Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Exoplanety

Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

spitzer-20060724.jpg
Protoplanetární disky, jak se zdá, nejsou jen přímým důsledkem procesu vzniku hvězd. Bez jejich přítomnosti by formování hvězd bylo mnohem složitější. K takovému závěru dospěli astronomové na základě informací o 500 hvězdách, které získali pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope), který byl vypuštěn 25. 8. 2003.
Veselý Jan Kosmonautika

Povrch Titanu si Huygens "prohlédl" i svou vysílačkou

HuygensRocks01_M.jpg
Neplánovaný odraz rádiového signálu od povrchu Titanu pomohl vědcům ESA určit průměrnou velikost kamenů a oblázků v okolí místa přistání modulu Huygens. Podobnou technikou by mohl být zkoumán povrch v místě přistání budoucích misí k planetám. Skvělé je, že celé měření je vlastně zadarmo, protože využívá rádiového spojení přistávacího modulu s orbitální částí či přímo pozemským přijímačem.
František Martinek Vzdálený vesmír

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.
František Martinek Sluneční soustava

Jezera na Titanu přece jen existují?

PIA08630_Titan.jpg
Kosmická sonda Cassini používá k výzkumu Titanu - největšího měsíce planety Saturn - mj. radarový systém, pomocí něhož byly získány velmi silné důkazy přítomnosti uhlovodíkových jezer na měsíci Titan, jejichž průměry mají velikost od 10 do 100 km. Tmavá místa, která se podobají pozemským jezerům, pravděpodobně budou rozeseta po rozsáhlé oblasti v okolí severního pólu Titanu.
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 14/2006

V červenci 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu HvězdárnyVsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie,kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.
Libor Vyskočil Multimédia

Snímek Genesis-1 nad ČR

Genesis_XXE.jpg
Přelety pokusného nafukovacího modulu Genesis-1 můžeme vtěchto dnech pozorovat i na naší obloze. Snímek pořízený 20. července 2006 ve 22 h 52 m UT 0.3-m dalekohledem na hvězdárně v Úpici zachycuje průlet experimentálního tělesa v blízkosti nenápadné otevřené hvězdokupy Berk 52 v souhvězdí Lišky.
Foto: Libor Vyskočil, Hvězdárna Úpice .
František Martinek Ostatní

Michel Fournier plánuje seskok ze stratosféry

Fournier_balloon_01.jpg
Zkušený francouzský pilot a parašutista Michel Fournier se připravuje na uskutečnění seskoku z rekordní výšky nad zemským povrchem. V srpnu letošního roku má v plánu absolvovat "Velký skok" (The Big Jump) z výšky přes 40 km, tj. z oblasti zemské atmosféry, označované jako stratosféra. Tento odvážný skokan již není nejmladší - je mu 62 let. Je však plný odhodlání vytvořit nový světový rekord v délce volného pádu a svým dílem přispět k rozpracování nových technologií pro záchranu kosmonautů v případě havárie kosmické lodi ve velkých výškách nad zemským povrchem.
Jiří Dušek Ostatní

Astronomická mapa České republiky

Astronomická mapa České republiky, je projektem Sdružení hvězdáren a planetárií. Bude zdarma k dispozici pro všechny členy SHaP, resp. návštěvníky institucí, které budou v publikaci uvedeny (počet poskytnutých výtisků bude záviset na finálním nákladu).
František Martinek Sluneční soustava

Sluneční deštník jako ochrana před globálním oteplováním

sun_shade.jpg
Někteří vědci již delší dobu varují před průmyslovým zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v zemské atmosféře, což by mohlo vést k nezvratným změnám zemského klimatu. Otázka, kdy se tak stane, zůstává i nadále nezodpovězena, avšak stále více vědců se kloní k názoru, že nastal čas zahájit kroky k odstranění této hrozby. Roger P. Angel z University of Arizona navrhuje vynést do vesmíru obrovský deštník, jehož úkolem bude částečně ochránit naši Zemi před hrozícím globálním oteplováním.
Pavel Suchan Ostatní

sté narozeniny pana Emila Škrabala

18. července 2006 oslaví čestný člen České astronomické společnosti a člen Společnosti pro meziplanetární hmotu (kolektivní člen ČAS) Prof. Ing. Emil Škrabal, DrSc. z Brna 100. narozeniny.
František Martinek Kosmonautika

Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze

genesis-1.jpg
Dne 12. července 2006 se uskutečnil na ruské raketové základně Jasnyj komerční start rakety Dněpr, která na oběžnou dráhu kolem Země dopravila experimentální modul Genesis 1, vyrobený americkou společností Bigelow Aerospace. A právě podobné levnější nafukovací moduly by mohly v nedaleké budoucnosti otevřít cestu většímu počtu zájemců o pobyt ve vesmíru a přispět tak k rozvoji kosmické turistiky.
František Martinek Ostatní

Malý dalekohled s největší digitální kamerou

PS1_dome_tall.jpg
Nejnovější dalekohled s označením PS1, který postavila University of Hawaii, byl uveden do provozu 30. 6. 2006 při slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil v místě dislokace dalekohledu, tj. na vrcholu vyhaslé sopky Haleakala na ostrově Maui. Akce se zúčastnilo 80 hostů.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Vědci objevili příčinu světla u černé díry

rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
rentgenové spektrum dvojhvizdného systému GRO J1655-40 (eerná díra a normální hvizda)
Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »