Kometa Garradd z 15. března 2012. Autor: Peter PetrechKometa C/2009 P1 Garradd sice není žádnou vysněnou vlasaticí noční oblohy, přesto už skoro tři čtvrtiny roku hrdě "proplouvá" ve stínu zajímavějších nebeských událostí. Se svým obřím kometárním jádrem se od Země pomalu ale jistě vzdaluje, nicméně právě v těchto dnech je pozorovatelná nejlépe. Najdeme ji vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice (v níž leží známé ne-souhvězdí Velký vůz), a to hned po setmění. Zamiřte proto své objetivy k loučící se dvojocasé vlasatici, která je viditelná už v malých přístrojích. Těm, co to již udělali a zaslali do redakce své fotografické úlovky, děkujeme.
Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabinyJaponská kosmická agentura je velmi iniciativní v oblasti zajištění realizace vlastní pilotované kosmonautiky. Navrhuje modifikaci doposud používané nákladní lodi určené k zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS na pilotovanou kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na oběžnou dráhu, a to zhruba do roku 2025.
Testování nového radaru na sledování kosmického smetíNěkolikrát za rok musí Mezinárodní kosmická stanice ISS vykonat úhybný manévr před částicemi tzv. kosmického smetí (Debris Avoidance Maneuvers), aby se vyhnula stále se zvyšujícímu množství kosmického odpadu obíhajícího kolem Země. Naše zvýšená závislost na komunikačních a navigačních družicích rovněž zvyšuje riziko možné srážky s tělesy kosmického smetí. Současné systémy pro hledání a sledování těchto objektů s názvem Air Force Space Surveillance System a VHF Fence jsou v provozu od počátku 60. let minulého století a jejich schopnosti již nedostačují současným potřebám.
Mapa oblohy 21. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 3. do 25. 3.
Začíná astronomické jaro. Měsíc je kolem novu, zkoušíme Messiérovský maratón. Večerní obloze nadále kraluje dvojice jasných planet Jupiteru a Venuše. Pokračují ideální podmínky pro pozorování Marsu. Saturn je dobře viditelný již před půlnocí. ISS občas přeletí přímo přes Slunce. Startuje evropská nákladní loď k ISS ATV-3.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. března ve 20:00 SEČ.
Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASASonda Lunar Reconnaissance Orbiter má možnost manévrovat, a proto se jí podařilo z výšky
pouhých 24 km nad měsíčním povrchem pořídit dosud nejlepší záběr místa přistání prvních lidí, mise Apollo 11.
Amatérská prohlídka oblohy sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AV ČR si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@ONDŘEJOV.2012 který se uskuteční 23. až 25. března 2012 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Fotografie Jesliček
Při prohlížení jarní oblohy pouhým okem možná váš zrak upoutá slabý mlhavý
obláček, ležící v oblasti mezi Blíženci a Lvem. Pro rychlé vyhledání poslouží spojnice hvězdy Pollux (β Gem) a Regula (α Leo), v jejíž blízkosti, poněkud blíže Polluxu, se tento objekt nachází. Není to však mlhovina, jak by se mohlo zdát, ale otevřená hvězdokupa, které se u nás říká Praesepe nebo Jesličky, v některých jiných zemích se nazývá Včelín či Včelí roj. Nachází se v nevýrazném souhvězdí Raka, jehož nejjasnější hvězda (β Cnc) má 3,5 mag.
Snímky nasnímané digitální zrcadlovkou na paralaktické montážiPři současném dění na obloze si již každý z vás položil otázku, zda a jak si takové mimořádné úkazy či objekty nafotit. Důkazem Vašeho zájmu jsou krásnými snímky se plnící čtenářské galerie na Astro.cz nebo čím dál větší počet účastníků v České astrofotografii měsíce. V tomto článku se dozvíte jak fotit noční oblohu od nejjednodušších metod až po složitější techniky. Dále si řekneme něco o tom, jak se dají nasnímané obrazy zpracovat, aby vypadaly alespoň trošku k světu. Astrofotografie je něco jiného, než běžné denní focení, takže se vám troška trpělivosti bude určitě hodit! Ačkoliv je tento článek poměrně obsáhlý, berte jej, prosím, jen jako stručný přehled o tom, jak se dá fotit noční obloha. Astrofotografie je totiž obsahově skutečně obří disciplína.
Kometa Lovejoy před rozbřeskem 26. prosince 2011. Autor: Yuri BeletskyBlesk prý do jednoho místa dvakrát neuhodí. Zdá se ovšem, že toto pořekadlo neplatí pro komety Kreutzovy skupiny. Spekulace o tom, že kometa Lovejoy byla možná jen prvním úlomkem dalšího "hejna" větších úlomků Kreutzových komet, začíná nabývat reálnější obrysy. Objekt, který byl objeven na snímcích přístroje SWAN a v současnu prolétá korónografem družice SOHO, se zdá být dalším příslušníkem.
setkání Venuše a Jupiteru na večerním nebi 13.3.2012 (montáž podle fotky)Od 13. do 15. března prochází Venuše 3 stupně od Jupiteru.
Od úterý do čtvrtka, ale i v dalších dnech se máme za příznivého počasí možnost kochat nádherným seskupením dvou nejjasnějších
planet nad západním obzorem. Díky příhodné úhlové vzdálenosti od Slunce budou obě planety viditelné ještě za tmy vysoko na obloze
jako neuvěřitelně jasné hvězdy. Někteří si je možná spletou s UFO, tedy neidentifikovatelnými objekty na obloze. Jiní si určitě rádi udělají pěkný snímek
spolu s okolní krajinou...
Snímek komety od Geralda Rhemanna 1. února 2012 ve 3:05 UT.Kometa Garradd je na naší obloze viditelná malými dalekohledy už téměř 3/4 roku. V únoru nastalo dlouho očekávané maximum jasnosti, oproti očekávání nebyla kometa touto dobou mnoho pozorovatelná. Důvodem byly nepříjemné zimní teploty a viditelnost pouze na ranní obloze. Jen málo lidí tak mělo příležitost kometu pozorovat. Nyní se konečně situace rapidně zlepší.
Autor: Národní technické muzeum, Kateřina UksováPražská pobočka ČAS zve své členy i širokou veřejnost na tradiční Den s PP ČAS v neděli 18. 3. 2012. Letos poprvé bude Den s Pobočkou probíhat ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Součásti akce budou přednášky, komentované prohlídky expozic NTM a veřejné pozorování.
Den planetárií v OstravěHvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě zve širokou veřejnost na mimořádný Den planetárií, ke kterému se schýlí v neděli 18. března 2012 od 14. hodin. Možná si řeknete, že s "mezinárodními roky" a "mezinárodními dny" je to jako s tramvajemi nebo pohlednými dívkami, nemá smysl za nimi utíkat, protože za chvíli se stejně objeví další. A budete mít pravdu...
Mapa oblohy 14. března 2012. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 3. do 18. 3.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večerní obloze dominuje blízké setkání Venuše a Jupiteru na západě. Mars je viditelný celou noc, Saturn slušně již před půlnocí. ISS přeletuje ve vhodné konstelaci přes Slunce. Opět se můžete zapojit do Globe at Night. Jedno z nejjasnějších těles za dráhou Neptunu, trpasličí planeta Makemake je v opozici.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. března ve 20:00 SEČ.
Sluneční erupce třídy X5.4 ze 7. března 2012, NASAPostupné nabývání aktivity v prvních týdnech roku 2012 vyústilo ve velkou sérii slunečních erupcí ve druhém březnovém týdnu. Stále platí zvýšená pravděpodobnost výskytu polární záře. Aktivita může být v příštím týdnu ještě vyšší.
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceHvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích pro Vás připravila na období školních prázdnin od pondělí 12. března do pátku 16. března 2012 zábavný a poučný program nejen pro děti.
Odhodlat se vkročit do neznáma, odpoutat se od povrchu zemského a vydat se za dobrodružstvím do víru hvězd a vesmírných zákoutí. Touha poznat naše nebeské sousedy, Měsíc, Slunce, planety a jiné kosmické objekty. Tak by se dala charakterizovat motivace k účasti na naší každoroční Astronomické expedici.
Autor: Jan ZahajskýO současné zvýšené sluneční aktivitě jsme psali dnes ráno. V průběhu včerejska a v noci na dnešek ovšem nám ještě navíc dorazilo i několik zdařilých fotografií slunečního kotouče se zmíněnou velkou skvrnou AR1429. Skvrna bude pozorovatelná následujících přibližně devět dní. Na pozorování či fotografování se nezapomeňte vybavit bezpečným filtrem. Do té doby se můžete na tvář Slunce podívat prostřednictvím této fotogalerie. Za zaslané snímky autorům děkujeme.
Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Autor: Travis NovitskyOd konce minulého týdne se astronomové i nadšenci vybaveni malými dalekohledy a bezpečnými filtry mohou těšit z výrazné skvrny na Slunci. Oblast označená AR1429 je tak velká, že bychom do ní nasoukali do přímky asi 9 Zemí, a její aktivita je už nyní překvapivě vysoká. Právě v tuto chvíli k nám od ní míří oblak koronální hmoty, který by dnes mohl vykouzlit vzácné divadlo v podobě polárních září zejména nad USA, Kanadou a východním Ruskem, večer možná i nad severním českým obzorem. Zájemci o spatření výjimečných polárních září by ovšem měli být ostražití nejen dnes, ale i v následujících dnech. Samotná skvrna bude pozorovatelná ještě asi 9 dní.
Exponáty v technickém muzeu v Mnichově. Autor: Josef JíraZápadočeská pobočka ČAS ve spolupráci s oddělením fyziky FPE pořádá v termínu 21. dubna 2012 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá. K vidění jsou exponáty spojené s lodní dopravou, těžbou surovin, replikou lidských buněk či expozice moderní fyziky, naleznete zde modely aut, letadel. Muzeum nabízí skutečné originální exponáty jako je V2, řez skutečnou ponorkou a další.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
