Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Josef Jíra Úkazy

Expedice za tečným zákrytem v Rokycanech

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech, Hvězdárnou a planetáriem v Plzni a Zákrytovou a astrometrickou sekcí se připravují na další expedici za tečným zákrytem.
František Martinek Úkazy

Polární záře na Jupiteru

jupiter_xray_1.jpg
Existence polárních září na Jupiteru je známa již dlouho. Jedná se o nejefektnější a nejaktivnější polární záře ve sluneční soustavě. Nedávno byla k jejich pozorování využita astronomická družice Chandra X-ray Observatory. Výsledky pozorování jsou velmi zajímavé.
Pavel Koten Kosmonautika

Záměna přístrojů pro rovery

rover2_nasa_203.jpg
Drobné odchylky v měřeních dvojice spektrometrů, kterými jsou vybaveny oba rovery na Marsu, ukázaly, že při jejich sestavování došlo k záměně obou přístrojů. Zatímco Spirit je vybaven spektrometrem určeným původně pro Opportunity, druhý rover naopak pracuje s "jeho" přístrojem. Důležité objevy učiněné oběma rovery ale nejsou touto záměnou ovlivněny.
František Martinek Exoplanety

Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety

OGLE-TR-122.jpg
Mezinárodní tým astronomů velice přesně určil rozměry a hmotnost doposud nejmenší známé hvězdy ve vesmíru. Pozorování byla vykonána v březnu 2004 pomocí spektrografu FLAMES na dalekohledu Kueyen o průměru 8,2 m systému VLT (Very Large Telescope), který se nachází na Evropské jižní observatoři ESO na hoře Paranal v Chile.
František Martinek Kosmonautika

Indická sonda bude bombardovat Měsíc

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Na období 2007 až 2008 plánuje Indie vypuštění kosmické sondy Chandrayaan-1 k Měsíci. Jejím hlavním úkolem bude sestavení mapy výskytu jednotlivých chemických prvků po celém povrchu Měsíce. Sonda bude také pořizovat trojrozměrné snímky vybraných zajímavých oblastí na měsíčním povrchu.
Libor Vyskočil Kosmonautika

Rosetta se blíží

15_flyearth_L,2.jpg
Sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/ Churyumov-Gerasimenko proletí 4. března během gravitačního manévru v těsné blízkosti naší Země. Zajímá Vás, jak sonda vypadá při pohledu ze Země? Připomínáme, že ESA při této příležitosti vyhlásila soutěž, podrobnosti v článku Vyfotografujte Rosettu!.
František Martinek Hvězdy

Hvězda opouštějící naši Galaxii

outcast.jpg
Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, kteří použili k pozorování dalekohled MMT na observatoři v Tucsonu, oznámili objev hvězdy, která vysokou rychlostí uniká z naší Galaxie. Vzdaluje se od nás rychlostí 2,4 miliónu kilometrů za hodinu (což téměř dvakrát převyšuje únikovou rychlost z Mléčné dráhy).
František Martinek Kosmonautika

Japonské plány pro oblast kosmonautiky

H2A.jpg
Dne 26. 2. 2005 uskutečnilo Japonsko úspěšný start své nosné rakety H-2A. Start se uskutečnil z kosmodromu Tanegashima Space Center. Na geostacionární dráhu byla dopravena družice MTSAT-1R. Družice má dva hlavní úkoly: pomáhat při řízení letového provozu a pořizovat snímky v infračerveném a viditelném světle pro meteorologické účely. Jednalo se o první start japonské rakety od listopadu 2003, kdy došlo k havárii startující rakety. Zajímavé jsou další plány pro oblast pilotovaných letů v Japonsku.
František Martinek Ostatní

Valašská astronomická společnost v desátém roce své existence

VAS_logo.jpg
Valašská astronomická společnost (VAS) vznikla v roce 1996 jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., v listopadu téhož roku se konal ustavující sněm VAS. Organizace sdružuje fyzické i právnické osoby, jež mají zájem podílet se na činnosti VAS aktivitami vedoucími k naplnění cílů sdružení. V letošním roce vstoupila VAS do desátého roku své existence. A protože se koncem loňského roku uskutečnil již V. sněm Valašské astronomické společnosti, využívám této příležitosti k představení VAS široké veřejnosti.
Pavel Koten Multimédia

Vyfotografujte Rosettu!

15_flyearth_L,2.jpg
V pátek proletí v těsné blízkosti naší planety sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Z Evropy bude pozorovatelná jako objekt 8. nebo 9. hvězdné velikosti. ESA při této příležitosti vypsala soutěž pro amatérské fotografy. První místo bude odměněno návštěvou řídícího střediska při startu sondy Venus Express.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pojmenované krátery na povrchu měsíce Phoebe

sonda Cassini
sonda Cassini
Mezinárodní astronomickou unií (IAU) bylo pojmenováno 24 největší kráterů na Phoebe, malém, vnějším, retrográdně obíhajícím Saturnově měsíci.

Byly zveřejněny 2 fotomontáže měsíce Phoebe se jmény a umístěním všech 24 kráterů, které byly uznány týmem Cassini za dostatečně výrazné, aby dostaly vlastní pojmenování. Snímky pořídila sonda Cassini v červnu 2004.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jména pro nové Saturnovy měsíce

pia06115.jpg
Sonda Cassini objevila u Saturnu 6 nových měsíců. Celkem má nyní Saturn 37 měsíců. Dva vloni objevené mezi oběžnými dráhami měsíců Mimas a Enceladus byly pojmenovány Methone a Pallene. V řecké mytologii byly Methone a Pallene dvě ze 7 krásných dcer obra Alkyonea.
František Martinek Kosmonautika

Čína se připravuje na výzkum Měsíce

Change_1.jpg
Hu Hao, ředitel Technického střediska pro výzkum Měsíce prohlásil, že není přesná dříve publikovaná zpráva, podle níž je hlavním cílem čínského výzkumu Měsíce získání zdrojů izotopu helia-3. Čínský program výzkumu Měsíce si klade mnohostranné vědecké cíle.


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »