Historické komety, díl 5: C/1996 B2 (Hyakutake)
Seriál článků pod názvem Historické komety přesouvá pozornost na konec 20. století. Tentokrát se podíváme blíže na velmi jasnou kometu s extrémně dlouhým ohonem - C/1996 B2 (Hyakutake).
Sluneční soustava
Kdo objevil planetu Uran?
Pokud máte opravdu dobrý zrak a můžete se v noci postavit na místo, kde neexistuje světelné znečištění, můžete být schopni spatřit planetu Uran i bez dalekohledu. Avšak nestačí jen správné pozorovací podmínky, ale musíte také přesně vědět, kterým směrem se dívat – v které části oblohy se planeta mezi hvězdami nachází. Několik tisíc roků učenci i astronomové pozorovali vesmír právě tak – pouhým okem. Mnozí z nich planetu Uran spatřili. Avšak vzhledem k tomu, že se jevila jako nepatrná malinká světelná tečka, všichni se domnívali, že se jedná o hvězdu.
Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2017
Květen vcelku solidním způsobem vylepšil statistiky roku 2017, co se nově objevených komet týče. Zachyceno totiž bylo hned 6 komet, které předtím nikdo neznal. Znovuobjevena oproti tomu nebyla žádná kometa.
Xenon v zemské atmosféře pochází z komet
Zdrojem těžkého xenonu v atmosféře Země jsou komety. S tímto zjištěním přišla sonda Rosetta, která zkoumala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jedná se o další přelomový objev evropské sondy.
Komety vizuálně v době novu 24. 6. 2017
Vstoupili jsme do dalšího období nazývaného lunace, což je doba, kdy se Měsíc nachází ve fázi blízké novu. To je důležité zejména pro pozorování obvykle slabých a difúzních objektů, jakými jsou třeba i komety. Těch bychom měli spatřit vizuálně na přelomu června a července celkem pět. Ačkoliv se jedná o stejný počet jako před měsícem, dojde přeci jen k jedné změně. A nesmíme zapomenout na absenci astronomické noci, která pozorování jakýchkoliv vesmírných objektů v současné době komplikuje.
Největší objevy družice MAVEN u Marsu
Sonda, která na Marsu nepřistane, ba dokonce ho ani nebude fotografovat? Jak nudně to zní! Sonda MAVEN přesně taková je, přesto se jí podařila celá řada objevů. Všechny jen z pozorování horní části atmosféry planety. Sonda oslavila 17. června už 1000. den na orbitě kolem Marsu, je tedy čas ohlédnout se za jejími úspěchy.
Jasný bolid za soumraku 14.6.2017
Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.
Na Marsu bylo 10× více vody, než vědci doposud předpokládali
Planeta Mars má rozsáhlou síť starodávných údolí, která byla pravděpodobně vyhloubena tekoucí vodou v průběhu dlouhých geologických period. Z nových studií nyní vyplývá, že Mars měl mnohem více kapalné vody, než se astronomové doposud domnívali; klíčem k rozluštění záhady zůstávají výpočty samotného množství vody v údolích.
Výzkumy v ASU AV ČR (90): Nové určení periody pohybu zemského pólu
Jan Vondrák a Cyril Ron z ASU společně s Yavorem Chapanovem z Bulharska se zabývali pohybem zemské rotační osy v zemském tělese. Zjistili, že na periodu tohoto pohybu mají měřitelný vliv geomagnetické záškuby, jejichž podstata není doposud zcela objasněna. Práce ukazuje, že i zdánlivě nedůležité jevy mohou mít měřitelný vliv na pozici rotační osy v naší planetě.
Nově objevená větev meteorického roje Taurid obsahuje i nebezpečné planetky
Čeští astronomové podrobně analyzovali 144 bolidů meteorického roje Taurid zachycených v roce 2015 Evropskou bolidovou sítí řízenou z observatoře v Ondřejově. Ukázalo se, že zvýšená aktivita Taurid v roce 2015 byla způsobena meteoroidy, které dohromady tvořily dobře definovanou strukturu ve Sluneční soustavě. Porovnání drah navíc ukázalo, že tato „nová větev Taurid“ obsahuje také přinejmenším dvě planetky o velikosti 200 – 300 metrů. Je velmi pravděpodobné, že je v ní přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Nebezpečí srážky s planetkou tudíž výrazně narůstá každých několik let, když se Země s tímto proudem meziplanetárního materiálu potkává.
Po stopách súrodencov Slnka
Výskumný tím vedený Ivanom Ramirezom z University of Texas v Austine identifikoval prvého kandidáta na súrodenca Slnka – hviezdu, ktorá sa zrodila z rovnakého mračna plynu a prachu. Ramirezove metódy zároveň pomôžu astronómom nájsť ďalších slnečných súrodencov, čo by mohlo viesť k hlbšiemu pochopeniu toho, ako a kde sa vytvorilo naše Slnko a ako sa naša Slnečná sústava stala vhodným miestom pre život. Štúdiu publikovali v časopise Astrophysical Journal.
Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda
Zvláštne útvary okolo marsovského krátera Sante Fe svedčia o aktivite tornád dosahujúcej rýchlosť 800 kilometrov za hodinu. Odhalili to infračervené snímky krátera, na ktoré si posvietil geológ Peter Schultz z Brownovej univerzity, ktorý výsledky svojej práce uverejnil v časopise Icarus.
Komety vizuálně v době novu 25. 5. 2017
Pomalu, ale jistě, se dostáváme do období dalšího novoluní. Květnový nov nastává 25. dne v měsíci, což už v tuto chvíli alespoň v první polovině noci prospívá pozorování difúzních objektů, jakými jsou například i komety. Těm ovšem na druhou stranu uškodí začátek absence astronomické noci, která v našich zeměpisných šířkách nenastává přibližně od konce května do poloviny července. Výsledkem zmíněných okolností je to, že na obloze uvidíme pouze pět komet. Dobrou zprávou je, že hned tři z nich jsou poměrně jasnými objekty. Protipólem je ale skutečnost, že ne každá z komet má vhodné pozorovací podmínky.
Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík
Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.
Objevené a znovuobjevené komety v dubnu 2017
Letošní duben nenavázal co do počtu nově objevených komet na velmi úspěšné měsíce leden, únor a březen. Nalezeny totiž byly pouze 3 nové komety. Žádná další pak nebyla znovuobjevena.
HST: měsíc má i třetí největší trpasličí planeta
S objevem měsíce kolem tělesa 2007 OR10 přišel tým Hubbleova vesmírného dalekohledu. Znamená to, že nějakého známého souputníka má většina velkých trpasličích planet. Problém s objevováním měsíců u těchto těles činí vzdálenost. Obíhají totiž daleko, až za dráhou Neptunu. Výjimkou je trpasličí planeta Ceres, ale pokud ji budeme považovat za planetku mezi Marsem a Jupiterem, tak nám ani pro dnešek nebude vadit, že měsíc nemá. Zato tělesa jako je Pluto, Eris, Makemake nebo Haumea měsíce mají a někdy i více, než jeden. Všechna tato tělesa najdeme ve zmiňovaném Edgeworth-Kuiperově pásu za dráhou Neptunu.
Meteorit Hradec Králové nalezen v předpovězené oblasti
Jak jsme informovali ve výzvě, kterou jsme zveřejnili 25. května 2016, právě přesně před rokem, 17. května 2016 v časných ranních hodinách, přesně ve 3:04:01-07 SELČ, proletěl nad severovýchodní částí Čech jasný bolid, který podle našich analýz skončil pádem meteoritů. I když v tuto dobu byla obloha nad velkou částí střední Evropy zatažená a tudíž i velká většina stanic naší bolidové sítě měla nepříznivé pozorovací podmínky, na třech stanicích naše automatické přístroje tento bolid zaznamenaly fotograficky a dokonce na všech 16 stanicích Evropské bolidové sítě, které přímo spravujeme, byl bolid zachycen přesnými fotometry, které pracují za jakéhokoliv počasí. Spolu se dvěma snímky z webových kamer Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jsme tak měli i přes nepřízeň počasí k dispozici dostatek dat na to, aby bylo možné tento vzácný přírodní úkaz kompletně a s dostatečnou přesností popsat. Tyto faktory přispěly k velkému úspěchu: nálezu dalšího zachyceného pádu meteoritu na českém území.
Veľké finále sondy Cassini
Filmová sekvencia snímok z kozmickej sondy Cassini (spoločnosti NASA) zachytáva prelet medzi planétou Saturn a jej systémom prstencov z 26. apríla 2017. Film obsahuje jednu hodinu pozorovania – ako sa kozmická sonda posúva na juh ponad Saturnom. Začiatok ukazuje pohľad na vír na severnom póle planéty, a potom postupuje za vonkajšiu hranicu prúdu šesťuholníkového tvaru a pokračuje ďalej.
SPECIÁL: Pozorovatelský deník (komety 11-20)
V předchozí části tohoto pozorovatelského speciálu jsem vám představil svou první desítku vizuálně odpozorovaných komet. Tu druhou jsem započal v červenci 2014.
Aký je tvar heliosféry? Nové poznatky ponúka sonda Cassini a Voyager.
Prístroj na sonde Cassini, ktorý skúma systém Saturnu už viac ako desať rokov, priniesol vedcom dôležité indície o tom, ako vyzerá koniec heliosféry (heliotail). Keď nabité častice zvnútra Slnečnej sústavy dosiahnu hranicu heliosféry, niekedy prechádzajú sériou výmeny nábojov s neutrálnymi atómami plynu z medzihviezdneho priestoru, strácajú a znova získavajú elektróny. Niektoré z týchto častíc sú odstrelené späť do vnútra Slnečnej sústavy ako rýchlo sa pohybujúce neutrálne atómy, ktoré môže namerať sonda Cassini.Všetky nové informácie zverejnil časopis Nature Astronomy 24. apríla 2017.
