Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XI. Observatoř ESO, La Silla v Chile ještě neopustíme, protože nelze vynechat dalekohled ESO 3,6. Rozměrná 30 metrů vysoká válcová budova s velkou kopulí o průměru 30 metrů je dominantou sedla hory La Silla (2 400 m), protože je umístěná na nejvyšším místě a zářivé bílá kopule je viditelná už i z dálnice. K dalekohledu samotnému se lze dostat po silnici, která jako šroubovice obepíná skalnatý vrchol na kterém byla budova postavena. Cestou si lze všimnou do skály zapuštěné rozvodny a výkonových zdrojů. To má svůj racionální důvod, a tím je odvod odpadního tepla mimo zorné pole dalekohledu.
Každý rok na naši planetu dopadá prach z komet a asteroidů. Tyto meziplanetární prachové částice prolétají naší atmosférou a dávají vzniknout úkazům lidově označovaným jako „padající hvězda“. Některé z nich dosáhnou zemského povrchu v podobě mikrometeoritů.
Po dvou úspěšných ročnících jsme odhodláni ve spolupráci se Slovenskou organizací pro vesmírné aktivity organizovat i ten třetí! Kvůli aktuální situaci jsme se ale rozhodli soutěž picoBalloon Challenge přesunout raději za začátek léta. Doufáme, že se do té doby situace poněkud zklidní a že se sejdeme na Kraví hoře, abychom se opět pokusili obletět zeměkouli!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 4. do 2. 5. 2021. Měsíc bude v úplňku a brzy poté přízemí, nastane tedy superúplněk. Na večerní obloze je planeta Mars, ale rychle se k němu nízko nad západem přidá Merkur. Ráno nízko nad jihovýchodem jsou Saturn a Jupiter. Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou zakotvil u ISS v rámci mise Crew-2 a posádka Crew-1 má přistát na Zemi. Vrtulníček Ingenuity na Marsu úspěšně provádí plánované lety. Před 1015 lety vybuchla supernova v souhvězdí Vlka a před 20 lety letěl na ISS první turista Dennis Tito.
V šestém dílu probíráme novinku o unikátním objevu černé díry střední hmotnosti zjištěnou pomocí gama záblesku a v hlavním tématu se s hostem Michalem Zajačkem z polské akademie věd bavíme o výzkumu středu naší Galaxie.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl X. Na Evropské jižní observatoři (ESO) na La Silla v Chile zahájil v roce 1978 pozorování Dánský 1,54 metrový dalekohled, který se oficiálně označuje jako DK154, a něm bude tento díl.
Když jsem na observatoř La Silla jsem přijel poprvé, hned jsem se do tohoto astronomického ráje zamiloval. Cílem návštěvy byla technická prohlídka dalekohledu, kterému již dosluhoval řídící systém. Dánský dalekohled je takzvaný národní dalekohled. To znamená, že je sice součástí ESO, ale ve vlastnictví Niels Bohr Institute v Kodani. O stavbu slavného teleskopu se zasloužil dánský astronom Johannes Andersen, který byl mimo jiné v letech 1997 - 2000 generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie (IAU).
Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.
Hlavní město dnes, na Den Země, nerozsvítí na sedmnáct set svítidel osvětlujících téměř pět desítek památek, které má ve správě. Radní hl. m. Prahy pro kulturu a památkovou péči Hana Třeštíková a radní hl. m. Prahy pro majetek Jan Chabr tím chtějí symbolicky upozornit na problém světelného smogu a jeho negativního vlivu na člověka i přírodu.
Astronomové nově objevili dvě dvojice kvasarů – J0749+2255 a J0841+4825 – existující před 10 miliardami roků a sídlící v jádrech kolidujících galaxií. Vyplývá to z pozorování skupiny vědců ze Spojených států amerických a z Japonska. Kvasary jsou velmi zářící objekty napájené černou dírou o hmotnosti až několika miliard hmotností Slunce. Jsou roztroušené napříč oblohou a byly mnohem hojnější v době před 10 miliardami roků. Tehdy docházelo často ke spojování galaxií, které přitom hostily černé díry. Proto se astronomové domnívali, že by v té době mohlo existovat mnoho dvojitých kvasarů.
V noci z 9. na 10. dubna 2021 zhaslo 43 tisíc lamp pouličního osvětlení, desítky lamp osvětlujících památky a několik billboardů. Změna kvality životního prostředí se rychlostí světla šířila na všechny strany a byla zachycena i speciálními detektory na dvojici přelétajících družic.
Rozsáhlý český tým odborníků studoval meteorický déšť roje Drakonid v roce 2018. Dvojstaniční pozorování prováděná celou varietou přístrojů umožnila určit pro tento roj množství základních popisných parametrů a konfrontovat reálná pozorování s předpověďmi založenými na minulé aktivitě.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl IX. Observatoř La Silla v chilské poušti Atacama, která patří pod křídla Evropské jižní observatoře (ESO), jsem představil v úvodním povídáním předchozího dílu. Nyní se podíváme do útrob dalekohledu MPG/ESO 2,2 metru. Zkratka MPG vychází z německého Max Planck Gesellschaft. Teleskop byl zkonstruován Astronomickým institutem Maxe Plancka (Heidelberg, Německo) a vyroben společností ZEISS. Původně měl být umístěn v Africe, ale v roce 1983 byl instalován na La Silla.
Ve dnech 8. a 9. dubna proběhlo historicky první virtuální celorepublikové finále Astronomické olympiády v kategorii AB a o několik dnů později, 13. až 14. dubna také v kategorii CD, tedy v obou kategoriích, které jsou určeny studentům středních škol. Přestože celá soutěž probíhala virtuálně, vítězové jsou zcela skuteční.
Astronomové identifikovali na základě pozorování pomocí infračervené vesmírné observatoře Spitzer Space Telescope trojici nejrychleji rotujících doposud objevených extrémně studených hnědých trpaslíků: 2MASS J03480772-6022270, 2MASS J12195156+3128497 a 2MASS J04070752+1546457. Tato trojice hnědých trpaslíků byla vůbec poprvé zaznamenána v rámci pozemní přehlídky oblohy Two Micron All Sky Survey (2MASS), která fungovala do roku 2001. Tito hnědí trpaslíci mají zhruba stejný průměr jako planeta Jupiter, avšak jejich hmotnosti se pohybují v rozpětí 40 až 70 hmotností Jupitera. V naší Galaxii mohou být miliardy hnědých trpaslíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 4. do 25. 4. 2021. Měsíc na večerní obloze bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Mars je večer nad západním obzorem. Do středy jsou nad ránem jsou dobré podmínky pro pozorování komety C/2020 R4 (ATLAS). Ráno nad jihovýchodem jsou nízko nad obzorem Saturn a Jupiter. Na Zemi se vrátila tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-17. K ISS má odstartovat čtyřčlenná posádka v lodi Crew Dragon. Vrtulníček Ingenuity úspěšně otestoval nový palubní software a na pondělí je v plánu pokus o vzlet. OSIRIS-REx naposledy vyfotila místo odběru vzorků z planetky Bennu. Před 50 lety vynesla raketa Proton-K první orbitální stanici Saljut.
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl VIII. Dříve než se pustím do povídání o dalekohledech v astronomickém ráji pouště Atacama, tak bych rád přiblížil Evropskou jižní observatoř (ESO) na La Silla v Chile.
Místo samotné je vzdálené asi 250 kilometrů od druhého nejstaršího města Chile La Sereny a přibližně 600 kilometrů od hlavního města Santiaga. Poušť Atacama je kromě arktických oblastí nejsušším místem naší planety a 300 jasných nocí v kalendářním roce byly nejspíše hlavní důvody pro výstavbu první observatoře ESO. V sedle hory La Silla (v češtině Židle) v nadmořské výšce 2 400 metrů se nachází komplex hvězdáren, který zahájil svá pozorování v letech 1960 - 1961.
V říjnu 2020 vznikla v rámci České astronomické společnosti Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku. Mám tu čest být jejím členem jako zástupce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Tato pracovní skupina usiluje o bezbariérovou popularizaci astronomie a kosmonautiky i mezi lidmi, kteří mají kvůli zdravotnímu handicapu ztížený přístup k informacím. Jedním z cílů skupiny je i dobrá přístupnost webů a online informací, tedy jejich bezbariérovost a dobrá použitelnost i pro návštěvníky s handicapem. Níže najdete odpovědi na některé základní otázky k přístupnosti.
Čestnou Cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2021 obdržel spisovatel a novinář Karel Pacner (*1936), který se téměř celý svůj profesní život věnuje tématice kosmonautiky a dobývání vesmíru. Udělení této ceny Karlu Pacnerovi je poděkováním za jeho celoživotní zásluhy v popularizaci kosmonautiky, za množství jeho knížek, novinových a časopiseckých článků a rozhovorů a další činnosti, pomocí kterých přibližuje kosmonautiku mnoha generacím mladých i starších nadšených čtenářů v naší zemi.
Hvězdárna a planetárium Brno mimořádně - v rámci Dnů elektronové mikroskopie - uvádí pořad Nanokam: Výlet do biodiverzity. Ke zhlédnutí je z pohodlí domova - na počítači nebo chytré televizi.
U příležitosti konání 31. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Česká astronomická společnost udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2021.
