Protohvězda AP ColumbaeAstronomové často zaměřují své dalekohledy na velmi mladé hvězdy. Jedním z důvodů je, aby uviděli, jak vznikla naše Sluneční soustava. Avšak takové hvězdy jsou většinou velmi daleko a v běžném dalekohledu je zpravidla vůbec nevidíme. Nyní se situace změnila a astronomové objevili hvězdné "novorozeně" prakticky za humny, velmi blízko Sluneční soustavy. Hvězda pojmenovaná AP Columbae je tak mladá, že v jejím nitru ještě nebyly zažehnuty nukleární reakce. Nachází se tak blízko - ve vzdálenosti pouhých 27 světelných roků - že by astronomové mohli být schopni pozorovat záblesky světla případných planet, které od svého vzniku stále ještě vychládají.
Výbuch supernovy /představa malíře/Nové výzkumy ukazují, že některé staré hvězdy v naší Galaxii mohou představovat tikající „časované bomby“ – pokud taková hvězda podstatně sníží rychlost své rotace pod kritickou hranici, může nastat exploze v podobě supernovy typu Ia. Tisíce těchto „časovaných bomb“ mohou být roztroušené po celé naší Galaxii. Vyplývá to z článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal Letters.
Astronomická výstava ZpČAS. Autor: Josef JíraZápadočeská pobočka České astronomické společnosti Vás srdečně zve na
výstavu fotografií "Klenoty noční oblohy", která se koná v prostorách
Mázhausu plzeňské radnice na náměstí Republiky č. 1 v termínu 29. 8.
2011 až 17. 9. 2011. Otevřeno denně od 8.00 - 17.00.
Mapa oblohy 14. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 9. do 18. 9. 2011.
Měsíc je po úplňku. V noci pozorujeme nejlépe Jupiter. K ránu je vidět Mars a Merkur. Kometa Garradd a supernova v M 101 je nyní přezařována Měsícem. Chystá se přistání lodě Sojuz s posádkou z ISS. Zkuste pozorovat stanici před Sluncem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Fotogalerie: Kometa C/2009 P1 Garradd Podzimní kometou numero uno bude téměř zjista C/2009 P1 Garradd. Ačkoliv ji dalekohledem neozbrojené oči na čisté a parazitním světlem nerušené obloze patrně do konce roku nespatří, zjasňující vlasatice je už od poloviny letošního léta na výsluní pozornosti. Jako nápadná mlhavá skvrnka se na sklonku července vyloudila z časné ranní oblohy a octla se na prahu Mléčné dráhy. Díky tomu se stala v srpnu celonočně pozorovatelnou a v následujících měsících bude tiše zdobit na večerní obloze západní hvězdné nebe. Ideální příležitost k vyfotografování...
Tým evropských astronomů použil dalekohled ESO/VLT, aby v naší Galaxii vystopoval typ hvězdy, o kterém si mnozí mysleli, že nemůže existovat. Vědci objevili, že je složena téměř výhradně z vodíku a hélia, a že obsahuje jen velmi malé množství těžších prvků. Díky tomuto záhadnému složení hvězda spadá do 'zakázané zóny' obecně uznávané teorie hvězdného vývoje, což především znamená, že by vůbec neměla existovat. Výsledky byly publikovány 1. září 2011 v odborném časopise Nature.
Spektrum supernovy SN2011fe pořízené 30. 8. 2011 na 2m dalekohledu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Jsou vidět charakteristické široké čáry křemíku, síry a železa posunuté o tisíce km/s do modra, což svědčí o vysoké rychlosti výbuchu. Dne 24. 8. 2011 byla objevena díky automatické přehlídce oblohy Palomar Transient Survey právě vybuchnuvší supernova ve Velké medvědici. Při porovnávání nového snímku galaxie M101, zvané také “Větrník”, s archivními záběry, rozpoznal automatický systém náhlé zjasnění jedné hvězdy a upozornil Petera Nugenta z Berkely. Ten ihned poslal elektronický telegram všem astronomům a amatérům po světě.
Ostravský astronomický víkendHvězdárna a planetárium Johanna Palisy pořádá již od roku 1993 (zpravidla v druhé polovině září) seminář pro širokou veřejnost Ostravský astronomický víkend. Náplní semináře jsou přednášky na vybrané astronomické téma, které si připravují osobnosti z významných českých astronomických institucí. Ten letošní se uskuteční o víkendu 10. - 11. září 2011.
Dvě černé díry v centru galaxie NGC 3393Astronomové využívající kosmický dalekohled NASA s názvem Chandra X-ray Observatory objevili první dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii, která je podobná té naší. Dvojice černých děr v souhvězdí Hydry, která je od Země vzdálena přibližně 160 miliónů světelných roků, je zatím nejbližší takovouto známou soustavou.
Snímek supernovy pořízený přes velký, 0.61m dalekohled vybavený CCD kamerou. Ostatní hvězdy, které jsou viditelné na pozadí M101 patří do naší Mléčné dráhy. Autor: Martin MašekVe 101. objektu známého Messierova katalogu můžeme v těchto dnech pozorovat jasnou supernovu. Supernova byla objevena 24. srpna 2011 na observatoři Mt. Palomar v rámci projektu Palomar Trasient Factory, pomocí 1.2m dalekohledu. Objevený objekt dostal provizorní označení PTF11kly. Po potvrzení objevu získala supernova oficiální označení SN 2011fe.
Výtvarná soutěž GalileoVýtvarnou soutěž Galileo vyhlašuje Evropská komise ve všech státech Evropské unie. Je určená pro děti ve věku od 9 do 11 let a bude probíhat od 1. září do 15. listopadu 2011. Partnerem projektu v České republice je Astronomický ústav AV ČR.
Stanislav Fořt, Maršálek Slezského Vojvodství Adam Matusiewicz a ředitel Slezského planetária Lech Motyka. Ve dnech 25. srpna – 3. září 2011 proběhl v polském Chórzově, Katowicích a Krakowě 5. ročník Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA). Hostitelem bylo Slezské planetárium v Chórzově. Soutěže se účastnili 134 soutěžící ze 26 zemí. Česká republika letos vyslala pětičlenný tým, který dosáhl velmi dobrého výsledku.
Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2011.
Měsíc dorůstá do úplňku. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars a Merkur. Dobře viditelná je kometa Garradd. Startuje dvojice sond GRAIL k Měsíci.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Nová fotografická mapa Měsíce
Výsledky americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter, která od poloviny roku 2009 zkoumá z oběžné dráhy kolem Měsíce jeho povrch, již mnohokrát zaplnily stránky prestižních vědeckých časopisů. Nyní její data začínají dělat radost i všem nadšeným pozorovatelům Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2011 obdržel snímek
"Jupiter a Ganymed", jehož autorem je Jan Klečka.
Již i při náhodném pohledu na půlnoční hvězdnatou oblohu nás v těchto měsících zaujme jasná "hvězda" nad východním obzorem. Ovšem v dalekohledu nebo na vítězném snímku srpnového kola soutěže "Česká astrofotografie měsíce" zjistíme, že se nejedná o objekt vzdálený desítky či stovky světelných roků od nás. V tuto chvíli se nachází pouze 4,4 astronomické jednotky od Země a již od dávných dob jej nazýváme Jupiter.
Antonín Vítek. Zdroj: TV NoeNa TV Noe můžete sledovat premiéru pokračování pořadu Hlubinami vesmíru z minulého měsíce - bude v sobotu 3. září ve 21:30. Hostem bude opět Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Vzhled budovy Hvězdárny a planetária Brno po rekonstrukci. Zdroj: www.hvezdarna.cz.Hvězdárna a planetárium Brno hledá odbornou pracovnici/odborného pracovníka.
Oblaka ionizovaných plynů doplňující materiál pro tvorbu hvězdNaše Galaxie má dostatečné množství hmoty pro průběžnou tvorbu hvězd, a to díky robustním oblakům ionizovaného plynu, která padají "dolů" z okolního halo a z mezigalaktického prostoru. K takovýmto závěrům dospěli v nové studii Nicolas Lehner a Christopher Howk z fyzikální fakulty University of Notre Dame. Jejich článek s anglickým názvem "A Reservoir of Ionized Gas in the Galactic Halo to Sustain Star Formation in the Milky Way" byl publikován 26. srpna 2011 v časopise Science.
Srážka Země s asteroidem - kresbaKdyž hrozí srážka komety či velkého asteroidu se Zemí, většinou jsme znepokojeni tím, jak by tato událost ovlivnila pozemský život. Avšak vědci poukázali na to, že tyto kosmické srážky mohly v minulosti vymrštit do vesmíru úlomky zemské kůry obsahující biologické organizmy. Pokud byl tento materiál vymrštěn správnou rychlostí ze správného místa na Zemi, potom se tyto úlomky mohly srazit s jinými planetami a "zasít" život i v jiných částech Sluneční soustavy.
Radar ČHMÚ v Protivanově. Zdroj: geocaching.com.V sobotu 24. září 2011 mají zájemci z řad veřejnosti jedinečnou možnost nahlédnout do nitra procesu předpovědi počasí. Český hydrometeorologický ústav spolu s Lidovou hvězdárnou v Prostějově vás zvou na prohlídku jednoho ze dvou českých meteorologických radarů - moravského radaru u Protivanova.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
