Mapa oblohy 1. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 12. 2013 do 5. 1. 2014
Měsíc je kolem novu. Večer můžeme vidět jasnou Venuši. Jupiter je v opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars, ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a ještě výše je nad ránem. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Slunce je pokryto více skvrnami a není zcela klidné. Na Mezinárodní vesmírné stanici byl vyřešen problém s chlazením americké části.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. ledna v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer můžeme vidět jasnou Venuši, celou noc Jupiter a po půlnoci Mars. Ráno začíná být
vidět také Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a postupně bude ještě lépe viditelná i ráno. Slunce je pokryto
poměrně malými skvrnami, aktivita se však zvýšila. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají opravy chlazení americké části a
období její večerní viditelnosti pokračuje.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. prosince v 18:00 SEČ.
Geminidy nad Svratouchem. Autor: Vilém HeblíkLetos bylo maximum meteorického roje Geminid předpovězeno na 14. prosince ráno (IMO), nicméně, z měření některých radiových stanic na našem území vyplývá, že nejvíce meteorů létalo 13. prosince mezi sedmou a osmou hodinou ranní středoevropského času.
Mapa oblohy 18. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12.
Měsíc je kolem úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars, ráno také Saturn. Kometa
Lovejoy bude nyní nejlépe viditelná po setmění než vyjde Měsíc. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Čína dopravila úspěšně na povrch
Měsíce přistávací modul s vozítkem. Stanice ISS, kterou můžeme nyní pozorovat při večerních přeletech, má problém s chlazením
americké části. Nastává zimní slunovrat, nejkratší den v roce.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. prosince v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 12. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars. Kometa Lovejoy je stále viditelná na ranní bezměsíčné obloze. Ráno kolem 14. prosince lze spatřit výrazný roj Geminid. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Čína dorazila na oběžnou dráhu Měsíce a chystá přistání. Začínají večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. prosince v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 4. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12.
Měsíc po novu bude vidět večer. Kometa ISON nepřežila průlet kolem Slunce, na nebi je jiná poměrně jasná kometa Lovejoy. Večer
září jasná Venuše, téměř celou noc je vidět Jupiter a po půlnoci dobře také Mars. Aktivita Slunce je na přivrácené straně nízká.
Indové se vydali k Marsu. Progress se musel s ISS spojit pomocí ručního řízení.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. prosince v 18:00 SEČ.
Lovejoy. Autor: Jan FilipAčkoliv je závěr listopadu v duchu prakticky nepředvídatelného dramatu komety ISON, večerní a ranní oblohou se ve stínu slávy této vlasatice tiše plíží jiná kometa s označením C/2013 R1 Lovejoy. Ta sice nedosahuje žádné závratné jasnosti, ale na tmavé obloze - nerušené městským či měsíčním svitem - ji lze spatřit i pouhýma očima. Několik fotografů a astronomů je si toho plně vědomo, takže své přístroje zamířilo právě tam. Ať už jen tak, či pro testování techniky pro možnou ranní vlasatici ISON na počátku prosince. Autorům došlých snímků děkujeme.
Kometa Lovejoy u oje Velkého vozu. Autor: Petr Horálek.Právě dnes se celý svět nechává unášet fascinujícím dramatem komety ISON nad nemilosrdným slunečním povrchem. Přežije jádro komety? A když ne, rozpadne se alespoň až po přísluní, abychom se dočkali "bezhlavé" vlasatice na ranní obloze? Dozvíme se za pár hodin. Do té doby ovšem s jistotou můžeme zvát na pohled k jiné kometě - C/2013 R1 Lovejoy. Ta se shodou okolností právě v těchto dnech dostává do maxima své jasnosti (okolo 4,5 magnitudy), zároveň na večerní oblohu a rovněž do nejlepšího období - když vůbec neruší Měsíc.
Mapa oblohy 27. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 25. 11. do 1. 12.
Měsíc je před novem. Kometa ISON prolétá kolem Slunce, vyplatí se sledovat i kometu Lovejoy. Večer je vidět Venuše, v druhé
polovině noci Jupiter a Mars. Aktivita Slunce poklesla.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. listopadu v 19:00 SEČ.
Mapa oblohy 20. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11.
Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je vidět Venuše, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce je stále pokryto
mnoha skvrnami. Vyplatí se sledovat komety Lovejoy a ISON. Přelety Mezinárodní stanice ISS probíhají na ranní obloze. Startuje
americká sonda k Marsu MAVEN.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. listopadu v 19:00 SEČ.
Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11.
Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce pokračuje ve zvýšené
aktivitě. Ráno je stále vidět několik jasnějších komet. Kosmická stanice měla dočasně 9 kosmonautů, tři se vrátí na Zemi v Sojuzu
TMA-09M už v pondělí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. listopadu v 19:00 SEČ.
Mapa oblohy 6. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 11. do 10. 11.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, v druhé polovině noci Jupiter a Mars.
Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Kosmická stanice bude mít nový přírůstek,
přiletí Sojuz TMA-11M.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. listopadu v 19:00 SEČ.
Zatmění Slunce 2013, logo Autor: Projekt GLORIA3. listopadu 2013 se tým astronomů vydá hluboko do nitra Národního parku Turkana v Keni a pokusí se pro diváky z celého světa zaznamenat kouzlo úplného slunečního zatmění. Jedná se o další součást projektu GLORIA, jehož cílem je představit krásy astronomické vědy nadšencům na celém světě s využitím webu.
Hybridní zatmění Slunce v roce 2005. Autor: Fred Espenak, Miloslav Druckmüller.V neděli 3. listopadu se odehraje velmi vzácné hybridní zatmění Slunce. Úkaz bude pozorovatelný z centrální Afriky, kam se za ním vydává hned několik expedic pod vedením Shadii Habbal z Univerzity v Hawaii a prof. Miloslava Druckmüllera z Vysokého učení technického v Brně. Mezinárodní skupiny vědců včetně několika Čechů zamíří do Gabunu, Ugandy a Kenyi, odkud se budou snažit za nesmírně obtížných podmínek získat skutečně vzácná vědecká data. Astronomové přitom budou muset zápasit s technickou náročností úkolu, hrozbou malárie a především s velikou nejistotou počasí.
Kometa C/2012 S1 (ISON), Mars a Regulus. Autor: Martin GembecJakkoliv je kometa ISON pro fotografy (ne)výrazným objektem ranního nebe, informační voda se kolem ní vaří a napětí z příchodu jednoho z očekávaných scénářů její viditelnosti dosti roste. Kometa se po dlouhém období v dosahu mimo malé dalekohledy stala čím dál lépe pozorovatelná, na ranním nebi i v prostoru minula planetu Mars a pozvolna se blíží ke Slunci. Přežije svůj průlet kolem něj? A uvidíme ji očima jako jednu z nejjasnějších vlasatic novodobé historie? Ani jednu z otázek pro tak extrémní vlastnosti dráhy komety vůči Slunci nemůžeme s jistotou zodpovědět. Její vývoj si ovšem poměrně krásně lze vychutnat prostřednictvím této galerie. Autorům došlých snímků děkujeme a těšíme se na další.
Polární záře 30./31. října 2003. Autor: Petr PazourDnes je tomu deset let od doby, kdy jsme zažívali období nejjasnějších polárních září minulého maxima aktivity. První z nich přišla v noci z 30. na
31. října 2003, další následovala 20. listopadu. Počasí nebylo vždy a všude ideální, ale kdo sledoval, nezapomíná. Letos zažíváme zvýšenou
sluneční aktivitu právě před dušičkami jako tehdy. Porovnejme si tehdejší a současné dění na Slunci a na Zemi.
Mapa oblohy 30. října 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 10. do 3. 11.
Měsíc bude v novu. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce výrazně zvýšilo aktivitu. Ráno je vidět několik zajímavých komet. V Africe nastane hybridní zatmění Slunce. ISS může přeletět přes sluneční disk.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. října v 19:00 SEČ.
Outburst komety C/2012 X1 LINEAR. Autor: Ernesto Guido, Martino Nicolini a Nick Howes.Astronomové mají nyní možnost pozorovat malé kometární deja-vu. Na obloze došlo k výraznému outburstu u komety C/2012 X1 LINEAR. Ta se nyní nachází v souhvězdí Vlasů Bereniky a z nevýrazného objektu skokově zjasnila na téměř 8. magnitudu. Okolo komety se pozorovatelně rozpíná mlhavá obálka dávající kometě vzhled malé perly. Celý případ je velmi podobný „megaoutburstu“ u komety 17P Holmes v říjnu roku 2007.
Mapa oblohy 23. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10.
Měsíc je po úplňku. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. Slunce je trochu aktivnější.
Pokračují večerní přelety ISS. Končí letní čas.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. října ve 20:00 SELČ.
Polotieňové zatmenie s koronou. Autor: Táňa HojčováV sobotu 19. října 2013 časně ráno se vysoko nad českou kotlinou odehrálo nevýrazné zatmění Měsíce. Přestože decentní úkaz byl spíše v hledáčku majitelů fotoaparátů, zaujal i požítkáře s dalekohledem v ruce či bez něj. Možná i proto, že šlo do září roku 2015 o poslední zatmění Měsíce viditelné z naší země. Do redakce přišlo několik zdařilých fotografií, za něž autorům děkujeme.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4