HET nalezl svoji první planetu - nejrychleji na světě
![]() |
![]() |
Když sonda Cassini dosáhla Saturnu, závěrečný manévr vyžadoval 2x proletět skrz mezeru mezi prstenci. Ačkoli se tyto mezery mezi prstenci jevily jako prázdné, skutečnost byla jiná. Nesčíslné kousky prachu z prstenců tam čekaly na sondu, která jimi prolétala rychlostí přibližně 20 km/sec, to je asi 72 tis.km za hodinu.
![]() |
Dnes si již můžeme na takovou otázku odpovědět kladně. Jen sem s nimi. A jak říkají amatérští astronomové (podle oblíbeného českého filmu) "Nemusí pršet, stačí když kape".
![]() |
![]() |
![]() |
Zdá se, že s příchodem nových pozorovacích přístrojů a metod se v astronomii rodí a budou rodit téměř zásadní objevy, když už ne jednou týdně, tak alespoň jednou měsíčně. A je jedno, zda se jedná o teleskopy pozemní, s adaptivní optikou nebo novými snímacími přístroji či přístroje umístěné v kosmu. Z času na čas, který bude stále kratší, se budou muset vydávat nové a nové učebnice, které budou nejen doplňovat, ale i často i popírat svá předchozí vydání.
Jak by vypadala naše Galaxie, kdybychom se na ni mohli podívat z větší vzdálenosti? Možná podobně jako spirální galaxie NGC 7331, kterou vyfotografovala americká družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Naše Galaxie (Mléčná dráha) patří mezi spirální galaxie, jakých je ve vesmíru velké množství. Každá z nich je tvořena centrálním jádrem a kolem něj se odvíjejících spirálních ramen. Fotografie ukazuje "dvojníka" naší Galaxie při pohledu "infračervenýma očima" družice.
![]() |
Po dlouhé cestě přes Gusevův kráter, terénní vozidlo Spirit přijelo koncem minulého měsíce na úpatí Kolumbijských kopců. Vědci věří, že tyto kopce jsou starší než rovina, která je obklopuje. Steve Squyres, vedoucí této mise, poskytl pro Astrobiology Magazine, exkluzivní rozhovor, ze kterého vybíráme pasáž o hledání cesty vzhůru na Kolumbijské kopce.
![]() |
Nová pozorování sondy Cassini přinášejí mnoho nového. Nad fotografiem Titanu kroutí vědci hlavou, Saturnovy prstence se možná rozpadají a na Zemi dorazily první snímku měsíců Rhea a Japetus.
Představy o temné hmotě (skryté, nám neviditelné, hmotě, která obklopuje všechny galaxie) a temné energii (urychlující síle rozpínání vesmíru) mají ještě svá velká, neodhalená tajemství. Astronomové je objevili, ale nemají žádnou opravdu přesvědčivou představu o tom čím vlastně ve skutečnosti jsou. Nová teorie výzkumného pracovníka Vanderbiltovy univerzity v Tennessee, teoretického fyzika Roberta Scherrera (na snímku), nabízí možná vysvětlení. Scherrer tvrdí, že temná hmota i temná energie jsou vlastně dvě stránky jedné a téže neznámé síly, nazvané "K-essence field" tedy něco jako "K-podstata prostoru". Za jistých podmínek by toto pole mělo mít odpudivou sílu temné energie a za jiných podmínek, by se shlukovalo a simulovalo tak efekt neviditelných částic.
![]() |
Sonda Cassini 27. června pozorovala maličký měsíc Atlas, který objevil Voyager 1 při průletu kolem Saturnu v roce 1980 a který díky své velikosti od té doby nebyl pozorován.
Sluneční sonda SOHO je již delší dobu "rekordmanem" co se týče počtu objevených komet. Docela nedávno byl oznámen objev již 750- té komety a pro naprostou většinu (přes 700 komet) z těchto komet už byla spočtena a oficinálně zveřejněna dráha. Až na několik málo výjimek se jedná o tzv. sluneční lízače, tj. komety, jejichž perihely leží pod 0.1 AU (to je asi 10 slunečních poloměrů). Hodně používaný název pro tyto komety je převzatý z anglosaské literatury a zní "sungrazers". Jeden z těchto sungrazerů je vidět na horním obrázku v těsné blízkosti Slunce jako svítící stopa (Slunce je na tomto snímku za sondy SOHO zakryto terčíkem a jeho okraj je identický s bílou půlkružnicí).
![]() |
Těsně před příletem sondy k Saturnu uvolnili letoví kontroloři tento barevný obrázek Titanu, největšího Saturnova měsíce. Snímek ukazuje měsíc tak, jak bychom ho viděli očima, v přirozených barvách, obklopený silným příkrovem atmosféry bohaté na organické molekuly, které mu dodávají tento mdlý a nevýrazný oranžový přísvit.
Americká kosmická sonda CASSINI se po téměř sedmiletém "putování" sluneční soustavou blíží ke svému cíli - k planetě Saturn. Tento robot v ceně asi 3,3 miliardy dolarů již překonal vzdálenost více než 2 miliardy km. Vše podstatné a důležité pro další osud sondy se bude odehrávat v noci ze středy na čtvrtek, tj. z 30. 6. na 1. 7. 2004. Přestože výzkum planety a jejích měsíců provádí sonda již několik měsíců, ten hlavní výzkum bude zahájen až po absolvování kritického manévru - navedení na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu