Plánek galaktické stezkyHvězdárna v Hradci Králové prochází během prázdnit výměnou oken a je uzavřena. Přesto nabízí dvě zajímavé astronomické "atrakce" - planetární a galaktickou stezku.
Vstup na výstavuRádi bychom vás, zájemce o astronomii, pozvali na výstavu "Astronomie v průběhu staletí", která právě probíhá v prostorách vsetínského zámku. Stejně jako mnohé jiné projekty, je i tato výstava uspořádána u příležitosti čtyřstého výročí prvního pozorování noční oblohy pomocí dalekohledu. Opravdovým fandům astronomie již patrně není potřeba připomínat mnohokrát zdůrazňovaný význam tohoto výročí, proto mi spíše dovolte stručné seznámení s naší expozicí.Petr HorálekOstatní
Souhvězdí Delfína vyobrazené v historickém hvězdném atlasu.S příchodem léta se na půlnoční obloze objevuje v Mléčné dráze malé nevýrazné souhvězdí Delfína. Toto souhvězdí není až tak příliš význačné. Nejsou v něm žádné jasné objekty (pouze slabá kulová hvězdokupa NGC 7006), samotné souhvězdí dělá mnoha lidem i problémy jej najít. Jeho nejjasnější hvězdy, "Sualocin" a "Rotanev", jsou v městském osvětlení jen směšně očima pozorovatelné. Přesto právě tyhle hvězdy nesou poselství a příběh. Na téma věčnost.
Světlá skvrna na Venuši (Venus Express, červenec 2009)Skoro to vypadá, jakoby Venuše záviděla Jupiteru jeho novou skvrnu. Stejně jako v případě Jupiteru i na Venuši ji nalezl amatérský astronom tentokrát Frank Melillo z USA. 19. července si všiml nápadně světlé oblasti na severní polokouli Venuše.
Nejostřejší snímek BetelgeusePoužitím různých nejmodernějších technik a ESO VLT (Very Large Telescope), získaly dvě skupiny astronomů dosud nejpodrobnější obraz superobří hvězdy Betelgeuse. Ukázalo se, že hvězda je obalena obrovským oblakem plynu, téměř tak velikým jako naše Sluneční soustava a na svém povrchu má gigantickou rozpínající se bublinu. Je to důležitá indicie, naznačující způsob, jak veleobři ztrácejí hmotu.
L. Perek s oceněním Akademie vědDoc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h. c. patří mezi nejvýznamnější české astronomy. Při příležitosti svých devadesátých narozenin obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd a pamětní list České astronomické společnosti.
Polostínové zatmění MěsíceLetošní rok je na výrazná měsíční zatmění velmi chudý. Poslední výraznější zatmění nastalo 9. února, bylo polostínové a z našeho území se úkaz nedal téměř pozorovat. Obdobné zatmění nás čeká 6. srpna časně ráno a očima bude patrně téměř nepozorovatelné. Přesto úkaz doporučujeme pozorovat především majitelům digitálních fotoaparátů, neboť by se jim mohlo podařit největší fázi úkazu poměrně dobře zachytit.
Milióntý návštěvník Hvězdárny Valašské MeziříčíDlouho očekávaná událost se stala skutečností. Vstupní bránu Hvězdárny Valašské Meziříčí překročil - aniž něco tušil - návštěvník s pořadovým číslem 1 000 000. Stalo se tak ve středu 29. července 2009 v podvečerních hodinách.
BootesZ 88 souhvězdí jen málo má neustálený název v češtině. Jedním z nich je severní souhvězdí Bootes. Právě teď září večer nad západním obzorem. Je to souhvězdí zavedené již ve starověku a váží se k němu - podle české Wikipedie - tři pověsti.
Americký astronaut A. Feustel v ČR
Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletěl do České republiky americký astronaut v činné službě Andrew Feustel. Na Akademii věd dnes proběhla tisková konference. Přinášíme další podrobnosti o návštěvě v České republice v tiskové zprávě Akademie věd.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2009 obdržel snímek "Mlhoviny Omega a Trifid", jehož autorem je Ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.
Na obloze existují souhvězdí chudá na hezké a fotogenické objekty, ale také souhvězdí, kde již při letmé prohlídce dalekohledem narazíme hned na několik takových objektů. Mezi ně patří například souhvězdí Střelce. Na obloze se promítá do centrálních oblastí naší domovské Galaxie, bohatých na hvězdy a mlhoviny nejrůznějších tvarů a barev. Není tedy divu, že se stává častým cílem astrofotografů.
Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za JupiterV noci ze 3. na 4. srpna v 0:58 našeho času zakryje planeta Jupiter skoro na dvě hodiny hvězdu 45 Capricorni. Její hvězdná velikost je 6,0 mag. Podobně jasnou hvězdu Jupiter zakryje až za více jak 100 let, takže si tento úkaz určitě nenechte ujít.
Endeavour po přistáníPřistání raketoplánu Endeavour po úspěšné misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici proběhlo v pátek 31. 7. v 16:48 SELČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Online přenos zde běžel od 15:30.
Družice Chandra X-ray Observatory pro oblast rentgenového zářeníAstronomové nedávno oslavili 10. výročí vypuštění astronomické observatoře Chandra X-ray Observatory. Před 10 roky, 23. července 1999, byla na oběžnou dráhu kolem Země dopravena v nákladovém prostoru raketoplánu Columbia v rámci mise STS-93.
novaCzech National Team o.s. (CNT o.s.) je občanské sdružení se sídlem v Újezdu u Brna. Historii samotného týmu, který v současnosti čítá více než 8000 členů, naleznete ve speciálním článku na našich stránkách. Chtěl bych zde uvést alespoň ty hlavní události a hlavně popsat činnost, kterou se zabýváme.
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometouKontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Skvrna pomalu zvětšuje své rozměry. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou a její vzhled se mění ze dne na den.
Thirty Meter TelescopeNa tomto uměleckém vyobrazení je vidět předpokládaný vzhled dalekohledu TMT (Thirty Meter Telescope), jehož stavbu schválilo 21. 7. 2009 konsorcium amerických a kanadských univerzit. Nový největší dalekohled světa bude vybaven objektivem o průměru 30 m a bude umístěn na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy). Další zvažovanou lokalitou pro stavbu dalekohledu byla oblast v pohoří Cerro Armazones (Chile).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
