Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Meteorit z Ománu prozradil svůj měsíční původ i historii

Vědci poprvé v historii určili přesný zdroj meteoritu z Měsíce. Jejich jedinečný meteorit zaznamenává totiž čtyři oddělené měsíční impakty. První, který určili, byl Mare Imbrium, nejmladší z velkých meteorických kráterů na Měsíci. Je datován do doby před 3,9 miliardami let. Je to nové a klíčové datum jak pro Měsíční tak dokonce i pro pozemskou stratigrafii, protože jak říkají vědci, život na Zemi by se jen těžko vyvíjel při tak těžkém meteorickém bombardování. Musel se tedy začít vyvíjet až později.

Tomáš Metelka Úkazy

VLT zachytil spektrum meteoru

phot-22b-04-normal.jpg
Při pozorování supernovy ve vzdálené galaxii, měli astronomové okolo ESO VLT (Velmi velký teleskop) na Observatoři Paranal v Chile, neuvěřitelné štěstí a získali velmi kvalitní spektrum velkého meteoru v pozemské atmosféře. Spektrograf FORS1, namontovaný na VLT, poskytl dobře kalibrované spektrum. Z tohoto spektra byla odhadnuta teplota stopy meteoru na asi 4600 stupňů Celsia.
Tomáš Metelka Hvězdy

Objevujte barvu hvězd

040730_star_colours_02.jpg
Jedním z potěšení pohledu na noční oblohu je objevování různých barev hvězd zářících na temném nebi. Tyto barvy nám nabízejí přímý vizuální důkaz o tom, jaké jsou povrchové teploty hvězd.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Messenger neodstartoval

Dnes ráno v 8:16 našeho času měla z Mysu Canaveral na Floridě, odstartovat mise Messenger k Merkuru, první sonda po 30 letech. K Merkuru má letět po komplikované, gravitačně urychlované a usměrňované dráze celých 7 let. Data sheet mise v pdf.


UPDATE:
Na poslední chvíli byl start odložen, zatím o 24 hodin, tedy na zítřek 8:15:56 hod. našeho času. Start mise může být uskutečněn až do 14.srpna, každý den ve zhruba stejnou dobu, ve 12 sekund trvajících startovacích oknech.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Purpurová mlha Titanu

titan-mlha.jpg
Tento obraz Titanu, Saturnova největšího měsíce, byl pořízen 3. června 2004, při zatím největším přiblížení se sondy Cassini k němu. Obraz ukazuje dvě tenké vrstvy atmosférické mlhy, které jej halí. Pro zlepšení viditelnosti byly obě vrstvy zvýrazněny zesvětlením a přibarveny do fialova. K získání snímku byl použit ultrafialový filtr.
Tomáš Metelka Multimédia

Chandra fotografovala Paterčata

rentgenový snímek clusteru Patereata
rentgenový snímek clusteru Patereata
Rentgenová observatoř Chandra pořídila tento záhadný obraz hvězdokupy pojmenované Paterčata (Quintuplet). Hvězdokupa se nachází blízko středu naší Mléčné dráhy a ve skutečnosti obsahuje stovky mladých hvězd, které však jsou ukryty za silnou clonou prachu. Zastínění je tak dokonalé, že astronomové o tomto místě vesmíru nevěděli nic, až do roku 1990, kdy bylo vyfotografováno infračerveným teleskopem, který může prohlédnout i skrze prach.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Přípravy na start SWIFTu započaly

2004-0729swift-sm.jpg
Na floridský Cape Canaveral byla dopravena nová družice NASA, pojmenovaná SWIFT (rychlý, pohotový). Jméno plně odpovídá účelu družice, protože ta byla vyvinuta speciálně pro zkoumání nejrychlejších a nejsilnějších známých explozí ve vesmíru - výbuchů paprsků gama (gamma ray bursts). Sonda má přístroj na detekci těchto výbuchů a dvojici teleskopů s vysokým rozlišením, které je schopna zaměřit na místo výbuchu za méně než jednu minutu. Předpokládá se, že by těchto, velmi krátkou dobu trvajících jevů, mohlo být pozorováno až 100 za rok.
Libor Lenža Sluneční soustava

Titan - stále zahalen tajemstvím

Saturn a celá rodina jeho satelitů je díky zatím úspěšné misi Cassini-Huygens ve středu zájmu astronomů a planetologů. Jedním z primárních cílů celé mise je i podrobný výzkum stále záhadného měsíce Titan. Naděje a očekávání vkládané do této mise jsou nesmírné a všichni věří, že mise bude plně úspěšná.

František Martinek Kosmonautika

JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter)

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Temná energie = neutrino + acceleron

neutrinos.jpg
Takto jednoduché by mohly být více než dvě třetiny vesmíru, pokud má pravdu teorie, kterou vypracovali fyzikové z Washingtonské Univerzity. Jejich nová teorie se snaží spojit temnou energii, tajemnou sílu urychlující vesmír, s nedávným objevem, že neutrino má nenulovou hmotnost. Věří, že toto spojení vychází ze vzájemného působení mezi neutrinem a zatím neobjevenou vnitroatomární částečkou pojmenovanou urychlovač (acceleron). Temná energie by pak měla být výsledkem snahy vesmíru oddělit od sebe neutrino a acceleron. Vyplývá z toho jedna zajímavá předpověď. Pokud tomu tak opravdu je, pak by se urychlování vesmíru mělo zpomalit v momentě, kdy se neutrino a acceleron od sebe oddělí. Urychlování expanze vesmíru by pak mohlo mít své hranice.
Tomáš Metelka Hvězdy

Mohou se vaječné skořápky chovat podobně jako supernovy?

supernov27704.jpg
Rozbíjení vaječných skořápek může dát vědcům neocenitelné poznatky o tom, co se děje při výbuchu supernovy. Je o tom přesvědčen tým evropských výzkumníků, který se pokusil dokázat, že když vaječná skořápka exploduje nebo se rozbíjí nárazem o podlahu, chová se podobně jako hmota ve vznikající supernově, kde se umírající hvězda napřed hroutí a pak vybuchuje.
František Martinek Sluneční soustava

Superblesky v zemské atmosféře

Rocsat-2-a.jpg
Fyzikové zahájili v těchto dnech analýzu prvních fotografií, pořízených družicí ROCSAT-2. Jsou na nich zachyceny záhadné výškové "ohně", jejichž mechanismus vzniku není zatím zcela znám. Jevy jsou často označovány jako elfové či skřítkové. Je známo, že různé tvary obřích červeně a modře zbarvených zářících hroznů blesků jsou obvykle svázány s bouřkami a směřují z bouřkových oblaků do horních vrstev atmosféry, až do výšek téměř 100 km.
Tomáš Metelka Multimédia

Mimas - jako Lucasova Hvězda smrti

mimas_260_317_1.jpg
Snímek jako vystřižený z Hvězdných válek George Lucase. Milovníci sci-fi určitě nezaváhají. Saturnův měsíc Mimas jako by z oka vypadl Imperátorově Hvězdě smrti. Může za to, na rozměry měsíce, obrovský kráter Herschel. Snímek byl pořízen sondou Cassini 3.června 2004, když byla od měsíce vzdálena zhruba 1,7 milionu km. Na mnohem lepší pohled se však můžeme těšit až do 2.srpna 2005, kdy neúprosné zákony nebeské mechaniky navedou sondu na nízký přelet okolo tohoto měsíce.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Nové výsledky Sloanovy digitální přehlídky oblohy a temná hmota

00_509_300dpi.jpg
Sloanova digitální přehlídka oblohy (SDSS) objevila zatím na 3.000kvasarů. Pomocí nich mohou vědci udělat doposud nejpřesnější měřenídistribuce a shlukování kosmického vodíku. Těchto kvasarů je dnes, díky SDSS, celkem 100 krát víc, než jich kdy bylo v takových rozborechpoužito. Kvasary se nachází ve vzdálenostech mezi osmi až desetimiliardami světelných roků od Země. Patří tedy k nejvzdálenějšímobjektům které známe.
František Martinek Kosmonautika

Zkoušky přistávacího zařízení pro budoucí kosmické lodě

landingbags.jpg
Nový americký program pilotovaných letů USA, který vyhlásil počátkem letošního roku prezident George Bush, předpokládá mj. vývoj nové kosmické lodi pro pilotované lety. Americká firma Lockheed Martin úspěšně provedla v nedávné době sérii pádových zkoušek makety kosmické lodi, jejichž účelem bylo vyzkoušet nové technologie měkkého přistání, které mohou být použity pro návratovou kabinu kosmické lodi pro dopravu posádky na Zemi. Zkoušky se uskutečnily na základně U. S. Army Yuma Proving Ground (Yuma, Arizona). Nová technologie počítá s použitím sady dvou dvojic airbagů, které se před dopadem na zemský povrch naplní plynem z vnějších nádrží. To umožní kabině měkce dosednout na zemský povrch právě na vzdušné vaky pod kabinou.


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Aurora Borealis

Má první polární záře

Další informace »