Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Zkoušky přistávacího zařízení pro budoucí kosmické lodě

landingbags.jpg
Nový americký program pilotovaných letů USA, který vyhlásil počátkem letošního roku prezident George Bush, předpokládá mj. vývoj nové kosmické lodi pro pilotované lety. Americká firma Lockheed Martin úspěšně provedla v nedávné době sérii pádových zkoušek makety kosmické lodi, jejichž účelem bylo vyzkoušet nové technologie měkkého přistání, které mohou být použity pro návratovou kabinu kosmické lodi pro dopravu posádky na Zemi. Zkoušky se uskutečnily na základně U. S. Army Yuma Proving Ground (Yuma, Arizona). Nová technologie počítá s použitím sady dvou dvojic airbagů, které se před dopadem na zemský povrch naplní plynem z vnějších nádrží. To umožní kabině měkce dosednout na zemský povrch právě na vzdušné vaky pod kabinou.
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Sluneční skvrny dosahují tisíciletého maxima

midi281003.jpg
Sluneční skvrny jsou nyní docela běžnou ozdobou tváře Slunce a v hojném počtu se na ní objevují i v "klidové" části slunečního cyklu. Názorným příkladem může být loňský konec října nebo třeba minulý týden. Podle nové analýzy provedené Institutem pro astronomii v Curychu, se dokonce zdá, že Slunce je nyní nejaktivnější, za uplynulých 1.100 let.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Čína vypustila již druhou družici pro studium kosmického prostředí

Eínská nosná raketa Long March startující se sondou Tan Ce2 25.7.2004
Eínská nosná raketa Long March startující se sondou Tan Ce2 25.7.2004
V neděli odpoledne, Čína vypustila ze základny Taiyuan v severní Čínské provincii Shanxi, již druhou družici pro studium kosmického prostředí, pojmenovanou Probe-2, čínsky Tan Ce 2.

Družice je součástí čínsko-evropského programu pro sledování okolního kosmického prostředí, zejména magnetických bouří a interakce slunečního větru s pozemským magnetickým polem a s tím spojených rizik.

Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA přehodnocuje vyslání sondy ke Slunci

NASA přehodnocuje některá svá předchozí rozhodnutí a tak by mohla dát druhou šanci myšlence sondy umístěné na oběžnou dráhu v blízkosti Slunce a to i potom, co byl před pěti lety stejný projekt odmítnut.

Nyní ale NASA původní postoj pomalu mění.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Blesk na Saturnu, ledové světy okolo

Cassini_5.jpg
Sonda Cassini nedávno zpozorovala první blesk v Saturnově atmosféře. Objevila rádiové vlny pocházející z bouří, jejichž intensita kolísala s planetární zeměpisnou šířkou a rotací planety.

Z 3. června pochází fotografie Saturnova měsíce Enceladus, když od něj byla sonda vzdálena 1,6 milionu km.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Skalní převisy na Marsu

previsy_mars.jpg
Tento krásný obraz "skalních převisů", modelovaných vanoucím větrem a pískem, je k vidění na Marsu nedaleko Olympus Mons. Snímek byl pořízen stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) na palubě Mars Express, kosmické sondy Evropské kosmické agentury (ESA).
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Saturnovy prstence nabízejí barvy fresky

227_313_1.jpg
Třpytivé barvy, od šedé po hnědou, obsahují nově uvolněné snímky Saturnových prstenců. Podobají se fresce, u které je malířem příroda. Sonda Cassini pořídila tento nádherný pohled jen několik dnů před vstupem na oběžnou dráhu kolem Saturnu.
Kliknutím na obrázek jej získáte v plném rozlišení.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

hawking220704.jpg
Profesor Stephen Hawking vysvětloval tento týden kolegům na Dublinské konferenci, proč nyní zavrhuje svoji vlastní teorii o černých dírách.

Slavný kosmolog tím, že popřel vlastní, 30let starou teorii, na které získal světové jméno, prohrál jednu z nejslavnějších sázek ve vědecké historii.

Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Náhoda přeje připraveným, nový objev observatoře Chandra

mcneil_xray_opt.jpg
Pozorování rentgenové observatoře Chandra zachytila rentgenové vzplanutí mladé hvězdy, odhalující pravděpodobný důvod zjasňování nedávno objevené McNeilovy mlhoviny. Odhaluje vzájemné působení mezi magnetickým polem mladé hvězdy a okolním diskem plynu, které způsobuje občasná a dramatická zvýšení jasu hvězdy a okolního materiálu, osvěcujícího okolní plyn.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Družice ESA odhalují vlny zabijáky

Klimatologové a oceánologové nyní věří, velké vlny, které mohou dosáhnout až 30 metrové výšky, jsou odpovědné za většinu potopení velkých lodí na otevřeném oceánu. Družice ERS (Earth obseRvation Satellites) provozované Evropskou vesmírnou agenturou spatřily již několik těchto monster a potvrdily jejich existenci. Tým vědců studoval série snímků pozemských oceánů za dobu jen tří týdnů a i za tuto krátkou dobu našli více než 10 obrovských vln vyšších nad 25 metrů. Nová studie bude sledovat oceány po dobu 2 let a má vést k lepšímu porozumění tomu, jak se tyto vlny tvoří a jestli mohou být předpovězeny.

Tomáš Metelka Ostatní

Výdaje na astronomii v UK čelí rozpočtovému dilematu

Velká Británie čelí, jako ostatně kde který stát, dilematu, zda a v jaké výši financovat další rozvojové programy spojené s kosmem. Například by musela utratit každoročně nejméně 25 milionů liber, aby se udržela na předním místě v programech přistání na Marsu s návratem geologických vzorků zpět na Zemi. A takovou částku by pravděpodobně mohli uvolnit jen na základě škrtů v jiných oblastech, například v programu stavby velkých teleskopů.

Tomáš Metelka Kosmonautika

ISS a Jules Verne

ATV_to_ISS_L.jpg
Po dlouhé a komplikované cestě letadlem, po zemi i po moři, dorazil Automatizovaný Dopravní Prostředek, Automated Transfer Vehicle (ATV), pojmenovaný Jules Verne, do testovacího střediska ESTEC v Noordwijku. Jules Verne je první ze sedmi evropských zásobovacích lodí pro mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Po havárii raketoplánu Columbia nastal na ISS paradoxní stav - ISS má k dispozici nadbytek kyslíku, kterého se ale zároveň nedostává.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Je to malý krůček pro člověka...

6642_t.jpg
Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Tak tuto větu uslyšela, před pětatřiceti lety (v Evropě brzy nad ránem 21.července), více než miliarda lidí čekající u svých televizorů a sledující přímý televizní přenos z Měsíce. Pronesl ji první muž, který stanul na povrchu tohoto našeho souputníka, velitel posádky Apollo 11, Neil Armstrong.
Tomáš Metelka Vzdálený vesmír

Spitzer potvrzuje nejstarší galaxie

105204_3+572659_0.jpg
Spitzerův vesmírný teleskop potvrdil skupinu velmi starých galaxií, které unikaly astronomům používajícím jiné dalekohledy. Galaxie byly objeveny kamerou SCUBA namontovanou na dalekohledu James Clerk Maxwell na Havaji, ale tento přístroj nebyl přes svoji dokonalost schopen určit, které z pozorovaných galaxií jsou v pozadí a které jsou ve skutečnosti skupinou galaxií v popředí. Spitzer dokázal tuto otázku rozlousknout za pouhých 10 minut. Dává tak sporným pozorováním kamerou SCUBA novou metodu potvrzení jejich nálezů. Práce o tom bude zveřejněna v září 2004 ve speciální příloze Astrophysical Journal.


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Prahou

Polární záře, foceno z Branické skály půl hodiny před půlnocí.

Další informace »