Tento úchvatný pohled završuje temná a tajemná oblast severního pólu Charonu, největšího měsíce Pluta, některým známá jako Mordor Macula. Snímek ve vysokém rozlišení pořídila meziplanetární kosmická sonda New Horizons v okamžiku, kdy se 14. července 2015 ke vzdálenému Plutu nejvíce...
Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Poznáte tento nebeský objekt? Pravděpodobně ne - protože se jedná o objevný snímek. Hmotné hvězdy ve svých jádrech kují těžké prvky a po několika milionech let končí svůj život v mohutných výbuších supernov. Tyto pozůstatky poměrně rychle vychladnou a zaniknou, takže je obtížné je detekovat....
Této mlhoviny si nikdo dříve nevšiml. Nově objevené mlhoviny jsou obvykle úhlově malé a objevují je profesionální astronomové pomocí velkých dalekohledů. Naproti tomu Pistáciovou mlhovinu objevili zasvěcení amatéři, a ačkoli je slabá, má téměř velikost Měsíce v úplňku. V moderní době mohou amatéři...
Nebylo by zábavné vybarvit vesmír? Pokud si to myslíte, přijměte tuto slavnou astronomickou ilustraci jako předběžnou náhradu. Vy, vaši kamarádi a rodiče nebo děti si ji můžete vytisknout, nebo dokonce vybarvit digitálně. Při vybarvování vás možná bude zajímat, že i když se tato ilustrace za...
Tomuto prvotřídnímu pohledu ve vysokém rozlišení nahoře dominuje potemnělá a tajemná severní polární oblast známá jako Mordor Macula. Portrét největšího měsíce Pluta Charona pořídila sonda New Horizons okolo největšího přiblížení sondy 14. července 2015. Kombinovaná modrá, červená a infračervená...
Prvotřídní snímek s vysokým rozlišením korunuje tmavší a tajemná severní polární oblast někdy známá jako Mordor Macula. Tento portrét největšího měsíce Pluta Charonu pořídila kosmická sonda New Horizons při svém nejtěsnějším přiblížení 14. července 2015. Kombinace modrých, červených a...
Despina je malý měsíček Neptunu. Maličká Despina měří zhruba 148 kilometrů a byla objevena v roce 1989 na snímcích z kosmické sondy Voyager 2 při přiblížení k nejvzdálenější plynné obří planetě Sluneční soustavy. Ovšem při prohlížení snímků z Voyageru 2 o 20 později amatérský zpracovatel...
V úterý v 7:30 ráno místního času raketoplán Discovery (OV-103) odletěl z Kennedyho kosmického střediska (KSC) a začal stoupat do oblačné oblohy. Tentokrát to byl jeho poslední odlet z KSC, letěl na hřbetu upraveného letounu Boeing 747 zvaného Shuttle Carrier Aircraft. Po svém rozloučení...
Hubblův kosmický dalekohled lidem umožnil v květnu 2005 pohled na druhý a třetí známý měsíc Pluta, na Nixe a Hydru. Snímky z Hubbla nyní ukázaly čtvrtý měsíc této ledové trpasličí planety. Měsíček má předběžné označení P4 a svůj oběh Pluta dokončí jednou za asi 31 dní. V současné době je...
Neptun se otáčí kolem své osy asi jednou za 16 hodin. Tyto 4 snímky nejvzdálenější obří plynové planety Sluneční soustavy pořízené s odstupem asi 4 hodin tak pokrývají jeden Neptunův den. Snímky z Hubblova kosmického dalekohledu z konce června kombinují expozice ve viditelném a blízkém...
Když 7. března večerní soumrak ztemněl, tak se pozorovatelé na celé Zemi mohli začít těšit krásnému setkání mladého srpku Měsíce s brilantní planetou Jupiter. Tato dvě jasná nebeská světla, Měsíc nahoře a Jupiter pod ním, spolu se zapadajícími hvězdami na západě, zanechaly na této dobře...
Co se děje vně kosmické stanice? Připojil se raketoplán. Před pěti dny byl k Mezinárodní kosmické stanici vypuštěn raketoplán Discovery se šesti členy posádky a velkým víceúčelovým logistickým modulem Leonardo. Před třemi dny, jak je patrno ze snímku nahoře, byl připojený raketoplán...
Návštěvníci Kennedyho kosmického střediska mohli 5. dubna uvidět, jak se na ranní obloze kroutí a pohybují tato barvitá oblaka. Oblaka jsou zplodiny raketových motorů ze startu raketoplánu Discovery před úsvitem k letu STS-131 k Mezinárodní kosmické stanici. Vrstevnaté barvy vznikají díky...
Raketoplán Discovery je nyní připojen k Mezinárodní kosmické stanici, která obíhá ve výšce asi 350 kilometrů nad planetou Zemí. Start na oběžnou dráhu minulé pondělí, když raketoplán stoupal do jasné oblohy před rozbřeskem v 6:21 východoamerického času z rampy 39A na Kennedyho kosmickém...
Despina je malý měsíček Neptunu. Měsíček Despina o rozměru zhruba 148 kilometrů byl objeven v roce 1989 na snímcích sondy Voyager 2 při přiblížení k této nejvzdálenější plynné planetě Sluneční soustavy. Co je ale pozoruhodné, že 20 let později, amatérský zpracovatel obrazu (a profesor...
V pátek 28. srpna minutu před půlnocí východoamerického času začal raketoplán Discovery po dlouhém oblouku stoupat do zamračené oblohy. Při sledování startu časovou expozicí z pozorovacího místa od Banánové řeky při pohledu k rampě 39A Kennedyho kosmického střediska byla zachycena tato jasná...
Tato časná ranní obloha byla zachycena minulý týden 4. srpna při pohledu na severovýchod přes klidné vody nádrže Turn Basin v Kennedyho kosmickém středisku NASA. Snímek vyniká kontrastem pohybu, raketoplán Discovery upevněný na těžkém transportéru se pomalu plazí k startovací rampě 39A...
V červenci 1994 se s Jupiterem srazily kusy komety Shoemaker-Levy 9. Výbuchy při dopadu vyslaly vysoko do atmosféry mračna trosek a vytvořily tmavé značky nebo šrámy, které byly po určitou dobu viditelné proti oblačným pásům. Je pozoruhodné, že o 15 let později astronom amatér Anthony Wesley...
Tato dvě videokamerou a dalekohledem pořízená políčka ukazují pozoruhodné podrobnosti Mezinárodní kosmické stanice (ISS), která obíhá asi 350 kilometrů nad Zemí. Obrázky byly zachyceny minulý měsíc při letu STS-119 raketoplánu Discovery a ukazují, jak se proti tmavé obloze ve slunečním světle...
Mladá, asi 50 světelných let vzdálená hvězda Beta Pictoris se počátkem let 1980 stala jednou z nejdůležitějších hvězd na obloze. Družicová i pozemská teleskopická pozorování tehdy ukázala přítomnost prašného vnějšího okolního disku trosek a vnitřní čistší zóny velikosti zhruba naší sluneční...
Na večení oblohu nad městem Lauffen v jižním Německu se 31. května po oblouku vyšplhala do lázně slunečního světla ponořená Mezinárodní kosmická stanice (ISS - International Space Station). Tento jasný průlet nastal asi 10 minut po startu raketoplánu Discovery k letu STS-124 z Kennedyho...
Minulou sobotu osvětlil noc raketoplán Discovery, když stoupal na oběžnou dráhu planety Země. Andrew Arigema sledoval raketoplán z Oak Hill na Floridě v USA, asi 30 mil na sever od Kenedyho kosmického střediska a na čtyřminutové časové expozici zaznamenal kouřovou stopu podél dráhy Discovery...
Orbiter raketoplánu Discovery v červenci za letu STS-121 při přibližování k Mezinárodní kosmické stanici pózoval pro sérii fotografií. Tento proces byl součástí inspekce možného poškození orbiteru, ovšem na pozadí planety Země o 300 kilometrů níže jsou obrázky samotné úžasné. Stereo umělec...
Čtvrtého července odstartoval do vesmíru raketoplán Discovery na výpravu STS-121. Discovery je nyní připojen k Mezinárodní kosmické stanici a obíhá planetu Zemi rychlostí asi 27 tisíc kilometrů za hodinu. Zato na tomto pohledu na západ slunce z května se Discovery blíží k servisním...
Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station - ISS) je největším člověkem kdy vyrobený objektem na oběžné dráze Země. Minulý srpen stanici navštívil a znovu zazásobil raketoplán Discovery. ISS nyní provozuje posádka Expedice 13 tvořená americkým a ruským...
V roce 1930 byl objeven maličký, ledový svět Pluta, který obíhá v odlehlých oblastech sluneční soustavy. V roce 1978 byl na základě pozemských pozorování objeven jeho poměrně velký společník Charon. A tento rok Hubble Space Telescope možná objevil dva další členy Plutovy soustavy. Oba dva...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle největšího umělého měsíce planety Země, vedle Mezinárodní kosmické stanice ISS (International Space Station). Tento dech vyrážející stereopohled vznikl ze dvou oddělených snímků (S114-E-7245, S114-E-7246) pořízených 6. srpna při...
Tento dramaticky vyhlížející plamen způsobilo zapálení motorů orbitálního manévrovacího systému (OMS) raketoplánu Discovery při letu "hlavou dolů" na nízké oběžné dráze Země. Discovery byl pojmenován po lodi, jíž velel kapitán James Cook RN, anglický astronom a mořeplavec v 18....
Vítejte v rovnodennosti! Při svém pohybu na pozemské obloze na sever dnes Slunce ve 13:31 světového času překročí nebeský rovník a přinese tak jaro na severní a podzim na jižní polokouli. Změna ročního období je známa jako rovnodennost, protože Slunce vychází na horizontu přesně na východě a...
Tento úchvatný pohled završuje temná a tajemná oblast severního pólu Charonu, největšího měsíce Pluta, některým známá jako Mordor Macula. Snímek ve vysokém rozlišení pořídila meziplanetární kosmická sonda New Horizons v okamžiku, kdy se 14. července 2015 ke vzdálenému Plutu nejvíce...
Na obloze planety Země se na téměř třech úplňcích rozprostírá tento záhadný, obtížně zachytitelný mezihvězdný oblak ve tvaru chobotnice. Mlhovinu Obří oliheň objevil v roce 2011 francouzský astrofotograf Nicolas Outters, má bipolární tvar a zde se vyznačuje výmluvnou modrou emisí z dvakrát...
Poznáte tento nebeský objekt? Pravděpodobně ne - protože se jedná o objevný snímek. Hmotné hvězdy ve svých jádrech kují těžké prvky a po několika milionech let končí svůj život v mohutných výbuších supernov. Tyto pozůstatky poměrně rychle vychladnou a zaniknou, takže je obtížné je detekovat....
Této mlhoviny si nikdo dříve nevšiml. Nově objevené mlhoviny jsou obvykle úhlově malé a objevují je profesionální astronomové pomocí velkých dalekohledů. Naproti tomu Pistáciovou mlhovinu objevili zasvěcení amatéři, a ačkoli je slabá, má téměř velikost Měsíce v úplňku. V moderní době mohou amatéři...
Nebylo by zábavné vybarvit vesmír? Pokud si to myslíte, přijměte tuto slavnou astronomickou ilustraci jako předběžnou náhradu. Vy, vaši kamarádi a rodiče nebo děti si ji můžete vytisknout, nebo dokonce vybarvit digitálně. Při vybarvování vás možná bude zajímat, že i když se tato ilustrace za...
Tomuto prvotřídnímu pohledu ve vysokém rozlišení nahoře dominuje potemnělá a tajemná severní polární oblast známá jako Mordor Macula. Portrét největšího měsíce Pluta Charona pořídila sonda New Horizons okolo největšího přiblížení sondy 14. července 2015. Kombinovaná modrá, červená a infračervená...
Prvotřídní snímek s vysokým rozlišením korunuje tmavší a tajemná severní polární oblast někdy známá jako Mordor Macula. Tento portrét největšího měsíce Pluta Charonu pořídila kosmická sonda New Horizons při svém nejtěsnějším přiblížení 14. července 2015. Kombinace modrých, červených a...
Despina je malý měsíček Neptunu. Maličká Despina měří zhruba 148 kilometrů a byla objevena v roce 1989 na snímcích z kosmické sondy Voyager 2 při přiblížení k nejvzdálenější plynné obří planetě Sluneční soustavy. Ovšem při prohlížení snímků z Voyageru 2 o 20 později amatérský zpracovatel...
V úterý v 7:30 ráno místního času raketoplán Discovery (OV-103) odletěl z Kennedyho kosmického střediska (KSC) a začal stoupat do oblačné oblohy. Tentokrát to byl jeho poslední odlet z KSC, letěl na hřbetu upraveného letounu Boeing 747 zvaného Shuttle Carrier Aircraft. Po svém rozloučení...
Hubblův kosmický dalekohled lidem umožnil v květnu 2005 pohled na druhý a třetí známý měsíc Pluta, na Nixe a Hydru. Snímky z Hubbla nyní ukázaly čtvrtý měsíc této ledové trpasličí planety. Měsíček má předběžné označení P4 a svůj oběh Pluta dokončí jednou za asi 31 dní. V současné době je...
Neptun se otáčí kolem své osy asi jednou za 16 hodin. Tyto 4 snímky nejvzdálenější obří plynové planety Sluneční soustavy pořízené s odstupem asi 4 hodin tak pokrývají jeden Neptunův den. Snímky z Hubblova kosmického dalekohledu z konce června kombinují expozice ve viditelném a blízkém...
Když 7. března večerní soumrak ztemněl, tak se pozorovatelé na celé Zemi mohli začít těšit krásnému setkání mladého srpku Měsíce s brilantní planetou Jupiter. Tato dvě jasná nebeská světla, Měsíc nahoře a Jupiter pod ním, spolu se zapadajícími hvězdami na západě, zanechaly na této dobře...
Co se děje vně kosmické stanice? Připojil se raketoplán. Před pěti dny byl k Mezinárodní kosmické stanici vypuštěn raketoplán Discovery se šesti členy posádky a velkým víceúčelovým logistickým modulem Leonardo. Před třemi dny, jak je patrno ze snímku nahoře, byl připojený raketoplán...
Návštěvníci Kennedyho kosmického střediska mohli 5. dubna uvidět, jak se na ranní obloze kroutí a pohybují tato barvitá oblaka. Oblaka jsou zplodiny raketových motorů ze startu raketoplánu Discovery před úsvitem k letu STS-131 k Mezinárodní kosmické stanici. Vrstevnaté barvy vznikají díky...
Raketoplán Discovery je nyní připojen k Mezinárodní kosmické stanici, která obíhá ve výšce asi 350 kilometrů nad planetou Zemí. Start na oběžnou dráhu minulé pondělí, když raketoplán stoupal do jasné oblohy před rozbřeskem v 6:21 východoamerického času z rampy 39A na Kennedyho kosmickém...
Despina je malý měsíček Neptunu. Měsíček Despina o rozměru zhruba 148 kilometrů byl objeven v roce 1989 na snímcích sondy Voyager 2 při přiblížení k této nejvzdálenější plynné planetě Sluneční soustavy. Co je ale pozoruhodné, že 20 let později, amatérský zpracovatel obrazu (a profesor...
V pátek 28. srpna minutu před půlnocí východoamerického času začal raketoplán Discovery po dlouhém oblouku stoupat do zamračené oblohy. Při sledování startu časovou expozicí z pozorovacího místa od Banánové řeky při pohledu k rampě 39A Kennedyho kosmického střediska byla zachycena tato jasná...
Tato časná ranní obloha byla zachycena minulý týden 4. srpna při pohledu na severovýchod přes klidné vody nádrže Turn Basin v Kennedyho kosmickém středisku NASA. Snímek vyniká kontrastem pohybu, raketoplán Discovery upevněný na těžkém transportéru se pomalu plazí k startovací rampě 39A...
V červenci 1994 se s Jupiterem srazily kusy komety Shoemaker-Levy 9. Výbuchy při dopadu vyslaly vysoko do atmosféry mračna trosek a vytvořily tmavé značky nebo šrámy, které byly po určitou dobu viditelné proti oblačným pásům. Je pozoruhodné, že o 15 let později astronom amatér Anthony Wesley...
Tato dvě videokamerou a dalekohledem pořízená políčka ukazují pozoruhodné podrobnosti Mezinárodní kosmické stanice (ISS), která obíhá asi 350 kilometrů nad Zemí. Obrázky byly zachyceny minulý měsíc při letu STS-119 raketoplánu Discovery a ukazují, jak se proti tmavé obloze ve slunečním světle...
Mladá, asi 50 světelných let vzdálená hvězda Beta Pictoris se počátkem let 1980 stala jednou z nejdůležitějších hvězd na obloze. Družicová i pozemská teleskopická pozorování tehdy ukázala přítomnost prašného vnějšího okolního disku trosek a vnitřní čistší zóny velikosti zhruba naší sluneční...
Na večení oblohu nad městem Lauffen v jižním Německu se 31. května po oblouku vyšplhala do lázně slunečního světla ponořená Mezinárodní kosmická stanice (ISS - International Space Station). Tento jasný průlet nastal asi 10 minut po startu raketoplánu Discovery k letu STS-124 z Kennedyho...
Minulou sobotu osvětlil noc raketoplán Discovery, když stoupal na oběžnou dráhu planety Země. Andrew Arigema sledoval raketoplán z Oak Hill na Floridě v USA, asi 30 mil na sever od Kenedyho kosmického střediska a na čtyřminutové časové expozici zaznamenal kouřovou stopu podél dráhy Discovery...
Orbiter raketoplánu Discovery v červenci za letu STS-121 při přibližování k Mezinárodní kosmické stanici pózoval pro sérii fotografií. Tento proces byl součástí inspekce možného poškození orbiteru, ovšem na pozadí planety Země o 300 kilometrů níže jsou obrázky samotné úžasné. Stereo umělec...
Čtvrtého července odstartoval do vesmíru raketoplán Discovery na výpravu STS-121. Discovery je nyní připojen k Mezinárodní kosmické stanici a obíhá planetu Zemi rychlostí asi 27 tisíc kilometrů za hodinu. Zato na tomto pohledu na západ slunce z května se Discovery blíží k servisním...
Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station - ISS) je největším člověkem kdy vyrobený objektem na oběžné dráze Země. Minulý srpen stanici navštívil a znovu zazásobil raketoplán Discovery. ISS nyní provozuje posádka Expedice 13 tvořená americkým a ruským...
V roce 1930 byl objeven maličký, ledový svět Pluta, který obíhá v odlehlých oblastech sluneční soustavy. V roce 1978 byl na základě pozemských pozorování objeven jeho poměrně velký společník Charon. A tento rok Hubble Space Telescope možná objevil dva další členy Plutovy soustavy. Oba dva...
Nasaďte si svoje červenomodré brýle a pojďte se vznášet vedle největšího umělého měsíce planety Země, vedle Mezinárodní kosmické stanice ISS (International Space Station). Tento dech vyrážející stereopohled vznikl ze dvou oddělených snímků (S114-E-7245, S114-E-7246) pořízených 6. srpna při...
Tento dramaticky vyhlížející plamen způsobilo zapálení motorů orbitálního manévrovacího systému (OMS) raketoplánu Discovery při letu "hlavou dolů" na nízké oběžné dráze Země. Discovery byl pojmenován po lodi, jíž velel kapitán James Cook RN, anglický astronom a mořeplavec v 18....
Vítejte v rovnodennosti! Při svém pohybu na pozemské obloze na sever dnes Slunce ve 13:31 světového času překročí nebeský rovník a přinese tak jaro na severní a podzim na jižní polokouli. Změna ročního období je známa jako rovnodennost, protože Slunce vychází na horizontu přesně na východě a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
