Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Horálek Úkazy

Letní slunovrat s sebou přinesl mimořádně intenzivní noční svítící oblaka

NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Těm, kteří náhodou ráno 21. června časně vstali či naopak ponocovali, přinesla skorojasná obloha nad severním obzorem mimořádnou podívanou v podobě opravdu výrazných NLC (nočních svítících oblaků). Nejlépe byla pozorovatelná od 2:10 do 3:50 středoevropského letního času a ve svém maximu se rozléhala v rádiusu více jak 100°. Dosáhla až 40° výšky nad obzorem. Jako třešnička na dortu pak představení doplnila dvojice planet Venuše a Mars a krátce po třetí hodině se zpoza mraků vydral i tenký měsíční srpek.

Václav Kalaš Úkazy

V Německu údajně zasáhl meteorit školáka

Vlevo jizva po zásahu, vpravo údajný meteorit
Meteorit, který údajně zasáhl německého školáka a jizva, kterou způsobil
Kolem 12. června 2009 se objevila na několika zpravodajských serverech zpráva, že v německém Essenu byl zasažen padajícím meteoritem školák při cestě do školy. Podle nich se nehoda odehrála takto:

Čtrnáctiletý Gerrit Blank nejprve spatřil na obloze velkou ohnivou kouli (podle některých zpráv červené barvy), která se velmi rychle přibližovala. Pak náhle ucítil bolest v ruce a něco jej srazilo k zemi. Vzápětí se ozvala ohlušující rána, která by se dala přirovnat k zahřmění hromu. Zvuk byl tak hlasitý, že Gerritovi ještě několik hodin poté zvonilo v uších.

František Martinek Hvězdy

Vznikající planetární soustava kolem dvojhvězdy

Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Molekulární disk kolem dvojhvězdy V4046
Astronomové nedávno oznámili, že sekvence snímků zhotovená pomocí radioteleskopu SMA (Submillimeter Array) zřetelně ukázala přítomnost kruhového molekulárního disku, obklopujícího mladou dvojhvězdnou soustavu V4046 Sagittarii. Soustava radioteleskopů SMA poskytuje nezvykle ostrý pohled na průběh postupného vzniku obřích planet, komet a těles podobných Plutu. Výsledky pozorování rovněž potvrzují, že takovéto objekty se mohou stejně snadno zformovat kolem dvojhvězdy jako u osamělé hvězdy podobné Slunci.

Petr Sobotka Hvězdy

Hvězda v Orionu se nečekaně zmenšuje

Betelgeuse
Betelgeuse
Nejen vzdálené galaxie a exotické objekty, ale i zdánlivě obyčejné hvězdy dokáží vědcům zamotat hlavu. To je i případ astronomů z univerzity v Berkeley, kteří pozorují hvězdu Betelgeuse na observatoři Mt. Wilson v USA. Nejjasnější hvězda souhvězdí Orion se totiž neustále zmenšuje.

Vít Straka Kosmonautika

Start STS-127 znova odložen

Opravy ventilačního potrubí
Opravy ventilačního potrubí
Start raketoplánu Endeavour s poslední částí japonské laboratoře Kibo k Mezinárodní kosmické stanici byl dnes znova zrušen. Stalo se tak z naprosto stejné příčiny, jako v sobotu a sice kvůli úniku vodíku do potrubí, které jeho přebytky odvádí od raketoplánu.
Václav Kalaš Úkazy

Nový typ oblaku

Asperatus nad Novým Zélandem
Asperatus nad Novým Zélandem
Je možné, že po více než padesáti letech bude zapotřebí doplnit Mezinárodní atlas oblaků, který vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO) již v roce 1956. V posledních zhruba patnácti letech se podařilo několikrát pozorovat oblaka, která se jen stěží dají zařadit mezi známé typy.

František Martinek Sluneční soustava

Unikne Země srážce s Venuší?

Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malíře
Pravděpodobná srážka Země s Venuší v představě malíře
Tuto ilustraci poskytlo sdružení Nature Publishing group. Ukazuje, jak by v budoucnu mohla vypadat případná kolize Země s Venuší. Drobné nepravidelnosti v oběhu planet, tzv. orbitální chaos, mohou být příčinou srážek ve Sluneční soustavě. V první řadě je pravděpodobná srážka Země s Venuší nebo Marsem. Vyplývá to z nově publikované studie.

František Martinek Sluneční soustava

Rezavé meteority na Marsu a přítomnost vody

Meteorit na povrchu Marsu u kráteru Victoria
Meteorit na povrchu Marsu u kráteru Victoria
Rezavé kameny velikosti lidské pěsti, roztroušené v okolí kráteru Victoria na povrchu Marsu vypadají jako meteority - může se jednat o fragmenty tělesa, které narazilo do povrchu Marsu v místě zkoumaného kráteru, jak se domnívají astronomové. Protože kameny obsahují železo, které zrezivělo za přítomnosti vody, mohly by poskytnout přesné časové měřítko vlivu procesu zvětrávání v této oblasti v poslední době.

Václav Kalaš Úkazy

Superbolid nad Polskem

Snímek superbolidu ze stanice Gniewowo
Snímek "superbolidu" ze stanice Gniewowo
Poslední květnový den kolem 20:48 UT přelétl nad severním Polskem extrémně jasný meteor, který byl označen za "superbolid". Při mohutné explozi byl jasnější než Měsíc v úplňku, jeho jasnost se odhaduje na -13 mag.

Pavol Habuda Ostatní

Expedice LEPEX 2009

Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.
Maximum Geminid v roce 2004.
Autor: Fred Bruenjes.
Vážení zájemci o meziplanetární hmotu. Srdečně Vás zveme na letošní LEtní Pozorovatelskou EXpedici (tedy LEPEX), organizovanou ve spolupráci s Astronomickým klubem Juraja Bardyho a Považským Osvetovým Strediskom. Expedice, zaměřená převážně na meteorické roje, se bude konat v dnech 24. července až 2. srpna (pátek - neděle) v obci Vrcheplá u Považské Bystrici. Program zahrnuje taktéž pozorování komet, astrofotografii a víkendový seminář se zaměřením na meziplanetární hmotu.

Vít Straka Kosmonautika

STS-127: Veranda ve vesmíru

Znak STS-127
Znak STS-127
Přesně takto zní "krycí název" mise v oficiálním briefingu NASA. Jejím hlavním úkolem bude doručit na ISS poslední sekci japonské laboratoře Kibo, a sice externí plošinu pro uložení přístrojů a experimentů, které budou probíhat ve vakuu vně stanice. Start raketoplánu Endeavour se má uskutečnit v neděli 12. 7. v 01:39, přímý přenos na astro.cz vám nabídneme od 00:30.
Jana Tichá Multimédia

Výstava ZE ZEMĚ DO VESMÍRU

Planetární mlhovina Helix. Autor: HST
Planetární mlhovina Helix.
Autor: HST
Zveme Vás na výstavu astronomických snímků z Evropské jižní observatoře v rámci Mezinárodního roku astronomie v Jihočeské vědecké knihovně (Lidická tř., přízemí) v červnu 2009. Tu pořádá Hvězdárna a planetárium České Budějovice od 1. do 30. června.

Luboš Brát Hvězdy

49. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

tres-3.jpg
Pozorování proměnných hvězd patří mezi tradiční činnost astronomů amatérů. Ať už máte jen malý trieder nebo větší dalekohled s CCD kamerou či digitální zrcadlovkou, určitě si vyberete z dostupných pozorovacích programů a můžete se plnohodnotně zapojit do odborného pozorování vesmíru. Nejlepší způsob, jak začít pozorovat proměnné hvězdy a dokonce i extrasolární planety je zúčastnit se týdenního praktika v Krkonoších. 15. - 23. 8. 2009, Pec pod Sněžkou.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2009.05 - Od Eta Cygni po NGC 6888

CAM 2009.05
CAM 2009.05
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2009 obdržel snímek "Od Eta Cygni po NGC 6888", jehož autorem je Jan Hovad z Červeného Kostelce.

Vítězný snímek květnového kola astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce" by klidně mohl nést podtitulek s otázkou: "jakou barvu má vesmír?". Již letmý pohled na něj nám nabízí odpověď, že docela jistě červený.

Petr Sobotka Osobnosti

Rozhovor: Maciej Zapiór - Sluneční protuberance

Erupce na Slunci
Erupce na Slunci
Sluneční protuberance jsou bouřlivé jevy na Slunci. Některé jsou krátkodobé a malé, jiné dokážou vyvrhnout plazma až k Zemi a vyvolat polární záři. Obrovské smyčky plazmatu u slunečního disku známe asi všichni z mnoha fotografií. Jejich výzkumem se zabývá také Maciej Zapiór, student doktorského studia z polské Wroclavy, který právě ukončil svůj roční pobyt v Astronomickém ústavu AV ČR.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »