Připravovaná sonda NASA k Marsu: InSight Autor: NASANASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.
muzejní noc 1 Autor: Petr KomárekU příležitosti letošní MUZEJNÍ NOCI v Pardubicích uspořádala Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomická společnost Pardubice mimořádné pozorování z tak zvané „astronomické věže“ pardubického zámku. Právě v roce 2014, kdy by baron Artur Kraus oslavil své krásné 160. výročí jsme si tak připomněli zcela první astronomickou pozorovatelnu v regionu, kde již roku 1895 Kraus prováděl, tehdy ještě zcela neveřejná pozorování oblohy.
Graf ukazuje zvýšenou aktivitu díky roji Camelopardalid 2014 na záznamu radaru úpické hvězdárny Autor: Marcel BělíkAstronomický svět byl během uplynulého víkendu trochu nervózní. Vyjde či nevyjde předpověď výrazné aktivity nového meteorického roje, o němž jsme Vás nedávno informovali? Bohužel, čas maxima nastal během našeho dopoledne a navíc nepřálo příliš počasí. Museli jsme se tedy spolehnout na radary. Jeden z nic funguje naštěstí i na úpické hvězdárně. Jak jeho pozorování dopadlo?
Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012 Autor: SpaceXPřed týdnem jste si na našich stránkách mohli přečíst o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy naznačovaly, že přistávací manévr proběhl bez problémů, no není to tak docela pravda. Dragon po dosednutí do oceánu lidově řečeno nabral vodu, což by samozřejmě neměl. I když vědeckému nákladu se ve výsledku nic nestalo, NASA není spokojena.
Mapa oblohy 28. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 26. 5. do 1. 6.
Měsíc bude kolem novu. Večer končí viditelnost planety Merkur. Hned po setmění můžeme pozorovat Jupiter, Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Večer je k vidění také kometa C/2012 K1 (PanSTARRS). Aktivita Slunce je nízká. Stanici ISS potkáte jen na brzké ranní obloze.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.
Perseida 12. 8. 2012 ve 2:54 SELČ, výřez Autor: Martin GembecPředstavme si, že jsme v roli astronoma, který umí předpovědět, kdy se Země střetne s prachovou vlečkou uvolněnou z nějaké komety a ono se tak skutečně stane. Nebo si představme stovky lidí, kteří se v předpovězeném čase dívají na oblohu a někdo nevidí nic, jiný několik meteorů, ale déšť se nedostaví. Dá se to brát jako radostný okamžik, nebo neúspěch? Takové byly letošní Camelopardalidy.
Venus Express míří do atmosféry Venuše Autor: ESAJediná oběžnice Venuše, evropská sonda Venus Express, brzy ukončí své zkoumání planety. Sonda už přesluhuje a dochází jí palivo ke korekcím dráhy, ale ještě než úplně skončí, vyzkouší se vlastnosti atmosféry pro brždění budoucích kosmických sond a jejich případné navedení na kruhovější dráhu s menší spotřebou paliva. Využila by se k tomu atmosféra Venuše a právě toto je posledním velkým úkolem sondy pro nadcházející léto.
Artur Kraus Autor: Petr KomárekV úterý 20. května 2014 proběhlo na pardubickém centrálním hřbitově slavnostní setkání s názvem Den dopravy. Již samotný podtitul „Per aspera ad astra“ tedy „Přes překážky ke hvězdám“ naznačuje, v jakém duchu se letošní oslavy nesly. Mezi významnými pardubickými průkopníky tak mimo známých jmen jakými jsou Ing. Jan Kašpar, Eugen Čihák či Jan Perner byl se ctí za přítomnosti zástupců Pardubického kraje, města Pardubice a některých poslanů parlamentu ČR připomenut i zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách a průkopník bezmotorového létání baron Artur Kraus.
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině pořádají v rámci projektu Brána do vesmíru dvoudenní konferenci s názvem Nové vzdělávací možnosti hvězdáren a přeshraniční spolupráce, určenou pedagogům, pedagogickým pracovníkům, pracovníkům vzdělávacích institucí, žákům a studentům. Akce se koná v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí ve dnech 23. a 24. května 2014.
Planeta Jupiter na snímku z HST Autor: NASA, ESA a A. Simon (Goddard Space Flight Center)Obří bouře v atmosféře planety Jupiter – Velká rudá skvrna (Great Red Spot, GRS) – byla kdysi tak velká, že by se do ní vešly téměř tři zeměkoule. Avšak nejnovější měření, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled HST, odhalila, že největší bouře ve Sluneční soustavě výrazně zmenšuje svoje rozměry.
Dragon nad oceánem chvilku před přistáním Autor: SpaceXElegantní cáknutí kosmické kabiny pod třemi velikými padáky do vln Pacifiku, tolik podobné návratům Američanů z Měsíce, napsalo včera tečku za celkově čtvrtou misí soukromé Dračí lodi na Mezinárodní kosmickou stanici. Dragon přitom opět nabídl svou nespornou výhodu oproti ostatním bezpilotním zásobovacím lodím: možnost dopravy nákladu i na zpáteční trase ISS – Země. A tak mohli lidé ze SpaceX vylovit z moře kabinu s 1,7tunovým nákladem vědeckých vzorků rostlin či buněk nebo porouchaný skafandr.
představa magnetaru ve hvězdokupě Westerlund 1 - eso1415 Autor: ESO/L. CalçadaMagnetary jsou podivné super-husté pozůstatky explozí supernov. Jsou to nejsilnější známé magnety ve vesmíru – milionkrát silnější než jakýkoliv magnet na Zemi. Členové týmu evropských astronomů využívající dalekohled ESO/VLT se domnívají, že se jim poprvé podařilo nalézt souputníka magnetaru. Objev by mohl vysvětlit pětatřicet let starou záhadu vzniku těchto objektů a přinést také odpověď na otázku, proč tato konkrétní hvězda nezkolabovala do černé díry, jak by astronomové očekávali.
Merkur a Ještěd 5. 5. 2014 Autor: Martin GembecV období nejlepší viditelnosti planety Merkur bylo často špatné počasí, proto bychom měli využít vyjasnění v následujícím týdnu a planetu vyhledat. Půjde to celkem snadno, protože 25. května je Merkur v největší východní elongaci, ale pozor, zároveň už slábne jeho jas.
Mapa oblohy 21. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 19. 5. do 25. 5.
Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer zkuste nejprve najít Merkur. Stále ještě můžeme pozorovat Jupiter, nejlépe je vidět Mars a postupně i Saturn. Ráno velmi nízko nad východním obzorem končí viditelnost Venuše. Budou padat meteory ze souhvězdí Žirafy? Večer je opět k vidění kometa 2012 K1 PanSTARRS. Aktivita Slunce je nízká. Přelety stanice ISS se přesouvají na ranní oblohu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.
Slunce - ilustrační obrázek Autor: NASASkupina astronomů pod vedením Ivana Ramireze (University of Texas, Austin) identifikovala prvního skutečného sourozence Slunce – tj. hvězdu téměř jistě zrozenou ze stejného oblaku prachu a plynu jako naše Slunce. Ramirezova metoda pomůže astronomům najít další sourozence Slunce, což může vést k pochopení procesu, jak a kde se naše denní hvězda zrodila a jak se Sluneční soustava stala pohostinnou pro život.
Astronomická olympiáda Autor: ČASV květnu 2014 vyvrcholí 11. ročník Astronomické olympiády ústředními koly v Ostravě a Brně. 15 finalistů kategorie CD pro studenty 1. a 2. ročníků středních škol se utká ve dnech 15. a 16. 5. 2014 v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava a 50 finalistů kategorie EF a GH pro žáky 6. až 9. tříd základních škol se sjede o týden později 22. až 23. 5. 2014 na Hvězdárnu a planetárium Brno. Finalisté z celé České republiky prošli náročným sítem školních a krajských kol. V kategorii CD se školního kola zúčastnil 1131 řešitel, v kategorii EF 3926 a v kategorii GH 4146 řešitelů.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 14. května 2014.
Geminida Autor: Roman Piffl V obou posledních článcích jsem se zmiňovala o databázi drah meteoroidů EDMOND. Proto jsem se rozhodla činnost této sítě přiblížit čtenářům podrobněji a povědět jim také něco o vzniku, vývoji, použité technice a výsledcích této sítě.
Velký radioteleskop v Green banku, GBT Autor: NRAO/AUI/NSFAčkoli to může znít na první poslech šíleně, radioastronomové z americké observatoře Green Bank opravdu jezdí ve starých herkách s naftovým motorem a to ze zcela prozaických příčin. Neradi by zarušili své citlivé antény moderní elektronikou. Pojďme se na jejich antény i vozítka podívat podrobněji.
Hvězdárna Turnov 2014 Autor: Aleš MajerU příležitosti 40. výročí otevření turnovské hvězdárny a 1. výročí úmrtí RNDr. Ivana Šolce, CSc., proběhne v prostorách hvězdárny v neděli 18. 5. od 11 hod. rodinný den s řadou atrakcí pro děti i dospělé, jehož součástí bude ve 14 hod. slavnostní odhalení pamětní desky dr. Šolce.
Rozestavěný velký sluneční dalekohled na vrcholu Halekala na Havaji. Autor: National Solar Observatory / Ruth KnealePřipojený obrázek zachycuje staveniště nové sluneční observatoře na vrcholu Haleakala Crater (Maui, Havajské ostrovy), která by měla být uvedena do provozu v roce 2019. Hlavní zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 4 metry. Stane se tak největším slunečním teleskopem na světě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
