaký speciální článek s fotogalerií, ale vaše ohlasy a také výběr fotografií z internetu nás přesvědčil, že by byla velká škoda se za právě uplynulým zatměním neohlédnout. Tento krátký článek je poděkováním těm z vás, kdo neváhali, do daleké Indonésie se vydali a poslali svůj obrázek. Stejně tak je poděkováním těm, kdo nám posílali tipy na zajímavé obrázky a konečně je také pozdravem našemu šéfredaktorovi. Tajně totiž doufáme, že mu to také vyšlo a že se nám brzy ozve. Jistě uznáte, že by byla škoda si neukázat to nejlepší, co se podařilo našim a světovým fotografům zachytit.
Ve středu 9. března se nad rozsáhlým územím Indonésie odehraje pozoruhodný úkaz – úplné zatmění Slunce. Zákryt naší hvězdy tmavým měsíčním kotoučem, doprovázený mnoha fantastickými úkazy v přírodě, uvidí lidé z úzkého pásu na ostrovech Sumatra, Borneo, Sulawesi, Ternate a Halmahera. Movití cestovatelé putují i na mikronéský atol Wolaei, který je zatím světu prakticky neznám a skrývá jen domorodé obyvatelstvo. Za úkazem rovněž vyrazila mezinárodní vědecká expedice s českými členy, kteří jsou vedeni českým prof. Miloslavem Druckmüllerem a americkou prof. Shaiou Habbalovou k pořízení dalších dat, které při každém takovém úkazu přináší nové střípky do mozaiky studia fyziky sluneční atmosféry. Pokud jste za úkazem nemohli vyrazit, máme pro vás tip – sledujte jej na internetu!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS