Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.Od 23. března 2009 se v zorném poli koronografu LASCO C3 družice SOHO pohybuje planeta Merkur (ve směru zprava doleva). Po konjunkci 31. 3. 2009 v zorném poli setrvá do 8. 4. 2009. Opět se do něj vrátí v době od 13. do 24. května 2009, (projde jím ale v opačném směru zleva doprava).
Začínáme v 19:00, Discovery by měl po odkladu kvůli špatnému počasí dosednout na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska na Floridě ve 20:14. Stránka se neobnovuje automaticky, mačkejte prosím průběžně aktualizační ikonku ve vašem prohlížeči.
SpaceShipTwo - celková sestava.Švédsko je připraveno připojit se k realizaci kosmické turistiky - v roce 2012 zde zahájí provoz první kosmodrom pro starty malých soukromých kosmických dopravních prostředků včetně těch, které připravuje společnost Virgin Galactic. Kosmodrom vyroste v severní části území Švédska.
Dr. Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republikyČestný předseda České astronomické společnosti a současný předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky.
Posádka Sojuzu TMA-14 Ve čtvrtek 26. března 2009 v 11:49:18 UT [1] odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz TMA-14. Jedná se o první letošní misi pilotované lodi Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Na palubě je jeden ruský a jeden americký kosmonaut, které doprovází kosmický turista Charles Simonyi s americkým občanstvím, ale maďarskými kořeny. K Mezinárodní kosmické stanici ISS by se měl Sojuz TMA-14 připojit v sobotu 28. března 2009 ve 12:14 UT.
Tento reklamní slogan, který jsem si vypůjčil z jedné nejmenované reklamy, dokonale vystihnul situaci, která nastane tento víkend na Hvězdárně v Rokycanech, kde se v rámci několika dní uskuteční tři velice zajímavé akce.
Hodina Země Jedná se o projekty, které mají připomenout celému lidstvu, že ztráta noci a stabilního klimatu - darů, jichž jsme užívali po mnoho tisíciletí až do počátku dvacátého století - je něčím, co se nás všech týká a co je nejvyšší čas získat zpět, v té míře, jak je to jen možné.
Mapa povrchu Venuše na základě výzkumu sondou Magellan.NASA připraví dva atmosférické balóny, které se budou vznášet v oblacích kyseliny sírové jako součást budoucí flotily kosmických sond, jenž budou vyslány k Venuši. Projekt v ceně několika miliard dolarů - jehož realizace je předpokládána v příštích patnácti letech - může pomoci odhalit více informací o skleníkovém efektu na Venuši.
Raketoplán Discovery připojený k ISSDvě kosmické vycházky, testování nové komponenty staniční čističky vody a rozhovor s Obamou. To je jen krátký výčet činností astronautů od soboty 21. do úterý 24. března. Pojďme si je zrekapitulovat.
Web České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky do svých řad. Redakce bohužel nemůže nabídnout finanční ohodnocení, přesto pro vás může mít spolupráce velké množství výhod.
Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!
Černou díru prozradí její vliv na okolí Černé díry nejsou jen imaginární tělesa, která nikdo neviděl. Díky jejich vlivu na své okolí dokážou vědci určovat i takové vlastnosti, jako jejich hmotnost nebo třeba rychlost otáčení. Právě na tuto druhou vlastnost černých děr se zeptáme dr. Michala Bursy z Astronomického ústavu AV ČR.
Staniční robotická paže drží nový nosník S6Třetí den mise (v úterý 17. března) se raketoplán Discovery připojil k Mezinárodní kosmické stanici a obě posádky zahájily práce na hlavním cíli mise.
Unikátní 3D pohled na galaxie.Díky kombinaci schopností dalekohledů ESO/VLT a Hubbleova kosmického teleskopu astronomové dostali možnost spatřit vzdálené galaxie "trojrozměrně". Vědci doufají, že tento unikátní kombinovaný pohled do hlubin času, kdy vesmír byl pouze polovičního stáří než dnes, a kdy neexistovalo naše Slunce ani Země, jim pomůže pochopit proces formování galaxií.
Logo IYA 2009Pod záštitou předsedy Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie Jiřího Grygara a starosty města Michala Kortyše.
Město Litomyšl a Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, Astronautickou sekcí České astronomické společnosti, Astronomickou společností v Hradci Králové, Astronomickou společností Pardubice a Hvězdárnou barona Krause v Pardubicích vás zvou na rozmanitý astronomický program, který proběhne v pátek 3. dubna a v sobotu 4. dubna 2009 v Litomyšli.
Nový měsíček Saturnu v prstenci G.Tato sekvence tří snímků, pořízených kosmickou sondou Cassini během deseti minut, ukazuje dráhu nově objeveného měsíčku v jasnějším oblouku uvnitř málo zřetelného prstence G. Měsíček obdržel předběžné označení S/2008 S1 a kolem planety obíhá ve vzdálenosti 167 500 km.
Zodiakální světlo z observatoře Paranal v Chile. Autor: Yuri BeletskyV pátek 20. března ve 12:43 SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana (v dnešním souhvězdí Ryb) a přináší tak astronomické jaro. Tento pátek si vládu sluneční a hvězdná část dne rozdělí rovným dílem. Dále se pak budou dny prodlužovat a noci zkracovat. Slunce každým dnem bude zvětšovat svou výšku nad obzorem při své kulminaci a přinese nám tak kýžené jarní počasí. Bezměsíčné noci v době rovnodennosti však nabízí ještě jeden každoroční úkaz, o kterém kvůli současné míře světelného znečištění většina lidí ani netuší.
Tepelný štít Discoveryho při pohledu ze staniceOd startu raketoplánu Discovery s posledním párem solárních panelů k Mezinárodní kosmické stanici uplynuly už 3 dny a jeho posádka se během nich opravdu nenudila. Mise vstoupila do hlavní části v úterý večer, připojením raketoplánu ke stanici.
Česká astrofotografie měsíceTřetí ročník soutěže "Česká astrofotografie měsíce" máme úspěšně za sebou, porota vybrala "Astrofotografa roku 2008" a všechny přihlášené snímky jsou vystaveny na stránkách galerie. Zájem medií o prezentaci vítězných snímků je setrvalý a úroveň fotografií nepochybně rok od roku roste. Potud tedy mohou organizátoři považovat celý projekt za úspěšný a připravený do dalších let.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Web České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky do svých řad. Redakce bohužel nemůže nabídnout finanční ohodnocení, přesto pro vás může mít spolupráce velké množství výhod.
