Nejen přechodem Venuše je astronom živ
Noční čekání na úterní dopolední přechod Venuše před Sluncem si každý z vás krátil pravděpodobně jiným způsobem. Já sobě vlastním, t.j. pozorováním.
Noční čekání na úterní dopolední přechod Venuše před Sluncem si každý z vás krátil pravděpodobně jiným způsobem. Já sobě vlastním, t.j. pozorováním.
Evropský projekt pozorování přechodu Venuše před Sluncem
Ve 13:23 h středoevropského letního času přechod Venuše před Sluncem skončil. Měření získaná od registrovaných pozorovatelů se v tuto chvíli zpracovávají na observatoři v Paříži. Registrace však dále pokračuje, takže každý, komu se měření tzv. kontaktů Venuše se Sluncem podařilo uskutečnit, se v příštích dnech stále ještě může zaregistrovat a svá měření poslat k vyhodnocení. Počet účastníků, kteří již odeslali svá pozorování je 144, počet pozorovaných kontaktů Venuše 368. Výsledky včetně "konvergenčního" grafu si lze prohlédnout na http://vt-2004.org/central/cd-observers/obs-tim.html
![]() | Fotogalerie přechodu Venuše přes sluneční disk - výběr snímků z přechodu pořízených "velkými" dalekohledy i amatéry. Vaše snímky nám zasílejte na adresu info@astro.cz Tenká linka na "obvodu" Venuše je způsobena refrakcí ve venušině atmosféře. Zdroj: SST |
![]() | Odkazy na informace o přechodu, související články, on-line snímky z ČR a ze světa. Máte zajímavý snímek z pozorování přechodu Venuše? Pošlete nám jej spolu s informacemi o jeho pořízení (čas, clona, místo) na info@astro.cz. Snímky mohou zobrazovat i pozorovací činnost, nemusí se jednat pouze o snímky přechodu Venuše. |
Důsledkem oběhu Země kolem Slunce se nám planety sluneční soustavy během roku promítají pokaždé na jinou část oblohy. Navíc se ještě každá z planet sama pohybuje různou rychlostí a v různé vzdálenosti od Slunce, takže předpovědět jejich polohu bylo pro středověké astronomy opravdovým oříškem. Dnes to počítačové programy zvládnou během několika sekund.
![]() |
Evropský projekt „Venus Transit 2004“ nabízí každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si tak historické měření vzdálenosti Země – Slunce.
![]() |
Kousek od dvojice jasných hvězd α a β Centauri najdete na okraji Mléčné dráhy drobné souhvězdí Jižního Trojúhelníku (Triangulum Australe). Nejjasnější hvězda tohoto nenápadného souhvězdí má přitom poněkud kuriózní jméno: Atria. Jedná se o zkratku slov alfa Trianguli Australis, kterou zavedli letečtí navigátoři během druhé světové války.
![]() |
Skutečný Kříž (Crux) se nachází vzhledem k "Falešnému kříži" o 45 stupňů východněji. Ač malý, sehrál v minulosti velmi důležitou roli. Polynésané jej využívali při námořní navigaci a stále se také součástí Kentaura, zavedeného Klaudiem Ptolemaiem. Těsně nad obzorem byl pozorovatelný i z Jeruzaléma v době ukřižování Krista. Pohled na něj je ale krásný jen tehdy, když se nalézá vysoko nad obzorem. Ovšem i tak nad okolím příliš nevyniká. Leží totiž v rozsáhlé oblasti bohaté na další jasné hvězdy -- v aglomeraci Scorpius-Centaurus. Přesto všechno se stalo souhvězdí Kříže snad nejznámějším útvarem jižní oblohy. Několik států si ho dokonce umístilo na svoji vlajku: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Papua Nová Guinea a Samoa. A to i přesto, že je se svými 68 stupni čtverečními plošně nejmenším souhvězdím naší oblohy. Oproti tomu největší Hydra má výměru 1303 stupňů čtverečních.
Astrofyzikální praktikum - Spektroskopie proměnných hvězd
V úterý 8. června 2004 dojde k velice vzácnému úkazu, který každý z nás může spatřit poprvé v životě. K poslednímu totiž došlo 6. prosince 1882, tedy před 121,5 roku. Jedná se bezpochyby o nejdůležitější astronomickou událost letošního roku.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 61
Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo a přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky and Telescope. "Sky party" aneb naše setkání "Mezní hvězdná velikost". Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru astroforum.shodam.net. Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou.
Vyplňte prosím Anketu, abychom měli představu o Vašich požadavcích.
![]() |
útery 1. 6. rozhovor s RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. o Slunci
čtvrtek 3. 6. rozhovor s RNDr. Stanislavem Šteflem, CSc. o měření vzdáleností ve vesmíru
úterý 8. 6. rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. o způsobech hledání exoplanet
Pořad MOZAIKA s kulturními aktualitami lze naladit každý všední den nastanici Český Rozhlas 3 - Vltava, v 8:25 je v nem zařazenarubrika věnovaná vědě. (Frekvence ČRo 3 - Vltava: VKV, v Praze105,0 MHz.)
Neváhejte a nalaďte si radio.
![]() |

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.