Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Kubala Kosmonautika

Rusko pošle život k měsíci Marsu

Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu.
Phobos-Grunt povoze breberky k Marsu.
Život jsme na Marsu nenašli, tak si ho tam pošleme, ne? Ne, nejedná se o vtip. Nedávno jsme psali o "kontaminaci" kosmických těles pozemskými bakteriemi a neúmyslném posílání černých pasažérů do vesmíru (viz článek Život na Marsu tak trochu jinak) . Rusko hodlá příští rok poslat směrem k Marsu pozemský život zcela úmyslně.
redakce Ostatní

Vyšlo nové číslo Astropisu - 1/2009

Astropis 1/2009
Astropis 1/2009
Vyšlo letošní první číslo časopisu Astropis. Nové číslo by se mělo v nejbližších dnech objevit v poštovních schránkách předplatitelů a všech členů České astronomické společnosti.

Antonín Vítek Sluneční soustava

Blízkozemní asteroid dnes proletěl kolem Země

Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského času minula neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2009.02 - Velký Magellanův oblak

ČAM za únor 2009. Autor: Dalibor Hanžl.
ČAM za únor 2009.
Autor: Dalibor Hanžl.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2009 obdržel snímek Velkého Magellanova oblaku pořízený Daliborem Hanžlem.

Je prosincový večer roku 1519. Admirál Fernão de Magalhães vyšel na záďovou nástavbu karavely Trinidad. Další čtyři lodě se kolébají opodál. Dva měsíce pršelo a obloha byla pokryta těžkými oblaky, které znemožňovaly přesnou navigaci. Před dvěma dny zahlédli námořníci daleko na pravoboku obrysy pevniny. Šeří se a admirál si chystá měřičské pomůcky a tabulky. Obloha se po dlouhé době vyjasnila a Magalhães chce konečně zjistit přesnou polohu výpravy. Zaměří první hvězdu a chystá se údaj nadiktovat zapisovateli. Vtom ho zaujme cosi podivného na obloze. Zdá se mu, jako by se z Mléčné dráhy utrhly dva oblaky a září nepřehlédnutelně nad ráhny lodě. Myšlenky se rychle honí hlavou. Že by to byly ony "tři kanopy, dvě jasné a jedna slabá …", o kterých četl před vyplutím v jakémsi spisku o výpravě Ameriga Vespucciho? ….

Petr Kubala Ostatní

Vyšlo nové číslo časopisu Gliese - 1/2009

Na internetu je nové číslo časopisu Gliese o exoplanetách a astrobiologii. Z obsahu: Podpořte Gliese, staňte se členy Valašské astronomické společnosti! * Venus Express bude hledat život na Zemi * Polsko opět boduje na poli exoplanet * HST objevil oxid uhličitý v atmosféře exoplanety * Rozhovor: Luboš Brát - Sekce proměnných hvězd a exoplanet * Revoluce ve výzkumu exoplanet aneb hledání jehly v kupce sena * Cukr v naší Galaxii



Luboš Brát Exoplanety

Jak pozorovat tranzity exoplanet u obřích hvězd?

Tranzit exoplanety přes chladnou obří hvězdu přes úzký Ca filtr. Tranzit by vypadal jako dva krátké hluboké poklesy, když explaneta přechází přes okraje chromosféry.
Tranzit exoplanety přes chladnou obří hvězdu přes úzký Ca filtr. Tranzit by vypadal jako dva krátké hluboké poklesy, když explaneta přechází přes okraje chromosféry.
Asi 10% exoplanet objevených metodou měření radiálních rychlostí, obíhá mateřskou hvězdu, která již neleží na hlavní posloupnosti, ale ve svém vývoji se dostala do oblasti červených obrů. Abychom mohli lépe studovat tyto staré hvězdné systémy, je zapotřebí mít úplnou informaci o obíhajících planetách. Z měření radiálních rychlostí lze zjistit hmotnost planety, ale nemáme informaci o velikosti planety. Bylo by tedy velmi žádoucí odhalit tranzity některé z planety obíhající obří hvězdu.

František Martinek Sluneční soustava

Všichni můžeme být Marťany

Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.
Meteority na únikové dráze po srážce Marsu s asteroidem.
Téměř před sto roky vědci nebrali vůbec vážně Percivala Lowella, slavného průkopnického astronoma z Arizony pro jeho přesvědčení, že útvary pozorované na povrchu Marsu včetně těch, které označoval jako kanály, naznačují přítomnost inteligentního života.

Petr Kubala Exoplanety

Exoplanety II. – vznik planetárních soustav

Disk kolem bety Pictoris
Disk kolem bety Pictoris
Astronomie má oproti jiným vědeckým disciplínám jednu nevýhodu. Na předměty svého bádání si nemohou astronomové šáhnout. Snad až na několik výjimek v podobě vzorků z Měsíce či početné sbírky meteoritů. Klíčovou roli v astronomii proto hraje pozorování a to počínaje dalekohledy, přes radioteleskopy až někam k detektorům částic.
Vít Straka Kosmonautika

Havárie nosné rakety se sondou OCO

Tak měla vypadat sonda OCO na orbitu
Tak měla vypadat sonda OCO na orbitu
V úterý 24. února se vydala z kalifornského kosmodromu Vandenberg na cestu družice OCO, která měla sledovat oxid uhličitý v atmosféře Země. Její dlouho očekávaná mise ale kvůli chybě nosné rakety skončila dříve, než začala.
Libor Lenža Ostatní

Studijní obor Přístrojová fyzika s novou specializací na astronomii

poster
poster
Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR, která je od roku 2008 garantem výuky bakalářského studijního oboru "Přístrojová fyzika", oznamuje otevření nové studijní specializace tohoto oboru počínaje akademickým školním rokem 2009/10. Vedle stávajících specializací zaměřených na číslicové měřící systémy, optické a laserové technologie a lékařskou přístrojovou techniku se nově lze specializovat též na přístroje pro astronomii a astrofyziku.
František Martinek Kosmonautika

NASA a ESA: společně k Jupiteru

Zvažované projekty NASA a ESA k Jupiteru a Saturnu.
Zvažované projekty NASA a ESA k Jupiteru a Saturnu.
Na společném setkání zástupců NASA a ESA ve Washingtonu v první polovině února 2009 funkcionáři obou organizací rozhodli realizovat nejprve výzkumnou misi k Jupiteru a jeho čtyřem největším měsícům a do budoucna uvažovat o misi k Saturnu za účelem výzkumu měsíců Titan a Enceladus.

Jiří Srba Multimédia

Snímky ze stometrového teleskopu

T Leporis a srovnání se Sluncem
T Leporis a srovnání se Sluncem
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (006/2009): Tým francouzských astronomů pořídil dosud nejostřejší a nejdetailnější záběry vzdálených hvězd. Snímky byly získány pomocí interferometru ESO/VLTI, který poskytuje rozlišení odpovídající teleskopu s objektivem o průměru 100 m! Jedním z takto pozorovaných objektů, se stala nenápadná hvězda T Leporis, u níž se vědcům podařilo odhalit sférickou molekulární obálku. Úhlová velikost hvězdy na obloze je srovnatelná s pozorováním objektu o velikosti dvoupatrového domu na povrchu Měsíce [1].

Vít Straka Kosmonautika

Discovery: okolnosti odkladů

Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
Ještě tam chvíli vydrž, Discovery!
V pátek 20. února se na mysu Canaveral sešli manažeři NASA, aby zhodnotili přípravu raketoplánu Discovery, který má k Mezinárodní kosmické stanici doručit solární panely. Výsledkem byl ne zrovna překvapivý čtvrtý odklad startu, tentokrát dokonce na neurčito.
Jakub Vošmera Vzdálený vesmír

Fermi sledoval rekordní gama záblesk

Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí Swift
Rentgenový dosvit gama záblesku GRB 080916C zachycený družicí Swift
Hned první gama záblesk, který mohl kosmický dalekohled Fermi detailně zkoumat, se ukázal být v mnoha ohledech naprosto výjimečným - jeho celková energie předčila zatím všechny dosud zachycené záblesky. Astronomové nyní doufají, že se jim díky této události podaří zjistit více o procesech, které jsou příčinami těchto záblesků.

Petr Kubala Kosmonautika

Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?

Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Počátkem letošního roku vznikl v diskusi na portále kosmo.cz smělý nápad založit v České republice muzeum kosmonautiky. To by se mělo podle iniciátorů zabývat nejen českou (potažmo československou) kosmonautikou ale oborem jako takovým.

Tomáš Mohler Hvězdy

Silný hvězdný vítr okolo Lodního kýlu

Mlhovina Carina
Mlhovina Carina
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2008): Mlhovina Carina v barevném detailu

Nejnovější snímek z Evropské jižní observatoře podrobně odhaluje spletité struktury jedné z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze - mlhoviny Carina (NGC 3372). Hvězdný vítr a silné záření mnoha hmotných hvězd zde rozhání rozlehlý rodný oblak prachu a plynu. Rozsáhlý snímek zachycuje celou škálu vesmírných objektů. Od mladých hvězdokup, přes rozlehlou prachoplynnou mlhovinu, prachové pilíře, globule, až po jednu z nejúžasnějších dvojhvězd ve vesmíru. Snímek vznikl na 2,2 metrovém dalekohledu ESO/MPG s přístrojem Wide Field Imager (WFI) a expozicí přes šest různých filtrů. Dalekohled je umístěn na observatoři La Silla v Chile.

1 349 350 351 352 353 354 355 532


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »