Magical Islan, kouzelný ostrov v Titanově jezeře Ligeia Mare Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery NewsSaturnův měsíc Titan nás nepřestává překvapovat. Výzkum pomocí dvojice sond Cassini – Huygens přinesl mnoho zajímavých informací. Tento měsíc obalený hustou atmosférou má celkem podobný vývoj počasí v závislosti na ročních obdobích, jako je to na Zemi, akorát zde je pořádná zima, a tak se místo vody uplatňuje především metan. V polárních oblastech měsíce nacházíme jezera a na mnoha místech jsou patrná říční koryta. A nyní se navíc dozvíme, že se tam klidně objeví ostrůvek v jezeře, který tam nedávno nebyl.
sol 613 Curiosity selfie detail Autor: NASA/JPL-Caltech687 pozemských dnů. To je doba, po kterou už je Curiosity na povrchu Marsu ke 24. červnu 2014. A hlásí úspěšně splněnou základní misi. Bylo někdy na povrchu Marsu prostředí vhodné pro mikrobiální život? Na tuto otázku už Curiosity odpověděla. A odpověď je kladná.
Kdyby zhasnul svět, snímek z filmu Autor: Žofie MilatováBakalářský film Kdyby zhasnul svět uspěl na mezinárodním ekologickém festivalu TSTTT (Týká se to také tebe) v Uherském Hradišti. Dokument o světelném znečištění a beskydské přírodě byl mezi diváky vyhodnocen jako nejlepší snímek festivalu. Cenu si převzala autorka snímku Bc. Žofie Milatová, absolventka oboru Multimediální techniky přednášeném na Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a nyní studentka filmové školy v Bratislavě. I když bude film soutěžit ještě na mezinárodním ekologickém festivalu EKOFILM v Ostravě, je již nyní ke zhlédnutí na internetu.
Titan Autor: NasaO Titanu, největším měsíci Saturnu je známo, že jde o studený měsíc složený převážně z ledu. Nejnovější studie ukazují, že povrch Titanu je pokryt sítí kanálů, či dokonce jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky. Důvodem vzniku jezer naplněných uhlovodíky je skleníkový efekt, který vzniká díky metanu obsaženému v jeho atmosféře.
Nad otázkou metanu v atmosféře Titanu si vědci lámou hlavu, protože dopadající sluneční světlo způsobuje, že molekuly reagují okamžitě s jinými chemickými látkami v atmosféře a následně produkují hustý smog. Výpočty ukazují, že množství metanu, které se nyní nachází v atmosféře měsíce může být rozloženo během několika desítek milionů let – tedy okamžiku, v porovnání se zhruba 4 miliardami let života Titanu.
Mapa oblohy 25. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 23. 6. do 29. 6.
Měsíc bude kolem novu. Končí viditelnost Jupiteru večer nízko na severozápadě. Mars je o něco výše nad jihozápadem a z jihu k západu se přesouvá Saturn. Planetky Ceres a Vesta jsou blízko sebe v souhvězdí Panny. Kometa 2012 K1 PanSTARRS pomalu slábne. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je spíše nízká. Stále vyhlížíme noční svítící oblaka.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. června ve 23:00 SELČ.
odstřel pro E-ELT zblízka - eso1419 Autor: ESOCeremoniál u příležitosti dalšího významného milníku při stavbě největšího dalekohledu světa pro viditelnou a infračervenou oblast
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (019/2014): Dne 19. června 2014 se uskutečnil slavnostní ceremoniál u příležitosti dalšího významného milníku při stavbě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Špička přes 3000 metrů vysoké hory Cerro Armazones byla odstřelena v rámci srovnávání vrcholu při přípravě konstrukčních prací na největším dalekohledu světa pro viditelnou a infračervenou oblast.
Dr. Stanislav Štefl (uprostřed) na hoře Paranal, Evropská jižní observatoř. Autor: AutorV noci z 11. na 12. června 2014 zahynul při automobilové nehodě v Santiagu de Chile český astronom RNDr. Stanislav Štefl, CSc. Po deseti letech práce v Evropské jižní observatoři (ESO) se právě chystal k návratu domů, kde plánoval zúročit své zkušenosti s nejmodernější astronomickou přístrojovou technikou k posílení účasti českých astronomů na jejím
využívání. Osud nečekaně překazil jeho osobní a pracovní plány a těžce zasáhl jeho rodinu, přátele a spolupracovníky v české i mezinárodní astronomické komunitě.
Krajina na odvrácené straně Měsíce z Apolla 11. Naskytne se již brzy podobný pohled i turistům okny Sojuzu? Autor: NASAAmerická společnost Space Adventures, která se zabývá vesmírnou turistikou a má kromě jiného na triku sedm misí platících soukromníků na stanici ISS, nedávno oznámila, že dva zájemci již složili zálohu na turistický oblet Měsíce, k jehož uskutečnění hodlá firma využít ve spolupráci s Ruskem loď Sojuz. Je to vůbec technicky možné? A kdy se zákazníci dočkají realizace svého snu?
Pojízdná laboratoř NASA s názvem Curiosity Autor: NASAPojízdná laboratoř Curiosity, kterou organizace NASA vyslala v roce 2012 na Mars, vyfotografovala planetu Merkur přecházející před kotoučem Slunce. Při pohledu z Marsu byla planeta viditelná jako slabá skvrna pohybující se napříč pozorovatelnou polokoulí Slunce.
New Horizons u KBO objektu, kresba Autor: JHUAPL/SwRIV létě bude sondě New Horizons zbývat už jen rok do setkání s Plutem. Všichni si přejí, aby toto setkání proběhlo podle plánu a získali jsme tak co nejvíce dat o objektu Kuiperova pásu planetek. Jenže v cestě nemusí být jen Pluto. Vědci intenzivně hledají další tělesa za Plutem poblíž plánované dráhy letu. A ta zatím nebyla nalezena. Na pomoc je nyní povolán Hubbleův vesmírný dalekohled a naděje sondy jsou upřeny už vlastně jenom na něj. Podívejme se na to detailněji, proč.
Účastníci soustředění při exkurzi na odborná pracoviště hvězdárny Valašské Meziříčí Autor: Jan Kožuško
11. června 2014 skončil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí 11. ročník Astronomické olympiády. 14 nejlepších účastníků z kategorií EF a CD zde poměřilo své síly a 5 z nich bylo nominováno na XIX. Mezinárodní astronomickou olympiádu, která se uskuteční od 12. do 21. října v Kyrgyzstánu. Soustředění předcházela v květnu ústřední kola v Ostravě a Brně. Celkem se 11. ročníku Astronomické olympiády zúčastnilo 9630 řešitelů.
ESO EELT, 39m dalekohled budovaný na hoře Cerro Amazones v chilských Andách Autor: ESO/L. CalçadaVe čtvrtek devatenáctého června pořádá Evropská jižní observatoř (ESO) slavnost prvního výkopu (napsala bych "pokládání základního kamene", ale ono to bude spíš vyhazování kamene) v souvislosti s odpalováním části vrcholku hory Armazones. Do vzduchu vyletí asi pět tisíc tun skály. To je součást velkého vyrovnávacího procesu, který přetvoří horu tak, aby na ni mohl být umístěn 39m dalekohled spolu s technickým zázemím.
Raketa Proton M během předstartovních příprav 28. června 2013 Autor: RoskosmosRuská kosmonautika se potýká s další havárií nosné rakety Proton. V polovině května letošního roku odstartovala raketa se svým nákladem z kazašského kosmodromu Bajkonur. V průběhu letu ale došlo k další havárii tohoto nosiče, tentokrát nedlouho po jeho startu. Havárií byl zničen i drahocenný náklad - spojovací družice, která měla být vynesena na oběžnou dráhu.
Mapa oblohy 18. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 16. 6. do 22. 6.
Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Jupiter je večer nad severozápadem, Mars na jihozápadě a z jihu k západu se přesouvá Saturn. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je zvýšená. Pokračují pozdně večerní přelety stanice ISS. Uvidíme další NLC?
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. června ve 23:00 SELČ.
představa okolí gama záblesku GRB 020819B založená na datech ALMA - eso1418 Autor: NAOJALMA zkoumá okolí záblesků záření gama
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2014): Pozorování provedená pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) umožnila poprvé přímo zmapovat molekulární plyn a prach v galaxiích, kde došlo k zábleskům záření gama. Gama záblesky jsou považovány za nejmohutnější exploze ve vesmíru. V jejich okolí bylo překvapivě objeveno mnohem menší množství plynu, než se očekávalo, a naopak vyšší množství prachu. Obálky prachu mohou v některých případech snížit množství energie odcházející z gama záblesku na určitých vlnových délkách, čímž klesne jejich pozorovaná jasnost. Práce byla zveřejněna v odborném časopise Nature 12. června 2014. Jedná se o první publikované výsledky pozorování efektů spojených se zábleskem gama pomocí ALMA, které dokumentují potenciál tohoto zařízení při jejich zkoumání.
June Lyrids - ilustrační Autor: NASAMeteorická činnost v červnu je velmi nízká, přesto však i v tento měsíc můžeme spatřit meteory nejen sporadické, ale také ty náležející k nějakému meteorickému roji. V červnu mohou patřit k roji s poměrně nízkou aktivitou, který nazýváme Červnové Lyridy (june Lyrids, JLY).
Tento meteorický roj je aktivní od 12. do 19. června. V maximu, které nastává 16. 6., můžeme pozorovat až 10 meteorů za hodinu. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lyry, z blízkosti hvězdy Kappa Lyrae.
Červnové Lyridy jsou zvláštní hlavně proto, že se jedná o roj tzv. outburstový. To znamená, že jeho aktivita velmi kolísá.
vedecko_technicky_jarmark Autor: Petr KomárekO tom, že je věda zajímavá, pozoruhodná a dokonce zábavná se mohou přesvědčit všichni zájemci v úterý 17. června. Na Pernštýnském náměstí v Pardubicích vypukne tradiční VĚDECKO-TECHNICKÝ JARMARK.
S Univerzitou Pardubice, týmy akademiků a vysokoškoláků ze všech sedmi fakult a dalšími partnery se tu můžete vydat po stopách vědy a nejrůznějších vědeckých pokusů a principů. Na netradičním místě uprostřed města mohou zájemci vše důkladně zkoumat a rovnou vyzkoušet.
Kráter Kertesz na Merkuru ze sondy MESSENGER, šikmý pohled Autor: NASA/JHU APL/Carnegie Institution of WashingtonNejmenší, nejbližší Slunci a stále tajemná, taková je planeta Merkur. Sonda MESSENGER americké NASA odvádí u Merkuru skvělou práci, a to přesto, že její mise zde již trvá třikrát déle, než se původně předpokládalo.
Jak to tak bývá, zaznamenává při tom tato sonda mnoho záhad, které sice způsobují odborníkům bezesné noci, ale jejichž odhalování posouvá hranice našeho poznání stále dál.
Západ slunce na superzemi u exoplanety Gliese 667 Cc Autor: ESO/L. CalçadaČeští vědci z optického centra TOPTEC AVČR v Turnově a SLO UP Olomouc publikovali článek v časopise Planetary and Space Science. Tento vědecký článek analyzuje výskyt obyvatelných exoplanet u spektrálních tříd F, G a K podle různých modelů obyvatelných zón. Ze statistiky ověřených exoplanet a kandidátů z mise Kepler vědci určili výskyt planet zemského typu, které mohou ležet v obyvatelných zónách vzdálených hvězd.
Představa exoplanety Kepler-10c Autor: David A. Aguilar (CfA)Astronomové oznámili, že se jim podařilo objevit nový typ exoplanety – kamenné těleso o hmotnosti srovnatelné se 17násobkem hmotnosti Země. Teoretikové se domnívali, že takové planety nemohou vzniknout, protože jakékoliv tak robustní těleso by zachytilo plynný vodík z okolí během svého růstu a vytvořilo by obří plynnou planetu podobnou Jupiteru. Tato planeta je kamenným tělesem a je mnohem větší než doposud objevené „super-země“. Nově objevená exoplaneta dostala přídomek „mega-země“.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
