Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  Měsíční kalendář

Astronomický snímek dne (APOD) - Leden 2017

PondělíÚterýStředaČtvrtekPátekSobotaNeděle
       01.01.2017 - Polární záře přes celou oblohu nad Norskem
02.01.2017 - Kometa 45P se vrací 03.01.2017 - Saturnova Pandora zblízka 04.01.2017 - Mračna v Andromedě 05.01.2017 - Pekuliární galaxie v Arp 273 06.01.2017 - Západ Měsíce nad newyorským přístavem 07.01.2017 - Sharpless 249 a mlhovina Medúza 08.01.2017 - IC 4406: Zdánlivě čtveratá mlhovina
09.01.2017 - Ve středu spirální galaxie NGC 5033 10.01.2017 - Strážci severní oblohy 11.01.2017 - Mimas, kráter a hora 12.01.2017 - Z boku viděná NGC 891 13.01.2017 - Když Mars potkal Neptun 14.01.2017 - Hvězdný prach v molekulárním mraku v Perseu 15.01.2017 - Případ Kupy galaxií Střela
16.01.2017 - Geostacionární dálnice přes Orion 17.01.2017 - Vezmi mě na Měsíc 18.01.2017 - Pohled z kosmické stanice: Planeta a Galaxie 19.01.2017 - Mlhovina Sloní chobot v Kefeu 20.01.2017 - Západ Slunce jak vrstvený dort 21.01.2017 - Daphnis: Tvůrce vln 22.01.2017 - Start Falconu 9 firmy SpaceX
23.01.2017 - Zimní šestiúhelník nad přehradou Manla 24.01.2017 - M78 a reflexní prach v Orionu 25.01.2017 - Velké finále sondy Cassini u Saturnu 26.01.2017 - GOES 16: Měsíc nad planetou Zemí 27.01.2017 - Venuše přes vodní kapky 28.01.2017 - N159 ve Velkém Magellanově mračnu 29.01.2017 - Červená polární záře nad Austrálií
30.01.2017 - Mlhovina Kočičí oko z Hubbla 31.01.2017 - Kde pozorovat americké zatmění      


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »