Blikající hvězdný systém YLW 16A obklopený protoplanetárním diskem Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt (IPAC)Na základě dat z kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (NASA) astronomové objevili mladý hvězdný systém, který pravidelně „bliká“ vždy po 93 dnech. Systém pojmenovaný YLW 16A se pravděpodobně skládá ze tří stále ještě se vyvíjejících hvězd, z nichž dvě jsou obklopeny rozsáhlým diskem hmoty, která zde zbyla po jejich vzniku.
Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation Koncem července 2013 byl definitivně schválen projekt dalekohledu s objektivem o průměru 30 metrů (Thirty Meter Telescope – TMT), který je předurčen stát se nejdokonalejším a nejvýkonnějším dalekohledem světa. University of California, Los Angeles (UCLA) udělala další krok k detailnějšímu a hlubšímu výzkumu vesmíru.
Polární záře Autor: J. C. Casado24. - 29. srpna 2013 se uskuteční expedice za pozorováním polární záře z jihu Grónska. Expedice je pojmenována Shelios 2013 a během ní bude na webu dostupný přenos z okolí ledovce Qaleraliq. Přenos proběhne v rámci projektu GLORIA, do kterého je zapojen také Astronomický ústav AV ČR.
Herbig-Haro 46/47 -ALMA/NTT Autor: ESO/ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/H. Arce. Acknowledgements: Bo ReipurthTisková zpráva Evropské jižní observatoře (036/2013): Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pořídili působivý detailní záběr hmoty tryskající z nově zrozené hvězdy. Na základě pozorování záření molekul oxidu uhelnatého poblíž objektu označovaného Herbig-Haro 46/47 objevili, že výtrysky, které z něj vycházejí, jsou mnohem mohutnější, než se předpokládalo. Velmi podrobné nové záběry rovněž odhalily dosud neznámý jet (výtrysk) mířící naprosto nečekaným směrem.
Nova před výbuchem Autor: NASAJaponský amatérský astronom Koichi Itagaki nalezl na snímku, který pořídil 14. srpna 2013 v 18.00 světového času, jasnou hvězdu v souhvězdí Delfína. Jedná se o výbuch novy, což potvrdila spektra pořízená několik hodin po oznámení objevu.
Tisková zpráva Astronomického ústau AV ze dne 21. srpna 2013
Start rakety GSLV v roce 2004 Autor: ISRODvě ničivé havárie postihly indický nosič známý jako GSLV v roce 2010, když indičtí inženýři vyměnili po dřívějších misích ruský motor, do té doby užívaný třetím stupněm rakety, za vodíkový motor vlastní výroby. Po potřebném upravení třetího stupně ale během odpočítávání k prvnímu startu po haváriích, který se měl uskutečnit 19. srpna, zradil své tvůrce pro změnu druhý stupeň a vyprodukoval únik toxického paliva. Start musel být odvolán a raketa teď musí před dalším pokusem o reparát kvůli opravám putovat zpět do montážní haly.
Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASAKolem Země už 15 let obíhá Mezinárodní kosmická stanice. I ve vesmíru se musejí dělat úkony, které jsou na Zemi úplně obyčejné. Na ně se v seriálu zaměříme, protože ve vesmíru se většinou dělají úplně jinak.
Z expedice v roce 1976. Autor: Archiv Z. Štorka.Podle dohody se slovenskou stranou byla v r. 1976 s uspořádáním 20. CME ( 31. dle BD) „na tahu“ hvězdárna v Banské Bystrici. Expedice se konala ve dnech 14. - 25. srpna na základně Poproč - Sebedín. Poproč se nalézá asi 30 km od Rimavské Soboty v zeměpisném azimutu cca 15o, Sebedín asi 15 km od Banské Bystrice v azimutu cca 150o. Oficiálně tato expedice nebyla pojmenovaná, mezi lidem je ale užíván název, který se mi nelíbí. Programem expedice bylo zakreslování vizuálních meteorů ze dvou stanic za účelem určování radiantů sporadických meteorů. Autorem programu byl Dr. J. Porubčan. Expedice se zúčastnilo 31 osob včetně mne. Tehdy jsem však již nepsal kroniku MS v Brně, tuto práci po mně převzala Judita Revallová, pročež následující text vychází z jejího zápisu, z textu Daniely Prokešové a částečně z mých vzpomínek. Kromě toho zprávu o expedici zveřejnila v r. 1976 Helena Nováková v Říši hvězd.
Užívání krmítka při meteorických expedicích. Autor: Archiv M. Šulce.S meteorickými expedicemi docházelo k tvorbě důmyslných zařízení, která spěla k sofistikovanějším způsobům vizuálního pozorování meteorů. Jedním z nich byl vynález zvaný „krmítko“, o němž sepsal nedávno text kolega M. Bělík. O „krmítku“ poznamenávám něco k jeho historii.
Nova Delphini 2013. Autor: Miroslav LošťákRoztomilé drobné souhvězdí Delfína si pro pozorovatele oblohy na polovinu srpna připravilo příjemné překvapení. 14. 8. letošního roku se blízko hranic souhvězdí Delfína, Lišky a Šipky rozzářila jasná nova. V tomto ročním období se nám tato oblast oblohy představuje každý jasný večer vysoko nad jihem. Jasnost nové hvězdy se zprvu pohybovala těsně pod hranici viditelnosti neozbrojenýma očima, ale velice rychle limit 6. mag překročila a odhady z noci z pátku na sobotu hovoří až o jasnosti 4,5 mag. Takže pokud máte k dispozici dobrou vyhledávací mapku není problém se na novou hvězdu podívat sebemenším dalekohledem, a pokud jste na dostatečně tmavém místě, nemusíte už užívat ani žádný přístroj a stačí oči.
Kometa PanSTARRS a polární záře. Autor: Petr PazourHvězdárna v Rokycanech již od závěru loňského roku připravuje cestu pro zájemce o sledování polárních září podzimní cestu do Skandinávie. V současné chvíli je s cestovní kanceláří již prakticky domluvena celá trasa patnáctidenní cesty Švédskem a Norskem. Pokud byste mezi 29. zářím a 13. říjnem 2013 chtěli strávit čas pod dechberoucím astronomickým představením a poznat divokou krásu severské přírody, neváhejte se přidat...
Rozbíjení cihly. Autor: Martin FlorianVelikosti malých těles ve Sluneční soustavě nejsou rozděleny náhodně ani rovnoměrně. Menších je vždy větší počet než těch velkých. Závislost jejich počtu na velikosti můžeme popsat matematicky; pro většinu skupin malých objektů (planetky, prachové částice, meteoroidy, balvany na planetkách, velikosti kráterů, …) popisuje tuto závislost mocninná funkce. Na Astronomické expedici na hvězdárně v Úpici jsme experimentálně ověřili, že mocninnou distribuci mají i úlomky různých materiálů rozbitých kladivem.
Animace zážehu hlavního motoru sondy ve vesmíru Autor: NASAS půldruhou miliardou uražených kilometrů na svém tachometru se americká sonda Juno, vypuštěná před dvěma lety k největší planetě sluneční soustavy, ocitla v polovině (co se uražené – či ještě neuražené – vzdálenosti vesmírem týče) své pouti k cíli. V říjnu ji ještě čeká urychlovací průlet kolem Země ve smyslu gravitačního praku a pak je příští zastávkou již Jupiter. Sonda zde má nahlédnout pod roušku jeho rekordní atmosféry.
Astronomická expedice v Úpici Autor: Amatérská prohlídka oblohyNa hvězdárně v Úpici právě probíhá letní astronomická expedice. Cílem tohoto netradičního tábora je umožnit účastníkům pozorování jak pomocí místního vybavení, tak i techniky vypůjčené a dovezené ze všech koutů republiky. Expedičníci jsou rozděleni do skupin podle svého zájmu. Mohou se věnovat například astrofotografii, vizuálnímu pozorování, či radioastronomii.
"Krmítko" pro pozorování meteorů Autor: Marcel BělíkOdpověď, že se jedná o malý dřevěný domeček, kam se dává v zimě krmení pro ptáčky, je samozřejmě správná. Existuje ovšem nemalá skupina obyvatel naší planety, kteří si pod pojmem „krmítko“ představí úplně něco jiného. Všechny tyto neobvyklé lidičky spojuje jedno, ve druhé polovině minulého století se zúčastnili některé z meteorářských astronomických expedic, ať již celostátních nebo zácvikových. Jednou z nich byla například "Letní astronomická expedice Úpice".
Mapa oblohy 14. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 12. 8. do 18. 8.
Měsíc je kolem první čtvrti. Vidět jsou všechny planety - večer Venuše a Saturn, v noci Neptun a Uran, ráno Jupiter, Mars
a Merkur. Přelety ISS probíhají od večerního soumraku. Nastává maximum meteorického roje Perseid.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. srpna ve 22:00 SELČ.
dvojice rozdílných plynných oblaků ve Velkém Magellanově oblaku - eso1335 Autor: ESODva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (035/2013): Dalekohled ESO/VLT zkoumal působivou oblast hvězdotvorby ve Velkém Magellanově oblaku, jedné ze satelitních galaxií naší Galaxie. Na tomto detailním záběru je zachycena dvojice nápadných zářivých oblaků plynu: načervenalý NGC 2014 a jeho namodralý soused NGC 2020. Přestože se navzájem výrazně liší, oba oblaky jsou formovány mohutným hvězdným větrem extrémně horkých mladých hvězd, které jsou zároveň zodpovědné za jejich záři.
Mezihvězdné částice pronikají do Sluneční soustavy - snímek z animaceV sobotu 10. srpna 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem bude antihmota ve vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
