O životě hvězd vázaných ve dvojhvězdách diskutuje na 150 odborníků ze 30 zemí na mezinárodní konferenci v Brně. Konference "Dvojhvězdy jako klíč k pochopení vesmíru" se koná v rámci Mezinárodního roku astronomie a oslav 90. výročí založení Masarykovy univerzity ve dnech 8. - 12. června 2009 v prostorách její Přírodovědecké fakulty.
Západ Slunce nad Nullarborskou pouští
V časných ranních hodinách 21. července 2007 nad jihozápadní částí Austrálie prolétl velmi jasný
meteor. Bylo to nad Nullarborskou pouští, což je největší vápencová tabule světa o rozměru
200 000 km², která je jen velmi řídce obydlena. Naštěstí zrovna tato oblast je od roku 2005
sledována bolidovou sítí, na které se podílí Australané, Britové a Češi a dvě ze tří kamer české výroby
tento bolid zaznamenaly. Jak uvádí Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, po vyhodnocení
záznamu bylo jasné, že se jedná o kandidáta na meteorit.
Objev exoplanety u trpasličí hvězdy VB 10Dlouhotrvající pátrání po exoplanetách prostřednictvím astrometrické metody přineslo první úspěch - byla objevena exoplaneta podobná Jupiteru, obíhající kolem doposud nejmenší mateřské hvězdy.
Sluneční cykly č. 23 a 24Mezinárodní tým expertů vedený pracovníky NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) ve spolupráci s NASA publikoval novou předpověď pro následující sluneční cyklus. Podle expertů nastane maximum příštího cyklu č. 24 v květnu 2013 s nízkou úrovní maximálního relativního čísla slunečních skvrn.
Příjezd raketoplánu Endeavour na rampu 39ARaketoplán Endeavour byl vyvezen na rampu 39B Kennedyho kosmického střediska 17. dubna, aby zde byl připraven jako možný záchranný člun pro posádku poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu. Ta dopadla dobře a nyní přichází čas, aby se do vesmíru vydal i Endeavour. Sice to nebude vzrušující záchrana posádky raketoplánu Atlantis, půjde o klasický let k Mezinárodní kosmické stanici ale tím lépe.
Návštěvníci u stánku pardubické hvězdárnyRok se s rokem sešel a kromě neodvratně se blížícího léta a s ním spojených radovánek se blíží i mnohé akce pardubické hvězdárny a Astronomické společnosti Pardubice. Na tu nejbližší a snad nemálo zajímavou si Vás v rámci Mazinárodního roku astronomie dovolujeme nyní pozvat. Odehraje se o víkendu 6. - 7. června na pardubickém letišti.
Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích. Autor: Petr KomárekAstronomie je věda krásná, vznešená, posouvá obzory našeho poznání. Nicméně o mnohé bychom byli ochuzeni, kdybychom ponechali mnohé z těch nevšedních a krásných objevů a obrazů vesmíru jen v povolaných a slovutných šedým vousem a kšticí porostlých pánů vědců. A to nic ve zlém páni vědci, však jste potřební stejně jako děti, jimž upřít krásu vesmíru by bylo téměř neodpustitelné.
Nerudovy Písně kosmické a astronaut A. Feustel v raketoplánuPo úspěšné misi letu amerického raketoplánu STS 125 k Hubbleovu kosmickému dalekohledu se posádka vrátila šťastně na Zemi a s ní také předměty v osobních balíčcích astronautů. Přinášíme Vám fotografii z paluby raketoplánu, na které je astronaut Andrew Feustel a v beztížném stavu vedle něj Nerudovy Písně kosmické.
Znak NASAPo čtyřech měsících bez ředitele NASA konečně dostala nového. 23. května jím Obama jmenoval bývalého čtyřnásobného astronauta Charlese Boldena, jeho zástupkyní se stala Lori Garverová, bývalá vysoká manažerka NASA. A jaké bude teď směřování americké kosmické agentury?
Jupiter a jeho měsíceV současné době na obloze probíhá velmi raritní podívaná, kterou si budeme moci vychutnávat nyní, v červenci a znovu na konci tohoto roku. Planeta Jupiter se na obloze ocitá v místech, kde leží i Neptun. Obě planety lze tak v určitých obdobích pozorovat velmi blízko sebe. A k pozorování postačí jen malý dalekohled, tedy například lovecký triedr.
Družice Kepler
13. května 2009 začala družice Kepler pořizovat vědecká data. Po více než dvou měsících testování a kalibrací přístrojů sondy začala tedy plnit svůj 3,5 roku dlouhý úkol, hledání planet mimo naši sluneční soustavu.
NLC nad Budapeští 15. července 2007. Autor: Viktor VeresJako každý rok lze s blížícím se příchodem letního slunovratu očekávat možnost pozorování velmi zvláštních jemných "elektricky" stříbřitých oblaků, které je možné pozorovat zhruba hodinu po západu Slunce či hodinu před jeho východem. Tyto podivuhodné oblaky nesoucí zkratku NLC (z angl. Noctilucent clouds) se nad severním obzorem objevily na konci devatenáctého století a je zřejmé, že jejich výskyt úzce souvisí i se sluneční aktivitou.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 29. května 2009 se v Praze uskutečnilo finále 6. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky šestých až devátých tříd základních škol a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. 52 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd řešili úlohy na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 29. května 2009
Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.Nedávno jsem byl nepřímo požádán o korekturu textu pro Hvězdářskou ročenku. V této souvislosti jsem zjistil, že názvy některých meteorických rojů jsou neustálené dokonce i v anglických odkazech. Z titulu členství v Terminologické komisi ČAS jsem se rozhodl touto problematikou zabývat hlouběji.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 29. května 2009 se v Praze uskuteční finále 6. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 53 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2009
Zvedání MPTA-098 na zkušební stojan
Jak jste si již mohli přečíst například v článku "Enterprise - zapomenutý raketoplán" nebo "Pathfinder a SAIL", americký kosmický program Space Shuttle rozhodně nezahrnuje jen pětici nejznámějších raketoplánů (Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour). Zejména v počátcích, kdy se raketoplán teprve vyvíjel, sehrály svou nezastupitelnou roli i další stroje a zařízení, určené většinou k různým testům. Kromě již zmíněných můžete třeba při brouzdání po Internetu narazit na zkratku MPTA-098. O co se v tomto případě jedná?
Expedice 19 a 20Ve středu 27. 5. z Bajkonuru odstartovala směrem k ISS loď Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou, dlouho očekávané zdvojnásobení počtu členů základní posádky stanice se konečně stane skutečností. Zároveň se na podzim poprvé stane velitelem ISS Evropan.
Připravovaná infračervená družice WISESpolečnost Space Dynamics Laboratory (SDL) dokončila přípravu vědeckých přístrojů pro novou družici NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Vybavení bylo přepraveno lodí z výrobního a zkušebního zařízení SDL v North Logan, Utah do firmy Ball Aerospace & Technologies Corp. v Boulderu, Colorado, kde bude instalováno na připravenou družici.
Balon pro výzkum kosmického záření Vědci ze švédské univerzity v Delaware vypustili dva obří balóny na výzkum kosmického záření. Každý z balónů má průměr 140 metrů, to je například výška Velké pyramidy v Gize. Balóny jsou vyrobeny z polyetylénu asi jako sáčky do koše, ovšem o hmotnosti skoro 2 tuny.
Ufounci v nákupním centru Chodov V sobotu 23. května odpoledne proběhla zahajovací show velké výstavy o pozemských i nepozemských záhadách a mimozemských civilizacích v Nákupním centru na pražském Chodově. Akce populární formou přibližuje téma mimozemského života, UFO, kosmonautiku i astronomii.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae.
The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations.
It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue.
Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future.
Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto.
Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop
Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats
Gain 150, Offset 300.
July 24 to August 30, 2025
Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
