Testování nového radaru na sledování kosmického smetíNěkolikrát za rok musí Mezinárodní kosmická stanice ISS vykonat úhybný manévr před částicemi tzv. kosmického smetí (Debris Avoidance Maneuvers), aby se vyhnula stále se zvyšujícímu množství kosmického odpadu obíhajícího kolem Země. Naše zvýšená závislost na komunikačních a navigačních družicích rovněž zvyšuje riziko možné srážky s tělesy kosmického smetí. Současné systémy pro hledání a sledování těchto objektů s názvem Air Force Space Surveillance System a VHF Fence jsou v provozu od počátku 60. let minulého století a jejich schopnosti již nedostačují současným potřebám.
Mapa oblohy 21. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 3. do 25. 3.
Začíná astronomické jaro. Měsíc je kolem novu, zkoušíme Messiérovský maratón. Večerní obloze nadále kraluje dvojice jasných planet Jupiteru a Venuše. Pokračují ideální podmínky pro pozorování Marsu. Saturn je dobře viditelný již před půlnocí. ISS občas přeletí přímo přes Slunce. Startuje evropská nákladní loď k ISS ATV-3.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. března ve 20:00 SEČ.
Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASASonda Lunar Reconnaissance Orbiter má možnost manévrovat, a proto se jí podařilo z výšky
pouhých 24 km nad měsíčním povrchem pořídit dosud nejlepší záběr místa přistání prvních lidí, mise Apollo 11.
Amatérská prohlídka oblohy sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AV ČR si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@ONDŘEJOV.2012 který se uskuteční 23. až 25. března 2012 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Fotografie Jesliček
Při prohlížení jarní oblohy pouhým okem možná váš zrak upoutá slabý mlhavý
obláček, ležící v oblasti mezi Blíženci a Lvem. Pro rychlé vyhledání poslouží spojnice hvězdy Pollux (β Gem) a Regula (α Leo), v jejíž blízkosti, poněkud blíže Polluxu, se tento objekt nachází. Není to však mlhovina, jak by se mohlo zdát, ale otevřená hvězdokupa, které se u nás říká Praesepe nebo Jesličky, v některých jiných zemích se nazývá Včelín či Včelí roj. Nachází se v nevýrazném souhvězdí Raka, jehož nejjasnější hvězda (β Cnc) má 3,5 mag.
Snímky nasnímané digitální zrcadlovkou na paralaktické montážiPři současném dění na obloze si již každý z vás položil otázku, zda a jak si takové mimořádné úkazy či objekty nafotit. Důkazem Vašeho zájmu jsou krásnými snímky se plnící čtenářské galerie na Astro.cz nebo čím dál větší počet účastníků v České astrofotografii měsíce. V tomto článku se dozvíte jak fotit noční oblohu od nejjednodušších metod až po složitější techniky. Dále si řekneme něco o tom, jak se dají nasnímané obrazy zpracovat, aby vypadaly alespoň trošku k světu. Astrofotografie je něco jiného, než běžné denní focení, takže se vám troška trpělivosti bude určitě hodit! Ačkoliv je tento článek poměrně obsáhlý, berte jej, prosím, jen jako stručný přehled o tom, jak se dá fotit noční obloha. Astrofotografie je totiž obsahově skutečně obří disciplína.
Kometa Lovejoy před rozbřeskem 26. prosince 2011. Autor: Yuri BeletskyBlesk prý do jednoho místa dvakrát neuhodí. Zdá se ovšem, že toto pořekadlo neplatí pro komety Kreutzovy skupiny. Spekulace o tom, že kometa Lovejoy byla možná jen prvním úlomkem dalšího "hejna" větších úlomků Kreutzových komet, začíná nabývat reálnější obrysy. Objekt, který byl objeven na snímcích přístroje SWAN a v současnu prolétá korónografem družice SOHO, se zdá být dalším příslušníkem.
setkání Venuše a Jupiteru na večerním nebi 13.3.2012 (montáž podle fotky)Od 13. do 15. března prochází Venuše 3 stupně od Jupiteru.
Od úterý do čtvrtka, ale i v dalších dnech se máme za příznivého počasí možnost kochat nádherným seskupením dvou nejjasnějších
planet nad západním obzorem. Díky příhodné úhlové vzdálenosti od Slunce budou obě planety viditelné ještě za tmy vysoko na obloze
jako neuvěřitelně jasné hvězdy. Někteří si je možná spletou s UFO, tedy neidentifikovatelnými objekty na obloze. Jiní si určitě rádi udělají pěkný snímek
spolu s okolní krajinou...
Snímek komety od Geralda Rhemanna 1. února 2012 ve 3:05 UT.Kometa Garradd je na naší obloze viditelná malými dalekohledy už téměř 3/4 roku. V únoru nastalo dlouho očekávané maximum jasnosti, oproti očekávání nebyla kometa touto dobou mnoho pozorovatelná. Důvodem byly nepříjemné zimní teploty a viditelnost pouze na ranní obloze. Jen málo lidí tak mělo příležitost kometu pozorovat. Nyní se konečně situace rapidně zlepší.
Autor: Národní technické muzeum, Kateřina UksováPražská pobočka ČAS zve své členy i širokou veřejnost na tradiční Den s PP ČAS v neděli 18. 3. 2012. Letos poprvé bude Den s Pobočkou probíhat ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Součásti akce budou přednášky, komentované prohlídky expozic NTM a veřejné pozorování.
Den planetárií v OstravěHvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě zve širokou veřejnost na mimořádný Den planetárií, ke kterému se schýlí v neděli 18. března 2012 od 14. hodin. Možná si řeknete, že s "mezinárodními roky" a "mezinárodními dny" je to jako s tramvajemi nebo pohlednými dívkami, nemá smysl za nimi utíkat, protože za chvíli se stejně objeví další. A budete mít pravdu...
Mapa oblohy 14. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večerní obloze dominuje blízké setkání Venuše a Jupiteru na západě. Mars je viditelný celou noc, Saturn slušně již před půlnocí. ISS přeletuje ve vhodné konstelaci přes Slunce. Opět se můžete zapojit do Globe at Night. Jedno z nejjasnějších těles za dráhou Neptunu, trpasličí planeta Makemake je v opozici.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. března ve 20:00 SEČ.
Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASAPostupné nabývání aktivity v prvních týdnech roku 2012 vyústilo ve velkou sérii slunečních erupcí ve druhém březnovém týdnu. Stále platí zvýšená pravděpodobnost výskytu polární záře. Aktivita může být v příštím týdnu ještě vyšší.
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceHvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích pro Vás připravila na období školních prázdnin od pondělí 12. března do pátku 16. března 2012 zábavný a poučný program nejen pro děti.
Odhodlat se vkročit do neznáma, odpoutat se od povrchu zemského a vydat se za dobrodružstvím do víru hvězd a vesmírných zákoutí. Touha poznat naše nebeské sousedy, Měsíc, Slunce, planety a jiné kosmické objekty. Tak by se dala charakterizovat motivace k účasti na naší každoroční Astronomické expedici.
Autor: Jan ZahajskýO současné zvýšené sluneční aktivitě jsme psali dnes ráno. V průběhu včerejska a v noci na dnešek ovšem nám ještě navíc dorazilo i několik zdařilých fotografií slunečního kotouče se zmíněnou velkou skvrnou AR1429. Skvrna bude pozorovatelná následujících přibližně devět dní. Na pozorování či fotografování se nezapomeňte vybavit bezpečným filtrem. Do té doby se můžete na tvář Slunce podívat prostřednictvím této fotogalerie. Za zaslané snímky autorům děkujeme.
Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Autor: Travis NovitskyOd konce minulého týdne se astronomové i nadšenci vybaveni malými dalekohledy a bezpečnými filtry mohou těšit z výrazné skvrny na Slunci. Oblast označená AR1429 je tak velká, že bychom do ní nasoukali do přímky asi 9 Zemí, a její aktivita je už nyní překvapivě vysoká. Právě v tuto chvíli k nám od ní míří oblak koronální hmoty, který by dnes mohl vykouzlit vzácné divadlo v podobě polárních září zejména nad USA, Kanadou a východním Ruskem, večer možná i nad severním českým obzorem. Zájemci o spatření výjimečných polárních září by ovšem měli být ostražití nejen dnes, ale i v následujících dnech. Samotná skvrna bude pozorovatelná ještě asi 9 dní.
Exponáty v technickém muzeu v Mnichově. Autor: Josef JíraZápadočeská pobočka ČAS ve spolupráci s oddělením fyziky FPE pořádá v termínu 21. dubna 2012 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá. K vidění jsou exponáty spojené s lodní dopravou, těžbou surovin, replikou lidských buněk či expozice moderní fyziky, naleznete zde modely aut, letadel. Muzeum nabízí skutečné originální exponáty jako je V2, řez skutečnou ponorkou a další.
Kometa Hale-Bopp nad italskou Cortinou v roce 1997. Autor: Diego Gaspari a Giuseppe MenardiObyvatelé jižní polokoule měli opět štěstí a mohli na obloze spatřit pouhým okem velice jasnou kometu s nádherným ohonem: C/2011 W3 (Lovejoy). My, obyvatelé severní polokoule, jsme bohužel tuto podívanou mohli zažít jen zprostředkovaně na našich monitorech. Není to ale „ono“. Ovšem dlouholetý půst po velice jasné kometě severní oblohy může mít v dohledné době konec. Kometou, která by mohla splnit naše toužebná přání, se může stát loni objevená C/2011 L4 (Panstarrs).
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek PrágrMinulý týden česká „kosmická scéna“ přišla o svoji snad největší osobnost – po těžké nemoci zemřel pan Antonín Vítek, popularizátor kosmonautiky, který jistě oslovil vícero generací zájemců a pro spoustu lidí (včetně mne) byl velikým vzorem. Dovolte mi tedy, abych zde panu Vítkovi věnoval pár osobních vzpomínek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules.
Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov.
M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty.
Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats
28.4.2025 až 1.5.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
