Jiri HolusaPřed časem jsme oznámili, že náš kolega Jiří Holuša, lektor Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, získal 1. místo ve scénáristické soutěži, kterou ve dvouletých intervalech vyhlašuje Mezinárodní společnost planetárií (International Planetarium Society) a řecká Nadace Eugenides. Před několika dny se však ukázalo, že tuto informaci je třeba opravit.
2008.08.01 - casy zatmeniV pátek odpoledne budeme moci pozorovat částečné zatmění Slunce. Většina hvězdáren bude mít v tuto dobu otevřeno. Také některé astronomické společnosti připravují pozorování úkazu pro veřejnost. Přehled těch organizací, které nám zaslaly svůj program nabízíme na stránkách k zatmění. Přehledný seznam si může stáhnout i ve formátu doc a pdf.
Po Čechách se už zase toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.
Astropis 3/2008Ve středu 23. července vyšlo letošní třetí číslo časopisu Astropis. Nové číslo by se mělo v nejbližších dnech objevit v poštovních schránkách předplatitelů a všech členů České astronomické společnosti.
2008.08.01 - postup zatmeniTiskové prohlášení
České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 119 z 28. 7. 2008
V pátek 1. srpna proběhne jedno ze tří u nás v tomto roce pozorovatelných zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. na Sibiři nebo v Mongolsku pozorovatelné jako úplné (tam také převážně míří české a slovenské expedice). Částečné zatmění bude u nás trvat necelé 2 hodiny. Prvním letošním zatměním pozorovatelným z našeho území bylo úplné zatmění Měsíce 21. února, třetím bude částečné zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna 2008.
Družice COROT, zdroj: ESATým evropských vědců, pracujících s družicí COROT, oznámil podrobnější informace o exoplanetě COROT-exo-4b. Planeta o velikosti Jupiteru obíhá okolo hvězdy jen nepatrně hmotnější než je naše Slunce.
Obr. 8: sada okulárů a dalšího příslušenstvíTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Vyznačení polohy Polárky na obloze. Mezinárodní tým astronomů zjistil, že periodické změny jasnosti hvězdy Polárky, které za posledních 100 let klesly téměř k nule, se znovu "probudily k životu" a v poslední době opět došlo ke zvýšení jejich amplitudy. Avšak astronomové zatím nevědí, proč k tomu došlo.František MartinekKosmonautika
Minulý týden zahájilo řídící středisko provádění série manévrů k postupnému navedení evropské kosmické sondy Venus Express blíže k povrchu zkoumané planety. Na upravené dráze bude sonda schopna pozorovat doposud neprozkoumané oblasti a studovat jevy, které doposud nebyly v jejím dosahu.redakceOstatní
Logo České astronomické společnostiSoučasné logo ČAS v poslední době přestává vyhovovat nárokům na použití - především logo neevokuje spojení s ČAS. Existuje mnoho talentovaných grafiků, kteří nám budou schopni s úkolem pomoci, proto se Česká astronomická společnost rozhodla vyhlásit soutěž o vytvoření nového návrhu loga.
Připravovaná kanadská družice NEOSSat.Kanada vyvíjí družici, která bude jako první na světě určená k objevování a sledování asteroidů, stejně tak i ke sledování jiných družic. Tato družice s názvem NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite) významně přispěje ke zlepšení v oblasti sledování planetek, u nichž hrozí srážka se Zemí, a také při sledování družic, kroužících kolem Země po velmi vzdálených oběžných drahách.
Česká astrofotografie měsíce9. srpna letošního roku dojde k ojedinělé astrofotografické události. V malé kopuli Hvězdárny v Úpici, která ukrývá historický dalekohled dr. Bečváře a která nese i jeho jméno, budou slavnostně odhaleny plakety prvních dvou "astrofotografů roku". Ti vzešli z mnoha účastníků zatím dvouleté soutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou vyhlašuje Česká astronomická společnost za podpory Hvězdárny v Úpici.
Kandidát na kvarkovou hvězdu RX J185635-375. Autor: ESO O existenci černých děr dnes už asi nikdo nepochybuje. Tyto objekty, teoreticky odvozené z obecné teorie relativity Albertem Einsteinem již v roce 1916, byly o desítky let později skutečně pozorovány - i když, jak jistě víte, pouze nepřímo [1].
Setkání tří rudých skvrn na Jupiteru.Tato sekvence obrázků z Hubblova kosmického dalekohledu HST nabízí doposud nevídaný pohled na planetární setkání tří rudých skvrn, které se náhodně seskupily do jednoho místa v atmosféře planety Jupiter.
Kometa Lulin, zdroj: http://cometas.astronomiaonline.com
Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Rozhodl jsem se ji nadále zveřejňovat v upravené podobě také na webu. Vzhledem k tomu, že se jedná o první takto zveřejněný text, omluvte, prosím, některeé diskontinuity. Na rozdíl od tištěné podoby tento článek neobsahuje efemeridy a mapky. Efemeridy jednotlivých těles naleznete na stránkách International Comet Quarterly (ICQ). Aktuální mapky případným zájemcům na požádání vytvořím.
Jílovité minerály v deltě prastaré řeky na povrchu Marsu.Dvě vědecké studie na základě dat z americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) odhalily, že rudá planeta byla kdysi dávno pokryta rozsáhlými jezery, tekoucími řekami a dalšími rozmanitými variantami vlhkého prostředí, které mohlo posloužit jako vhodné útočiště případnému životu.
Kuličky měsíčního vulkanického skla.Vědci analyzovali vzorky měsíčního sopečného skla, které dopravila na Zemi posádka Apolla 15. Ke zjištění přítomnosti vody použili nové analytické metody. Výzkum jasně naznačuje, že voda byla na Měsíci přítomna v počáteční fázi jeho vývoje.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
