Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2008 obdržel snímek nazvaný Rho Oph Martina Myslivce z Hradce Králové
Stejně jako je úžasný pohled do porodnice, kde se rodí nový, malý a bezbranný človíček, stejně fascinující je i pohled do porodnice hvězdné. V takové porodnici se bez asistence porodníků a zdravotních sester, ale za pomoci gravitace, turbulencí, srážek, explozí a termonukleárních reakcí z pracho-plynné mlhoviny rodí hvězdná nemluvňata. Jedna z takových velmi dobře vybavených hvězdných porodnic leží na hranici souhvězdí Hadonoše a Štíra a astronomové ji nazývají „Oblast Rho Ophiuchi“.
Symbolická kresba letu Jana KašparaMožná vás tak trochu překvapí název tohoto článku a budete si klást otázku, co na astronomickém webu dělá povídání o jakémsi letovém řediteli a už vůbec se bude zdát nepochopitelné, kam do toho všeho zařadit právě Jana Kašpara. Toho jistě každý zná jako našeho prvního ČS letce právě kvůli jeho slavnému letu z Pardubic do pražské Chuchle.
Tento článek připravil Petr Komárek, současný vedoucí pardubické hvězdárny, při příležitosti Aviatické pouti v Pardubicích 31.5. - 1.6. 2008.
Mars v téměř přesných barvách V době, kdy vydáváme tento článek, ukazují hodiny na počítadle už 2 dny, 20 hodin a 50 minut od chvíle, kdy se tři přistávací vzpěry kosmické sondy Phoenix dotkly povrchu rudé planety. Co se stalo v uplynulých 68 hodinách na základně Vastitas Borealis? Nejdůležitější informace se vám pokusíme shrnout v následujícím článku.
Vesmírný záchod Velmi pozemský problém řeší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici – rozbil se jim totiž záchod. Když před týdnem jeden ze členů posádky záchod používal, zastavil se větráček v motoru záchodu. Od té doby se tekutý odpad neodsává.Petr HorálekOstatní
Baronesa speciál na léto 2008Pravidelný čtvrtletník Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích má nové, speciální číslo. Dozvíte se v něm o nejbližších astronomických úkazech, akcích hvězdárny a otevíracích dobách pro veřejnost. Tento speciál je navíc obohacen o 4 články, mezi nimž se například dozvíte, proč má hvězdárna mnoho společného s letectvím a prvním letem Jana Kašpara. Speciál byl vydán při příležitosti srpnových zatmění a Aviatické pouti v Pardubicích.
V pondělí 26. května našeho času přistála v severních oblastech Marsu kosmická sonda Phoenix. V článku vám budeme v průběhu mise, která je naplánovaná na přibližně 3 měsíce, přinášet výběr nejzajímavějších fotografií.
Vítáme všechny fanoušky astronomie a zvláště ty se zájmem o planetu Mars, sledujete přímý přenos z přistání sondy Phoenix. Přistání sondy Phoenix (kresba) Petr KubalaHvězdy
Dráha hnědého trpaslíka COROT-exo-3b Projekt kosmického dalekohledu COROT (COnvection, ROtation & planetary Transits) hlásí objev dalších tří objektů. Dva z nich jsou celkem tuctové exoplanety, třetím objektem je hnědý trpaslík, který se vymyká současným teoriím.
Severní polární čepička Marsu.Nová pozorování, uskutečněná přístroji na sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) naznačují, že kůra a svrchní plášť planety Mars jsou tvrdší a chladnější, než si planetologové doposud mysleli. Objev vede k závěru, že kapalná voda by mohla existovat poněkud níže pod povrchem planety, rovněž možná přítomnost živých organismů ve vodním prostředí by měla být situována mnohem hlouběji, než se doposud předpokládalo.František MartinekSluneční soustava
Třetí rudá skvrna na Jupiteru.Jako planetární „spalničky“ se na Jupiteru objevila třetí rudá skvrna v blízkosti svých sestřenic – Velké rudé skvrny (Great Red Spot) a Rudé skvrny mladší (Red Spot Jr.) – v turbulentní atmosféře obří planety.Petr KubalaKosmonautika
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 116 z 23. května 2008
Poodkrýt tajemnou geologickou historii Marsu má americká sonda Phoenix (Fénix), která přistane na povrchu rudé planety v noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času. Cílem sondy v hodnotě 420 milionů amerických dolarů je severní oblast planety Mars. Sonda je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které budou zkoumat marťanskou půdu a provádět meteorologická měření. Očekává se, že Phoenix vydrží na Marsu pracovat po dobu asi třech měsíců.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.Astronomové objevili pomocí dalekohledů na Mauna Kea (Havajské ostrovy) mimořádně vzácný případ čtyřnásobného hvězdného seskupení – čtyřhvězdy. Hvězdy v něm obíhají navzájem kolem sebe v prostoru nepatrně větším, než je průměr oběžné dráhy planety Jupiter kolem Slunce. Toto kvarteto vypadá jako světelná skvrna; avšak když ji pozorujeme největšími dalekohledy světa, zjistíme, že se ve skutečnosti jedná o čtyři samostatné hvězdy, uspořádané do dvou párů. Astronomové nyní chtějí zjistit, zda se hvězdy zrodily již v této podobě či se dohromady spojily v hustém plynném disku v období jejich mládí.
Kosmická sonda Phoenix V noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času má v severních oblastech Marsu přistát americká sonda Phoenix. Roky příprav a měsíce cesty k rudé planetě má kosmické plavidlo již téměř za sebou. O úspěchu či neúspěchu celé mise tak rozhodne pouhých sedm minut. Tak dlouho uplyne od vstupu sondy do atmosféry Marsu do okamžiku, kdy se přistávací vzpěry dotknou povrchu. Bude Phoenix správně naorientován pro vstup do atmosféry? Otevře se padák? Zažehnou se motory? Odpovědi na tyto otázky dostaneme již v pondělí velmi brzy ráno našeho času. Cílem mise je geologický průzkum okolí místa přistání, pořizování snímků a meteorologická měření.
Objev hydroxylu OH v atmosféře Venuše.Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila vůbec poprvé přítomnost molekuly hydroxylu (OH) v atmosféře jiné planety než Země. Objev dává vědcům nové výzkumné možnosti – otevírá doslova „zlatý důl“ při výzkumu husté atmosféry Venuše. Tento objev poskytne nový pohled na dynamiku horních vrstev atmosféry a klima planety. Přítomnost hydroxylu byla zjištěna na základě pozorování záření atmosféry na noční polokouli Venuše.Pavel SuchanOstatní
Dvoumetrový dalekohled Astronomického ústavu AV ČR23. až 25. května 2008, vždy 9 až 17 hodin, v sobotu navíc u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Doprovodný program.
Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově budou letos poprvé v jarním termínu! Slibujeme si od toho výrazně lepší počasí než v listopadu, kdy jsme se s návštěvníky často brodili mokrým sněhem. Zájemce tedy zveme doufáme do slunného a teplého víkendu 23. až 25. května (pátek až neděle). Po celé tři dny pro Vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v sobotu u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Vstup zdarma, naopak si ještě něco odnesete.
S pomocí interferometru na VLT se astronomům podařilo zachytit vnitřní oblasti disku hmoty okolo mladé hvězdy. Disk ukazuje, jak hvězda během svého dětství přibírá na hmotnosti.
Stonařovské meteority ze stálé expozice Muzea Vysočiny JihlavaTiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 115 z 20. 5. 2008
Letos si připomínáme 200. výročí od hromadného pádu meteoritů v okolí Stonařova na Jihlavsku. Tato událost se odehrála krátce před 6. hodinou ranní 22. května roku 1808. Meteoritický spad v okolí Stonařova nastal pouhých 5 let poté, co byla vědeckou obcí přijata teorie o možnosti existence meteoritů, tedy kamenů spadlých z vesmíru.
Tým z České republiky se účastní projektu BEXUS vyhlášeným ESA na přelomu roku. Během letu stratosferického balónu BEXUS bude pomocí moderního detektoru poskytnutého UTEF ČVUT v Praze zaznamenávat kosmické záření.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
