Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Záhadné písečné duny na Titanu

duny.jpg
Písečné duny neexistují jen na naší planetě. Astronomové je pozorovali také na Marsu a Venuši. Nyní do tohoto seznamu patří i Titan, největší Saturnův měsíc. A nedávné snímky největšího Saturnova měsíce ukázaly překvapující podobnost s některými pouštěmi na Zemi.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Supernova "chameleón" ukrývá komplice

SN2001ig_NGC7424.jpg
Astronomové mohou při důkladném studiu najít klíč k pochopení "chameleóního" chování supernovy. Viníkem se zdá být druhá hvězda v podvojné soustavě, která před závěrečným výbuchem ukradla supernově většinu jejího vodíku.
František Martinek Kosmonautika

GAIA - největší astrometrická družice

GAIA.jpg
Během slavnostního ceremoniálu, který se konal 11. 5. 2006 v Toulouse, Evropská kosmická agentura ESA oficiálně přidělila společnosti EADS Astrium kontrakt na vývoj a výrobu astronomické družice GAIA. Cílem této kosmické mise, jejíž start je naplánován na druhou polovinu roku 2011, je zhotovit největší a nejpřesnější mapu naší Galaxie. Družici o hmotnosti 2000 kg dopraví do vesmíru ruská raketa Sojuz-Fregat.
František Martinek Kosmonautika

Sonda Venus Express na definitivní dráze kolem Venuše

VenusExpress_1.jpg
Necelý měsíc po navedení na eliptickou dráhu kolem Venuše a po absolvování 16 oběhů kolem planety byla evropská sonda Venus Express navedena 7. května 2006 na operační oběžnou dráhu. Sonda byla vypuštěna 9. 11. 2005 a 11. 4. 2006 dosáhla svého cíle po pětiměsíční cestě vnitřními oblastmi Sluneční soustavy. Po příletu byla navedena na protáhlou eliptickou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 400 až 330 000 km nad povrchem planety.
Pavel Suchan Ostatní

TP84: Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2006 Ladislava Šmelcera, pracovníka Hvězdárny ve Valašském Meziříčí. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2006 byla udělena Ladislavu Šmelcerovi za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne 13. května 2006 v Praze - Kolovratech na celostátním setkání poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška.

Pavel Cagaš Ostatní

Zlínské astropraktikum a kometa 73/P

73p.jpg
Astropraktikum na zlínské hvězdárně probíhá 2x ročně, zpravidla průběhu prodloužených weekendů v říjnu a v květnu. Účastní se jej mladí astronomové-amatéři věku 15 až 20 let a také lidé ze Zlínské Astronomické Společnosti. Zaměření každého setkání se mění podle zájmů účastníků. Letošní jarní astropraktikum se soustředilo na pozorování pomocí CCD kamer a následné zpracování a vyhodnocování snímků.

Shodou okolností v termínu jarního astropraktika byla pozorovatelná kometa 73/P a v noci ze 7. na 8. května se přiblížila k mlhovině M57.
11.5. 13:55: doplněn odkaz na animaci přiblížení k M57.

František Martinek Kosmonautika

Anousheh Ansari bude první kosmickou turistkou

Anousheh_Ansari.jpg
Federální kosmická agentura Ruska oficiálně oznámila, že na podzim roku 2007 odstartuje do vesmíru na palubě kosmické lodi Sojuz Anousheh Ansari, která má íránský původ. Samozřejmě že se nebude jednat o oficiální rusko-íránský kosmický let. Paní Anousheh Ansari má americké občanství a svůj kosmický let si zaplatí sama. Stane se tak první kosmickou turistkou. Anousheh Ansari je známa především tím, že společně se svou rodinou přispěla značnou finanční částkou na rozvoj kosmické turistiky (především poskytla významnou finanční částku pro cenu Ansari X-Prize).
František Martinek Sluneční soustava

Planeta Saturn rotuje pomaleji

SaturnVISmed.jpg
Určit rotační periodu kamenné planety, tj. dobu otočení planety kolem rotační osy, jako je například naše Země či Mars, není zase až tak velký problém. Ale určit rotační periodu obří plynné planety, jako je například Jupiter či Saturn, to už je tvrdší oříšek.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 2/2006

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.

Značnou část květnového čísla věnujeme "detektivní" rekonstrukcislunečních hodin na západní stěně Révového nádvoří v pražském Klementinu.Po mnoha desetiletích, kdy byly hodiny skryty, máme možnost opět spatřitpůvodní práci jezuitského astronoma a malíře z přelomu 17. a 18. století.

Vpravdě dlouhá přestávka dělí druhý a třetí díl astronomického kurzu;tentokrát pojednáváme o vzniku planet z planetesimál. Konstruujeme jednoduchýmodel růstu planetesimál a probíráme i nejnovější scénář vývojeplanetesimálního disku.

Tomáš Hynek Multimédia

73P/Schwassmann-Wachmann 3

Comet73P_b_060501.jpg
V noci 1./2. 5. 2006 jsem ještě před příchodem oblačnosti stihl udělat alespoň pár snímků fragmentu B komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Už na první pohled bylo na surovém snímku vidět, že vypadá jinak, než všechny předchozí a po malé základní úpravě bylo hned jasné, že protáhlý vzhled hlavy komety je způsoben dělením jejího jádra. Dalším zpracováním v programu Iris (použitím různých filtrů a funkcí) se objevily pro mne nečekané podrobnosti, které jsou vidět na detailu vpravo nahoře.

Redakce: Vaše snímky (nejen) komety 73P můžete posílat do ČAM (Česká astrofotografie měsíce)

František Martinek Sluneční soustava

HST vyfotografoval druhou rudou skvrnu na Jupiteru

Jupiter_skvrna_1.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) poskytl astronomům doposud nejdetailnější pohled na druhou rudou skvrnu, která se objevila v atmosféře planety Jupiter. Poprvé v historii mají astronomové k dispozici svědectví o zrození nové rudé skvrny na obří planetě, která je od Země vzdálena zhruba 750 miliónů km. Tento nový uragán má poloviční průměr ve srovnání se svým legendárním sourozencem - Velkou rudou skvrnou GRS (Great Red Spot). Vědci jsou přesvědčeni, že nová skvrna může mít vztah k možným velkým klimatickým změnám v atmosféře planety Jupiter.
František Martinek Kosmonautika

Sonda k Plutu má za sebou prvních 100 dnů

New_Horizons_3.jpg
Dne 29. dubna 2006 oslavila kosmická sonda New Horizons, která jako první sonda míří k Plutu, první významný milník - 100 dnů ve vesmíru.

Od startu sondy z Cape Canaveral Air Force Station dne 19. 1. 2006 probíhá let bez problémů. Mezi celou řadou aktivit uskutečnil letový tým tři malé korekce dráhy, které byly provedeny pomocí pohonného systému sondy, čímž byla upřesněna její dráha směrem k Jupiteru. Gravitační manévr při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy se uskuteční 28. února 2007. Průletu kolem Jupitera bude kromě úpravy dráhy využito k výzkumu této obří planety. Dále byly provedeny prověrky všech sedmi vědeckých přístrojů na palubě sondy, zda bez nějaké újmy přežily start, a dále zkoušky jejich základních funkcí.

Jiří Srba Sluneční soustava

TP83: Rozpadající se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann

V první polovině května 2006 nastávají nejvýhodnější podmínky pro sledování rozpadající se periodické komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Z 59 dosud zaznamenaných a označených fragmentů budeme moci dva nejjasnější (označené písmeny B a C) pozorovat malými dalekohledy či triedry. V místech s nízkým světelným znečištěním pak budou pravděpodobně oba ke spatření také pouhým okem jako nenápadné mlhavé objekty jasností srovnatelné se slabšími hvězdami. Nejjasnější úlomek C prolétne 13. května 2006 ve vzdálenosti 0,08 AU od Země (AU = astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce), složka B jej bude následovat o den později ještě blíže, jen 0,07 AU od nás (necelých 11 miliónů km). Období pozorovatelnosti komety 73P končí pro obyvatele České republiky krátce po 20. květnu, kdy se všechny složky postupně ztratí v ranním svítání. Znovu je budeme moci spatřit teprve koncem července, ale už pouze dalekohledy.

redakce Ostatní

Krásy vesmíru - Evropská jižní observatoř a my

V sobotu 6.5.2006 od 13:00 do 13:50 se na pražském knižním veletrhu Svět knihy 2006 v Literárním sále v Pravém křídle Sjezdového paláce na Výstavišti koná v rámci doprovodného programu Nakladatelství Academia přednáška Dr. Jiřího Grygara "Krásy vesmíru - Evropská jižní observatoř a my".
František Martinek Kosmonautika

Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

M82.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 24. dubna 2006 na oběžné dráze kolem Země již 16. výročí svého startu. Na publikované fotografii, která byla pořízena v březnu letošního roku, je zachycena galaxie M 82. Tato galaxie je pozoruhodná tím, že je obklopená pavučinou cárů oblaků a spoustou ohnivým plamenům podobných chocholů žhavého vodíku, unikajícího z centrálních oblastí galaxie.
Pavel Suchan Ostatní

Vzpomínkové setkání ČAS na počest J.Grygara

Národní knihovna České republiky a Česká astronomická společnostuspořádaly 21. dubna 2006 v Zrcadlové kapli Klementina v Praze Vzpomínkové setkání České astronomické společnosti na počest čestného předsedy Jiřího Grygara u příležitosti jeho 70. narozenin.


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »