Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Kosmonautika

AURA startuje

AURA_spacecraft.jpg
Tento týden, hodlá NASA vypustit do kosmu družici AURA, jejíž jediným úkolem bude monitorovat chemické složení a chování pozemské atmosféry. Start mise za 785 miliónů USD, však provází drobné problémy. Podle posledního, včerejšího odkladu, který přišel jen 30 minut před plánovaným startem, by se družice měla vydat do kosmu dnes, dvě minuty po poledni našeho času. Družici o velikosti autobusu by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Boeing Delta 2 startující ze základny Vandenberg v Kalifornii.
Tomáš Metelka Exoplanety

Pátrání po dalších Zeměkoulích

Když si astronomové poprvé uvědomili, že hvězdy na obloze jsou podobné našemu Slunci, jen jsou mnohem dál, začali se zajímat o to, jestli tyto hvězdy mají kolem sebe také planety. A pokud mají planety, je na nich život? Inteligentní život? Takové odpovědi bohužel ještě neznáme. Nalezeno bylo prozatím jen 123 extrasolárních planet, na kterých ovšem, díky jejich velikosti, složení, teplotě, blízkosti ke hvězdě atd. život, tak jak jej známe, určitě nemohl vzniknout. Neznáme zatím, bohužel,  žádnou "kamennou" planetu typu Země.

František Martinek Kosmonautika

GRAVITY PROBE-B - 3 měsíce na oběžné dráze

GPB_circling.jpg
Měl pravdu Albert Einstein? 45 let po zrození myšlenky se družice Gravity Probe-B dostala na oběžnou dráhu kolem Země. Tyto dvě věty mohou vystihnout zrod a úkoly americké astronomické družice. Její start se uskutečnil 20. 4. 2004 pomocí nosné rakety Delta 2. Byla navedena na téměř kruhovou polární oběžnou dráhu kolem Země ve vzdálenosti 634,19 až 652,42 km se sklonem k rovníku 90,009°. Oběžná doba činila 97,654 minuty.
Ladislav Bálint Úkazy

Perzeidy

Sú asi najdlhšie pozorovaný meteorický roj. Pozorovali ho v starej Číne, v Japonsku a v Kórei. Najstaršie pozorovanie je z 21. júla 36 nášho letopočtu. Ďalšie záznamy o pozorovaniach sú z 8., 9., 10. a 11., 12. a 19. storočia. V žudových pranostikách sa tento roj nazýva "slzy svätého Vavrinca".

František Martinek Kosmonautika

ISS a záchrana raketoplánu

Plán záchrany poškozeného raketoplánu za využití Mezinárodní kosmické stanice ISS je velmi riskantní a s největší pravděpodobností skončí neúspěchem, pokud bude realizován. K takovýmto závěrům dospěla NASA podle neoficiálních zdrojů, které má k dispozici například list The New York Times.

Tomáš Metelka Úkazy

Slunce - velká skvrna přichází

Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Připomeneme i děje na Slunci z října minulého roku.
Úprava: 2004.07.13 10:49

František Martinek Kosmonautika

NASA a návrat na Měsíc

A16_LMfull.jpg
Představitelé NASA se jen usmívají nad pokusy milovníků senzací dokázat, že Američané nikdy na Měsíci nepřistáli. Seriózní vědci se ale zabývají jiným zajímavým problémem: jestli je možné, čistě teoreticky, při návratu astronautů na Měsíc do některého z míst dřívějších přistání využít zařízení, které bylo na Měsíci zanecháno v rámci programu Apollo.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Může Slunce za sucho na Marsu?

Na webové stránce NASA Goddard Space Flight Center, byl 8.7. uveřejněn článek o průběhu sledování a účincích tlakové vlny, vyvolané slunečními bouřemi s koronárním výtryskem hmoty (CMEs), z přelomu loňského října a listopadu.

Tomáš Metelka Exoplanety

HET nalezl svoji první planetu - nejrychleji na světě

hetgal_dome_dusk.jpg
McDonaldova observatoř pomocí dalekohledu Hobby-Eberly, našla svou první extrasolární planetu. Planeta je 2,84x hmotnější než Jupiter a její oběžná doba okolo mateřské hvězdy HD 37605 činí 54,23 dnů. Objevitelský tým použil na stanovení hmotnosti planety metodu měření radiálních rychlostí, techniku, při níž se hmotnost planety zjišťuje pomocí měření rychlosti při tom, když se planeta na své oběžné dráze pohybuje směrem k Zemi a od Země. Observatoř použila spektrograf s vysokým rozlišením, přístroj, který může změřit složení objektů s velkou přesností.
Tomáš Metelka Multimédia

Poslechněte si "krupobití" u Saturnu

Když sonda Cassini dosáhla Saturnu, závěrečný manévr vyžadoval 2x proletět skrz mezeru mezi prstenci. Ačkoli se tyto mezery mezi prstenci jevily jako prázdné, skutečnost byla jiná. Nesčíslné kousky prachu z prstenců tam čekaly na sondu, která jimi prolétala rychlostí přibližně 20 km/sec, to je asi 72 tis.km za hodinu.

Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Chandra prohlížela kosmický čtyřlístek

2004-0707chandra-full.jpg
Rentgenová observatoř Chandra našla galaxii, která působí jako gravitační čočka, která poskytuje neuvěřitelný pohled na kvasar vzdálený 11 miliard světelných roků. Tato přirozená čočka je tak silná, že dovolí astronomům vidět detaily asi 50.000x lépe než co by mohli vidět přímo Hubblovým teleskopem nebo Chandrou. Kvasar se navíc, díky gravitační čočce, jeví jako čtyři samostatné obrazy. Diky nim dostal kvasar také své jméno - Cloverleaf - Jetelový lístek - přeneseně Čtyřlístek.
František Martinek Hvězdy

Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti.jpg
Hvězda Tau Ceti ze souhvězdí Velryby (Cetus) se nachází ve vzdálenosti pouhých 12 světelných let od Země a na obloze ji můžete spatřit pouhým okem. Jedná se o nejbližší hvězdu, která se nejvíce podobá našemu Slunci. Stala se také první hvězdou, u níž byl objeven cirkumstelární disk, složený z prachu, komet a asteroidů, jehož rozměr je srovnatelný s analogickým diskem kolem Slunce.
František Martinek Multimédia

CASSINI - prstence v ultrafialovém světle

UV-040707aring-A.jpg
Nejlepší pohled na Saturnovy prstence v historii výzkumu planety, pořízené v ultrafialovém světle, naznačuje, že více ledu se nachází ve vnějších oblastech prstenců, což může být dobrá stopa k pochopení jejich původu a dalšího vývoje. Prohlásili to dva pracovníci University of Colorado v Boulderu, podílející se na misi Cassini.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Opět jedna teorie k přepsání

Zdá se, že s příchodem nových pozorovacích přístrojů a metod se v astronomii rodí a budou rodit téměř zásadní objevy, když už ne jednou týdně, tak alespoň jednou měsíčně. A je jedno, zda se jedná o teleskopy pozemní, s adaptivní optikou nebo novými snímacími přístroji či přístroje umístěné v kosmu. Z času na čas, který bude stále kratší, se budou muset vydávat nové a nové učebnice, které budou nejen doplňovat, ale i často i popírat svá předchozí vydání.

František Martinek Vzdálený vesmír

Objeven dvojník naší Galaxie

Jak by vypadala naše Galaxie, kdybychom se na ni mohli podívat z větší vzdálenosti? Možná podobně jako spirální galaxie NGC 7331, kterou vyfotografovala americká družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Naše Galaxie (Mléčná dráha) patří mezi spirální galaxie, jakých je ve vesmíru velké množství. Každá z nich je tvořena centrálním jádrem a kolem něj se odvíjejících spirálních ramen. Fotografie ukazuje "dvojníka" naší Galaxie při pohledu "infračervenýma očima" družice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »