Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 4. do 17. 4. 2022. Měsíc po první čtvrti je vidět převážně večer a koncem týdne bude v úplňku. Po západu Slunce můžeme vyhlížet jasný Merkur. Ráno stoupají nad jihovýchodní obzor postupně Saturn, Mars a jasná planeta Venuše. Aktivita Slunce je opět nižší. Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila návštěvnická turistická mise Axiom 1 v lodi Crew Dragon. Na Zemi se má vrátit tříčlenná posádka čínské orbitální stanice. Před 55 lety startoval k Měsíci Surveyor 3, který poté navštívila posádka Apolla 12 a před 50 lety se k Měsíci vydalo Apollo 16.
Také v dubnu tu máme přehled souhvězdí a zajímavých objektů v nich od studentů z turnovského astronomického kroužku, kteří si přezdívají Astrocrew. Noci se již rychle zkracují, ale pořád ještě platí, že se nám naskýtá pohled na souhvězdí nejméně tří ročních období. Večer zapadají typické objekty zimy, jako je Orion nebo jasný Sirius. Hlavní doménou oblohy jsou jarní souhvězdí a k tomu se přidává vysoko na obloze Velká medvědice. A všude je nepřeberné množství galaxií. Ráno už se dá pohodlně pozorovat letní objekty v nejkrásnějších partiích Mléčné dráhy. Nezapomeňte také, že od druhé dubnové dekády začíná nejlepší viditelnost planety Merkur a kolem 22. 4. maximum meteorického roje Lyridy.
V rámci programu HST s názvem Hubble’s Reionization Lensing Cluster Survey (RELICS) byla objevena hvězda, kterou opustilo záření v době, kdy byl vesmír starý pouze 6 % jeho současného věku, tedy zhruba 900 miliónů roků po Velkém třesku. Obdržela označení WHL0137-LS a přezdívku Earendel. Světlo této hvězdy, jejíž rudý posuv je z = 6,2, potřebuje 12,9 miliardy roků, než dosáhne Země.
Naše galaxie začala vznikat před 12 miliardami let. Od té doby se její hmotnost a velikost zvětšovala, především slučováním s jinými galaxiemi. Zřejmě nejzajímavější je, že tento proces ještě úplně neskončil. Za pomoci údajů ze sondy Gaia od společnosti ESA mohou astronomové pozorovat, jak probíhá. To jim umožňuje rekonstruovat historii naší galaxie a odhalit tak rodokmen menších galaxií, který pomohl vytvořit Mléčnou dráhu takovou, jaká je dnes.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek
„NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže, která se koná pod křídly České astronomické soutěže, tentokrát zvolila jako vítězný snímek „NGC 1579 – Trifid severu a okolí“. Jeho autorem je astrofotograf Zdeněk Vojč.
Sluneční protuberance patří mezi velmi dynamické projevy sluneční aktivity. Vznikají v komplikovaných strukturách koronálního magnetického pole, v nichž kondenzuje látka s vlastnostmi chromosféry. Určení teploty plazmatu v protuberancích je náročným úkolem. Petr Heinzel společně s dalšími kolegy ze Slunečního oddělení ASU i kolegy ze zahraničních institucí ukazuje, že s pomocí rádiového interferometru ALMA lze tuto úlohu vyřešit.
Podle astronomů NASA bylo doposud potvrzeno již více než 5 000 exoplanet včetně malých kamenných těles podobných Zemi, obřích plynných planet mnohokrát větších než Jupiter a tzv. „horkých jupiterů“ na doslova spalujících blízkých oběžných drahách kolem svých mateřských hvězd. V naší Galaxii se pravděpodobně nachází několik stovek miliard planet.
Nedávno nás opustil náš kolega, učitel mnohých z nás, docent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, člen Astronomického ústavu UK, RNDr. Attila Mészáros, DrSc. Patřil mezi úzkou skupinu tuzemských odborníků, kteří se zabývali kosmologií a velkorozměrovou strukturou vesmíru. Největší ohlas si získala jeho pečlivá analýza prostorové distribuce zábleskových zdrojů záření gama, jakož i statistická klasifikace těchto jevů podle délky jejich trvání. Přinášíme smuteční řeč, která zazněla na jeho pohřbu, kterou za dvojici Šolc a Wolf pronesl Martin Šolc.
Po 6 týdnech dospěl náš seriál Náš seriál dospěl do samého závěru. Právě totiž čtete první řádky pátého a posledního dílu kosmonautického seriálu na počest výročí letu Johna Glenna na oběžnou dráhu. Jednalo se o historicky první cestu amerického občana na zemskou orbitu, avšak logicky ne o poslední. A právě na další cesty Američanů na oběžnou dráhu, a ještě dál, se zaměří poslední díl tohoto seriálu. Od ostatních se bude diametrálně lišit. Na začátku se sice ještě budeme věnovat programu Mercury, pak ale letmo nahlédneme na historii americké pilotované kosmonautiky až do dnešních dní.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 4. do 10. 4. 2022. Měsíc je vidět na večerní obloze a bude v první čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši a slabší Mars a Saturn budou v konjunkci. Aktivita Slunce byla výrazně zvýšená a nastaly také slabší geomagnetické bouře. Z ISS se vrátila trojice kosmonautů a už se tam chystá první soukromá turistická posádka Axiom Mission 1. Na Floridě probíhají testy rakety SLS. Ve vesmíru je desátá česká družice – BDSAT. Před 70 lety byla na Slunci zaznamenána skupina skvrn s dosud největší rozlohou v historii pozorování.
RNDr. Petr Mareš, Ph.D., supervizor ESERO nás seznámí s činností tohoto vzdělávacího projektu, který v rámci ESA působí na území ČR.
Co všechno ESERO u nás dělá? Jak působí a na co se zaměřuje?
Hvězdárna barona Artura Krause slaví 31. března 2022 třicet let své existence. Před třiceti lety, v roce 1992, byla za přítomnosti významných osobností jako Jiří Grygar, Bohumil Ruprecht nebo známý český konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav otevřena v dnešním Domě dětí a mládeže ALFA, odloučené pracoviště DELTA. Jméno nese hvězdárna po známém pardubickém rodákovi, mecenáši a průkopníkovi v mnoha oborech, baronu Arturu Krausovi. Právě ten v roce 1912 založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. V roce 1917 se pak podílel na založení České astronomické společnosti. Letošní rok je tedy kulatým jubileem nejen v historii pardubické astronomie, ale rovněž v české popularizaci této přírodní vědy.
Na povrchu Slunce se vyskytují pěkné skvrny a výrazně se zvýšila také erupční aktivita. O tom jsme vás již v týdnu informovali. Mezitím v noci na úterý 29. 3. nastaly další erupce, které byly také zdrojem výronů plazmatu. Projevilo se to kruhovými oblaky na snímcích koronografu LASCO C3 na sondě SOHO. Podle modelů Centra pro předpovědi vesmírného počasí (SWPC) se k Zemi vydala tři oblaka plazmatu, která se možná navzájem zkanibalizují a zemská magnetosféra tak bude ovlivněna silněji, než by tomu při podobných erupcích bylo. Dá se s velkou pravděpodobností očekávat polární záře, která by byla viditelná i ze střední Evropy. Zde však pozorování nedovolí počasí, zato na severu má být hezky a asi to bude stát za to.
Vznik velmi vzácných černých děr s hmotnostmi přes jednu miliardu hmotností Slunce v první miliardě roků po vzniku vesmíru je v astrofyzice otevřenou otázkou. Teoretičtí fyzikové Hooman Davoudiasl, Peter Denton a Julia Gehrlein z Brookhaven National Laboratory vyvinuli model vysvětlující jak vznik těchto primordiálních obrů, tak i podstatu dalšího fenoménu: temné hmoty. Jejich článek byl publikován v časopise Physical Review Letters.
Ve dnech 23. až 25. března 2022 proběhlo po tříleté přestávce, způsobené pandemií nemoci C-19, opět prezenčně na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 15. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v gruzínském městě Kutaisi.
Věci se někdy dějí velmi rychle. Nejinak je tomu se sluneční aktivitou, zvláště v těchto hodinách a dnech. Ještě před týdnem bychom hovořili o Slunci téměř beze skvrn. V pondělí se vynořily alespoň dvě malé skvrnky uprostřed slunečního disku. Aktivita nabírala na síle zvláště v druhé polovině týdne, kdy se nasunula zajímavá oblast z většími skvrnami, která se skrývala na odvrácené polokouli. S tím, jak se Slunce otáčí, skvrny se přesouvaly ke středu kotouče. A v pondělí 28. března bylo patrné, že jich zde výrazně přibývá. Následovala poměrně silná erupce, výron hmoty z koróny, sluneční vlna cunami a radiační bouře v zemské ionosféře.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 3. do 3. 4. 2022. Měsíc bude v novu. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, a právě se u ní vyskytuje Měsíc a další planety, Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená díky větší oblasti se skvrnami. Proběhl úspěšný výstup do volného kosmu z paluby ISS a byla vynesena ruská komunikační družice z Plesecka. Před 220 resp. 215 lety začínala éra objevů nových „planet“ Sluneční soustavy. Byly objeveny, dnes již správně planetky, číslo 2 Pallas a číslo 4 Vesta.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 62. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 20. 8. – 27. 8. 2022. Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty.
Plyn v galaxiích podléhá mnoha změnám vyplývajícím mimo jiné z interakcí s vnějším prostředím. V kupách galaxií často dochází k vytrhávání celých plynných oblaků, které za galaxiemi zanechávají velmi dlouhé ohony. Pavel Jáchym z ASU v čele rozsáhlého mezinárodního týmu studoval velmi neobvyklý oblak v kupě galaxií v souhvězdí Lva.
O solarografii v českém jazyce najdete ledacos, většinou jsou to však standardně provedené fotky a návody, jak takovou fotografii vytvořit. Určitě za tím však musí být něco víc než jen dráha Slunce. Musí za tím být něco, co nakonec zláká takovou fotografii vyzkoušet. To NĚCO je možnost otázek a experimentů. Co když použiji různý fotografický papír; co vytváří barvy; co udělá vlhkost vzduchu; jak se projeví na dlouhé expozici počasí; co když nepoužiji plechovku, ale jiný tvar? Dnes se Vám pokusíme ukázat experimenty „solarografistů“. Máte další nápady? Zaexperimentujte si také :).
