< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Grygar Úkazy

Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru

Po Čechách se toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.
Pavel Ambrož Multimédia

Zamyšlení nad Českou astrofotografií měsíce (ČAM)

První půlrok ČAM je uzavřen a vybrané snímky jsou zařazeny na webovské stránce. Tato iniciativa nezapadla především proto, že česká (a podle mnohých příspěvků na chatu i slovenská) astronomická amatérská veřejnost takovou prezentaci chce a podporuje ji. Záměrem je ukázat veřejnosti naši kvalitní astronomickou fotografii a to formou soutěže, kde oslovení porotci deklarují nezištný, čestný a pozitivně orientovaný zájem o zvelebování hlavně amatérské astronomické fotografie.

Pavel Suchan Světelné znečištění

Vyhlášení výsledků fotosoutěže na téma světelné znečištění

Západočeská pobočka České astronomické společnosti vyhlásila výsledky fotografické soutěže k problematice světelného znečištění. Tuto soutěž vyhlásila Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech a Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Cílem soutěže je osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí.

Tisková zpráva ČAS.

Pavel Suchan Multimédia

Výstava "Mapy a hvězdář"

Do 31. října můžete obdivovat geografické i hvězdářské mapy týkající se Tychona Brahe zapůjčené ze soukromých sbírek.

Slavnostní otevření výstavy 2. srpna 2006 Muzeum Benátky, zámek II.patro, 16.oo hodin

Miloslav Kopecký Ostatní

Před sto lety byla uvedena do provozu ondřejovská hvězdárna

cent_plosina_z_CK.jpg
Na 1. srpen 2006, čtrnáct dní před zahájením pražského kongresu Mezinárodní astronomické unie, připadá významné výročí hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Uplyne totiž 100 let od prvního vědeckého pozorování na J.J. Fričem budované nové hvězdárně na vrcholu kopce Manda nad Ondřejovem.
Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 3/2006

prave_vyslo.jpg
Právě vyšlo letošní třetí číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.






  • J.Grygar, M. Prouza: Letošní pohled na vesmír vloni I.
  • P. Najser Z Čech až na Měsíc - Rodáci na přivrácené straně II.
  • S. Vítek: OSN - Neznámá hvězdárna se známou zkratkou
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů IV.
  • P. Kulhánek: P. Kulhánek: Magnetická pole ve sluneční soustavě
František Martinek Exoplanety

Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

spitzer-20060724.jpg
Protoplanetární disky, jak se zdá, nejsou jen přímým důsledkem procesu vzniku hvězd. Bez jejich přítomnosti by formování hvězd bylo mnohem složitější. K takovému závěru dospěli astronomové na základě informací o 500 hvězdách, které získali pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope), který byl vypuštěn 25. 8. 2003.
Veselý Jan Kosmonautika

Povrch Titanu si Huygens "prohlédl" i svou vysílačkou

HuygensRocks01_M.jpg
Neplánovaný odraz rádiového signálu od povrchu Titanu pomohl vědcům ESA určit průměrnou velikost kamenů a oblázků v okolí místa přistání modulu Huygens. Podobnou technikou by mohl být zkoumán povrch v místě přistání budoucích misí k planetám. Skvělé je, že celé měření je vlastně zadarmo, protože využívá rádiového spojení přistávacího modulu s orbitální částí či přímo pozemským přijímačem.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.
František Martinek Sluneční soustava

Jezera na Titanu přece jen existují?

PIA08630_Titan.jpg
Kosmická sonda Cassini používá k výzkumu Titanu - největšího měsíce planety Saturn - mj. radarový systém, pomocí něhož byly získány velmi silné důkazy přítomnosti uhlovodíkových jezer na měsíci Titan, jejichž průměry mají velikost od 10 do 100 km. Tmavá místa, která se podobají pozemským jezerům, pravděpodobně budou rozeseta po rozsáhlé oblasti v okolí severního pólu Titanu.
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 14/2006

V červenci 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu HvězdárnyVsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie,kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Libor Vyskočil Multimédia

Snímek Genesis-1 nad ČR

Genesis_XXE.jpg
Přelety pokusného nafukovacího modulu Genesis-1 můžeme vtěchto dnech pozorovat i na naší obloze. Snímek pořízený 20. července 2006 ve 22 h 52 m UT 0.3-m dalekohledem na hvězdárně v Úpici zachycuje průlet experimentálního tělesa v blízkosti nenápadné otevřené hvězdokupy Berk 52 v souhvězdí Lišky.
Foto: Libor Vyskočil, Hvězdárna Úpice .
František Martinek Ostatní

Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Fournier_balloon_01.jpg
Zkušený francouzský pilot a parašutista Michel Fournier se připravuje na uskutečnění seskoku z rekordní výšky nad zemským povrchem. V srpnu letošního roku má v plánu absolvovat "Velký skok" (The Big Jump) z výšky přes 40 km, tj. z oblasti zemské atmosféry, označované jako stratosféra. Tento odvážný skokan již není nejmladší - je mu 62 let. Je však plný odhodlání vytvořit nový světový rekord v délce volného pádu a svým dílem přispět k rozpracování nových technologií pro záchranu kosmonautů v případě havárie kosmické lodi ve velkých výškách nad zemským povrchem.
Jiří Dušek Ostatní

Astronomická mapa České republiky

Astronomická mapa České republiky, je projektem Sdružení hvězdáren a planetárií. Bude zdarma k dispozici pro všechny členy SHaP, resp. návštěvníky institucí, které budou v publikaci uvedeny (počet poskytnutých výtisků bude záviset na finálním nákladu).
1 …421 422 423 424 425 426 427 …547

20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »